Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Sestry Tláskalovy s autory uměleckých děl. Foto: se souhlasem Ivony Tláskalové
,

Kraj prodal dar od mecenášek. Desítky uměleckých děl tak zbytečně leží v depozitáři

Muzeum v Náchodě v devadesátých letech přijalo mecenášské dary Ivony Tláskalové a její dnes již zesnulé sestry Dagmar. Šlo především o dům a desítky uměleckých děl, která však muzeum nikdy nevyužilo. Dům zřizovatel muzea – Královéhradecký kraj – prodal navzdory podmínce, že nikdy prodán nebude, a díla určená původně právě pro tento výstavní prostor leží ukrytá v depozitáři. Dárkyně o prodeji nikdo neinformoval.

V kuchyni malého bytu na okraji Mladé Boleslavi stojí skromná dáma v úctyhodném věku. Učitelka hudby a jazyků Ivona Tláskalová významnou část svého života zasvětila mecenášství, za které si vysloužila také Cenu města 2016. Snaze podpořit finančně a materiálně místní kulturu se věnovala společně se svou sestrou Dagmar Tláskalovou i v jejich rodném městě Náchodě.

Tam se však místo ocenění dočkala velkého životního zklamání. A ačkoli její náchodský příběh začal již před více než pětadvaceti lety, dosud se o něm veřejnost nedozvěděla. Poprvé ho Ivona Tláskalová popisuje pro HlídacíPes.org poté, co redakci oslovil jeden z jejích žáků.

Milionový dar

Na stole leží hromada papírů a složky s dokumenty a dobovými fotografiemi. Pečlivě vedená dokumentace k darům, které Ivona Tláskalová se svou sestrou darovaly Okresnímu muzeu Náchod v letech 1995 až 2000, symbolicky vypovídá o významu, jaký pro ně jejich snaha obohatit náchodskou kulturu od počátku měla.

Součástí daru byly dvě nemovitosti, jeden dům a pozemek v Náchodě a další na Broumovsku. Šlo také o řadu desítek uměleckých děl. Jejich celková tehdejší hodnota byla už před dvěma desítkami let vyčíslena na více než milion korun.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Ivona Tláskalová má k dispozici i notářsky ověřené darovací smlouvy k veškerým darům. V nich je popsáno, jak přesně má být s darem naloženo a že nemá dojít k jejich prodeji. „Náš tatínek byl soudce a naučil nás, abychom vše měly právně nezpochybnitelné a zdokumentované,“ vysvětluje, když vytahuje soubor smluv. Jejich kopie pro jistotu se sestrou zaslala i na ministerstvo kultury, aby byly pečlivě zaarchivovány.

Z první uzavřené smlouvy vyplývá, že nemovitost na Broumovsku v tehdejší hodnotě několika desítek tisíc korun mělo muzeum prodat a získané peníze použít – což se také stalo – na částečnou rekonstrukci druhého darovaného domu. Ten se nachází v náchodské ulici Purkyňova 518 a měl se stát trvalým majetkem místního muzea.

Dům měl podle smlouvy sloužit k tomu, aby v něm „mohly být veřejně vystavovány sbírky muzea a aby tato nemovitost sloužila ve vlastnictví Okresního muzea Náchoda kulturnímu a mravnímu povznesení obyvatelstva města a jeho okolí“. Zmíněná umělecká díla, od obrazů po na míru vytvořené vitráže lokálních umělců, měla být v tomto domě vystavena. K tomuto však již nikdy nedošlo.

Podpořit Náchod

Darované nemovitosti byly součástí dědictví, které sestrám Tláskalovým zanechali jejích rodiče. Konkrétně dům v Purkyňově ulici dostala sestra Dagmar, která ho také následně darovala Okresnímu muzeu Náchod. Rozhodla se k tomu společně s Ivonou Tláskalovou, která se na daru podílela finančně, ať už šlo o poplatky spojené s právními službami nebo o výrobu uměleckých děl pro chystanou trvalou expozici. Muzeum za převod darů neplatilo ani korunu.

„Ani jedna nemáme potomky a Náchod byl našim rodištěm a místem, kde žili naši předci. Dům má historii a byl po dlouhá léta majetkem naší rodiny. Po smrti naší maminky jsme se proto rozhodly, že naším darem pomůžeme národu, a zároveň zachováme náš rodinný odkaz,“ vysvětluje ve svém mladoboleslavském pronajatém bytě Ivona Tláskalová, proč se namísto prodeje a možnosti si finančně přilepšit rozhodly dům darovat.

Obě v záměru vytvořit z domu výstavní prostory místního muzea viděly možnost symbolického pokračování svého rodu. Chtěly však také svým dílem podpořit i náchodskou bohatou kulturní historii spjatou s osobnostmi jako jsou Božena Němcová, Josef Škvorecký nebo bratři Čapkové.

Nechaly proto vytvořit sérii obrazů osobností Náchodska a s ní i dalších více než šedesát uměleckých prací. Ty pro účely muzea a nezištné záměry sester Tláskalových vytvořili lokální umělci s vidinou toho, že společně budují nový kulturní projekt v Náchodě. Zároveň měla být v prostorách muzea vybudována pamětní síň pro jejich strýce, náchodského rodáka a průkopníka československého letectva Jaroslava Samka.

Všechna tato umělecká díla dnes ale leží v depozitářích Muzea Náchodska, pokračovatele Okresního muzea Náchod, a nikdy nebyla vystavena. K vidění jsou pouze na fotografiích v osobním archivu Ivony Tláskalové:

Danajský dar?

Když muzeum dary přijímalo, mluvilo o nich jako o „nezištném a ušlechtilém mecenášském konání ku prospěchu Okresního muzea Náchoda a tím i města Náchoda a okolí“. Vedení tehdy shánělo nové prostory, a dar se tak nabízel jako vhodné řešení.

Informace o darovaném domě proběhly i lokálním tiskem. „Neobvyklý dar Okresnímu muzeu v Náchodě,“ zněl jeden z dobových titulků. Sestry obdržely řadu děkovných dopisů jak z Náchoda, tak ministerstva kultury.

Proč tedy muzeum dar ani přes prvotní nadšení nevyužilo? Vzápětí totiž získalo údajně lepší prostory. „Po celou dobu svého ředitelování jsem měl upřímnou snahu darovaný dům k muzejním účelům využít. Na důkaz toho jsme započali s jeho rekonstrukcí,“ tvrdí tehdejší ředitel muzea Václav Sádlo.

Na rekonstrukci se mu dokonce podařilo získat od Okresního úřadu v Náchodě, zřizovatele muzea, jeden milion korun. Z prodeje pozemků na Broumovsku pak získal další desítky tisíc. Z toho byla opravena střecha, krovy, stropy a okapy v prvním patře. Pravdou je, že dům byl ve špatném stavu a i sousedé si na to již tehdy stěžovali. V plánu proto byly i další opravy. Celková částka na adaptaci domu byla vyčíslena na čtyři až pět milionů korun.

„Další práce umožní Okresnímu muzeum Náchod získat depozitáře v podkroví domu a především výstavní prostory. V celém prvním patře prohlídkového okruhu bude stálá expozice s přístavbou jedné místnosti do dvora, v přízemí přístavbou do dvora získá muzeum ateliér a sál,“ popisuje v dobových dokumentech muzeum svou nikdy nerealizovanou vizi.

Po dokončení oprav muzeum ale získalo k muzejním účelům okresní dům přímo na náchodském náměstí, což prý zcela změnilo situaci. „Ten dům je mnohem rozsáhlejší než dům na Purkyňově ulici. I za těchto podmínek jsme ho chtěli využít alespoň pro výstavní účely. Vzhledem k nové expozici na náměstí se nám ale nepodařilo další peníze na poměrně nákladnou úpravu domu v Purkyňově ulici získat,“ popisuje Václav Sádlo.

Definitivní změna v přístupu měla nastat s příchodem nového zřizovatele. V roce 2000 vznikly kraje a o tři roky později se okresní muzeum přejmenovalo na Regionální muzeum Náchod, už pod správou Královéhradeckého kraje. Pro něj ale podle Sádla již rekonstrukce domu nebyla prioritou. Za další dva roky navíc Městský úřad v Náchodě nabídl muzeu pro muzejní účely ještě starou radnici.

„Tyto dva starobylé domy v hořejším rohu náměstí hned vedle sebe představovaly pro muzeum ideální řešení, jak mít základní zařízení muzea pohromadě,“ říká Sádlo. Takto ideální podmínky podle něj muzeum za celou dlouhou dobu své existence od roku 1879 nikdy nemělo.

Nepovolený prodej

Muzeum se údajně ani tak nechtělo darovaného domu na Purkyňově ulici vzdát, už vzhledem k vynaloženým nákladům na opravy. Jenže zájem veřejnosti rok od roku klesal podle Sádla hrozila po nákladných opravách domu „zdrcující kritika, že do muzea mimo centrum města skoro nikdo nechodí“.

Foto: Jan Žabka, HlídacíPes.org

„Nevhodnost domu pro potřeby muzea lze zdůvodnit také tím, že dům se nachází mimo vlastní střed města a dokončení jeho rekonstrukce by bylo poměrně nákladné. Jeho zprovozněním by prostory neuspokojily potřeby muzea a jeho řešení by bylo jen částečné,“ zdůvodňuje prodej domu současný mluvčí kraje Dan Lechmann.

Již provedené opravy tak posloužily spíše k „zakonzervování“ domu než k tomu, aby dům prošel celkovou rekonstrukcí a následně byl využíván. V tomto stavu byl původní dar v roce 2009 prodán do soukromých rukou manželům Iloně a Tomášovi Novotným za dva miliony korun. Rozhodnutí kraje podepsal tehdejší hejtman Lubomír Franc.

Problém je však v tom, že náchodské muzeum dům původně získalo na základě darovací smlouvy, která prodej výslovně zapovídá.

„Smluvní strany se dohodly ve formě osobního závazku, že dům čp. 518 v Náchodě s veškerým příslušenstvím se stane trvalým sídlem muzejních sbírek Okresního muzea Náchod a podle přání dárkyně nebude prodán,“ zní formulace, kterou Dagmar Tláskalová chtěla zajistit, aby muzeum splnilo své závazky a dům zůstal navždy pod správou veřejné instituce.

Na to, že je dar účelově vázán k muzejním účelům, tehdejší ředitel Václav Sádlo údajně upozorňoval i krajský úřad. „Bylo mně sděleno, že prodej dostatečně proberou se svými právníky,“ vzpomíná. Na základě jeho upozornění dal prý kraj alespoň přednost kupci, který uvažoval v domě výstavní prostory zřídit.

 

 

To potvrzuje i kraj, který vyhlásil výběrové řízení na přelomu let 2008 a 2009. „Kraj tehdy obdržel tři nabídky, z nichž komise určila jako nejlepší tu, která se záměrem pro budoucí využití nejvíce blížila původnímu využití pro muzejní účely,“ říká mluvčí Lechmann.

V domě tak dnes sídlí soukromá Galerie Nola, kterou vede Ilona Bohušová Novotná, jedna z majitelek domu. Jak však přiznává, když se svým bývalým manželem dům kupovala, nevěděla, že byl městu darován pod nějakou podmínkou:

„Součástí výběrového řízení na prodej bylo specifikovat další záměr. Z naší strany bylo záměrem bydlení v kombinaci s provozováním galerie. Nikdo s námi nadále tento záměr nekomunikoval a určitě neproběhlo žádné jednání ve smyslu muzejních expozicí.“ Součástí domu je dnes též soukromý byt a pobočka poskytovatele energetických služeb Techem.

Bohušová Novotná upozorňuje i na to, že dům nebyl dlouhodobě obýván. „Majitelé do domu nedali ani korunu a tomu odpovídal jeho stav. Dle mého názoru se toho kraj chtěl co nejrychleji zbavit, než dojde k nějaké havárii,“ říká. Společně s manželem započali rekonstrukci v roce 2009, která trvala do roku 2013. „Jednalo se o kompletní rekonstrukci rodinného domu. Z původního vybavení nezbylo takřka nic, ale snažili jsme se o citlivou rekonstrukci s ohledem na původní podobu,“ dodává.

„Stav budovy byl v té době špatný a hrozilo, že se ještě zhorší. Kraj pro nemovitost neměl využití, a proto jako správný hospodář přistoupil k prodeji,“ shrnuje mluvčí Lechmann.

Stav domu před a po rekonstrukci

Umění jen v depozitáři

Sestry Tláskalovy navíc o prodeji domu ani nikdo neinformoval. Dozvěděly se o tom jen díky své známé, který projížděla kolem a viděla, že se v domě staví.

Ivona Tláskalová také připomíná, že je nikdo neoslovil s nabídkou vrácení darů, což považuje za jedinou možnou variantu, jak vyřešit nenaplnění smlouvy. Podle ní by však ona ani sestra dar zpět tehdy nepřijaly. Obě v roce 2006 samy v dopise po kraji požadovaly splnění závazku, který jeho muzeu z přijetí daru vyplýval.

Dar uměleckých děl je ve smlouvě vázán k předpokládané expozici v domě na Purkyňově ulici: „Všechny předměty jsou dárkyněmi určeny pro uměleckou výzdobu muzea na ulici Purkyňova 518 v Náchodě, kde budou dle darovací smlouvy z roku 1995 zřízeny po adaptaci této budovy stálé expozice sbírek Okresního muzea Náchod,“ stojí v textu smlouvy.

I proto nyní nemohou být díla vystavena v jiných prostorách muzea a leží jen v muzejních depozitářích. „Okresní muzeum Náchod všechny mecenášské dary, nemovité i movité, přijalo a převzalo do svého vlastnictví a tím převzalo svoji odpovědnost za tyto dary, která je zejména důležitá, když jde o dary ku prospěchu zájmu veřejného,“ říká zklamaná Ivona Tláskalová.

Podle ní „není a ani nemůže být v zájmu státu, aby se mecenášské dary dvou českých občanek v zájmu a užitku veškerého obyvatelstva staly předmětem obchodu a aby se dostaly do soukromých rukou a sloužily jejich osobnímu užitku“.

Že kraj prodal do soukromých rukou mecenášský dar určený široké veřejnosti, ji mrzí dodnes: „Národ dostal dar, ale neví o tom.“

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno