Vyšetřovatelé OSN přinesli nové důkazy o ruských zločinech páchaných ve válce proti Ukrajině. Jde o vraždy, mučení, znásilňování a únosy ukrajinských dětí do Ruska. Zpráva se opírá o 450 rozhovorů s oběťmi a se svědky z oblastí osvobozených ukrajinskými jednotkami, nebo s uprchlíky z území ovládaného Ruskem.

Zpráva komise zřízené Radou OSN pro lidská práva mimo jiné dokumentuje používání elektrických šoků proti vězňům obviněným z podpory ukrajinských sil nebo znásilňování žen, kdy nejmladší oběti bylo 16 let a nejstarší 83 let. Tématem zprávy jsou i únosy ukrajinských dětí na ruské území.

Osmnáctistránkový veřejně dostupný text určený Valnému shromáždění OSN se věnuje zejména dění v ukrajinském Chersonu a Záporoží, tedy v oblastech, jež ruské síly po loňském rozpoutání války rychle obsadily.

Části obou těchto regionů jsou i nadále pod kontrolou Moskvy a nezávislé informace z nich jsou obtížně dostupné. I proto je aktuální zpráva komise OSN cenná.

Vždyť to dělají všichni

Komise mimo jiné popisuje praktiky mučení vůči zajatým Ukrajincům včetně civilistů zadržených pro jejich proukrajinské názory. Metody mučení v místnostech speciálně určených pro násilné výslechy zahrnují bití obušky a pažbami samopalů, používání elektrických šoků pomocí drátů připojených k ušním lalůčkům, k prstům na nohou nebo genitáliím.

Jiný svědek znásilnění vyšetřovatelům OSN popsal, že poté, co voják znásilnil něčí těhotnou dceru, prohlásil: „Není to tak strašné, vždyť to dělají všichni.“

„Pokaždé, když jsem odpověděla, že nevím nebo že si něco nepamatuji, dali mi elektrické šoky. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale bylo to jako věčnost,“ cituje zpráva jednu z mučených žen.

Několik obětí a svědků uvedlo, že výslechy a mučení prováděli pracovníci ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně někdejší KGB).

„Všichni ve vazební věznici věděli, že kdykoli přijel bílý autobus, šlo o FSB a znamenalo to, že lidé budou mučeni,“ cituje zpráva jednu z obětí mučení původně zadržovanou ve městě Nová Kachovka. Na výsleších a týrání vězňů se podíleli i členové ruské Národní gardy, vojáci separatistické Doněcké lidové republiky i takzvaní Wagnerovci.

Vyšetřovací komisi k dění na Ukrajině zřídila Rada OSN pro lidská práva vloni v březnu, jen krátce po útoku Ruska na Ukrajinu. „Jménem OSN vede vyšetřování, shromažďuje důkazy a připravuje je pro případné mezinárodní soudní řízení. Pokud by probíhal nějaký soud, budete mít balík důkazů shromážděný pod hlavičkou OSN, které nemůžete jen tak lehce diskreditovat,“ vysvětluje český velvyslanec při OSN v Ženevě a pro rok 2023 také předseda Rady OSN pro lidská práva Václav Bálek.

Nezávislá komise má svou úřadovnu ve Vídni, v čele je trojice právníků, mezi nimi například Erik Mose, bývalý předseda soudního tribunálu pro Rwandu. Komise má k dispozici asi dvacet lidí, kteří pravidelně navštěvují Ukrajinu, mluví s uprchlíky i s nevládními organizacemi. „Mají volnou ruku ve sběru a ověřování informací a důkazů. Na základě toho zpracovávají dvakrát do roka zprávy;

Vyšetřovací komise OSN je nezávislá, nikdo jim nemůže říkat, s kým se mají bavit, ale nikdo jim ani nemůže říkat, s kým se bavit nemají,“ dodává velvyslanec Bálek.

Únosy dětí do Ruska jsou podstatou zatykače, který na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou vydal letos v březnu Mezinárodní trestní soud.

Aktuální zpráva popisuje i konkrétní případy znásilnění a vražd. Příkladem je událost, kdy se tři ruští vojáci vloupali do domu manželského páru, který v dobytém městě zůstal, aby se postaral o starou matku. Vojáci bili manžela a střídavě znásilňovali manželku. Poté, co manželé znásilnění nahlásili ruskému důstojníkovi, byli později ve svém domě zastřeleni.

Jedna oběť znásilnění uvedla, že poté, co ji voják znásilnil, zůstal na její terase a popíjel tam spolu s dalšími vojáky, druhý den ji na ulici zdravil jako starou známou. Jiný svědek znásilnění vyšetřovatelům OSN popsal, že poté, co voják znásilnil něčí těhotnou dceru, prohlásil: „Není to tak strašné, vždyť to dělají všichni.“

Únosy, útěky, vyhnání

Zpráva se věnuje i konkrétním případům unesených dětí. Těch bylo podle odhadů do Ruska z Ukrajiny odvlečeno na 20 tisíc.

Právě tyto únosy jsou podstatou zatykače, který na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou vydal letos v březnu Mezinárodní trestní soud.

Zpráva OSN nabízí i údaje o tom, jak ničivé důsledky má válka na civilní obyvatelstvo Ukrajiny. K datu 10. září 2023 eviduje 9 614 mrtvých a 17 535 zraněných, s dodatkem, že „skutečný počet je pravděpodobně vyšší“.

Zemi podle dat OSN opustilo 6 204 600 lidí, dalších 5 088 000 je vnitřně vysídlených. Humanitární pomoc potřebuje 17,6 milionu lidí na Ukrajině, přičemž „přístup humanitární pomoci do oblastí zasažených boji je obtížný“.