ROZHOVOR. Maximálně po deseti letech ve funkci přichází provozní slepota. Mandát šéfa České televize bych proto zákonem omezil na dvě funkční období, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org generální ředitel ČT Jan Souček. Ten nedávno završil prvních šest měsíců šéfování veřejnoprávní televizi. 

V rozhovoru Jan Souček mluví mimo jiné o novém diskuzním pořadu, nedostatcích ve zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě, podivných pronájmech v Ostravě i o snaze otevřít ČT lidem, kteří „nesouzní s většinovým étosem české společnosti“.

Osobně si myslím, že velký problém České televize je v tom, že tam lidi pracují desítky let, desítky let jsou ve ve svých funkcích. Váš předchůdce byl ředitelem 12 let, kdyby byl znovu zvolen, bylo by to až 18 let. To je v podstatě jedna generace. Uvažoval jste o tom, že byste uvnitř ČT zavedl časové omezení funkcí? 

To, že se každých šest let mění generální ředitel, nebo by se měl měnit, nebo by měl funkci znovu obhajovat, v sobě nese i jistou pravděpodobnost obměny managementu. Kdyby bylo po mém, tak bych možnost opakování mandátu generálního ředitele v zákoně omezil na dva po sobě jdoucí mandáty, nebo možná na dva mandáty celoživotně. Neuzavírám se do nějakého interního pocitu – tohohle pána dlouho známe, ten to dělá dobře, toho si tady necháme, dokud nám neumře. Když jsem byl ředitelem brněnského televizního studia, tak jsem se o sociologické výzkumy v této oblasti docela zajímal. A to, čemu se říká provozní slepota, nastává zhruba po devátém až desátém roce působení v jakékoliv manažerské pozici. Je to jasně prokazatelné mnoha výzkumy, které probíhaly už od 60. let.

Snažím se pochopit i ty lidi, kteří nesouzní s tím řekněme většinovým étosem české společnosti. Snažím se je pochopit a dát jim pocit, že i oni mají svoje zastání.

Dlouholeté setrvávání na jedné pozici nepovažuji za dobrou věc. Není úplně nutné se s těmi lidmi loučit. Velké mezinárodní korporace mají propracovaný systém posouvání lidí mezi pozicemi. V docela pravidelném rytmu třeba lidi v určité odbornosti přesouvají z jedné své filiálky v Evropě na jinou národní centrálu, nebo do ústředí. V rámci České televize tento posun úplně tak možný není, protože těch filiálek příliš nemáme. Navíc popravdě zrovna můj případ je historicky první, kdy se ředitel regionálního studia posunul do řízení celé České televize. Ale pokud se dynamika HR procesů uvnitř České televize posune tímhle směrem, tak já budu jenom rád.

Část politického spektra i část koncesionářů teď v souvislosti s debatou o zvyšování televizních poplatků tvrdí, že jejich hlas není v ČT slyšet, že v ní nemají svého zastánce a proto nevidí důvod, proč by měli cokoliv platit. Zaznívá to především zprava, od lidí vyznávajících konzervativní postoje.

Ze všech analýz, které k dispozici v tuto chvíli máme, nemám pocit, že by ČT z hlediska základního politického dělení zůstávala někomu něco dlužná. Domnívám se, že jestli někde máme prostor k tomu, abychom přidali, tak je to být blíž lidem mimo velká centra. Být blíž lidem, kteří žijí ve vyloučených oblastech. Být jim blíž, naslouchat a snažit se porozumět lidem, kteří mají pocit, že nejen Česká televize, ale tenhle stát není pro ně. Nepochybně tady taková skupina obyvatel je. Kdyby na to existoval jednoduchý recept, jak to uděláte rychle, tak bych to udělal. Ale obávám se, že takový recept neexistuje, protože s podobnými problémy zápasí i jiná média veřejné služby napříč Evropou. Tyto pocity do společnosti vneslo mimo jiné masivní používání sociálních sítí. A já neříkám, že ti lidé se mýlí. Spíš hledám cesty, jak jim dát najevo, že i jejich problémy, jejich názory a jejich životní pocity bereme vážně a chceme k nim hledat cestu.

Kde je pro vás hranice pro politický či názorový proud, který už do ČT nepatří? 

Bývá mi často podsouváno, že chci otevírat Českou televizi dezolátům, antisystémovým hnutím ve společnosti. Možná je to dáno tím, o čem se bavíme. Že se snažím pochopit i ty lidi, kteří nesouzní s tím řekněme většinovým étosem české společnosti. Snažím se je pochopit a dát jim pocit, že i oni mají svoje zastání. A současně nalinkovat jasnou hranici mezi debatou, která je věcná a podložená argumenty a která už smysl nedává. Já si třeba neumím představit, že bychom v České televizi – a teď to říkám jako příklad, protože je to záměrně mimo základní společenskou debatu – vedli diskuzi o tom, jestli země je a nebo není kulatá. Protože to je popření staletí vědeckých výzkumů i základní logiky, kterou si může každý ověřit na popsaných fyzikálních jevech. Nechci dávat prostor konspiračním teoriím a snahám rozložit společnost. Chci hledat témata a chci hledat cesty, na kterých se naopak dá hledat pro společnost konsensus. Byť si myslím, že je vlastně přirozené, že v každé společnosti existují různé názorové tábory.

Kdo tedy ještě ano a kdo už ne? Třeba Jindřich Rajchl? Ještě ano, ve vysílání jako host diskuzních pořadů, nebo už ne? Protože třeba on nálepku „dezolát“ od jisté části veřejnosti dostává…

Já bych se nerad bavil o konkrétních jménech a řeknu vám proč. Tuhle debatu vedu s našimi lidmi za zavřenými dveřmi právě proto, že nepovažuji za korektní vyjadřovat se z postu generálního ředitele ke konkrétním jménům. Debata musí být založená na obecných principech a argumentech, nikoli na sympatiích a antipatiích ke konkrétním jménům. Ve chvíli, kdy tu debatu vedete na konkrétních principech, tak to téma je mnohem složitější, než se dá obsáhnout v jednom zpravodajskému rozhovoru. Stejně jako kolegům ze zpravodajství nemluvím do toho, kdo má moderovat Události, nebo kdo má být hostem nedělních Otázek Václava Moravce, tak tohle nechci veřejně říkat právě proto, že potom je můžu vystavovat tlaku, pod kterým nechci, aby byli. Oni nesou zodpovědnost za to, jakým způsobem bude hodnocena nezávislost a vyváženost zpravodajství České televize. Já se pod to budu muset podepsat, ale to je primárně jejich kompetence. Já se stejně tak nepletu dramaturgům pořadu StarDance do toho, kdo má být tanečníkem nebo tanečnicí, kdo má být choreografem nebo členem poroty. Ti lidi jsou připravení a zvyklí nést odpovědnost za svoje profesní rozhodnutí. Proto já to nechci stavět na konkrétních jménech.

Budu Radě České televize podávat informaci o tom, jak dopadly analýzy úvodního období, kdy došlo k teroristickému útoku Hamásu na Izrael a následně vypukl ozbrojený konflikt.

Fandí zpravodajství ČT Izraeli?

Společnost kromě války na Ukrajině dělí i téma konfliktu na Blízkém východě. Hodně kritiků tvrdí, že zpravodajství a publicistika České televize „fandí“ Izraeli. Řešili jste tento problém?

Začátkem příštího týdne mám schůzku právě s lidmi ze zpravodajství a z oddělení výzkumu. Protože budu Radě České televize podávat informaci o tom, jak vlastně dopadly analýzy úvodního období, kdy došlo k teroristickému útoku Hamásu na Izrael a následně vypukl ozbrojený konflikt. Takže debatu podloženou konkrétními analýzami máme teprve před sebou. V této souvislosti považuji za důležité říct jenom jednu věc. Období těsně po 7. říjnu 2023, za které býváme kritizováni, je velmi složité období pro každé zpravodajství. Protože jste vlastně vystaveni nutnosti okamžitě reagovat na nepřehlednou situaci. Na to, že došlo k teroristickému útoku a teprve se vlastně zjišťuje, co, kde, jak a s jakým motivem se odehrává. Myslím si, že zcela objektivně, když se podíváte na způsob zpravodajského pokrytí prvních dnů a toho, jakým způsobem je ten konflikt pokrýván dneska, tak tam k nepochybnému posunu došlo. Ale jak říkám, na konkrétní debatu s našimi lidmi z vedení zpravodajství a z výzkumu je potřeba si ještě počkat.

Takže ta analýza naznačuje nějaké selhání?

Neřekl bych selhání…

…nebo chybu?

Já jsem analýzu zatím nečetl celou. Obsahuje na začátku to, čemu se říká executive summary a tam jsou nám vytýkány určité nedostatky, které – a to už bylo i řečeno na veřejném jednání Rady České televize – jsou předmětem vypořádávání připomínek s autory analýzy. Já sám bych ke kritice měl některé poznámky, protože některá ta kritika vlastně nevychází úplně z dobrého poznání zpravodajské reality, z reality toho aktuálního zpravodajství, jak se dá taková situace pokrývat v úvodních dnech prudkého ozbrojeného konfliktu.

Škatulata a pronájmy v Ostravě

Ostravská ČT má novou ředitelku. Gabriela Lefenda je vaše blízká spolupracovnice z minulosti. Čím vás přesvědčila? Proč vaše volba padla na ni?

To není moje volba. Respektive musíme to odstupňovat. Rozhodl jsem se – stejně tak jako v případě ředitele brněnského televizního studia, což probíhalo loni na podzim – vypsat výběrové řízení na obsazení této pozice. Do výběrového řízení se přihlásilo devět uchazečů, z čehož pět bylo pozváno ke slyšení před výběrovou komisí. Ta měla šest členů. Já jsem jejím členem nebyl. Z šesti členů tři byli lidé z managementu České televize s nějakou logickou profesní vazbou právě na činnost regionálního studia v Ostravě a další tři členové komise byli lidé z kulturního okruhu oblastí, ve kterých ostravské televizní studio působí. Byla tam ředitelka regionálního muzea. Byl tam ředitel galerie a byl tam člověk z filozofické fakulty univerzity Palackého v Olomouci. Tahle výběrová komise nakonec z pěti uchazečů, které vyslechla, vybrala šesti svými hlasy ze šesti členů jako optimálního kandidáta Gabrielu Lefenda. A to, zda je to moje blízká spolupracovnice, záleží na otázce výkladu. Někteří bývalí členové rady České televize s oblibou šíří naše fotografie z roku 2012, kdy jsme spolu asi třičtvrtě roku moderovali pořad Dobré ráno. Gabriela Lefenda se potom stala šéfkou zpravodajství ostravského televizního studia a tam už jsme spolu nic společného neměli. Jenom to, že jsme byli součástí jedné instituce. Ale znám ji a doporučení komise jednoznačně respektuji. Gábina Lefenda je člověk, který v mediální branži působí téměř tak dlouho jako já. Začínala v polovině 90. let v mediálních institucích komerčního charakteru a je to doktorka filozofie se zaměřením na český jazyk a společenské vědy. Má za sebou kariéru šéfky redakce zpravodajství a moderátorky ČT. A v tuto chvíli působí jako ředitelka komunikace koncernu Agel. A to je manažerská pozice, u které nepochybuji o tom, že kompetence, které tam nabyla, může dobře uplatnit v České televizi. Takže jak doporučení komise, tak to, co o Gabriele Lefenda vím já, mi dává dostatečné přesvědčení, že to bude dobrá ředitelka.

Tu výběrovou komisi jste ale jmenoval vy…

Ano a není ani jiná možnost, kdo by ji mohl jmenovat. Zákon o České televizi nepředpokládá povinnost konat výběrové řízení. A to výběrové řízení, pokud se koná, tak ho organizuje generální ředitel, protože já si vybírám člověka do svého týmu. Televizní studia v Brně a v Ostravě nemají právní subjektivitu. Jediným, kdo je zodpovědný za celou Českou televizi, je ze zákona generální ředitel. Takže v tom je ta logika. Proto já organizuji výběrové řízení a vybírám si prostřednictvím odborné komise člověka do svého týmu.

Hrála ve výběrovém řízení roli udání, že dosavadní ředitel Miroslav Karas pronajal od „osob blízkých“ budovu a parkoviště pro potřeby ČT Ostrava?

Ne. Já radši řeknu, jak to je. Před výběrovým řízením přišla na Radu České televize a i mně do mailu informace o tom, že Česká televize si v Ostravě dlouhodobě pronajala budovu pro zázemí pro sklady fundusu a techniky a současně ještě pozemek k tomu jako parkoviště. Stížnost pracovala s informací, že si Česká televize tyhle pozemky pronajala od osob, k nimž má blízký vztah ředitel ostravského televizního studia, přesněji tehdejší ředitel Miroslav Karas.

Žádost Jana Součka adresovaná Petru Dvořákovi. Repro se souhlasem Jana Součka.

Já jsem Mirka Karase vzápětí vyzval, aby se mi k tomu vyjádřil. Protože to skutečně v sobě obsahuje potenciál pochyb o konfliktu zájmů. Mirek Karas nepopřel, že oba majitele – je to budova a pozemek – nemovitostí zná. Nepopřel ani informaci ze stížnosti, že s majitelem budovy byl na společné dovolené a že společně s tím druhým majitelem, tentokrát tedy majitelem pozemku, na kterém je parkoviště, navštěvuje sportovní utkání. Nicméně to nepovažoval za cokoliv významného. Já jsem v té souvislosti požádal bývalého generálního ředitele Petra Dvořáka o vyjádření. Protože dlouhodobé nájemní smlouvy předkládá generální ředitel Radě České televize a potom je po souhlasu rady generální ředitel podepisuje. Tím pádem jsem se Petra Dvořáka ptal, jestli měl od Miroslava Karase informaci, že ti lidé, kteří byli ostravským managementem vybráni jako tedy potencionální pronajímatelé, mají osobní vztah k tehdejšímu řediteli ostravského studia. Petr Dvořák mi bohužel na tento můj písemný dotaz do dneška neodpověděl. V té věci jsem také nařídil mimořádný audit, zda ceny pronájmu odpovídají reálným podmínkám.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že jeden z pronajímatelů byl před nedávnem obviněn v jiné záležitosti policií. Kdo je vámi zmiňovaný pronajímatel?

Jan Světlík. Je majitelem té budovy. (Reakce mluvčí VÍTKOVICE a.s. Evy Kijonkové: Pan Světlík není vlastníkem žádné budovy či pozemku pronajatého ČT Ostrava – to lze snadno ověřit v katastru nemovitostí. Vlastníkem je společnost Vítkovice, a.s., jejíž akcie přímo pan Světlík také nevlastní. Pro zajímavost akcionářem je například také holding KKCG Karla Komárka a další menšinoví akcionáři. Vítkovice, a.s. v Ostravě vlastní a pronajímají desítky, pozemků a budov, což je dáno faktem, že jsou po 195 let historicky jedním z největších vlastníků nemovitostí ve městě. Pronájmy se řídí standardními pravidly. )

Můj úkol? Hlavní je zvýšení poplatků

Co je podle vás hlavním úkolem generálního ředitele ČT? A vidíte to stejně jako před tím půl rokem?

Základní úkoly a kompetence generálního ředitele popisuje zákon o České televizi a statut. Takže tam asi není potřeba vymýšlet kolo a objevovat Ameriku. Jestli se něco v mém vnímání proměnilo během půl roku, tak je to dáno tím, že oproti předpokladu se protahuje jednání o poplatková novele. Právě tahle agenda mi odčerpává většinu času. Ale věřím, že se blížíme do finále. Že vládní představa o tom, jak by ta poplatková novela mohla vypadat, brzo spatří světlo světa. A tím pádem se budeme moci spolu s mým týmem ještě víc soustředit na vnitřní televizní záležitosti, tedy to skutečné vytváření televize. Protože teď většinu času bojujeme o důstojnou budoucnost.

Co jste za první půl rok ve funkci stihl v ČT změnit? 

Vždycky je nejzajímavější to, co je nejvíc vidět navenek. Tak začnu od televizní tvorby. Říkal jsem, že bychom se měli do budoucna odpoutat od rutinních detektivek a přinášet víc tvorby s vyšší přidanou hodnotou. A navíc by ta tvorba měla reagovat na témata, která nejsou schopni českému divákovi nabízet velcí nadnárodní provozovatelé digitálních platforem. V tomto ohledu se podstatný krok udál už loni v říjnu, kdy jsem do managementu České televize přivedl novou ředitelku obsahu Terezu Polachovou, se kterou od té doby pracujeme na vývoji nových formátů, které postupně budou nabíhat do výroby a musí projít programovou radou.

Dále je zřízena nová divize Digitální služby. Což je důraz na složku televize, ve které já vidím naprosto klíčovou roli pro budoucnost. A to je především naše digitální platforma i-Vysílání nebo zpravodajská platforma kanálu ČT24, ať už mobilní aplikace nebo webové stránky. Webové stránky mají od konce loňského roku nový design. A v tuhle chvíli pracují naši vývojáři i na převodu webových stránek na nový operační systém, který umožní zase ještě nové funkcionality.

 Jestli se něco v mém vnímání proměnilo během půl roku, tak je to dáno tím, že oproti předpokladu se protahuje jednání o poplatková novele. Právě tahle agenda mi odčerpává většinu času.

S novým vedením zpravodajství jsme se dohodli na některých programových úpravách již v letošním roce. Od počátku roku se regionální studia v Brně a v Ostravě v nočním čase zacvičují na kontinuálním odbavování čtyřiadvacítky. To znamená čtyřiadvacítka rozšířila moderované vysílání i do nočních hodin. Od května letošního roku to tedy bude poprvé opravdu 24 hodin živého kontinuálního vysílání. A jakmile v těch studiích bude rutina dostatečně zažitá, tak jsme připraveni odbavování regionálními studii převést i do denních časů. Před pilotními díly je v tuhle chvíli diskuzní pořad vycházející z témat, která sice rezonují na celostátní politické scéně, ale pohled komunálních a nebo regionálních krajských politiků je odlišný od pohledu politiků z centra. A současně pro podzimní sezónu v tuhle chvíli vzniká nový formát pracující s fact checkingem. A kromě toho se od března na obrazovkách České televize objevila nová talkshow Lucie Výborné.

Analýza prvního půlroku Jana Součka ve funkci:

Ondřej Neumann: Putinův gubernátor Klaus aneb Jak si „pohlídat“ Václava Moravce

Na ČT1 míří nový diskuzní pořad

Jak si mám zmiňované debatní pořady představit? Jako nějakou regionální alternativu Otázek Václava Moravce? 

Nemyslím si, že je to potřeba vnímat jako alternativu Václava Moravce. Je to doplnění dalšího diskuzního pořadu do portfolia programové nabídky České televize. Ale pokud vlastně tenhle pořad nabude takového respektu, jako mají otázky Václava Moravce, tak já budu jenom rád.

V jakém vysílacím čase a na jakém kanálu bude pořad nasazený? A kdo ho bude vyrábět?

Bude to vyrábět divize zpravodajství a publicistiky. Konkrétní schématové zacílení v tuhle chvíli ještě ujasněné nemáme. S Petrem Mrzenou a Michalem Kubalem vedeme v tuhle chvíli debatu. Máme vytipovaných několik programových slotů, kam by ten pořad mohl zamířit, ale definitivní rozhodnutí nepadlo.

Nebude to tedy tak, že Brňáci budou mluvit s Brňákama, ale že se do Brna sjedou krajští politici z celé republiky?

Pořad se bude vyrábět ve třech studiích – v Praze, v Brně, v Ostravě. Studia se budou střídat. A není to tak, že pokud se pořad vysílá z Brna, tak by to bylo limitováno jenom na lidi, kteří zrovna pochází z tohohle regionu. Spíš jde o diverzitu dramaturgickou. To znamená pestrost témat. A pokud se dramaturgové ostravského vydání tohohle pořadu rozhodnou pro téma, které najde sparing partnera v Karlových Varech nebo v Liberci, tak si ty respondenty pozvou do ostravského studia. A stejně tak předpokládám, že kolegové z pražské mutace budou hledat relevantní respondenty pro debatu i mimo základní okruh, na který by se logicky Praha zaměřovala.

To je docela velká novinka. Je to tedy určené pro ČT24, nebo ČT1?

Bavíme se o čtyřiadvacítce a po čase možná průnikově i jedničce. Jestli je to velká, nebo malá novinka, to nechám na zvážení diváků a hlavně na tom, jaký ohlas pořad nakonec bude mít. To se vždycky pozná až po čase.

Moderátor a dramaturgie budou vždy volbou toho příslušného studia?

Podle současných výsledků debaty, kterou mi manažeři zpravodajství představili, by měl pořad dva moderátory. Vždycky jeden by byl z daného regionu a jeden ze čtyřiadvacítky.

A jména moderátorů?

Ne. Ty vám teď neřeknu.

První část rozhovoru s Janem Součkem jsme publikovali v pondělí 15. dubna:

Normalizace sexuálního obtěžování a kolotoč šikany: oběti a svědci mluví o práci s Wollnerem