www.postbellum.cz,

Mladý Gustáv Husák: Kreml byl pro něj jako Vatikán. A Ježíš něco jako první komunista

Napsal/a Ondřej Neumann 28. února 2018

Osobnost Gustáva Husáka dodnes budí vášně mezi odbornou i laickou veřejností. První ucelený životopis posledního komunistického prezidenta se stal knižním hitem a z jeho autora – historika Michala Macháčka – je spisovatelská celebrita, jejíž dílo dokázalo rozhádat recenzenty.

V první části rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví o svých sympatiích k mladému Husákovi, bezmezné lásce budoucího československého prezidenta k bolševickému Rusku i o tom, jak si ctižádostivý student z religiózního Slovenska dokázal přetvořit katolickou víru v komunistické vidění světa.

Husákova první manželka byla od pohledu krásná žena, navíc velmi inteligentní, ambiciózní. Ve vaší knize je fotografie, na které je vedení předválečného slovenského studentského svazu. Všechno muži, mezi nimi jediná ona – krasavice. A vybere si Gustáva Husáka. To, jaký muž je, se myslím dá poměřovat i ženou po jeho boku. Čím tedy Husák přitahoval inteligentní a krásnou ženu?

Ona byla skutečně velmi inteligentní a krásná, na tehdejší poměry byla i značně emancipovaná. A co je nejzajímavější – stejně jako druhá Husákova manželka byla původem Češka. A jak to, že si vybrala Gustáva Husáka? Byl velmi pohublý a nosil silné dioptrické brýle – ale když si je sundal, tak z těch fotografií vidíte, že se nedá říci, že by byl ošklivý člověk. Já si myslím, že to souvisí s jeho charismatem a intelektem. Ona sama se měla později svěřit kamarádce na otázku, proč si ho vybrala, následovně: Když on byl nejchytřejší.

Za vším hledej ženu

V padesátých letech vydržela stát za ním až do konce jeho uvěznění. Jejich pozdější rozvod byla volba jeho nebo její?

Obou. Je to paradoxní. Byla velmi charakterní žena.

To musela být. Zvlášť, když si uvědomíme, co všechno komunisti dělali pro to, aby se manželky a děti zřekly odsouzených mužů…

Ano. Ona byla po válce velmi úspěšná divadelní režisérka. I hrála ve filmech. A to jí pak vzali a říkali: když se s Husákem rozvedeš a veřejně ho pohaníš, budeš moct dělat svoje povolání. To my zařídíme. A ona toto odmítla a naopak se snažila udržovat s manželem co nejužší kontakt. Korespondenční, posílala mu fotografie sebe a svých dětí, což Husáka podle mě muselo velice posilovat.

A paradoxně se rozvádí až v roce 1960, pár měsíců poté, co byl Husák propuštěn z vězení. Tady je třeba říci důležitou věc. Ona už udržovala vztah s hercem Ctiborem Filčíkem a když se Husák vrátil z vězení, měla problém vztah s Filčíkem ukončit.

To mi připomíná jiného politického vězně, dá se říci Husákova vězně a jeho manželku. Václava Havla a Olgu. Olga stála pevně při něm v době věznění, ale zároveň udržovala vztah s hercem Janem Kašparem.

Ano, to jsou ty paradoxy…


Michal Macháček: Pokud se nyní táži, co nejdůležitějšího v našem prostoru Gustáv Husák zanechal, v čem spočívá jeho hlavní význam pro dnešek, pak si dovolím vypomoci parafrází věty historika Josefa Pekaře, který ji vyřkl po první světové válce na adresu Františka Josefa I. a tehdejších československých osvětářů: „Jedni nás učí, že jsme dětmi Palackého a Masarykovými (Havlovými), a už nemluví o jiné závažné a senzační okolnosti, že jsme dětmi spořádaných občanů z dob vlády…“ Gustáva Husáka.

Knihu Gustáv Husák si můžete objednat zde.


A Husákova druhá žena? Viera Husáková?

To už byl kvalitativně jiný vztah. Seznamují se až v šedesátých letech. Už to nemůže být mladistvá zanícená láska, ale ten vztah je velice pěkný. Viera Millerová je intelektuálka, také původem Češka, novinářka, píše do Kulturného života, což bylo tehdy velmi progresivní periodikum, je i překladatelka. Husák v té době do Kulturného života přispívá jako historik a publicista, a tak se seznamují.

Mě zaujal jeden moment z vaší knihy – že ji vyslal na začátku normalizace za jedním z historiků, se kterým byl v přátelském vztahu, a že tu schůzku monitorovala i Státní bezpečnost. Kdo tady vlastně v době po okupaci v srpnu 1968 vládl? Dělala to StB na něcí popud? Monitorovat partnerku generálního tajemníka… Dělala to StB pro sebe, nebo na příkaz KGB?

Existuje hodně indicií, že StB si sbírala materiály. A Husák byl velice obezřetný, právě díky zkušenostem z 50. let. Takže třeba spis na tehdy ještě Vieru Millerovou – ten příběh, který zmiňujete, se odehrál v roce 1972, a oni se brali až o rok později – nakonec mizí. Dnes se nedá dohledat. Jsou takové hypotézy, že to zařídil sám Husák, který si uvědomoval citlivost podobných věcí.

Millerová byla v 50. letech vyloučena ze strany. Zajímavé je, že do strany vstupuje až v roce 1969. Bylo tam i nějaké obvinění z falšování stranické legitimace a jak víme, všechno se dá zneužít. A tohle také, ten případ, kdy Viera Millerová byla Husákem využita jako kontaktní osoba – ona totiž žila v Bratislavě, nikdy nebydleli spolu v Praze.

Se Sovětským svazem a nikdy jinak

Píšete, že Sověti si vedli na Husáka složku. Co jste v ní objevil?

Sověti si na každého významnějšího funkcionáře vedli složku – záznamy. Na Husáka byl vedený spis už od 30. let. To byl ještě mládežník a nebyl nijak významný ve strukturách KSČ. Vidíme ho sovětskou optikou. I optikou jeho spolupracovníků. Dost často tam byly zakládány dokumenty a zprávy od osob, které na něj donášely.

Ze začátku psaly, že je nedisciplinovaný komunista. Že je člověk, který chce mít právo na vlastní názor. Jsou tam i zmínky, že by mohl inklinovat k trockismu. I v pozdějším období je akcentována nacionální otázka. Ptali se: co je vlastně Husák víc? Komunista nebo slovenský nacionalista?

Na druhou stranu Husákovi nebyla ani cizí myšlenka připojení Slovenska k Sovětskému svazu…

To byla myšlenka, která se objevuje hned po vzniku KSČ. V té době existovala představa, že přijde velká světová revoluce. A ta bude znamenat, že jednotlivé státy se budou připojovat k sovětské soustavě. Komunisti z toho vycházeli už ve 20. letech. Pak byla válka a po ní vidíme, že se to v souvislosti s geopolitickou situací realizuje…

Co si od toho slovenský nacionalista sliboval?

To byl sen každého prosovětsky orientovaného komunisty.

Ano. Ale Husák je spoustou lidí na Slovensku vnímán jako bojovník za slovenské národní zájmy, za slovenskou myšlenku…

Je třeba říci, že Husák kritizoval prvorepublikovou politiku uplatňovanou vůči Slovákům. Byl tady uplatňovaný koncept tzv. čechoslovakismu, že Češi a Slováci jsou jeden národ, a s tím se Husák neztotožňoval. A nebyl v tom sám. Tady viděl šanci…

…osvobození slovenského národa v objetí komunistického SSSR?

Je otázka, jak to tenkrát myslel. Zda se nejednalo jen o taktiku vůči londýnské exilové vládě v čele s prezidentem Edvardem Benešem, která ani neuznávala Slováky jako samostatný národ. Druhou věcí je, zda věděl, co se v Rusku děje. Husák byl mladý člověk a nekritický.

Mnozí věděli. Nebo jinak, kdo chtěl vědět, tak věděl…

Podle toho, co Husák psal, tak to měl velmi zidealizované. Ale ano, o politických procesech už byly informace. Ale když to někteří, i levicoví intelektuálové – jako například Záviš Kalandra – kritizovali, tak tu kritiku Husák ironizoval.

Píšete o vysoké Husákově inteligenci, touze učit se. A na druhé straně je tady tato zaslepenost. Pronikavý intelekt není schopen či ochoten si toto vyhodnotit. Přemýšlel jste o tomto paradoxu?

Určitě. Ale abychom tomu porozuměli, je zároveň dobré znát dobové souvislosti. Pochybnosti zastiňovalo vědomí, že Sovětský svaz je jediná síla, která dokáže budovat socialismus a porazit nacistické Německo. Námitky byly chápány jako nepřátelská propaganda.

Sympatický pracant

Když mluvíte a píšete o Gustávu Husákovi – má vaše sympatie?

Myslím, že je to v té knize i vidět. Spousta lidí se divila, když začínalo tou první kapitolou, jak ho vykresluji. Ovšem na počátku psaní jsem k tomu takto nepřistupoval. Husák byl pro mě pole neorané, neměl jsem k němu a priori negativní nebo pozitivní vztah. A když jsem začal číst a studovat Husákova mladá léta, tak mi z toho vycházel dost pozitivně.

Boj za sociální práva, pracovitý, cílevědomý člověk. Má nějakou tezi a usiluje o ni nejen rétoricky, ale i prakticky. Myslím teď sociální práva pro studenty. Za to se dokázal dost bít a to mi bylo sympatické. Na druhou stranu tu máte tu nekritičnost, s jakou přijímá sovětský model. O tom on tolik nevěděl a idealizoval si to…

Přestal vám být sympatický? A kdy?

Když se dostává k moci a bezohledně se řídil krédem účel světí prostředky, jenže jinak by se zase politicky neudržel. Vadilo mi, že pak v 70. letech ztrácel odvahu a vize, stal se spíše vykonavatelem cizí vůle a technologem moci, bál se riskovat. Jinak Husákovu zanícenost, houževnatost, vidíme i po válce…

Ta byla vidět i během války…

Ano, ale tam je v pozici oponenta profašistického, luďáckého režimu. Takže tam je vám sympatický jaksi samozřejmě. Ale vždycky to má tak napůl – zápasí proti něčemu, ale zároveň pro něco. Pro Sovětský svaz… A bylo by zajímavé vědět, jak by na tom Slovensko bylo, kdyby se po válce připojilo k Sovětskému svazu. Asi by nebylo tak spokojené a prosperující, ale to je jen pichlavá připomínka…

A vaše sympatie?

Pak vidíte, co Husák dělal po válce. Je houževnatý a dokáže politiku používat i dost násilně. Vidíte, že jde tvrdě za svým, přes nejen politické mrtvoly. Aby dobyl monopol moci pro komunisty, dokáže být velice tvrdý.

Ježíš jako komunista, Kreml jako Vatikán

To vše na části území republiky, kde komunisté poválečné volby nevyhráli. Dokonce v roce 1946 na Slovensku utrpěli ošklivou porážku…

No, byli z toho hodně zklamaní, ale 30 procent není zas tak málo. Když si uvědomíme, že na Slovensku je většina obyvatelstva nějakého náboženského vyznání. Ale v porovnání s českými zeměmi z toho bylo zklamání.

Je třeba ale připomenout, že některé velké prvorepublikové strany byly po válce z politické soutěže vyřazeny.

To máte pravdu, ale religiozita na Slovensku hrála velkou roli. A ještě jedna věc – komunisté získali body díky pozemkové reformě. V českých zemích bylo z čeho rozdávat. Pozemky a majetek po Němcích. To na Slovensku dělat nemohli, protože tam neměli z čeho rozdávat. Bylo toho jen minimálně. Uvažovalo se sice o odsunu maďarské menšiny, ale nakonec k němu nedošlo.

Slovenští komunisté, stejně jako čeští, se po válce velmi nacionalizovali. A byli za to kritizovaní maďarskými komunisty: co jste vlastně za komunisty – internacionalisty, když trváte na odsunu a diskriminujete slovenské Maďary? A to se pak Husákovi vrátí v 50. letech v obvinění, že je buržoazní nacionalista.

Pochyboval, nebo byl přesvědčený komunista?

Nenarazil jsem na prameny, které by svědčily o tom, že by zapochyboval. Věřil v Sovětský svaz, věřil v myšlenku komunismu. A teď – v jakou myšlenku komunismu? Co pro něj vlastně znamená komunismus? Podle mě si Husák transformoval katolictví, ve kterém vyrůstal, do marxistického pohledu na svět.

Byl vychovávaný jako katolík, dokonce i ministroval. A když si tyto věci dávám dohromady, tak on si to vlastně přetvořil. KSČ chápe jako církev, Moskvu jako Vatikán, Boha jako Objektivní zákon dějin…

A Ježíše jako prvního komunistu…

Dokonce se zachovala jeho domácí úloha, kde se má rozepsat na motivy Kristova citátu: K čemu je člověku, když získá celý svět, ale ztratí svoji duši? Napsal tam, že Kristus svá slova namířil proti zbohatlíkům a kapitalistům. Tohoto komunisté na Slovensku využívali. Protože religiozita tam byla vyšší než v českých zemích. Na to jsou statistiky 80 procent slovenských komunistů se hlásilo i ke katolické víře.

Druhou část rozhovoru zveřejní HlídacíPes.org příští týden


Mgr. Michal Macháček, Ph.D. (* 1986) absolvoval doktorské studium na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zahraniční pobyty na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, Historickém ústavu Slovenské akademie věd a Historické fakultě Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. Zabývá se problematikou česko-slovenských a československo-sovětských vztahů a komunistického hnutí ve 20. století, přičemž se zaměřuje na jeho politické elity, zejména osobnost Gustáva Husáka. Publikoval řadu odborných i popularizačních textů, přednáší a spolupracuje na filmové a jiné umělecké tvorbě s historickou tématikou.

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. karel napsal:

    Výborně sepsáno konečně rozumný článek v moři vlábolu a blbosti. Mach.

  2. TomasK napsal:

    Tak proto mi byl Husák nesympatický od prvního pohledu v r.68. A to jsem nevěděl, že nejdříve řekl o Brežněvovi, že je debil a potom místo na ilegální sjezd komunistů zamířil do Moskvy, aby se lísal k Brežněvovi. Charakter k pohledání.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Neblábolte nesmysly a zkuste si porovnat Kristovo učení (jak se nám zachovalo v křesťanské interpretaci), s myšlenkami na nichž bylo ideově založeno komunistické učení. Snad potom pochopíte, o čem je v článku (a knize) řeč.
      Že to všechno bylo zneužito, stejně jako všechna náboženství a ostatní ideje o uspořádání společnosti ldí, to už je o něčem jiném – o tom, co jsou lidé vlastně zač.

      • Tomáš napsal:

        Máte pravdu Oskare. Bůh ani komunismus neexistuje. Jen je to používáno k oklamání prostých lidí.

        • Weber napsal:

          Zbývá objasnit hlubší analýzou, proč Bůh, či idea komunismu je chiméra a proč je používána k oklamání prostých lidí. Prostý člověk je dle Vás kdo? Že by ten , co se pachtí od rána do večera s lopatou, je nevzdělaný (nebo hloupý) a proto je ochoten se nechat klamat vírou v Boha, nebo ideou o beztřídní společnosti, kde bude vše zadarmo a všichni si budou rovni? Nevím, zda Vám k tomu stačí výše uvedený článek, ale když ne, pramenů je dost, ale G. Husák byl vzdělaný a nepochybně inteligentní a víra v Boha jej úspěšně vedla životem. Taktéž idea komunismu, že by patřil ke kategorii prostých lidí je také mimo. Takže o čem je Vaše teorie o klamání prostého lidu, ještě zkuste popsat, jakou ideologii používá A. Babiš, v jeho případě je také možné, že klame prostého člověka, který přes násadu lopaty zřejmě nemůže vidět, jak s ním manipuluje nejen Bůh (prostřednictvím páterů), komunisté (prostřednictvím Filipa) a také Babiš (prostřednictvím ANO 2011).

  3. ČERT napsal:

    Tak já bych tady asi v první řadě pogratuloval historikovi Michalu Macháčkovi ke kvalitní práci…

  4. Josef napsal:

    G.Husak zemřel jako katolik , přijal svatost od sl.primase.knihu sháním.

    • Adam Rakovský napsal:

      Jestli zemřel jako katolík je mimořádně sporné. V knize se tomu Macháček věnuje a zaznamenává svědectví, že Husák sám si to nepřál a chtěl po dětech, aby k němu nebyl nikdo z církve puštěn. A vzhledem k jeho stavu v nemocnici je otázka, kolik toho při Sokolově návštěvě vnímal (a nakolik vůbec souhlasil).

  5. honza napsal:

    Solženicyn psal o zarytých komunistech ve vězeních a táborech. Tzv. pravověrných. I přesto, že je totálně zlomili, oni zůstali přesvědčeni o správnosti strany a komunismu. Všichni ostatní vězni byli vinni, jen oni ne. Buď se do strany infiltrovali špioni, nebo to byl omyl, který se jistě vysvětlí. Pro ostatní byli směšní, ale zároveň i nebezpeční, protože právě oni nejvíc donášeli vedení. A na konci Solženicyn zmínil, že právě jeden z takových byl i Husák…..

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies