ANALÝZA. Ústecký kraj bude znovu posuzovat, zda má sloučit mosteckou Galerii výtvarného umění s tamním muzeem. Chce nezávislou studii – původní plán sloučit obě instituce i přes odpor odborné veřejnosti se před koncem roku zhroutil. Autorem plánu byl na objednávku politiků tehdejší šéf krajského odboru kultury Radek Spála. Dnes už je šéfem teplického muzea a deníku MF Dnes poskytl pozoruhodný rozhovor.

Rozhovor s Radkem Spálou se kauze mostecké galerie věnuje ve dvou částech a zazněly v něm informace, které stojí za to uvést na pravou míru.

HlídacíPes.org totiž opakovaně upozornil, že čistky v krajských institucích byly v některých případech motivovány politicky. Týká se to i mostecké galerie: veřejnosti byla předkládána verze, podle níž se nenašel vhodný pokračovatel po odvolaném řediteli Petru Svobodovi, který se už nového konkursu neúčastnil. Ve skutečnosti ale plán na sloučení vznikl již ve výběrové komisi na nového ředitele, tedy ještě předtím, než rada kraje rozhodla, že nikoho nevybere.

Zde je komentovaný rozbor odpovědí Radka Spály:

Jediné řešení

• „Obě instituce doteď fungovaly samostatně. Když se na to podívám z pohledu zřizovatele, musím říci, že je to jedno z logických řešení. Myslím, že spojený model v řízení, kdy by nemusely existovat dvě samostatné instituce, ale jen jedna, v níž bude mít galerie svůj samostatný segment, by mohl fungovat.“

Sám Radek Spála přiznává, že jde o jedno z logických řešení. Přesto bylo zastupitelům předloženo jako jediné. Spála se domnívá, že by takový model mohl fungovat. Mohl, ale nemusel – neproběhla o tom žádná diskuse na úrovni odborné veřejnosti, nekonala se ani na úrovni krajského zastupitelstva.

Určitou pověst má

• „Samozřejmě to má spoustu odpůrců a slyšeli jsme i názory, že tím zabíjíme galerii, ničíme její pověst a podobně. Vím, že určitou pověst má, ale nejsem si jistý, jestli se odrážela v tom, jak galerie fungovala, a to především ve směru k veřejnosti.“

„Určitá pověst“ mostecké galerie se projevuje zhruba tak, že patří k nejrespektovanějším malým galeriím v Česku. Proti záměru jejího sloučení s muzeem se postavily tři stovky osobností, například hudební skladatel, profesor a výtvarník Vladimír Franz, historička umění Alica Štefančíková, rektor AVU Tomáš Vaněk i umělci ze zahraničí. Kritiku připojil i výbor Uměleckohistorické společnosti.

Svoboda ano, ale…

• „Přece jen je to objekt, který by měl být navštěvován a měl by fungovat pro občany. Chápu, že je to místo určené pro svobodné vyjádření umění a pro jinou formu prezentace návštěvníkům, ale jde také o to, jestli se sem podaří veřejnost přivést.“

Moderní umění jako menšinový žánr nepřitahuje davy. Svobodné vyjádření umělců je fajn, ale také ty masy. Ať se točí vstupné.

Co třeba kachlová kamna?

• „V mosteckém muzeu probíhá obrovský boom, v posledních dvou letech se probudilo ve vztahu k veřejnosti a pořádá množství akcí, na které lidé chodí. Ne náhodou se zde nyní konají dvě velké celokrajské výstavy Svět kachlových kamen a Terakotová armáda. I to dokládá, kam se muzeum dokázalo dostat. Kdyby k sobě přibralo galerii, mohlo by to prospět oběma stranám.“

Pokračování předchozího a ukázkový vhled do hlavy „kulturního úředníka“. Místo moderního umění, kterým se mostecká galerie pod vedením Petra Svobody za 27 let vyprofilovala, nabídneme čínskou masovku nebo lidová kamna.

Peníze jen přes muzeum?

• „Spojením s muzeem by galerie mohla využít toho, že by se nemusela zabývat neustálými provozními otázkami, které se vedou v samostatné organizaci.“

Bez spojení s muzeem ovšem rovněž – kraji jako zřizovateli obou institucí může být celkem jedno, jakým kanálem příspěvky do svých institucí pošle. Jde o zástupný problém, který má pouze zdůraznit údajnou důležitost jednotného vedení.

Komunikace stupeň nula

• „Myslím si, že jsme měli poněkud dluh v tom, jak byla veřejnost informována o záměru.“

Ano, v tomto bodě je třeba s Radkem Spálou souhlasit. Přesně řečeno kraj veřejnost o záměru neinformoval vůbec.