Miliony od státu pro své think-tanky chtějí i další strany. Komunisté za ně digitalizovali Lenina
Necelých 40 milionů korun dal stát v roce 2020 na podporu politických institutů sněmovních stran. Po loňských volbách se však tyto peníze budou rozdělovat jinak. Výrazně méně dostanou kvůli svému volebnímu krachu komunisté a ČSSD, o nové miliony se naopak přihlásí SPD, která chystá svůj nový institut, nebo hnutí STAN, které vlastní think-tank založilo již dříve. Nárok na příspěvek mají poprvé i Piráti.
Na transparentním účtu Institutu české levice svítí za poslední rok jen několik málo transakcí. Koncem loňského prosince tam „přistálo“ něco přes milion korun od mateřské KSČM, v jejíchž prostorách institut sídlí a která příspěvky na provoz politického institutu od státu inkasuje.
Protože však komunisté na podzim ze sněmovny po třiceti letech vypadli, bude i příspěvek, který se vypočítává jako desetiprocentní podíl celkového ročního státního příspěvku pro stranu, výrazně nižší.
Od svého založení před třemi lety se komunistický institut zaměřoval – podobně jako další podobné stranické think-tanky – hlavně na pořádání seminářů nebo publikační činnost. I když byly výstupy na počátku dost rozpačité a zástupci strany neuměli říct, co institut vlastně dělá, rok 2020 už podle výroční zprávy institutu vypadal živěji, byť byl výrazně poznamenán covidovou pandemií.
Na tu si ostatně ve svých výročních zprávách stěžují i další stranické think-tanky.
Digitální Lenin
„V plánu akcí na rok 2020 bylo i digitální zpracování svazků V.I. Lenina. Tato akce proběhla, kdy digitalizaci všech svazků V.I. Lenina provedl Jan Májíček a konečný produkt byl dodán na konci listopadu 2020. První část digitalizovaných svazků bude uveřejněna na webu do konce roku 2020. Druhá v prvním čtvrtletí roku 2021,“ vypočítává výroční zpráva za rok 2020.
Komunistický think-tank rozhodně nepatří k těm největším, nejaktivnějším ani nejbohatším. Nejvíc ze všech politických institutů, přes 13 milionů korun, dostal v roce 2020 od státu Institut pro politiku a společnost navázaný na hnutí ANO.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Ten funguje od roku 2014 a v letech 2018–2019 kromě zmíněného třináctimilionového státního příspěvku vykázal také přijaté dary ve výši 1,3 milionu, respektive 1,7 milionu korun. Nejvýznamnějšími dárci byl International Visegrad Fund, německá nadace Friedricha Naumanna, Česká spořitelna nebo Evropské liberální fórum.
I vzhledem k velkorysému finančnímu zázemí má nejširší záběr a zásah ze všech institutů: věnuje se politickým i ekonomickým tématům nebo třeba kyberbezpečnosti.
Politická neziskovka pro SPD
Podle zákona o sdružování v politických stranách mají od roku 2017 nárok na státní příspěvek na svůj politický institut ty strany, které se do sněmovny dostaly dvakrát po sobě v některém ze tří posledních volebních období. Do této skupiny patří po říjnových volbách nově i Piráti a SPD.
Pirátská strana si svůj „Institut Pí“ založila už vloni na podzim a momentálně pro něj hledá stálého ředitele. Zevnitř SPD zatím prosákly jen informace o pracovním názvu stranického think-tanku (Institut svobody a přímé demokracie) a o jeho řediteli – tím má být poslanecký asistent, neúspěšný kandidát do sněmovny a podzimní lídr kandidátky v Praze, někdejší radní Českého rozhlasu Josef Nerušil.
Vzhledem k volebnímu zisku a výši celkového příspěvku od státu pro SPD může think-tank počítat ze státního rozpočtu se sumou zhruba 3,5 milionu korun.
Samotný fakt, že si hnutí SPD zřizuje neziskovou organizaci se státní podporou, je paradoxní. Je to právě strana Tomia Okamury, kdo řadu let útočí na „politické neziskovky“ a chce je odstřihnout od jakýchkoli státních příjmů.
Dalším paradoxem je opakovaná zmínka o SPD ve zprávách ministerstva vnitra o extremismu. Politické instituty se totiž ze zákona mají věnovat zejména „rozvoji demokracie, pluralismu, ochrany lidských práv, společenské soudržnosti, zlepšení kvality veřejné diskuse nebo přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci“.
SPD se přitom dlouhodobě profiluje jako polarizující strana s otevřeně xenofobní, antimuslimskou, ale třeba i antiněmeckou nebo antiamerickou rétorikou.
Chudší ČSSD, bohatší STAN
Zavedené už jsou politické instituty ODS, ČSSD, KDU-ČSL či TOP09. Institut pro pravicovou politiku (ODS) se v roce 2020 obešel bez darů; od své mateřské ODS přijal sedmimilionový příspěvek na činnost, podobně jako o rok dříve.
Desítkami akcí, besed či kulatých stolů se chlubí lidovecký Institut pro křesťansko-demokratickou politiku.
Už deset let funguje spolek TOPAZ, v současnosti politický institut TOP09. Ten v roce v roce 2020 hospodařil s celkovou částkou přes tři miliony korun, z toho od státu přišlo asi 2,6 milionu. Také tento institut se zaměřuje hlavně na diskusní a publikační činnost.
Masarykova dělnická akademie (MDA) spadající pod ČSSD se loni při svých akcích a analýzách zaměřila například i na sociální dopady covidu:
„Do společenské diskuse jsme přispěli debatami, v nichž jsme formulovali, jak to udělat, aby účet nebyl vystaven nízkopříjmovým skupinám obyvatel a střední třídě. Do českého prostředí jsme přinesli programový dokument německé sociální demokracie Nový start a cesty k němu: Nový směr vstříc budoucnosti. Připravili jsme debatu s jeho spoluautorem,“ píše akademie ve výroční zprávě.
Na svou činnost MDA dosud ročně čerpala více než šestimilionový státní příspěvek, po loňských volbách a vypadnutí sociální demokracie z parlamentu se však musí připravit na škrty. „Ve chvíli, kdy jsme už nějakou dobu předvídali, že ČSSD přinejlepším nevylepší svůj volební výsledek, jsme činnost nastavili tak, aby nakonec špatný výsledek ve volbách naši činnost do budoucna neohrozil,“ citoval deník E15 zástupce ředitele akademie Patrika Eichlera.
O miliony ze státní kasy na svůj think-tank Istar se teď můžou přihlásit i Starostové a nezávislí. Jejich Institut moderní politiky funguje od roku 2019, jeho příjmy se však zatím skládaly hlavně z příspěvků strany, případně jejích sympatizantů. V roce 2020 byl největším donorem institutu vedle samotného hnutí STAN Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan a vlivná tvář hnutí, který byl původně nominantem na post ministra průmyslu.
„Žádost o příspěvek jsme již podali. Samozřejmě to bude znamenat rozšíření naší činnosti,“ říká pro HlídacíPes.org ředitelka institutu Barbora Urbanová.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Upachtěná česká politika. Volných hlasů znechucených je pořád dost
Nový zákon o podpoře bydlení. Spíš než naděje je to jen iluze řešení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Jan Májíček? Ten už vylezl z kanálů a konečně se vlezl pod křídla KSČM? Ten, který před 15 lety tvrdil, že Ne základnám nemá nic společného s KSČM? Ten teda dopadl…
Čím víc politických neziskovek tím horší demokracie. Pouze totalita si zřizuje své „VUMLy“, tedy v ČR je konce demokracie. Totalita v plném proudu.
V podstatě rozkrádání státního majetku parlamentními stranami.
Připadá mi hodně zvláštní, že se za peníze daňových poplatníku, kde většinu jistě tvoří daně od kapitalistů, které chtěl Lenin a spol. zničit, digitalizuje Leninovo dílo. 🙂
Proč se nedigitalizuje například i dílo Adolfa Hitlera ze stejných prostředků? Lenin s Hitlerem chtěli nastolit každý svůj řád ve světě a z informačního hlediska je přece jedno, že jeden selektoval lidi podle majetku a druhý podle rasy. 🙂