Srí Lanka si zvolila do vedení země politika se silnou levicovou ideologií. Marxista Anura Kumara Dissanayake, který se prezidentského postu ujal na konci září, slibuje, že přepíše dějiny země. Není ale zatím zcela jasné, jakým směrem se nyní země rozvrácená po kolapsu v roce 2022 vydá. Vývoj sledují s napětím především Čína a Indie, které se dlouhodobě přetahují o vliv v této ostrovní zemi.

Za normálních okolností by vítězství Anury Dissanayakeho bylo nazýváno politickým zemětřesením. Země, kde fungoval již od 70. let liberální volný trh, bude mít vůbec poprvé v čele levicového politika.

Pětapadesátiletý Dissanayake vede alianci National People’s Power (NPP), jejíž součástí je jeho marxistická strana Janatha Vimukthi Peramuna (Lidová osvobozenecká fronta, JVP) – ta tradičně podporuje silné státní intervence, nižší daně a levicovou ekonomickou politiku. A Dissanayke se tohoto směru otevřeně drží – již v kampani sliboval především snížení daní z příjmu, které se za předchozí vlády zdvojnásobily, dále snížení DPH na potraviny a léky a boj proti korupci.

Zároveň prohlásil, že v případě volebního vítězství bude selektivně přijímat zahraniční investory. Slíbil ale také, že zruší srílanský prezidentský systém a vrátí se k parlamentní demokracii britského typu, která existovala do roku 1978. „Miliony očí naplněných nadějí a očekáváním nás ženou vpřed a společně jsme připraveni přepsat srílanskou historii,“ řekl po volbách.

Marxista Dissanayake přesvědčil Srílančany poté, co v roce 2022 zažili bezprecedentní krizi a státní kolaps. Lidé se po mnoho měsíců potýkali s akutní potravinovou krizí, mnohahodinovými výpadky elektřiny, čelili 70procentní inflaci, pohonné hmoty a plyn byly na příděl. V důsledku kolapsu potřebovalo podle OSN zhruba 3,4 milionu lidí humanitární pomoc a nejméně 56 tisíc dětí trpělo těžkou akutní podvýživou.

Hněv obyvatel ostrovního státu se po vypuknutí krize obrátil především proti rodinnému klanu Radžapaksů, kteří ostrov politicky i ekonomicky ovládali po více než tři desetiletí. Právě jim dávají Srílančané za vinu situaci, do níž se jejich země dostala.

Klanu Radžapaksů odzvonilo

Rodina Radžapaksů budovala svůj politický vliv na ostrově již od 30. let minulého století. V posledních třiceti letech byli čtyři bratři Mahinda, Chamal, Basil a Gotabaja postupně prezidenty, premiéry a ministry. Tři desetiletí jejich vlády, během nichž získal rodinný klan i velký vliv na byznys, vyústily kolapsem srílanské ekonomiky v červnu 2022.

Následně 9. července uprchl tehdejší prezident Gotabaya Radžapaksa z ostrova krátce před tím, než do prezidentského sídla vtrhl dav desítek tisíc rozzuřených demonstrantů. Zemi opustili i ostatní členové rodu, postupně se ale zase vrátili. Namal Radžapaksa, syn Mahindy, který byl mimo jiné v roce 2016 obviněn z praní špinavých peněz, kandidoval dokonce v zářijových prezidentských volbách proti Dissanayakemu. Získal ale pouhých 2,38 procenta. Srílančané tím definitivně potvrdili, že chtějí konečně opravdovou změnu.

Prezidentskou pozici převzal v červenci 2022 Ranil Wickremesinghe, ovšem stále s podporou Rajapaksovy strany. Pro Srílančany byl tento krok pouhým předáním moci mezi zavedenými stranami a politickými dynastiemi, nevnímali jej jako opravdovou změnu. O tu si řekli až nyní ve volbách. Nezávislí pozorovatelé ale upozorňují, že zůstává otázkou, zda právě Dissanayake bude tou změnou, kterou si přejí.

Nový prezident okamžitě rozpustil parlament a vyhlásil termín voleb na 14. listopad. Očekávání a nadšení je velké především mezi lidmi z menších měst a venkovských oblastí. „Jsme zatím velmi spokojeni, prezident si vede velmi dobře. Pokud prezidentská strana získá v parlamentu dvoutřetinovou většinu, bude to mít vláda snadné,“ řekla webu HlidaciPes.org 60letá Muthu, která provozuje penzion ve městě Kandy v centrální části Srí Lanky.

Opatrnější je ve své reakci na současné dění třicátník Gehan, který pracuje v srílanském hlavním městě Kolombo jako softwarový inženýr. „Lidé volili Dissanayakeho hlavně kvůli korupci minulých vlád a vkládají do této změny velké naděje. Ale podle mě je příliš brzy to hodnotit, uvidíme.“

Ani pětapadesátiletý Anura Kumara Dissanayake ale není v politice nováčkem. Byl dlouholetým poslancem a od roku 2014 také lídrem strany Lidová osvobozenecká fronta (JVP). Dissanayake kandidoval na prezidenta již v roce 2019, tehdy ale získal jen tři procenta.

Čína a Indie doufají v udržení vlivu

Srílanské volby bedlivě sledovaly zvenku především Čína a Indie, které mají v této ostrovní zemi v významné geopolitické i ekonomické zájmy. Obě země navíc půjčily Srí Lance na řešení krize miliardy dolarů. Jen Indie poskytla hospodářskou a humanitární pomoc ve výši více než 4,5 miliardy dolarů.

Peking je jedním z největších věřitelů Srí Lanky poté, co si země za vlády klanu Radžapaksů vypůjčila v rámci akce prezidenta Si Ťin-pchinga s názvem Belt and Road Initiative miliardy na rozšíření obchodu, budováním přístavů a ​​dalších zařízení. Čínský podíl tvoří více než deset procent zahraničního dluhu Srí Lanky.

Právě obří dluhy, které v roce 2022 dosáhly zhruba 46 miliard dolarů, uvrhly Srí Lanku do krize. Čína se po kolapsu srílanské ekonomiky zdráhala snížit vypůjčenou částku, místo toho nabídla pouze dvouleté pozastavení splátek a další půjčku ve výši jedné miliardy dolarů. Na konci minulého roku už souhlasila s restrukturalizací srílanského dluhu, jednání o konkrétní podobě však stále probíhají.

Dissanayake byl v minulosti známý svými spíše pročínskými sklony a naopak nepodporou indických zájmů. Mezi ty patří řešení potřeb tamilské komunity indického původu, kteří žijí především v severní části ostrova, a také humánnější přístup k indickým rybářům. Dále Indie usiluje o urychlení projektů v oblasti energetiky, které na Srí Lance zainvestovala a v neposlední řadě trvá na zákazu vojenského využití srílanských přístavů Čínou způsobem, který by ohrozil bezpečnostní zájmy Indie.

Dissanayake přitom měl v minulosti bránit vyšetřování údajných válečných zločinů občanské války, v níž zemřely desítky tisíc tamilských civilistů a nakonec byli poraženi tzv. Tamilští tygři (LTTE). Již během kampaně podle médií odmítl přenesení většího množství pravomocí na sever a východ, kde žije většina Tamilů. Jeho strana Janatha Vimukthi Peramuna (JVP) navíc důsledně vystupuje proti dohodě mezi Indií a Srí Lankou z roku 1987. Zakladatel strany, zesnulý Rohana Wijeweera, údajně v 80. letech Indii vykreslil jako nepřítele srílanských zájmů, připomíná deník Business Standard.

Dissanayake také oznámil, že plánuje zrušit projekt větrné elektrárny o výkonu 450 MW, který na Srí Lance realizovala skupina Adani Gautama Adaniho, která má mít blízko k indickému premiérovi Narendrovi Modimu. Podle zpráv Dissanayake tvrdil, že projekt podkopává energetickou suverenitu Srí Lanky a označil dohodu za zkorumpovanou.

Jaký postoj Dissanayake nyní jako prezident země v krizi zaujme, zůstává nicméně nejasné. Deník Business Standard připomíná, že Dissanayake vyjádřil při rozhovoru s indickými představiteli zároveň obavy ohledně korupce a nedostatečné transparentnosti při realizaci některých čínských projektů na Srí Lance, včetně projektů přístavu Hambantota a přístavního města Kolombo.
A již na začátku tohoto roku navzdory svým dřívějším postojům prohlásil, že Tamilům je potřeba poskytnout silné záruky práv v politice. „Musí mít právo rozhodovat sami za sebe,“ řekl pro Times of India.