Kolony v Praze, tunel Blanka (2018). Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Milion aut v Praze. Doprava kolabuje hlavně kvůli nim, kolony „prostě vznikají“

Napsal/a Euractiv.cz 24. září 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Doprava v Praze se stala jedním z celostátních předvolebních témat, do pirátského primátora Zdeňka Hřiba si kvůli ní rýpnul jak prezident Zeman, tak premiér Babiš. A i když aktuální uzavírky plynulosti provozu v metropoli rozhodně nepomáhají, hlavní problém je jinde. V Praze samotné je registrován jeden milion aut a dalšími denně přijíždějí lidé za prací.

Městská mobilita je v Evropě zdrojem 40 % všech emisí CO2 ze silniční dopravy a až 70 % dalších znečišťujících látek pocházejících z dopravy všeobecně. Dopady to má i na život obyvatel Prahy, která je automobily doslova zahlcená.

„Už od roku 2000 je podíl osobních automobilů na celkových dopravních výkonech přes 90 % a toto číslo kontinuálně stoupá už od 60. let minulého století,“ vysvětluje pro Euractiv.cz Bedřich Rathouský z Katedry logistiky Vysoké školy ekonomické.

Nová studie časopisu Atmosphere založená na měření v Praze varuje, že množství emisí v metropoli překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací a Evropskou unií.


Text Barbory Pištorové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Měření probíhalo na různých místech v Praze. Mezi nejproblematičtější místa patří okolí tunelu Blanka nebo vytížená ulice V Holešovičkách, řekl Českému rozhlasu Plus Miroslav Šuta, lékař a expert z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Města by podle něj měla o zlepšení situace usilovat především kvůli zdraví svých obyvatel. „Například analýzy ze Španělska nebo Skandinávie ukazují, že i nižší koncentrace mohou ovlivňovat vývoj nervového systému u dětí na jedné straně a na druhé straně mohou patrně přispívat i k rozvoji takzvaných neuro-degenerativních onemocnění u starších osob,“ varuje expert.

Nebezpečné jsou však podle něj i koncentrace pod platnými evropskými limity nebo pod doporučenými hodnotami WHO.

Milion aut v Praze

Experti upozorňují, že po Praze jezdí příliš vysoké množství automobilů. To se pak projevuje nejen na ovzduší, ale také na plynulosti dopravy.

„Dopravní kongesce (kolony) – ve velkých městech prostě vznikají, a to bez ohledu na to, jak dobře je dané město dopravně vyřešeno, jaká je podpora veřejné hromadné dopravy, jak moc disciplinovaní jsou řidiči… o vlivu počasí a s tím související údržbě pozemních komunikací raději nemluvě,“ shrnuje pro Euractiv.cz Bedřich Rathouský z Katedry logistiky Vysoké školy ekonomické.

Faktorů, které dopravní kolony zapříčiňují, je podle něj celá řada. Přispívá k nim i nedostavěný dálniční okruh okolo Prahy či uzavírky. „Ale faktorem číslo jedna byl a je enormní počet osobních automobilů,“ vyzdvihuje odborník na logistiku.

„Jen na území Prahy je registrován skoro jeden milion osobních aut – a do Prahy samozřejmě jezdí ještě mimopražští motoristé. Už od roku 2000 je podíl osobních automobilů na celkových dopravních výkonech přes 90 % a toto číslo kontinuálně stoupá už od 60. let minulého století,“ vysvětluje Rathouský.

Ve městech dochází kromě těch osobních i ke kumulaci nákladních vozidel. Jejich „příspěvek“ ke znečištění vzduchu ve městech je však minimální. „Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí je 73 % emisí ze silniční dopravy způsobováno osobními automobily, takže pokud je třeba přijmout nějaké razantní opatření, je to především vůči osobním autům,“ zdůrazňuje.

Nízkoemisní zóny, které se nacházejí na území nebo v centrech měst, se nákladních vozidel povětšinou netýkají vzhledem k faktu, že stanovená omezení již splňují. „Emisní norma Euro IV, a stejně tak Euro V, je už passé. Norma EuroVI platí od roku 2014 a vozidla této emisní specifikace nákladní dopravci běžně mají,“ dodává Rathouský.

Když autem, tak na elektřinu

Doporučení zpřísnit emisní evropské směrnice potvrzuje i studie publikovaná v časopise The Lancet Planetary Health. Ta uvádí, že pokud by byly současné hodnoty znečištění vzduchu ve městech sníženy na výši doporučenou organizací WHO, mohlo by to zabránit až 50 000 úmrtím napříč evropskými městy.

Znečištění vzduchu ve městech by mohly výrazně snížit elektromobily, jak ukazuje studie Josefa Morkuse a Jana Macka z ČVUT. „Bateriové elektromobily by měly být využívány zejména ve městském provozu, kde jejich výhody – nulové emise za jízdy, tichý provoz a dobrá dynamika jízdy převažují nad negativy,“ píší autoři.

Elektromobily jsou podle nich vhodné jak pro osobní dopravu, tak i pro rozvoz zboží po městě či zajišťování servisních a komunálních služeb.

„Denní průběh městského vozu je zpravidla v desítkách kilometrů, proto by stačil dojezd cca 150 km na jedno nabití, který může být pokryt malou baterií s nízkou cenou, nízkou hmotností a nízkými emisemi z její výroby, snadno dobíjitelnou přes noc. Otázkou je, zda je zákazníci budou chtít,“ připouští zpráva.

V Česku obliba elektromobilů postupně roste, a hlavní město se proto snaží obyvatele motivovat pořizováním nabíječek dostupných přímo ze sloupů veřejného osvětlení. Právě tato inovativní infrastruktura bude navíc v následujících letech podporována z nového Modernizačního fondu, který je financován z prodeje emisních povolenek.

„Nabíječky pro osobní elektromobily na sloupech označovaných jako ‚EV ready‘ už fungují například na Vinohradech. Nicméně jejich výkon není valný (22 kW) – osobní elektromobil dobije do plna až za několik hodin,“ upozorňuje Bedřich Rathouský.

Omezování rychlosti? V Praze zatím ne

S omezením automobilové dopravy ve městě souvisí i snížení maximální povolené rychlosti na 30 km/h, jaké na konci srpna zavedla Paříž. Původní maxima 50 a 70 km/h zůstávají jen na hlavních dopravních tepnách města. Nařízení podpořilo 59 % Pařížanů, ale stalo se zároveň předmětem emotivní diskuze. A to nejen ve Francii.

„Rozhodnutí paní starostky Anny Hidalgové dává smysl. Paříž díky tomu získá větší kapacitu komunikací, protože auta pojedou plynuleji a také nebudou muset mít tak velké rozhledy před křižovatkami,“ komentoval pařížské snížení rychlosti pro Aktuálně.cz pražský radní Adam Scheinherr (Praha sobě). Zavedení podobného omezení pro Prahu však podle něj není na stole vzhledem ke skutečnosti, že si omezení rychlosti určují pražské městské části samostatně. Magistrát tak nemá možnost plošné omezení nařídit.

Odlišný pohled na snižování rychlosti ve městech má například náměstek libereckého primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberec), který podobné opatření považuje jen za těžko proveditelné – byla by k němu totiž mimo jiné potřeba řada souvisejících opatření, jako jsou prahy nebo zúžení.

Paříž však není zdaleka jediným městem, které podobné nařízení zavedlo. Kromě dalších asi dvou set francouzských měst se k podobnému kroku odhodlalo v říjnu minulého roku i Nizozemsko, které přijalo omezení rychlosti v zastavěných oblastech z 50 na 30 km/h s cílem snížit množství nehod, především v těch oblastech, kde se často pohybují děti.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)