Spor o miliardu korun kvůli nedodanému plynu z ruského Gazpromu českému ČEZu nabral hned na svém počátku zpoždění. Arbitráž ve švýcarské Ženevě ještě nezačala – i kvůli tomu, že jeden z členů již najmenovaného senátu odstoupil. Na svém místě už je ale nový.

„V arbitráži, kterou ČEZ vede proti Gazpromu, byl již jmenován poslední rozhodce, a rozhodčí tribunál je tedy kompletní. Očekáváme, že po vyřízení běžných procesních záležitostí navazujících na ustanovení tribunálu zašleme rozhodcům podrobné odůvodnění žaloby označované jako Statement of Claim,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Kremelská vyšší moc

Zahájení arbitráže proti ruskému energetickému obrovi Gazprom oznámil ČEZ letos v únoru. Rozhodčí řízení bude vedeno v Ženevě ve Švýcarsku podle pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC), před tříčlenným senátem.

Podstatou žaloby na Gazprom Export LLC je to, že ruská firma loni v období od června do prosince „významně krátila dodávky zemního plynu, který si od ní společnost ČEZ, a. s. dříve objednala“.

ČEZ žádá náhradu škody ve výši přibližně jedné miliardy korun. Jde o rozdíl v ceně plynu, který ČEZ musel nakoupit na trhu za vyšší cenu, než za jakou měl u Gazpromu nasmlouvané příslušné dodávky. V součtu ČEZ nakoupil v daném období plyn o miliardu korun dráž – a tuto sumu chce od Gazpromu získat zpět.

Gazprom požadavek odmítá a argumentuje, že v dodání plynu měla zabránit „překážka vyšší moci“. Tím má pravděpodobně na mysli válku, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině.

Pokud ČEZ v arbitráži uspěje, nelze podle expertů očekávat, že by Gazprom škodu reálně zaplatil. Variantou je získání odpovídající náhrady z majetku Gazpromu, který se nachází mimo ruské území.

„Nic více nyní nemůžeme sdělit, protože jsme vázáni mlčenlivostí. Výsledek nelze předjímat,“ podotýká mluvčí Kříž.

Fronta na majetek Gazpromu

Rusko je stejně jako Česká republika signatářem takzvané Newyorské úmluvy, která zaručuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů i v jurisdikcích dalších států. To se týká i majetku Gazpromu kdekoli ve 166 členských státech Newyorské úmluvy.

Na exekuci majetku Gazpromu se ale přinejmenším v Evropě může potenciálně stát pomyslná fronta.

Na firmu podala arbitráž kvůli nedodanému plynu například i finská společnost Gasum či polský EuRoPol GAZ. Poláci v arbitráži žádají v přepočtu asi 31,5 miliardy korun kvůli tomu, že ruská strana přerušila tok plynu plynovodem Jamal protínajícím polské území.

Aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom na svém území již vloni na podzim zestátnilo Polsko i Německo. Gazprom přišel i o nevyužívané kapacity v plynových zásobnících v Česku, v moravských Dambořicích.