Podnikatel a jeden z nejbohatších Čechů Jiří Hlavatý byl mezi těmi, kterým na státní svátek 28. října prezident Miloš Zeman na hruď přišpendlil Medaili Za zásluhy. Později vyšlo najevo, že u jména Hlavatý premiér Bohuslav Sobotka váhal s nezbytnou kontrasignací.

Podle deníku Právo mu vadilo především to, že Hlavatý je aktuálně i aktivním politikem. I když poměrně čerstvě; od loňského října, kdy byl zvolen do Senátu za Babišovo hnutí ANO 2011. Předchozí nabídku kandidovat v Parlamentních volbách ještě odmítl, pak se ale přesvědčit nechal.

Nabídku jsem přijal

Donedávna pomýšlel dokonce i výše – na hejtmanský post ve svém domovském Královéhradeckém kraji. Na konci října, tedy zhruba rok před volbami, ale oznámil, že za ANO v krajských volbách kandidovat nebude.

Šance by měl díky své popularitě i vlivu v regionu velké, nicméně zvítězila byznysová část Hlavatého osobnosti. „Zkrátka se mi za sebe dosud nepodařilo sehnat náhradu do vedení firmy,“ přiznal serveru iDnes.

Práci senátora, alespoň soudě podle průměrné docházky, bere poměrně vážně – i když příliš nevystupuje, nechyběl zatím na 87 % hlasování.

„Politika je z mé strany určitý pokus. Beru to tak, že jsme se nikdy v životě nikam netlačil, prostě pluju v řece a když přišla tahle nabídka, tak jsem ji akceptoval,“ řekl v rozhovoru pro měsíčník Forbes.

Mnohem známější je Hlavatý jako podnikatel. Zaměstnává 2200 lidí ve svých 14 továrnách a jede naplno, sám pro sebe má zavedeny i pracovní soboty. Podle motejlek.com jeho firmy vykázaly čistý zisk přes půl miliardy korun. Měsíčník Forbes Hlavatého majetek odhadl na 4,7 miliardy korun, týdeník Euro dokonce na 6,7 – 8 miliard Kč.

Stoprocentní Hlavatý

Ve Dvoře Králové, ve společnosti Juta, prožil Hlavatý prakticky celou svou profesní kariéru. Začínal zde jako strojní inženýr už v roce 1972. K 1. lednu 1989 to dotáhl až na generálního ředitele.

Do roku 1992, kdy šla do první vlny kupónové privatizace, byla Juta státní podnik. Po „kupónovce“ podnik ovládly investiční fondy Živnostenské banky, České spořitelny a Komerční banky.

Hlavatý, coby generální ředitel, spolu s dalšími členy vedení v roce 1998 založil společnost Jutaplast, která nakonec koupila 78 procent akcií Juty za téměř 600 milionů korun, o rok později se firmy sloučily.

V letech 2001 a 2002 Hlavatý odkoupil podíly ostatních větších akcionářů a držel zhruba 94 procent akcií. Stoprocentně podnik ovládl až v roce 2005, kdy vytěsnil minoritní akcionáře. Což lze také označit za nejproblematičtějkší krok jeho podnikatelské kariéry – s ohledem na stížnosti některých akcionářů, kteří nabízenou cenu za akcii považovali za příliš nízkou.

Z regionálního textilního podniku Hlavatý každopádně vybudoval firmu s aktuálním obratem kolem sedmi miliard, vyvážející zhruba 80 % své produkce do 65 zemí světa.

Dnes vydělává hlavně na výrobě geotextilií, pytlů, netkaných textilií, hydroizolačních fólií, membrán a dalších materiálů (nejen) pro stavebnictví.

Podle Miloše Zemana je Hlavatý představitelem baťovské tradice a podnikatelem, který uspěl v oboru textilního průmyslu, jenž byl jinak vlivem levné zahraniční konkurence  odsouzen k úpadku.

Se Zemanem se Hlavatý shodne na kritice sankcí proti Rusku. Kvůli nim a kvůli devalvaci rublu má prý jeho firma ztrátu stovek miliónů korun. Podobně kritizuje i Českou národní banku za oslabení kurzu koruny.

Pavučiny byznysu Jiřího Hlavatého

HlídacíPes.org zmapoval s použitím analytických nástrojů Tovek a Gnosus společnosti Bisnode vztahy a vazby kolem Jiřího Hlavatého. Pavouka zobrazíte kliknutím na obrázek, jednotlivé položky je též možné zvětšit.