Do problematických regionů Sýrie, Afghánistánu či severní Afriky chce ministerstvo zahraničí poslat nad rámec stávající rozvojové pomoci dalších 200 miliónů korun.

Navýšení výdajů má ve středu schvalovat vláda. Celkové české výdaje na rozvojovou pomoc v roce 2014 dosáhly 4,36 miliardy korun. Mezi hlavní příjemce této pomoci patří Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko.

Země na hraně chaosu

„Nemůžeme nyní dost dobře omezit pomoc ve stávajících prioritních zemích. Neumím si představit, že bychom řekli, že odcházíme z Etiopie nebo z Bosny a Hercegoviny. To bychom nad nimi udělali kříž a mělo by to další nepříjemné dopady,“ vysvětluje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, proč bude žádat o 200 miliónů.

„Cílem je zlepšení ekonomické i společenské situace, stabilizaci zemí , vytváření možností tak, aby lidé tam měli méně důvodů svou zemi opouštět,“ říká Zaorálek.

Změna přístupu je v souvislosti s migrační vlnou patrná i v dalších zemí EU. „Prakticky to dokazuje například i nedávná rada ministrů zahraničí, kde byl hlavním tématem „Sahel“ (zkratka pro pás území v severní části Afriky zahrnující území Mauretánii, Senegalu, Mali, Burkina Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie, pozn. red.) a pomoc těmto zemích, které jsou na hraně chaosu. Jsou to země, které se mohou zítra sesypat, nebo se je můžeme pokusit udržet,“ říká Zaorálek.

Cílem snah má být podle něj zastavení migrace do Evropy tam, kde začíná a řešit migrační politiku na vnějších hranicích EU.

Nejdřív klid, pak rozvoj

Nelegální migraci řešili ministři zahraničních věcí členských zemí EU na pravidelném zasedání v Lucemburku. Rozhodli o rozšíření operace Sophia, která má za cíl ve Středomoří bojovat proti ilegální migraci a organizovanému zločinu zapojenému do pašování lidí.

Na nutnost řešit problém s nelegální migrací upozorňuje ve svých analýzách i Severoatlantická aliance.

„Problém na Blízkém východě a severní Africe je umocněn dlouhodobým střetem mezi sunnitskou a šíitskou části islámu, mezi Kurdy a Tureckem, Palestina a Izrael, problém je mnohovrstevný a těžko uchopitelný. Nejde tedy jen o sociální a ekonomické problémy,“ říká předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel.

„Ale až se podaří uklidnit bezpečnostní situaci je nutné se zaměřit právě na společenský a ekonomický rozvoj – kdo tohle funguje, dokáží vedle sebe žít lidé různých etnik i náboženství. Kde problémy jsou, rychle vyplavou na povrch i ty další,“ dodává.

ČTĚTE ZÍTRA NA HLÍDACÍPES.ORG: Hlavní hrozby jsou Rusko, rozvrácené státy a terorismus, říká vojenský šéf NATO Petr Pavel