Maďarští novináři podali oficiální stížnost Evropské komisi kvůli tomu, jak vláda Viktora Orbána křiví mediální trh. Shrnuli řadu let známá fakta o tom, jak Orbán v Maďarsku státní inzerci posílá téměř výhradně provládním médiím. Celkovou sumu od roku 2015 vyčíslili v přepočtu na zhruba třicet miliard korun. Stát by měl podle nich tuto sumu od provládních médií získat zpět.

Stížnost Evropské komisi podal vydavatel maďarského týdeníku Magyar Hang (Maďarský hlas) společně s dalším médiem, které si přálo zůstat v anonymitě.

Magyar Hang je jednou z nezávislých redakcí, kterých se pokřivování inzertního trhu přímo dotýká. V šedesátistránkové analýze, kterou publikoval současně s oznámením stížnosti k Evropské komisi, ukazuje, proč je selektivní pumpování státní inzerce do spřátelených médií v Maďarsku takový problém.

Z českého pohledu stojí za zmínku, že se na akcích Alapjogokért Központ s miliardovými dotacemi z maďarských veřejných peněz v poslední době objevují i politici hnutí ANO. To je od loňska spolu s Orbánovou stranou Fidesz součástí nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.

Podle Magyar Hang a jeho právníků je způsob, jakým maďarský stát rozděluje výdaje na vlastní inzerci, v rámci unijních pravidel nepřípustnou formou státní pomoci. Mezi lety 2015 a 2023 odhadují celkovou takto – podle stěžovatelů neoprávněně – poskytnutou částku na zhruba 1,17 miliardy eur (v přepočtu necelých třicet miliard korun).

„Tlačíme na Komisi.“

Analýza toto pokřivování trhu ukazuje na řadě médií všech mediatypů. Typickým a dlouhodobě známým příkladem zvýhodňování provládních médií na úkor těch zbylých, která nejdou na ruku Orbánově vládě, je televize TV2.

Například v roce 2018 dostala TV2 až 67 procent z celkového objemu státní inzerce pro televizní sektor, zatímco její nezávislý konkurent RTL Klub s podobným diváckým zásahem jen jediné procento. Podobná nevyváženost platí i pro ostatní typy médií, uvádí zpráva sedmi evropských novinářských organizací o maďarských médiích z roku 2019.

K čemu takový nepoměr vede, je v Maďarsku dlouhodobě známé – nezávislé redakce jsou pod velkým finančním tlakem a hrají neférový souboj s médii pod vlivem vlády – a s její finanční podporou.

Ostatně stejné téma měla na stole už před lety i samotná Evropská komise. Stížnosti ohledně neoprávněné podpory části médií maďarskou vládou k ní doputovaly už v letech 2016 a 2018. Komise na ně však několik let nereagovala.

Autoři aktuální stížnosti věří, že tentokrát bude Komise vnímavější: „Snažíme se tlačit na Komisi, aby jednala rychle,“ cituje jednoho z právníků zastupujících stěžovatele deník Financial Times.

„Maďarsko má mediální krajinu ušitou na míru finančním ziskům provládních médií a vytlačování všech ostatních na okraj,“ shrnuje Magyar Hang.

(Ne)svobodný přístup k informacím

Pokřivování mediálního trhu však není jediný nástroj, kterým Orbánova vláda ztěžuje práci nezávislých médií.

Například týdeník Magyar Hang své papírové vydání dodnes z politických důvodů tiskne na sousedním Slovensku. A stejně jako ostatní podobné redakce se od počátku potýká s úředními překážkami nebo se zákazem vstupu na některé vládní tiskové konference.

„Poslali jsme úřadům 500 dotazů – bez odpovědi,“ shrnul ředitel týdeníku Csaba Lukács v rozhovoru pro HlídacíPes.org v roce 2020. A tento stav trvá dodnes – nedávno se tak jeho redaktoři museli ručně a přímo v archivu probrat stovkami grantových smluv, které jedna z vládě blízkých nadací odmítla na základě svobodného přístupu k informacím zaslat poštou nebo elektronicky.

Úsilí se ale vyplatilo – Magyar Hang v této konkrétní kauze zjišťoval, kolik peněz za poslední roky přiteklo ze státního rozpočtu jednomu z nejviditelnějších maďarských provládních think-tanků Alapjogokért Központ.

Výsledná suma se vyšplhala na 18 miliard forintů, v přepočtu víc než miliardu korun. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem maďarská vláda pomáhá financovat celou síť formálně nezávislých think-tanků, které pak tyto peníze mohou použít právě i na mediální propagaci, souvisí celé téma právě i s pokřivováním mediálního trhu státem.

Srůstání Babiš-Orbán

Z českého pohledu stojí za zmínku, že se na akcích Alapjogokért Központ s miliardovými dotacemi z maďarských veřejných peněz v poslední době objevují i politici hnutí ANO. To je od loňska spolu s Orbánovou stranou Fidesz součástí nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.

Na nedávném Středoevropském summitu v Budapešti organizovaném tímto think-tankem vystoupil poslanec Radek Vondráček, na místě byla podle dostupných fotografií i blízká spolupracovnice Andreje Babiše Tünde Bartha.

Jako řečník se akcí Alapjogokért Központ opakovaně zúčastnil i europoslanec ANO Ondřej Knotek. Ten je nyní i členem správní rady Institutu pro politiku a společnost, který funguje jako odborný think-tank hnutí ANO.

Místostarosta Mariánských Lázní Samuel Zabolotný (ANO) se v březnu zúčastnil „konzervativního bootcampu“ v USA. Jak potvrdil na dotaz HlídacíPes.org, klíčovou roli při organizaci tohoto setkání Alapjogokért Központ se zástupci dalších think-tanků blízkých administrativě Donalda Trumpa sehrála rovněž maďarská strana.