Matt. Create. on TrendHype, zdroj

Lubomír Vejražka: Má slapská přehrada větší cenu než člověk ubitý při výslechu?

Napsal/a Lubomír Vejražka 8. prosince 2019

S třicátým výročím listopadu 1989 se vyrojila různá prohlášení, jak bylo za komunistů líp. Dokonce komunisti veřejnosti nabídli i jakési grafy, které to mají dokazovat. V grafech ovšem není zobrazeno vše. Chybí tam cena svobody a demokracie, opomíjí i mrtvé, vězněné a pronásledované…

I nekomunisté občas tvrdí, že za husákovských let uzavřeli občané se stranou dohodu: vy si, soudruzi, dělejte, co chcete, ale nás, občany, nechte být, nechte nám naše koníčky, chatičky, soukromí.

Jenže kdo takto relativizuje totalitní režim, zastírá dvě věci:

1) Podobnou nepsanou dohodu ani zdaleka neuzavřeli všichni.

2) Přiložit někomu pistoli k hlavě s tím, že když se vzepře, přijde výstřel, a ať si tedy vybere, není dohoda, nýbrž vydírání.

Konec doškových střech

Mnozí mí vrstevníci (je mi 58) i starší vzpomínají na jakési jistoty té doby. Ne, že by jistoty žádné nebyly. Byly. Ale za jakou cenu. A také jak pro koho…

Nechci zlehčovat situaci lidí, kteří se v současnosti poctivě, ale třeba marně snaží o nalezení práce přiměřené jejich schopnostem, popřípadě jsou v zaměstnání drceni bezcitnými šéfy.

Soucítím s těmi, kteří se dostali do dluhové pasti i kvůli nekompetentnosti státu, jenž umožnil, aby se na dlužnících přiživili různí šejdíři. Mohl bych pokračovat dalším výčtem nespravedlností dneška. Ale nejde se nevrátit k těm údajně dobrým věcem z času komunismu.

Třeba šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se už kdysi, v únoru 2008, nechal slyšet: „Viděl jsem vesnice, kde se v průběhu pár let proměnily domky s doškovými střechami v krásné stavby. Nebyli jen lidé mučení a týraní. Měli se slušně. Ale nechceme se už nikdy vracet k tomu, aby se cokoliv kdykoliv prosazovalo pod bodáky a bajonety a pod pohrůžkou násilí.“

Dobrá, v těch slovech lze vyčíst i připuštění zločinů komunismu (jakkoli s tím má stále řada soudruhů problém). Ale zároveň i tvrzení, jak se vlastně za neomezené vlády KSČ lidem dařilo dobře.

Tisíckrát v různých obměnách pěli komunisté píseň o dobrých činech režimu. Jak to je opravdu? Jaké jsou proporce mezi komunistickými klady a zápory?

Dálnice, přehrady, nemocnice

Komunisté nás chtějí ukonejšit. Prý se lidé měli slušně. Ale kteří lidé? Všichni? I ti z kriminálů? Pétépáci? Jejich rodiny? Vyhození z bytů? Okradení? Lidé vyhazovaní ze škol a zaměstnání? Lidé, kteří se navzdory svým schopnostem nemohli v práci dostat na vyšší pozice a vzdělávat se?

Nebo se měli slušně komunisté? Neseděli v lágru, děti na školách, sami ve funkcích a postavení, s penězi, plat dvojnásobný i trojnásobný, existence vysoko nad průměrem společnosti, stáže na Západě.

Hodně z nich by v normálním systému žilo v šedém průměru a dost z nich, typických lenochů, by se za demokracie ocitlo mezi nezaměstnanými pro chronickou nevůli pracovat a neschopnost.

Komunisté se hájí, že přinesli dobré věci. Zavedli solidní zdravotní péči, postavili domy a nemocnice, vybudovali továrny a přehrady, pár set kilometrů dálnic a jiné a jiné. A také nahradili ty Kováčikovy doškové střechy. Jako by tím mezi řádky sdělovali, že zatímco tady komunisté budovali, západní Evropa se ocitla bez nemocnic a zdravotnictví. Bez dálnic a domů. Bez jídla. Bez práce. A na střechách že zůstaly jen ty staré došky. Tak to asi těžko, že?

Kam bychom došli bez zátěže?

Jsou tu tři zásadní otázky a konstatování, která stavějí komunistické „dobro“ do jiného světla.

1. Dostala se společnost za vlády KSČ dál, než by došla bez nich?

Společnost za éry KSČ nepochybně vyvinula. Ne však pro dobrou podstatu režimu a zásluhou KSČ. Byl to obecný vývoj, zlepšení navzdory komunistům a umrtvení spousty zdrojů v těžkém průmyslu a zbrojení. Tuto zemi neposunula dál KSČ, ale lidé svou vitalitou, umem, rozumem a pracovitostí.

Bez komunistické zátěže bychom šli nahoru mnohem rychleji, byli bychom nepochybně dál než dnes. Stačí se podívat do bývalého západního Německa, kam dospělo i přesto, jak jej zničila válka.

2. Lidský rozměr.

Nic dobrého od KSČ nezmírní strašnou míru utrpení, která s komunisty přišla. Štěstí vybudované na strádání druhých, žijících hned vedle, je vždy nezasloužené. Lidský život a svoboda má cenu nezměrnou. Ti všichni režimem poškození nebyli postavami ve filmu či románu, ale lidé jako my: z masa a krve, měli konkrétní tváře, pociťovali konkrétní bolest, fyzickou i duševní.

3. Jaká byla váha nezpochybnitelné totality komunistů a váha jejich údajného dobra?

Kolik pokroku by komunisté museli v konečném účtování navršit, aby alespoň vyvážili a ospravedlnili drtící energie jimi vypuštěné na svět? Kolik dobra by převážilo vězněné, umučené, popravené, zastřelené při útěcích? Kolik dobra posbírat proti zadrátovaným hranicím? Má slapská přehrada cenu větší než jeden člověk ubitý při výslechu?

Je sto kilometrů nové silnice cennější než rodina vyhnaná z bytu sto kilometrů daleko a do bídy? Vybudované zdravotní středisko převyšuje hodnotou psychicky zdeptanou matku jediného syna, otročícího v lepším případě na uranu, v případě horším umírajícího bez ošetření na baráku v lágru? Má jedno rekreační zařízení ROH pro dělníky větší cenu než člověk dohnaný StB k šílenství? Postavené továrny vyvažují peklo lágrů, nesvobodu a morální rozklad společnosti?

I Hitler nejdřív přinesl stabilitu

Lze vůbec nějakým dobrem vyvážit ukradenou svobodu, zničené lidské osudy? Lze uvést do rovnováhy zlo puštěné ze řetězu?

Poměření dobra a zla se zkrátka nedá určit mechanickým vzájemným srovnáváním počtu kladů a počtu záporů. Jde o ohodnocení váhy jednotlivých kladů a záporů.

Jde o to, že jediná pronikavá bolest a nespravedlnost daná systémovým útlakem může anulovat všechna (případná) i velká pozitiva.

I Hitler přeci přinesl po nástupu k moci stabilitu, zaměstnanost, rekreaci, dálnice. Jeho zlo však dramaticky převážilo: despotismus, propad svobody, vnitřní zadlužení, které mohl splatit jedině válkou, obsazením a vysátím cizích zemí, vražděním.

Vykonaný teror je absolutní, nezmenšitelný chybným početním úkonem, že zlo mínus dobro rovná se menší zlo.


Lubomír Vejražka je publicista, mimo jiné autor knih „Jizvy zůstávají“ a „Nezhojené rány národa“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

10 komentářů

  1. Petrb napsal:

    Není co dodat.
    Snad jen že nebýt čtyřicetli let komunistické diktatury, byli bychom dnes velmi pravděpodobně makroekonomickými ukazateli na úrovni Německo a Rakouska a dost možná ještě lépe – země nebyla válkou tolik zničená.

    • petrph napsal:

      Víte, na to bych se 30 let po komunismu nevymlouval vůbec. Máte snad dojem že se Němci v roce 1975 vymlouvali že jsou na tom špatně kvůli Hitlerovi? To asi těžko..
      Tady by to chtělo analyzovat důvody, proč jsme se na stejnou úroveň za těch 30 let poté nedostali taky.. Jen tak zběžně asi dva důvody.
      Za prvé, tedy politické ekonomické i právní chyby, které jsme během té doby udělali. Chtělo by je zanalyzovat. Mimochodem, je nutné upozornit, že my jsme v té době byli přijímáni a přijeti do EU, takže čistě formálně jsme na tom podobně. Jenže, pouze formálně.
      A nebo druhá, že vlastně Západ, západní investoři ani politici o to naše dorovnání nestojí a brání se mu jak mohou. A jestli se můžeme svým usilím někam dostat, tak leda na úroveň Řecka..

    • Oskar (hanák z hané) napsal:

      Nebýt – „Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát[pozn. 1]) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).[3] Zdroj : Wikipedie, heslo Mnichovská dohoda.
      Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany (Hubert Masařík, Vojtěch Mastný) byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.“, nebylo by ani těch čtyřicet let komunistické diktatury. Je to jasné vašnosto?

  2. petrph napsal:

    Já samozřejmě souhlasím s panem Vejražkou v hodnocení zločinného totality komunistického režimu.
    Ovšem, a v čem je problém, a co si asi neuvědomil, že tyto konflikty zůstávají a přetrvávají a musí se stále a opakovaně řešit.
    Protože – stále a dale se navrhují a staví nové dálnice – a lidé na jejich trase musí i proti své vůli opouštět své domy, stále se navrhují a staví různé stavby v obcích, i když často komplikují či zhoršují životy místních občanů. Stále dochází k různým sporům mezi státními úřady a občany či právními subjekty…Btw, stále taky stát vybírá ohromné daně a odvody (přes 60 procent příjmů) a pak je někdy neefektivně využívá nebo i zneužívá. Mimochodem, a stále má policie pravomoc každého dle potřeby omezit, zavřít nebo „zpacifikovat“ -a stěžovat (obvykle zbytečně) si může až potom…

    Pravda, dalo by se říct, že výhodou dneška je v tom, že lidé se kvůli tomu mohou obrátit na nezávislé soudy. Ty ovšem pracují strašně pomalu a velice formálně, a ani ty vždy nevyřknou spravedlivý rozsudek.

    Jenže, to je právě ten důvod, proč by se na komunistickou minulost mělo vzpomínat v daleko menším měřítku (na úrovni jiné historie), a kriticky hodnotit právě ten dnešek, a v něm požadovat nápravu a spravedlnost, padni komu padni.

    • Frank Zappa napsal:

      Bohužel kritika současných lumpáren se skoro vždy setkává s množstvím ad hominem útoků a ideologickýho nálepkování… Mnohokrát už mi bylo řečeno, že jsem buď moc rudej nebo moc hnědej… A to jsem byl teprve na začátku, u opatrnýho konstatování holejch skutečností. Na druhou stranu, když člověk souhlasí s tím, aby tato země byla dál po všech stránkách devastována, tak nemá problém a všichni jsou happy. To je pozitivní.

      • Oskar (hanák z hané) napsal:

        Kéž byste neměl pravdu! Ale Vy ji bohužel, máte.

      • petrph napsal:

        Víte, abych vysvětlit svůj postoj k věci. Já samozřejmě oceňuji jak objektivní kritiku nezávislých médiích tak i protesty občanů (na sociálních sítích, tak i přímo). Jenomže, jsem si vědom toho že tyto metody mají pouze velice omezený dopad – mohou o případných chybách pouze informovat a protestovat proti nim.
        Jenomže, v rámci naší demo, vytvořené za Občana Havla (je mi líto to pořád připomínat) nemohou nic změnit. V rámci této demo si veškeré pravomoci kontrolovat, vyšetřovat, , rozhodovat, soudit i trestat převzal stát na sebe se svými, úředně ustanovenými institucemi. Přípomínám – které by měly být oficiálně nezávislé na politicích.
        Ale jestli ty nefungují správně a efektivně (a je to zřejmé), potom těžko něco napravovat . Protože potom se bohužel dostáváme do paradoxní situace, že naopak jak některá ta nezávislá média, tak někteří protestujícící občané mohou být snadno obviněni z protestátní činnosti. A kupodivu, paragrafů má náš „pravda a láska“ demokratický systém, dost…

  3. ... napsal:

    Axiom: Komunisté a nacisté lhali, lžou a lhát budou. Mají to v genech.

  4. Možná jen jedno:
    I lidské utrpení, i smrt lidí atd. jsou na peníze převoditelné (buď se dá vyjít s pojišťovenské matematiky a z finančních i financemi hodnotitelných nefinančních benefitů od daného člověka jak pro společnost tak i pro rodinu, případně se lze odpíchnout od obvyklých hodnot odškodnění.

  5. Dušan napsal:

    Komunismus + Fašismus + Terorismus = FANATISMUS.

Přidávání komentářů není povoleno