Lubomír Vejražka: Krutost a lidstvo patří od nepaměti k sobě. Putin je zdatný pokračovatel
KOMENTÁŘ. Krutost se k homo sapiens váže odedávna: Čingischán, Stalin, Hitler, Pizzaro, Cortés, kolonisté v Severní Americe a Africe, kněží upalující „čarodějnice“, Pol Pot, Mao Ce-tung, Afričané nahánějící své africké bratry do rukou arabských a evropských otrokářů… Putin je inkarnací minulých nelítostných vládců a dobyvatelů, pokračovatelem staré známé symfonie plné ničivých tónů.
Na Ukrajině jsme svědky krutostí, jež se v Evropě objevily naposledy v devadesátých letech při balkánských válkách rozpoutaných Srbskem. Předtím sídlil teror v SSSR a v jeho satelitech ovládaných komunisty. Ještě dříve zažila Evropa vlnu nelidskosti za druhé světové války.
Před ní, v době meziválečné, prožívali hrůzovládu občané v Sovětském Svazu: kromě „standardních“ bestialit (mučení, popravy, otrocké lágry, všudypřítomný strach) pustošily obyvatele i hladomory. První světová válka představovala také zosobněné zlo, nicméně alespoň netekla masivně krev civilistů.
Zabíjelo se kvůli přežití: zdrojů málo, obyvatel přebytek. Ovšem vraždilo se i pro udržení moci: preventivně vybít rod od vedle, sousední národ anebo otrávit bratra. Našly se i jiné důvody k běsnění: kratochvíle a zábava, zaplnění prázdnoty v zakomplexovaném jedinci a ukojení jeho sadistických choutek. Či nastoupilo davové šílenství. A to vynechávám rituální oběti na oltářích nejrůznějším bohům.
Dnes, místo potřebné snahy lidstva dát se díky vzájemné kooperaci na cestu bez válek a uzurpace, místo potřeby řešit dopady klimatické změny, hlad atd., přikvačil Putin se svou ruskou válkou. Dopady na světovou ekonomiku a bezpečnost jsou silné. V pozadí za Putinem číhá Čína, která srazila Tibet, likviduje Ujgury, brousí si zuby na Tchaj-wan, podmaňuje si ekonomicky spoustu zemí a vnucuje světu svůj systém, připravuje se na velkou válku. Výbušná místa najdeme i jinde.
Boj nebo otroctví
Putin má moc, chce útočit a zmocňovat se území. Požaduje zpět ruské impérium a bývalé satelity SSSR. Plánuje „osvobodit“ Ukrajince, své bratry, jak říká, a v rámci „osvobozování“ je zabíjí, týrá a znásilňuje (i malé děti, i seniory), bombarduje porodnice a školy, zanechává za sebou spálenou zemi a nářek, zavléká statisíce Ukrajinců do Ruska.
Kdo se na okupovaném území vzpírá, šup s ním k ruskému postkomunistickému soudruhu vyšetřovateli anebo k nějaké kryse ukrajinské národnosti, která hrdinně vylezla s postupem ruských vojsk z kanálu a lísá se k nohám ruských vrahů.
Putin chystá rusifikaci Ukrajiny tak, jak to činili jeho předchůdci – komunističtí pohlaváři a carové. Zahalen do temných a megalomanských úmyslů, které valná část Rusů přijímá jako vznešené cíle, kope Ukrajině studený hrob. Inu, typický projev diktátorovy svobodné vůle.
Člověk, na nějž míří hlaveň, však zcela svobodnou vůlí nenakládá. Má ji silně zúženou. Žít v míru obyčejným životem a kráčet pokojnou cestou je nemožné. Zvolit pak lze pouze vztah k ničící síle: buď přijmout otroctví či smrt, anebo se pustit do (třeba beznadějného) boje. To samé platí pro malý národ, na nějž útočí sousední mocnost.
Ukrajina zvolila boj. I když by raději vedle Ruska vedla poklidnou existenci.
V okamžicích, kdy se světem valí lidská svévole anebo přírodní katastrofa, se plná svobodná vůle rozplyne vždy. I když si člověk takovou situaci nepřeje, nelze ji obejít. Dál projde jen kdo má štěstí, je silnější nebo ten, jenž je připraven – a i když byl považován za slabého, změnil se ve zdatného protivníka. Jako nyní Ukrajinci.
Stovky milionů lidí byly v dějinách semlety okolnostmi – navzdory jejich osobní touze prostě jenom žít a nikomu neškodit. Jejich řady nyní rozšiřují Ukrajinci.
Kam zmizeli Slované
Slované mají holubičí povahu, psávali naši národní obrozenci. Je to mýtus, Slované patřili k obávaným válečníkům. I oni oplývali krutostí. Dnešní Slovan – Rus holubičí charakter rozhodně nevykazuje. Jeho zběsilost si nezadá s jednotkami SS. Jiný Slovan – Ukrajinec pak moc dobře ví, proti komu stojí.
Rusko má v historii dlouhou tradici násilí. Od carského Ruska přes uchopení moci bolševiky v roce 1917; tehdy temný potenciál skokově a silně vzrostl: teror, občanská válka, zabírání půdy a úrody, hladomory – údobí, v nichž dříve docela přívětivý a hluboce věřící ruský mužik propadl ďáblu.
Oblast, kde se postupně tvořila Ruská říše (platí to i pro část Ukrajiny) byla také po dlouhá staletí v různém stupni podřízenosti východním extrémně bezcitným mocným říším šířícím se z Mongolska. Krutost stepních Asiatů se za tu dlouhou dobu musela do východních Slovanů promítnout geneticky i mentálně.
Snad i právě proto se nyní ruská armáda chová na Ukrajině tak strašlivě… Jak se to vlastně se slovanstvím Rusů má, když se na spoustu staletí ocitli pod jařmem Mongolů? Zůstali navzdory mongolskému vlivu Slovany do té hloubky, jako my, Češi, na které působil „jen“ Němec a Rakušák?
Nejsme dnes náhodou na Ukrajině svědky boje skutečných Slovanů – Ukrajinců odolávajících náporu Rusů, kteří již se slovanstvím nemají vnitřně příliš společného? Právě proto, že do nich je vepsána někdejší necitelnost vanoucí ze stepních impérií? Nejde tedy na Ukrajině o střetnutí Slovanů a duchovních následovníků asiatských hrdlořezů, kteří se za Slovany už jen prohlašují?
Úvaha se to může zdát provokativní a nevhodná. Přesto ji s pokornou omluvou vůči slušným Rusům pokládám. Připadne mi totiž, že mnozí Rusové mají z mentálního hlediska se slovanstvím spojitost už jen minimální.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Řídil britského krtka v StB i slavnou MI6: „Děsí mne ruská schopnost učit se z chyb.“
Útoky, žhářství i vraždy: Kreml se v Evropě vrátil k metodám z dob SSSR
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Napsáno pěkně! Historicky naprosto souhlasím. Jen mám problém se „slušnými“ ru ss y a to opět historicky… V r. 1968 jsem se těm šikmookým apod. díval sám přímo do očí….. Navíc v té době bylo cca 60% velení (důstojníků), přítomných na našem území, Ukrajinské národnosti…. Rusové, jako stepní národ, byli, jsou a budou jen mužici bez vlastního myšlení (stále to dokazují). S Evropskou kulturou se nedají srovnávat. Historicky v roce 1941 Hitler předběhl Stalina cca o 3-4 roky. Jinak by nešli okupanti na východ, ale na západ od hranic SSSR s Evropou. Také historická fakta. Jejich mentalitě naprosto vyhovuje SAMODĚRŽAVÍ, které rozhodně pro ně neskončilo pádem Carského ruska.
je to bohuzel tak, vubec se nezmenili a v dohledne dobe se ta horda nezmeni, cest vyjimkam, ale je jich moc malo na to, aby tyrana svrhli..je to otresne co russacko predvadi a musi byt porazeno, jinak se jen tak nezastavi a bude skodit dal a dal, viz kradete ukrajinske psenice a blokace pristavu – coz nas v dusledku taky ohrozuje at uz dalsim zvysovanim cen nebo hrozici migracni vlnou z afriky a putler to dobre vi..
Máte to špatně. Muži a krutost patří k sobě.
Kateřina Veliká, Marie Terezie, královna Viktorie, Margaret Thacher, to byli opravdu krutí muži.
Rusové neměli nikdy holubičí povahu, protože to nejsou Slované, ale z větší části Asiaté, i v dnešní válce na Ukrajině bojují jako pěchota většinou vojáci naverbovaní v Dagestánu, Uzbekistánu, v Čečně, v Kazachstánu. Kdyby měli Rusové holubičí povahu, pak neobsadili v minulosti 1/6 povrchu zeměkoule a nezačali by válku na Ukrajině jenom proto, že Putin to chtěl. Válku na Ukrajině začalo Rusko proto, aby se zmocnilo Donbasu, kde jsou jsou velké zásoby- 5-7 bilionů kubíků zemního plynu a v pobřežních vodách je také bohaté ložisko ropy. Proto Rusové tuto válku začali a druhým důvodem bylo, aby ve světě způsobili nedostatek zemního plynu a ropy- takže následně je v civilizovaném světě nedostatek energetických surovin. Dalším důsledkem války bylo to, že Rusko zablokovalo Ukrajině přístup k Černému moři a také se zmocnili lodí s nákladem pšenice, které byly určené do zemí, kde je sucho a tak způsobí v těchto zemích hladomor. Tak asi takovou mají Rusové holubičí povahu.
„…místo potřeby řešit dopady klimatické změny, hlad atd., přikvačil Putin se svou ruskou válkou“ – tak, tak, přesně, jak to řekl strejda Soros – je potřeba Putina co nejdříve porazit a pokračovat v Green Dealu.
Jenomže a bohužel, zrovna v případě moderních válek už voják nebojuje za svůj národ, dokonce ani za svou etnickou skupinu (tedy třeba ty Slovany), voják bojuje za (svůj) stát, do jehož armády byl, dle platného zákona odveden. A je pak jen rozhodnutím jeho nadřízených, kam ho pošlou bojovat a taky proti komu.
Jistě, nelze ignorovat vliv silné propagandy (která může být někdy pravdivá, někdy ne), jak mu to ti jeho politruci vysvětlí – a tím v něm povzbudí jeho bojového ducha..
Ono by bylo velice zajímavé definovat, jak je to s Čechy vojáky jako Slovany v moderní historii.
Když moderní historici (pod kontrolou BIS) odmítli kulturní úlohu Panslavismu,
tak tedy potom, už za toho Rakouska platilo „Cešky fójak, dobrá fójak“, za ty Rakušáky se naši bili statečně. Pak přišla Československá republika -ani tento (umělý?) společný slovanský stát se dnešním vykladačům pravdy moc nezdal, a později, dle moderních výkladů jsme napřed nebyli (naše chyba), ale nyní už jsme i vojensky součástí teho Západu. Takže, kde že jest to naše slovanství?
Napsal jsem kritický komentář na poněkud citově vzrušený a méně věcný pohled pana Vejražky, který ve výčtu krutých válek a osob pominul řeznickou válku Spojených států a Velké Británie proti Iráku, ale nevidím ho tu. Něco jsem popletl? Myslím, že pan Vejražka si idealizuje cosi, co nezná. Jeho „Nejsme dnes náhodou na Ukrajině svědky boje skutečných Slovanů – Ukrajinců odolávajících náporu Rusů, kteří již se slovanstvím nemají vnitřně příliš společného?“ mně trochu zavání. Většina obyčejných Ukrajinců a Rusů by chtěla žít v míru a spekulovat, že jedni jsou a druzí nejsou podle pana Vejražky Slované, není moc kulturní. Idealizuje si i historii i současnost. Když proběhl v Kyjevě v roce 2014 převrat dostali se ke slovu extrémní nacionalisté ukrajinští a ruští. Snahy o perzekuci rusky mluvících a vehnání zkorumpovaných ukrajinských klanů do nacionálního soupeření skončilo konfliktem, jedni podporováni Ruskem, druzí Spojenými státy a EU. Mírové kompromisy z Minsku byly odmítnuty, zamrzlá válka pokračovala až do Putinovy agrese. A většina médií nám nepřipomínala, že na Ukrajině nedochází ke smíru mezi nacionalisticky rozdělenými Ukrajinci, ale že i formou jazykových zákonů a jinou formou pokračuje ukrajinizace. Za situace, kdy podle průzkumu „The language question“ na reprezentativním vzorku 4 000 respondentů provedeného v roce 2012 na Ukrajině Sociologickou skupinou „Reining“, která je členem Sociologického sdružení Ukrajiny, celkem 45 % respondentů uvedlo, že mluvili doma obvykle ukrajinským jazykem, 39 % uvedlo, že doma mluví rusky a 15 % – jak ukrajinsky, tak rusky (Datum zveřejnění: 25.05.2012) Takže potlačení používání ruštiny a maďarštiny a rušení ruskojazyčné a maďarskojazyčné školní výuky naznačovalo mimo jiné velký problém.
Nějak mi v seznamu chybí evropské západní státy, které v historii kolonizovaly zejména africký kontinent a USA se svými dobyvačnými válkami v poslední době s vývozem demokracie.
Když diktátora štípne komár (blecha a p.), je to tragédie. Když nechá zabít milion obyvatel, je to statistika.