Zatímco v Česku znějí zprávy o ruských hackerských útocích stále jako něco spíše výjimečného, v pobaltských státech je realita úplně jiná. „Jsme ve válce,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org litevský náměstek ministra obrany Edvinas Kerza. Litevci podle něj ročně registrují 53 – 55 tisíc hackerských útoků namířených proti jejich institucím.

Litevské ministerstvo obrany sídlí v menším paláci v centru Vilniusu. Prvotní zdání menšího prostoru nicméně klame. Systém propojených budov ve svých útrobách skrývá nejen ministerstvo obrany, ale také Strategické komunikační centrum litevské armády, které se kromě jiného zabývá právě monitorováním a rozkrýváním dezinformačních kampaní ze strany Ruska.

„Naše ostražitost má samozřejmě historické kořeny. Dvakrát jsme kvůli Rusku ztratili nezávislost. Žijeme vedle Běloruska,“ vypočítává Tomas Čeponis, ředitel komunikace litevského Stratcomu. Ostražitost je podle něj na místě i z důvodu, který nazývá kulturní odlišností.

„Na druhé straně hranice vyznávají zcela odlišný hodnotový systém, jiné náboženství. Vnímám to tak, že součástí našeho úkolu je chránit západní civilizaci, západní hodnoty a to myslím bez nadsázky,“ reaguje na otázku, jestli označit současnou situaci jako válečný stav není přeci jen poněkud přehnané.

Kampaně do tří stran

Vede mě před stěnu, na které visí několik velkých obrazovek, které průběžně monitorují hlavní litevské ruskojazyčné zpravodajské kanály, hlavní témata probíraná na sociálních sítích, klíčová slova spojená například s NATO, konfliktem na Ukrajině a dalšími tématy, na která se ruská dezinformační scéna zaměřuje.

„Kampaně cílí třemi směry: Na Západ, dovnitř Litvy a na Východ. Ty, které jsou určeny pro Západ, prezentují Litvu jako zemi, která nevyznává západní hodnoty, jako nespolehlivého partnera, jako nacionalisty a jako zemi, která chce u ostatních vyvolávat rusofobii,“ představuje Čeponis základní narativy ruských dezinformačních kampaní.

Kampaně zaměřené dovnitř Litvy podle něj tvrdí, že Litva je padlý stát, který nezvládá své problémy, že NATO by Litvě ve chvíli napadení stejně nepomohlo, že Rusko je pro pobaltské státy mnohem spolehlivější partner, se kterým jsme kulturně svázáni, že Západ je prohnilý a podobně.

Kampaně směřující na Východ prý naopak pomlouvají Litvu jako zrádce Ruska, jako nacionalisty, kteří se chovají nehezky k ruskojazyčné menšině.

„Zároveň šíří názor, že část území patřící Litvě by měla být navrácena do Ruska,“ říká Čeponis. Je podle něj důležité se o všechny tyto informace dělit se spojeneckými zeměmi, aby lépe pochopily podstatu ruských dezinformačních kampaní.

Tisíc útoků týdně

„My jsme vystaveni útokům denně, jsme jim blízko, takže chápeme podstatu dezinformačních kampaní a jejich průběh lépe než jiné země, které se nepotýkají s ruskými aktivitami tak často, a pro které to může být složitější,“ tvrdí.

Nejde ale jen o dezinformace nebo šíření lživých zpráv. Pobaltské státy se potýkají také se zvýšenou mírou hackerských útoků.

Líbí se vám naše texty? Dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa 2019 – klikněte na obrázek níže.

Děkujeme za podporu. Redakce HlídacíPes.org

Náměstek litevského ministra zahraničí Edvinas Kerza v rozhovoru pro HlídacíPes.org uvedl, že Litva zaznamenává kolem 53 – 55 tisíc hackerských útoků proti různým domácím institucím ročně.

„V průměru je to kolem tisícovky kyberútoků týdně,“ uvádí Kerza s tím, že litevské ministerstvo obrany zvládlo vytvořit systém, který dokáže útoky nejen odhalovat, ale účinně jim i čelit.

V bezpečí není nikdo – ani u lékaře

„Řekněme, že kolem 35 tisíc útoků patří k těm méně náročným, ale pozorujeme, že rok od roku jsou útoky sofistikovanější. A v některých případech je skutečně náročné je odhalit,“ říká Edvinas Kerza a upozorňuje, že útoky se netýkají pouze státních institucí, ale také privátních společností.

„Nedávno jsme například řešili případ, kdy se kriminální gang naboural do databáze kliniky plastické chirurgie, ukradli fotografie a nahé fotografie klientů kliniky, mezi které patřily i veřejně známé osobnosti, které hackeři začali vydírat,“ upozorňuje na jeden z prvních případů, kdy si veřejnost uvědomila, že kyberútoky se můžou týkat kohokoliv, a není dobré jejich dopad podceňovat.

„Minulý týden jsem byl na velkém kyberbezpečnostním sympoziu členských států NATO a mluvil tam s kolegyní z Chorvatska. Říkala, že zatím nezaznamenali velké bezpečnostní incidenty, ale neznamená to, že nemůžou v budoucnu přijít. Já se hodně divil, protože naše vláda registruje ročně oněch 55 tisíc incidentů a jsme mnohem menší země, než Chorvatsko. To její prohlášení bylo minimálně zajímavé,“ usmívá se Kerza.

Připravenost na informační válku přirovnává k domácímu počítači. Pokud v něm není nainstalovaný antivirový program, majitel ani nemusí vědět, že na jeho počítač někdo útočí. Počítač bez ochrany viry nezachytí, neodhalí možné útoky. Když se do něj ale nainstaluje antivirový program, ukáže se plno hrozeb.

Podle Edvinase Kerzy se Litevcům daří odhalit a řešit velký počet útoků i z důvodu, že zavedli centralizovaný systém kybernetické obrany. Kyberprostor tedy chrání stát jako celek. Na starost ho má Centrum kybernetické bezpečnosti, které spadá pod civilní část ministerstva obrany.

Jak přesně se Litva proti hackerským útokům a dezinformačním kampaním chrání, se dočtete v rozhovoru s Edvinasem Kerzou v následujících dnech na HlídacíPes.org