Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Sovětské relikvie "zaparkované" v litevském parku Grūto. Foto: Profimedia
,

Litva končí se sovětskou érou. Kvůli válce na Ukrajině mají zmizet pomníky i názvy ulic

Ruská invaze na Ukrajinu znovu rozpoutala v Litvě živou debatu o její sovětské minulosti. Litevský parlament v reakci na to vypracoval návrh zákona o zákazu propagace totalitních a autoritářských režimů a jejich ideologií. Takzvaný „desovětizační“ zákon by měl urychlit nejen odstraňování soch a pomníků z éry SSSR, ale také změnu zbývajících názvů ulic a náměstí, které ji připomínají. Část Litevců je ale proti.

Válka na Ukrajině vrátila v Pobaltí do veřejného prostoru debatu o dokončení „desovětizace“. Litevci chtějí proces započatý v devadesátých letech uzavřít novým zákonem, který nově navrhla poslanecká sněmovna.

Jde nám nejen o pomníky, ale i o zbývající názvy památek, náměstí, ulic a také škol. Je velmi důležité diskutovat o tom, kdo byli lidé, po kterých jsou pojmenovány ulice, co znamenají pro náš stát a naši historii,“ řekla v litevské televizi k návrhu zákona poslankyně a předsedkyně Komise pro boj za svobodu a historickou paměť Paulė Kuzmickienová.

Litevci po znovuzískání nezávislosti v devadesátých letech minulého století odstranili ze svých náměstí sochy Stalina, Lenina a Dzeržinského (Felix Dzeržinskij byl zakladatelem obávané tajné policie Čeky, předchůdkyně KGB – pozn. red.). Jiné sovětské pomníky, většinou památníky vojáků Rudé armády, byly dosud ponechány na svém místě. Část z nich je navíc chráněna jako součást kulturního dědictví.

Bourání už začalo

Některé obce už přesto s odstraňováním sovětských pomníků začaly. Například radnice města Raseiniai na západě Litvy nechala v dubnu zakrýt sochu sovětského vojáka a počátkem června odstranila památník vojáků Rudé armády. K podobnému rozhodnutí dospěla minulý týden i rada Odboru kulturního dědictví v litevské metropoli Vilniusu. Ta povolila demontáž pomníku vojákům Rudé armády ze hřbitova Antakalnis. Šest žulových soch vyjmula z registru nemovitých kulturních statků.

„Dostali jsme povolení od Odboru kulturního dědictví, že sochy nesouvisejí s pohřebními místy a náhrobky. To znamená, že je teď můžeme dát odstranit,“ řekl starosta Vilniusu Remigijus Šimasius.

Podle něj není cílem radnice sochy zničit, ale zhruba do měsíce a půl nechat převézt do skladu. O jejich dalším osudu má rozhodnout Městská komise historické paměti ve Vilniusu.

Litevské ministerstvo kulturního dědictví oznámilo, že od začátku války na Ukrajině obdrželo žádosti o odstranění ochrany sovětských památníků od 26 litevských obcí. Radnice v současné chvíli musejí složitě žádat památkáře o posouzení, zda pomníky představují kulturní dědictví či nikoliv. Nový zákon by jim mohl celý proces demontáže usnadnit.

Měl by se týkat všech veřejných objektů, které propagují autoritářské nebo totalitní režimy či jejich ideologie. Podle návrhu zákona můžou být odstraněny z pomníků buď symboly nebo názvy související s totalitním režimem, v případě, že by pouhá úprava nestačila, pak umožňuje i odstranění objektů jako takových.

Navrhovaný zákon se týká také názvů ulic, škol a veřejných prostranství odkazujících na osoby aktivní v politických, vojenských nebo represivních strukturách či organizacích spojených se sovětskou okupací Litvy v letech 1940–1941 a 1944–1990 a nacistickou okupací v letech 1941–1944.

Někde hrdina, jinde zločinec?

Ačkoliv navrhovatelé zákona chtějí, aby o něm ještě proběhla veřejná diskuse, část odborné veřejnosti se přiklání k názoru, že o tom, kdo patří na seznam „nežádoucích“ osobností, by veřejnost rozhodovat neměla.

Pokud jde o osoby a slavné spisovatele, kteří kolaborovali se sovětským režimem, nemělo by se to nechávat na rozhodnutí místních samospráv. V tomto ohledu musí existovat celostátní politika,“ říká například Dainius Žalimas, děkan právnické fakulty univerzity Vytautas Magnus. Podle něj není možné, aby jedna obec konkrétní osobnost heroizovala a jiná obec ji odsuzovala.

Podobný názor zastává také historička Litevského centra pro výzkum genocidy a odporu LGGRTC Mingailė Jurkutėová: „Návrh zákona neuvádí, jakým způsobem by se s veřejností téma konzultovalo, co by se debatovalo, není tam zatím jasně stanovený mechanismus,“ řekla litevské televizní stanici LRT Jurkuteová. Podle ní je téma sovětského dědictví a okupace tak složité a komplexní, že jeho posouzení nelze nechat jen na výsledku veřejné debaty.

Právě komise Litevského centra pro výzkum genocidy a odporu by ve spolupráci s místními úřady měla podle návrhu zákona být institucí, která pojmenování ulic či veřejných prostranství bude posuzovat. Kolika objektů by se to týkalo, zatím není jasné. Půjde ale o složitý proces.

Litevská média v té souvislosti uvádí například básníka a spisovatele Liudase Giru, který v roce 1940 podporoval připojení Litvy k Sovětskému svazu a jeho jméno nese po celé zemi nejméně dvacet ulic. Poukazují také na ulice pojmenované po antisovětských odbojářích, kteří ale kolaborovali s nacistickým režimem, jako byl například Jonas Noreika, šéf antisemitské Litevské aktivistické fronty, který nařídil likvidaci 1800 Židů.

Část veřejnosti proti

Proti demolicím nebo přejmenovávání ulic se navíc staví část litevské veřejnosti. „Od doby, co jsme v městské radě schválili rozhodnutí o demolici sovětských památníků, se i v rámci rady našli členové, kteří se vyslovili proti demontáži,“ řekl Andrius Bautronis, starosta města Raseiniai, které už svůj „sovětský“ pomník odstranilo. Přejmenování ulic je podle Bautronise ještě citlivější téma:

Představte si, co se stane, když začneme uvažovat o přejmenování ulic, kolik kolem toho bude sentimentu? Bylo by jednodušší, kdybychom o osobnostech, které spolupracovaly se sovětskou vládou, nevedli žádné debaty,“

Pokud navrhovaný zákon o zákazu propagace totalitních a autoritářských režimů litevští poslanci schválí, měl by začít platit 1. listopadu. Sovětské a jiné „totalitní“ symboly by z litevských měst pak měly zmizet do několika let.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

5 komentářů

  1. josef napsal:

    … no mě překvapuje, že tam je také Lenin, který se vlastně zasloužil, že vznikla samostatná Litva, protože prosadil vystoupení Ruska z 1.sv.války i za cenu územních ústupků (tak vznikly i Lotyšsko a Estonsko, Finsko, Polsko, Bělorusko, Ukrajina, Besarábie-Moldavsko)… Holt někdy nevděk vítězí…

    • Pavel napsal:

      Douč se historii josef. Když pomineme to, že samostatná Litva existovala dávno předtím, tak ve 20. století byla Litva obnovena protože jal rusáci tak němčouři projeli válku a nikoli kvůli tomu že by to lenin chtěl.

  2. Vlad napsal:

    Historii nelze zbourat a dělat, jakoby nic. Litva na to doplatí. Spojenectví se Západem ji nic dobrého nepřinese. Stačí se podívat na ČR. Děs běs v přímém Fialovém přenosu.

    • Sámo napsal:

      Není nic horšího na světě v dnešní době než Putinovo Rusko. To na Ukrajině překonává i hitlerovské řádění za 2. světové války a to je zatím jenom začátek. Už jenom z principu je toto ruské řádění na Ukrajině a předtím v Čečensku a v Gruzii naprosto nepřijatelné. Rusko, které zabírá více než 1/5 povrchu zemského má pořád málo a snaží se zabrat staronová území, dokonce i ta, které ovládalo zprostředkovaně přes kolaborantské komunisty v bývalých státech tzv. Varšavské smlouvy.

  3. Krkowitz fon Milowitz napsal:

    Dohoda mezi Litevskou republikou a Německou říší ze 1939 03 22 která mj. stanovila, že region Klaipeda se znovu sloučí s Německou říší.+smlouva o neútočení mezi Německou říší a Litvou dává tušit že bliší říská košile neš Unijní kabát ( s CCCP)

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.