Zasedání kontrolní rady slovenského telerozhlasu STVR nabízejí čím dál bizarnější podívanou. Změny provedené vládou Roberta Fica směrem k větší státní kontrole nad veřejnoprávními médii se personálně propsaly do složení rady i do stylu jejích zasedání. Dobrým příkladem je schůze z konce listopadu, kdy radní řešili, zda kritická reportáž České televize o dění v STVR nepřekáží česko-slovenské televizní spolupráci, třeba ve výrobě společných pohádek.

Úvodem je poctivé předeslat, že téma dostalo na dlouhém zasedání jen pár minut prostoru. Už to, že se v agendě radních vůbec objevilo, ale ilustruje, kam se slovenská veřejnoprávní, nyní spíš polostátní televize s rozhlasem za dva roky mediálních zásahů Ficovy vlády posunula.

Radu aktuálně řídí šéfúředník ministerstva kultury Lukáš Machala, který se před časem i v Česku proslavil videem, kde veřejně polemizoval s tím, že je Země kulatá. Když rada jednala před pár týdny o situaci ve zpravodajství, prosadil Machala, že jednání bude nestandardně v neveřejném režimu.

Organizace Transparency International už dříve upozornila, že napříč zpravodajstvím STVR se projevuje určitá shovívavost k vládní koalici. Transparency ve své letošní analýze došla k závěru, že veřejnoprávní telerozhlas dělá ve zpravodajských příspěvcích takzvanou „koaliční tečku“.

Českou televizi jako téma vnesl na listopadové jednání jeden z radních, když položil dotaz, jak jdou dohromady společné projekty STVR s Českou televizí, když sotva před pár dny odvysílal pořad Newsroom ČT24 kritickou reportáž právě o dění v STVR.

V ní byla řeč třeba o pozastavení investigativní relace Reportéri nebo o tom, jak externí analýzy zpravodajství STVR ukazují, že občas dává nepřiměřeně velký prostor vládní koalici. Prostor pro dlouhé vyjádření dostala v příspěvku i samotná STVR. Zmíněný radní se ředitelky ptal, jestli to ve spolupráci s Českou televizí „nevytváří nějaký šrám“.

Pohádky nebo investigace?

„Vztahy s Českou televizí v tuto chvíli v oblasti koprodukčních projektů, které s nimi máme nastavené, jsou myslím na dobré cestě k tomu, abychom spolupracovali, protože oboustranně nám ta spolupráce vyhovuje,“ odpověděla radním ředitelka STVR Martina Flašíková.

A zmínila třeba tradiční koprodukční natáčení vánočních pohádek: „My vysíláme naši na Štědrý den, druhý den vysíláme českou, oni to mají naopak,“ shrnula Flašíková s tím, že spolupráce je „fajn“. Její programový ředitel se prý také nedávno sešel se svým protějškem v České televizi, aby probrali i nákupy seriálů, kterých má slovenský telerozhlas málo.

Česká televize s STVR spolupracuje bez přerušení i poté, co v roce 2023 začala vláda Roberta Fica měnit mediální zákony. Nejprve snížila státní příspěvek pro veřejnoprávní média, původní telerozhlas RTVS zrušila a nahradila ho novou firmou. V té už však kontrolní radu nominuje prakticky výlučně vládnoucí koalice – část radních přímo, část přes parlament, kde má vláda většinu.

Rádiové ticho Praha–Bratislava

Právě z těchto důvodů a kvůli ohrožení nezávislosti se naopak Český rozhlas rozhodl ukončit, či minimálně na dlouho přerušit spolupráci s STVR.

„Chci chvíli posečkat a vidět, zda bude nová organizace hájit principy nezávislého, nestranného, objektivního média veřejné služby,“ vysvětloval loni v červenci na jednání rozhlasové rady generální ředitel ČRo Zavoral, proč pozastavil plnění smlouvy uzavřené původně se starou RTVS.

Skončit mělo společné vysílání regionálních stanic ČRo se studiem Slovenského rozhlasu v Banské Bystrici, dále společné kulturní projekty jako byl vánoční koncert ČRo a RTVS a také veškerá výměna zpravodajského obsahu.

Toto „rádiové ticho“ na trase Praha–Bratislava trvá doteď, ačkoli ředitelka Flašíková se podle svých slov na zasedání rady pokouší o restart vztahů: „Nemám dosud odpověď od pana ředitele rozhlasu (Reného Zavorala, pozn. red.), jakým způsobem bude ta spolupráce pokračovat,“ řekla v listopadu.

HlídacíPes.org oslovil s dotazem na možné obnovení spolupráce se slovenským telerozhlasem i Český rozhlas. Odpověď však do vydání tohoto textu nedorazila.

Na kobereček kvůli českým umělcům

Také původní telerozhlas RTVS byl kvůli chronickému podfinancování závislý na pravidelných mimořádných dotacích. Současná STVR je však i kvůli výše popsaným legislativním změnám mnohem blíže vládní moci. Jaký je potenciální vliv vlády a zejména ministerstva kultury na zpravodajství, ilustruje i další mikropříběh s českou stopou z letošního roku.

Podle informací slovenského Denníku N si vedení televize v červnu předvolalo na kobereček redaktora, který natočil reportáž o kauze zničeného uměleckého díla českých umělců na zámku ve Zvoleně, i jeho nadřízenou.

Zpráva o tom, že vedení zámku nechalo vyhodit do kontejneru instalaci českých umělců Jiřího Franty a Davida Böhma, pronikla tehdy i do českých médií.

STVR zařadila téma i do hlavních večerních zpráv 26. června. Příspěvek obsahoval dva kritické hlasy bývalé ředitelky zámku a kurátorky výstavy a naopak obhajobu zmíněného postupu ze strany Slovenské národní galerie, podle níž se dílo při deinstalaci nedalo zachránit. Galerie poskytla písemné stanovisko. Podle Denníku N řešila příspěvek s vedením redakce osobně nová ředitelka STVR Flašíková. Nelíbilo se prý ani vyznění reportáže, ani použité slovní výrazy.

Druhý den se ve vysílání STVR objevil v několikaminutovém rozhovoru nový ředitel Slovenské národní galerie Juraj Králik a postup svých podřízených obhajoval.

Koaliční bonus ve zpravodajství

Pro kontext je třeba dodat, že slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová vzbudila kritiku laické i odborné veřejnosti zejména personálními čistkami ve státních kulturních institucích. Telerozhlas STVR, který pod resort Šimkovičové také spadá, by o těchto jejích kontroverzních krocích měl nestranně informovat.

Organizace Transparency International však už dříve upozornila, že napříč zpravodajstvím STVR se projevuje určitá shovívavost k vládní koalici. Transparency ve své letošní analýze došla k závěru, že veřejnoprávní telerozhlas dělá ve zpravodajských příspěvcích takzvanou „koaliční tečku“.

Zatímco těsně po parlamentních volbách v roce 2023 uzavírali koaliční politici 44 procent reportáží s politickým tématem (opoziční politici je uzavírali v 17 procentech případů a v 39 procentech to byli jiní respondenti), v roce 2024 už politikům Ficova kabinetu patřilo poslední slovo v 51 procentech reportáží. Za první měsíc působení nové ředitelky STVR Martiny Flašíkové podíl vzrostl dokonce na 76 procent.

Transparency také uvedla příklady reportáží, které dělají jednoznačnou pozitivní reklamu koaličním politikům, jako jsou například příspěvky o cestách koaličních ministrů do zahraničí. Také počet těchto zpráv ve vysílání STVR podle Transparency za poslední rok vzrostl.