Tomio Okamura na předvolební akci europarlamentní frakce Identita a demokracie ve Florencii (prosinec 2023). Foto: Profimedia

Krajní pravice vyhlíží volební zisky v Evropě. Výtahem k moci chce svézt i SPD

Napsal/a Vojtěch Berger 12. ledna 2024
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Začínající rok 2024 je po právu přezdíván „supervolební“. Na jeho konci bude mimo jiné i nově zvolený prezident USA a nový Evropský parlament. Z českého pohledu jsou důležité i podzimní volby v Rakousku a ve třech východoněmeckých spolkových zemích. Všude tam se čeká posílení krajní pravice, která se i přes vnitřní rozpory snaží vystupovat jednotně a vytěžit z voleb maximum – včetně české SPD Tomia Okamury.

Okamurovci dlouhodobě nepatří ke stranám, které by měly přetlak politiků schopných vystupovat na úrovni v zahraničí, ať už z hlediska kontaktů či jazykové vybavenosti. Setkání lídrů evropských populistických stran, kam SPD patří, za stranu roky objíždí hlavně předseda Tomio Okamura, který tam relativně slabou angličtinou čte delegátům své projevy.

Časy se ale mění a v posledním roce se zástupci SPD „rozcestovali“ výrazně víc. A nebyli sami. Už několik měsíců probíhá po celé Evropě intenzivní networking stran, které aspirují na vytvoření silného krajně pravicového bloku v Evropském parlamentu po letošních volbách.

„LGBT rozkládá zdravý rozum“

Nejde přitom jen o partaje tradičně zastoupené v europarlamentní frakci Identita a demokracie, kam vedle SPD patří třeba německá AfD, rakouští Svobodní, či italská Liga. Krajně pravicový blok se v minulých měsících otevíral i menším partajím, které se zatím na evropské úrovni neprosadily, jako je třeba maďarské hnutí Mi Hazánk nebo rumunská strana AUR.

„O bližší spolupráci s Mi Hazánk neuvažujeme, o tom ta zmiňovaná deklarace není. Prioritou v Maďarsku pro nás zůstává Fidesz,“ komentoval loni na podzim na dotaz HlídacíPes.org svou cestu do Budapešti Josef Nerušil.

Příkladem takového oťukávání a spojování sil může být podpis společné „Deklarace za svobodnou Evropu národů“ šesti menších evropských stran v Budapešti koncem srpna loňského roku. Za českou SPD byl na místě předseda pražské buňky strany Josef Nerušil, kromě něj se akce účastnila třeba Alternativa pro Švédsko, švýcarské hnutí Mass-Voll nebo bulharská strana Obnova.

„Podporujeme tradiční rodinné struktury a ochranu dětí. Jsme proti wokeismu a takzvaným hodnotám LGBTQIA+, které rozkládají národní soudržnost a zdravý rozum,“ stálo v deklaraci, s níž se účastníci akce rozjížděli domů.

Účast české SPD na podobné akci vypadala na první pohled překvapivě, dlouhodobě se totiž v Maďarsku hlásí hlavně k vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. „O bližší spolupráci s Mi Hazánk neuvažujeme, o tom ta zmiňovaná deklarace není. Prioritou v Maďarsku pro nás zůstává Fidesz,“ komentoval loni na podzim na dotaz HlídacíPes.org svou cestu do Budapešti Josef Nerušil.

Republikáni u Fleků

V podobném formátu, ale v částečně jiném složení, se sešlo sedm politických stran v Bratislavě loni v květnu. Tehdy pod taktovkou hnutí Republika, které v roce 2021 vzniklo odštěpením od extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. SPD zastupoval Jiří Kobza a i tentokrát se podepisovala deklarace – v tomto případě „Sjednocení za Evropu, proti globalismu“.

Šance, že to letos v eurovolbách „cinkne“, jsou nicméně vysoké. Do společné frakce napumpuje europoslanecká křesla zřejmě především AfD, která v Německu aktuálně vykazuje rekordní hodnoty v průzkumech preferencí. Podobně jsou na tom Svobodní v Rakousku.

Pokud však byla tato akce myšlena jako podpora hnutí Republika v kampani před parlamentními volbami, nepovedla se. Hnutí v září do parlamentu těsně neprošlo a vypadl z něj i další dostavadní člen krajně pravicové evropské frakce, hnutí Sme rodina. Slovensko tak aktuálně nevypadá z pohledu krajně pravicové evropské aliance a jejích šancí na zisk europarlamentních křesel nejlépe.

Vraťme se ale k SPD. Ta v roce před americkými prezidentskými volbami navázala i vazby s konzervativním sdružením v rámci americké Republikánské strany – Republicans for National Renewal. Jeho zástupci včetně šéfa sdružení Marka Ivanyo přijeli loni v říjnu do Prahy, ve sněmovně se potkali s Tomio Okamurou, vystoupili na diskusním večeru stranického think-tanku SPD a setkali se s „konzervativními osobnostmi“ v restauraci U Fleků.

Nebyl to poslední podobný kontakt. Hned v listopadu se v srbském Bělehradě konala akce nazvaná „Mezikontinentální konzervativní kongres“ pořádaná Srbskou lidovou stranou a právě sdružením Republicans for National Renewal. Spřízněná konzervativní média o kongresu psala jako o „menším bratru“ známější konzervativní konference CPAC, která se loni už podruhé konala pod záštitou Viktora Orbána v Budapešti.

I v Bělehradě se sešla pestrá stranická směs, od bývalých slovenských Kotlebovců z hnutí Republika přes rakouské Svobodné, německou AfD, kterou zastupoval poslanec českého původu Petr Bystroň, až po českou SPD.

Už na jaře 2023 SPD navázala kontakty s mládežnickou organizací Alternativy pro Německo Junge Alternative, kterou krátce poté začala kontrarozvědka v různých spolkových zemích Německa vyhlašovat za extremistickou organizaci. SPD to však v kontaktech s ní nezabránilo – začátkem června se Okamurovci sešli s Junge Alternative na semináři v Ústí nad Labem, kde si mládežníci AfD pronajali sál v hotelu. V srpnu pak delegace pražské SPD navštívila bavorskou AfD v Mnichově.

Ruská spojka

Spojkou mezi AfD a SPD je kromě zmiňovaného Petra Bystroně, který má také dlouhodobé vazby také na exprezidenta Václava Klause, i bavorský spolupracovník AfD s ruskými kořeny Jurij Kofner. Ten je už několik let předmětem zájmu německých i rakouských médií kvůli svým kontaktům v Rusku i spolupráci s extremistickým hnutím Identitářů.

Vystudoval známý Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), který je nejen přípravkou diplomatů, ale i ruských tajných služeb. Kofner byl také dlouholetým zastáncem a propagátorem takzvaného neo-eurasianismu, který zjednodušeně řečeno prosazuje myšlenku eurasijské říše „od Dublinu po Vladivostok“ ovládané Ruskem, a jehož hlavním hlasem je kremelský ideolog Alexander Dugin.

Vedle toho se zástupci SPD v posledním roce účastnili řady dalších akcí na úrovni mládežnických organizací partnerských stran například v Rakousku nebo Itálii. Cíl této snahy je zjevný – vytvořit před eurovolbami dojem jednoty a vzbudit u voličů pocit vyšších šancí na úspěch, když hodí hlas právě těmto stranám.

Všechny uvolněné selfie fotky bez kravat, úsměvy a ujišťování typu „Matteo Salvini je můj dobrý přítel“, jak to často slyšíme třeba od Tomia Okamury, však nemohou zcela zakrýt fakt, že i přes podobnou rétoriku mají tyto strany různé domácí publikum a voliče. I to je důvod, proč se jim zatím onu tolik let vzývanou „alianci“ až do letoška nepodařilo vytvořit.

Každý chce být alfasamec

Hlubokou dělící linií jsou například vztahy s Ruskem. Německá AfD či rakouští Svobodní volají po zrušení protiruských sankcí a mají v Rusku tradičně dobré kontakty, zatímco třeba italská vláda premiérky Meloniové, která formálně patří do pravicově-populistického tábora, až dosud v rusko-ukrajinském konfliktu podporovala Kyjev.

Když v listopadu vyhrál nizozemské parlamentní volby další pevný člen krajně pravicového klubu Geert Wilders, gratuloval mu i šéf italské partnerské strany Liga Matteo Salvini. Část opozičních poslanců mu ale připomněla, že Wilders ještě v roce 2020 vyhlašoval „ani cent Itálii“ a odmítal podpořit unijní finanční pomoc zemi těžce zasažené pandemií koronaviru.

A konečně, jak připomněl rakouský magazín Profil ve své čerstvé analýze vyhlídek krajní pravice na úspěch v eurovolbách, tyto strany v budování jednotného bloku dlouhodobě brzdí i fakt, že v něm „každý chce být alfasamcem“.

Šance, že to letos v eurovolbách „cinkne“, jsou nicméně vysoké. Do společné frakce napumpuje europoslanecká křesla zřejmě především AfD, která v Německu aktuálně vykazuje rekordní hodnoty v průzkumech preferencí. Podobně jsou na tom Svobodní v Rakousku.

Podle aktuálních odhadů by se jen samotná frakce Identita a demokracie mohla stát třetím nejsilnějším subjektem v novém europarlamentu. Další posílení pozic krajní pravice a populistů pak může přinést slučování frakcí v europarlamentu po volbách.

SPD sice nedosahuje ani zdaleka síly svých západoevropských partnerů, je ale v této skupině pevně zakotvená a se svými dvěma, možná třemi budoucími europoslanci se na evropské populisticko-extremistické vlně může pohodlně vézt. Přinejmenším dalších pět let do příštích eurovoleb.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)