Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Druhé setkání disidentů na hranicích (Borůvková hora, 1987)
Post Bellum,

Kořalka s lidskou tváří a bezedný Havlův batoh. Před 40 lety se v lese potkali disidenti z Česka a Polska

Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, uspořádali v létě 1978 setkání českých a polských disidentů na hranicích. Tajnými kódy určili místa v horách, kde si obě strany vyměňovaly samizdaty. Vzpomínky aktérů těchto kuriózních výšlapů do přírody co nejdál od režimu jsou součástí Příběhů 20. století.

Václav Havel vytáhl z batohu láhev Staré myslivecké s růžolícím obličejem hajného na etiketě a podal ji Jacku Kurońovi, spoluzakladateli Výboru na obranu dělníků a později poradci Lecha Wałęsy. „Socialismus s lidskou tváří se v Československu vytvořit nepodařilo, ale kořalka s lidskou tváří v této zemi existuje,“ zasmál se Havel.

Počasí se povedlo – bylo slunečno, 28. července 1978. Kromě obou jmenovaných se na prvním ilegálním setkání českého a polského disentu sešli Marta Kubišová, Jiří Bednář, Tomáš Petřivý, Adam Michnik, Jan Lityński a Antoni Macierewicz.

Ten přišel na místo schůzky jako poslední, protože čekal na vytištění nového čísla samizdatového časopisu Głos, který chtěl ostatním ukázat.

Disidenti na pikniku

Setkání připomínalo spíš turistický piknik, než konspirativní schůzku oponentů komunistických režimů, jak svědčí vyprávění Jacka Kurońe:

„Nebudu skrývat, že toto setkání na nás všechny udělalo obrovský dojem. Tam i tady všude tajná i zjevná policie, konfidenti, a my sedíme sami u stolu, na kterém je rum, salám, sýr, chléb – všechno z bezedného batohu Václava Havla, nad námi šumí jedle a diskutujeme, jak svrhnout společného tyrana.“

Disidenti u velkého dřevěného stolu pod Obří boudou nakonec sepsali společné prohlášení, později vydané v domácím samizdatu a poslané médiím do ciziny.

Kromě jiného v něm stálo: „Sbratření snahou prosazovat pravdu, lidská a občanská práva, demokracii, sociální spravedlnost a národní nezávislost, vyhlašujeme svou společnou vůli zachovat věrnost těmto ideálům a jednat v jejich duchu.“

Ukáznění Poláci, zmatení Češi

Následující setkání už ale zastavila StB a v Polsku krátce nato generál Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav. Další schůzku hlavních představitelů vrcholného polského a českého disentu se tak podařilo zorganizovat až 15. srpna 1987 na Borůvkové hoře v Jeseníkách.

Poté se český a polský disent sešel ještě několikrát – znovu pod svahem Sněžky, na Borůvkové hoře a Kralickém sněžníku v Jeseníkách, v Beskydech a Tatrách.

„Okouzlovala mě jedna věc,“ vypráví Alexandr Vondra, který se účastnil několika setkání na hranicích:

„Když se dokončil text a vypil se všechen alkohol, tak Jacek Kuroń nebo Zbigniew Bujak zavelel: ‚Polaci idzieme!‘ Seřadili se za sebe a husím pochodem odcházeli dolů do polských nížin. Kdežto ten český individualismus zapracoval i tady, takže jsme cestou dolů často bloudili a pracně jsme se hledali u aut. Jednou jsme měli problém takhle najít právě Václava Havla,“ vzpomíná Vondra, který dal dohromady partu mladých disidentů – pašeráků.

Na krkonošské hranici si pravidelně vyměňovali zakázané knihy, samizdaty nebo technické součástky do kopírovacích strojů. Vondru doprovázeli spisovatel Jáchym Topol a fotograf Ludvík Hradilek. Ten většinou jistil výpravu jako řidič a informátor, který v případě zatčení okamžitě předal zprávu do zahraničních médií.

K jednomu takovému zatčení došlo při předání zásilky, kterou nesl Jáchym Topol a Ivan Lamper.

S estébáky u řízku v hospodě

Dne 12. června 1988 v poledne oba české disidenty zatkli polští pohraničníci. Pod hlavněmi samopalů je odvezli do vězení, kde Topol a Lamper odmítli vypovídat.

Bizarní zážitek si vybavuje Jáchym Topol: „Ve výslechové místnosti běžela polská barevná televize. Byl jsem šokovanej, protože vypadala úplně západně. Jela tam jedna reklama za druhou. A pak najednou v tý televizi běžela nějaká stávka, kde mluvil Wałęsa. Byl jsem nadšenej, protože jsem v tý vyšetřovací místnosti viděl něco, co v Čechách nebylo v tu dobu možný,“ vzpomíná Topol, na kterého pak nastoupil ramenatý policista, že jestli nebude vypovídat, rozbije mu držku.

Básník Topol vsadil na to, že ho jako cizince neztlučou. Měl pravdu. Polské disidenty surově ztloukli, české předali StB v Trutnově:

„Měl jsem pocit z těch dvou fízlů, to byli takoví strejcové, že je to zajímá. Že oni se na nás nedívaj úplně jako na ten hmyz, ale že si třeba říkaj: ‚Kruci! Co když to jako praskne?!‘ a oni najednou: ‚Víte co? Jdeme se najíst!‘,“ vzpomíná s úsměvem Jáchym Topol na poslední výslech a jeho konec v přilehlé restauraci nad smaženými řízky.

Trutnovský okresní soud jim zabavil krosnu a samizdaty z tzv. obecního zájmu, ale do vězení je neposlal. Soudní řízení s disidenty zastavil z důvodu amnestie prezidenta z října 1988.

Pomyslnou tečkou za skrytou kapitolou česko-polských moderních dějin se stal 17. březen 1990. Kousek od Sněžky si na společné hranici podali ruce prezidenti Havel a Wałęsa.


Autoři textu Mikuláš Kroupa a Ondřej Nezbeda působí v projektu Paměť národa – jedinečné rozsáhlé sbírce vzpomínek pamětníků, kterou patnáct let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery – Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno víc než pět tisíc výpovědí. Z Paměti národa vznikají každý týden rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

14 komentářů

  1. Kain Václav napsal:

    Těžko by ti takzvaní disidenti bez chlastu přežívali.

    • Petr Kaminsky napsal:

      Ja bez chlastu tezko prezivam podobne ladene prispevky.

      • čupa čabra napsal:

        Já bez chlastu těžko přežívám našeho miloše.

    • Tomáš napsal:

      Kaine, zklapněte, prosím vás, a nechte si své výlevy na partajní schůzi. Děkuji.

  2. Zdenek napsal:

    Topoly mam moc rad. Nezpochybnitelna elita. Pamet naroda je vyborny projekt, skoda, ze to musi delat nadace, ze podobnou kroniku nevede neco jako Kongresova knihovna.

    Tesim se na zluc mistnich komunistu. Tak se ukazte, chlapci rudi, clanek zminuje vaseho hlavniho Antikrista Havla hned v nadpisu!

    • Frank Zappa napsal:

      Proč by měli mít komunisté něco proti, vzhledem k tomu, že pan Havel byl jen figurka, kterou zvolili sami komunisté. Dokonce i zorganizovali „revoluci“, kde on byl hlavním hrdinou, viz případ údajného ubitého studenta na Národní třídě.

      Když se podíváte na tehdejší zpravodajství komunistické televize, ČST pak doslova zvala lidi na „poklidné“ demonstrace, kde už čekal nastartovaný pan Havel a další disidenti s novou ideologií „pravdy a lásky“.

      • Tomáš napsal:

        Zappo, vy jste další chytrolín stejně jako Kain, že? Dodnes zřejmě žijete s nějakými mindráky a nedokážete se jich jinak zbavit, než plácáním. Vězte ale, že takto se jich nezbavíte a asi vám ani nepomůže poslouchat stále dokola muziku Franka Zappy. Tak se dál vařte ve své zlobě a nevědomosti.

        • Frank Zappa napsal:

          Zatímco pan Havel bavil na náměstích národ a kázal o tom, jak to komunisté dělali špatně, ale díky bohu on to napraví, tak v zákulisí pánové z tehdejšího establishmentu již dávno plánovali rozkradení (pardon privatizaci) národního majetku. Pan Havel není v ničem podstatný, ten sloužil vlastně jen k pobavení národa resp. odvrácení pozornosti.

          • Josef původní napsal:

            A nebyl jste tehdy mezi těmi zákulisními plánovači rozkrádaček náhodou i vy, Franku?

          • Frank Zappa napsal:

            Nejde o mně. Jak víte, Frank Zappa k tomu jen brnkal na kytaru. Oni potřebovali nastrčit nějaké disidenty jako frontmany celé šaškárny. Jinak by se lidé divili, proč anti-komunistický převrat provádějí samí komunisté a popírají tak vlastní ideologii.

          • Josef původní napsal:

            Jde i o vás, Franku. Jde. Styl vašeho vystupování na HP napovídá více, než byste chtěl.

          • Frank Zappa napsal:

            Jistě Josefe, vyhmát jste mě neomylně, musím změnit styl, který vypovídá jen o tom nejhorším. Ono, stejný problém míval Frankův kámoš Míša Kocábů s tou tarantulí. ččč.

            „Proč jen já – Pražský výběr“
            https://www.youtube.com/watch?v=M7D8DyApw4c

  3. PETRE HANTEK napsal:

    a soudruhu Havlovi se chlast pomohl dostat na funkci prezidenta proto si tam vzal za předsedu vlády komanče Čalfu! no a s ním také dohodl BEZTRESTNOST KOMANČŮ!!!

    • Josef původní napsal:

      Dost možná jednou budete usilovně hledat někoho, kdo dohodne beztrestnost pro vás, PETRE HANTEKU. Přeji vám ze srdce, aby se vám to nepodařilo.

Přidávání komentářů není povoleno