Elektrárna Turów
Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia,

Kontroverzní polský důl Turów dál svítí a práší až do Česka. Snad těžbu stopne soud, věří aktivisté

V hnědouhelném dole Turów na polsko-česko-německém pomezí se dál těží, navzdory odporu pohraničních obcí Česka i Německa. Letošní rozšíření těžby v dole podle kritiků ohrožuje zdraví obyvatel regionu a porušuje evropské i polské předpisy. Česká vláda se teď snaží spor řešit s Evropskou komisí. Rozhodnout by nakonec mohl Soudní dvůr EU, říká Nikol Krejčová z organizace Greenpeace, která se v případu od začátku angažuje.

Co podle vás Polsko mohlo a mělo v celém případu kolem dolu Turów udělat jinak?

Polsko nemělo záměr těžby povolit v takové podobě, jak to udělalo. Probíhal proces EIA (tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.), v němž česká vláda vydala negativní stanovisko k záměru. Ale polská strana jej nereflektovala, místo toho vydala kladné stanovisko a následně povolení k těžbě. To je podle nás nezákonné.

Nikol Krejčová, Greenpeace (Foto: Euractiv, archiv NK)

Polská strana záměr podporuje, přestože tam dochází k ničení životního prostředí a k negativnímu vlivu na Českou republiku, zásoby vody na českém území a životy místních obyvatel. Navíc v celém procesu dochází k porušování evropské legislativy (tj. rámcová směrnice o vodě, směrnice o EIA, směrnice o strategickém vyhodnocování vlivů na životní prostřední, směrnice o svobodném přístupu k informacím a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí pozn. red.).

Do celého procesu zasahuje předchozí chování investora PGE (Polská energetická společnost, pozn. red.) a polských úřadů. Investor dlouho tajil, co zamýšlí s dolem a až na poslední chvíli – ani ne rok před vypršením povolení k těžbě – podal záměr do procesu EIA. Pak tlačil na rychlé projednání. To je podle nás také špatný postup.

Jak dlouho se tedy může v Turówě ještě těžit?

V současnosti je to tak, že firma PGE pořád tvrdí, že bude těžit až do roku 2044. Povolení má však jen na šest let, do roku 2026. Před několika týdny nicméně řekli, že přesunou veškeré své podniky do jiné státní firmy či agentury, a to už příští rok. Chtějí totiž jít cestou transformace energetiky a obnovitelných zdrojů. Zbavují se tak své odpovědnosti.


Text Pavly Hosnedlové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Přesto, vzhledem k tomu, že chtějí těžit až do roku 2044, nebude moci region požádat o finance z Fondu pro spravedlivou transformaci. Tam je totiž podmínka, že by musela být těžba ukončena do konce roku 2030.

Všichni mluví o tom, že se nebude moci těžit do roku 2044, firma PGE to evidentně ani neplánuje. Těžba uhlí je čím dál tím více nevýhodná, samy podniky ji ukončují dříve. Bylo by tak v zájmu regionu si toto vyjasnit. Polsko by takový záměr vůbec nemělo podporovat a povolit ho.

Jak se stavíte k argumentu polské strany, že dotčené obce na české straně nepřichází o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu? Na červencové debatě Evropského parlamentu to zmínila polská europoslankyně Anna Zalewská. 

To je dlouhodobý argument polské strany. Proti tomu stojí měření, která probíhala desítky let na české straně. Mezi lety 1982 až 2018 došlo k poklesu 50 až 60 metrů spodní vody v terciérních kolektorech. Od roku 1962 do roku 2018 došlo k dvacetimetrovému poklesu ve čtvrtohorních kolektorech. Data jsou tedy jasná.

Pokles spodní vody se nedá vztáhnout k suchu a klimatickým změnám, protože je příliš velký v příliš krátké době. Dají se navíc vysledovat konkrétní poklesy spojené s činností na dole. V 80. letech došlo k přetěžení kolektorů a ke skokovému poklesu vody.

Potvrzují to i místní, kteří měli letos ve studnách velmi málo vody, přestože tento rok byl deštivější než poslední sušší roky. Navíc se ví, že důl sám odčerpává vodu. Mluví se o 12 milionech kubíků ročně, která je odčerpávána a musí odněkud přicházet. Všechny geologické posudky mluví o tom, že dochází ke stékání vody z českého území do dolu.

Samotná PGE připouští v EIA, že dochází k narušení, i když celý problém bagatelizuje a tvrdí, že dochází k menšímu poklesu. Sami ale vědí o tom, že důl narušuje zdroj v Uhelné (česká obec nacházející se v blízkosti dolu – pozn. red.).

Co říkáte na původní návrh Polska vybudovat zeď pro zadržování vody, případně doplnit ji přírodním valem? Byly by tyto nástroje účinné?

O přírodním valu se mluví v souvislosti s odcloněním, aby důl nebyl tolik vidět z Uhelné, nesvítil by tolik a nešířil se tolik hluk a prach na české území.

Co se týče podzemní stěny, tak podle našich neoficiálních informací se už staví, nemáme o tom ale žádné bližší informace. Nebyl na ni žádný přeshraniční proces, žádný proces EIA, její vliv je tak velmi diskutabilní. Nemusí fungovat vůbec nebo naopak může fungovat moc, čímž by docházelo k velkému zamokření českého území. Původní popis představený během projednávání v Bogatyni byl velmi vágní – má se jednat o clonu, která bude 80 metrů hluboko v zemi a během stavby se bude upravovat podle své funkčnosti. Tohle ale podle nás není správný postup. Musí se hlavně zamezit tomu, aby nedošlo k narušení spodní vody a znečištění životního prostředí.

Polsko také navrhovalo, že by posílalo vodu do Česka, ale o tom neexistují žádné relevantní informace.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) není cílem úplné zastavení těžební činnosti, ale větší kontrola jejího průběhu. Na druhou stranu pirátská poslankyně Dana Balcarová argumentuje, že by těžba měla být zastavena okamžitě. Je takový postup vůbec reálný?

Reálné to je, jak se ukazuje na příkladu jiných dolů. Samozřejmě není možné jednoho dne důl uzavřít a odjet. Musí dojít k rekultivaci a k postupnému uzavírání. Rekultivace je naplánovaná na desítky let a má dojít k zatopení dolu. Je ale otázkou, jestli vůbec nějaká voda na zatopení bude. Rekultivace může mít různou podobu.

Samozřejmě existuje i sociální rozměr uzavírání dolu, protože v Turówě a vedlejší elektrárně pracují lidé, kteří by přišli o práci. To je podle nás nutné řešit přechodem na obnovitelné zdroje energie, technologie již na to jsou. Přechod musí být proveden spravedlivě s ohledem na zaměstnance a občany a může být financován z Fondu spravedlivé transformace EU.

Existuje už nějaký konkrétní plán pro ukončení těžby na dole Turów a jeho následnou rekultivaci?

Existuje polská studie, která popisuje ukončení těžby a transformaci Turówa. Dokonce to vychází velmi výhodně, i cenově. Není to ale studie daného regionu, jde o studii polských univerzit. Oficiální ukončení se totiž zatím neplánuje.

Pomůže žaloba?

Jaký vliv měla česká petice, která byla po sesbírání 13 tisíc podpisů předložena Evropskému parlamentu?

Petice byla projednávána petičním výborem Evropského parlamentu. Její projednávání ale bylo pozdrženo kvůli koronaviru. Na základě toho začal petiční výbor komunikovat s Polskem po vlastní ose a žádal o vysvětlení. Vyzval i Evropskou komisi, u které leží několik stížností, aby se problémem aktivně zabývala.

V plánu je projednávání petice v environmentálním výboru EP. Nicméně procesy jsou velmi zdlouhavé i za normálních okolností. Nyní je to navíc vše pozdrženo koronavirovou situací. Petice má však velkou váhu. Evropský parlament má v plánu se k ní ještě vrátit.

Minulý týden byla projednána i polská proti-petice, která je trochu pochybná. Neví se, kdo ji zakládal a kdo všechno ji podepisoval. Proslýchá se, že podpisy sbírala i samotná PGE. Není jisté, jestli všichni ti, kdo jí podepsali, jsou skuteční lidé. Proti-petice žádá o udržení Turówa v chodu, ale to se nedá požadovat peticí. V debatě převládal názor, že polští občané mají požadovat po své vládě a úřadech spravedlivou transformaci, nikoli udržení těžby uhlí. V současné době může o uzavření dolu rozhodnout jen soud a ten musí zohledňovat, zda došlo k porušení zákona, a ne zda si někdo něco přeje. My to ale na druhou stranu vítáme, že lidé se o důl zajímají, zajímají se o svou budoucnost.

Žádali jste v rámci případu Turów o zapojení i jiné evropské instituce nebo organizace?

Důležitá je Evropská komise, u níž je několik stížností včetně oficiální české. Evropská komise už případ několik měsíců řeší. Komise může začít proceduru pro porušování povinností ze strany členských států, v rámci níž může podat žalobu k Soudnímu dvoru.

Většina českých europoslanců se o toto téma také zajímá, podporují žalobu a zastavení dolu. Podporu máme i od poslanců z dalších zemí.

O případ se zajímá také Evropská síť nevládních ekologických organizací (tzv. European Environmental Bureau, pozn. red.) nebo mezinárodní síť ekologických organizací Europe Beyond Coal, která usiluje o zastavení uhlí.

Česko podalo na konci září podnět k Evropské komisi. Jsou podle Vás kroky české strany v daném případu dostatečné, nebo by mohla dělat více?

Může podat žalobu, a to už v lednu, po uplynutí tří měsíců. My si myslíme, že by jí podat měla, a to co nejdříve, protože k porušování předpisů stále dochází. Důl funguje dále, Polsko nijak nemění svou strategii a polská PGE také ne.

Na základě schůzky českých zástupců s Komisí se Česko rozhodlo poslat do Polska několik požadavků, které bohužel nebyly zveřejněny. Za nás by se měla těžba na dole Turów ukončit co nejrychleji, protože je nezákonná, což ministerstvo životního prostředí v jedné ze svých posledních zpráv také potvrdilo.

Vzhledem k tomu, že Polsko nekomunikuje, ani s vládou, tak by se žaloba měla podat, jinak zřejmě nedojde ke zlepšení situace.

Nedá se těžit do posledního dne

V pátek 13. listopadu jednali zástupci Česka a Polska s Evropskou komisí, jak jste i sama zmínila. Jakou reakci nyní očekáváte od Komise?

Doufám, že Komise se vyjádří a podpoří podání žaloby, protože dochází k tak významnému porušování evropských směrnic, že případ nelze jinak řešit.

Proč se jednání s Komisí neúčastnilo také Německo, které by jistě mělo silnější hlas než třeba Česko?

Německo nepodalo zatím žádnou stížnost ke Komisi. V Německu stále probíhá diskuse o vlivech dolu Turów. Byla vydána studie, která mluví o narušení zdrojů spodní vody, poklesu terénu a znečištění řeky Nisy způsobené těžbou na Turówě. To dále ukazuje vliv Turówa, který byl ale v procesu EIA bagatelizován.

V Německu nedošlo k tak silnému odporu jako u nás, řada lidí je ale proti, včetně starosty Žitavy pana Zenkera. Uvidíme tedy, jestli se Německo přidá s nějakou stížností.

Pokud se případ dostane až k Soudnímu dvoru EU, očekáváte, že by mohlo dojít k pozastavení těžby?

Ano. Očekáváme, že by mohlo dojít k vydání předběžného opatření, které by těžbu zastavilo. Stejně se to stalo v Bělověžském pralese, kde bylo zastavení nezákonného kácení vynuceno hrozbou vysokých pokut. Stejně by mohl rozhodnout Soudní dvůr i v případě Turówa.

Co podle vás celý případ vypovídá o postoji Polska ke klimatické změně?

Celá problematika Turówa ukazuje na to, že Polsko nerespektuje opatření nutná k zastavení prohlubování klimatické změny. Bohužel v tomto není osamocené, protože se to často týká i České republiky.

Víme, že probíhá klimatická změna a že je potřeba snižovat používání fosilních paliv. Zároveň ale musíme myslet na transformaci energetiky, kterou je potřeba dělat promyšleně a plánovaně, což ale Polsko nereflektuje. Navíc se teď snaží spolu s Maďarskem zastavit možnost, aby v rámci peněz na transformaci energetiky byly vyžadovány podmínky na respektování demokratického fungování země. To přesně ukazuje, že Polsko by chtělo peníze, ale zároveň nechce respektovat samotné základy Evropské unie. Jenže demokratické fungování je jedno z klíčových evropských pravidel, které nesmí být ignorováno.

EU má také cíle pro snižování emisí a není možné, aby Polsko těžilo do posledního dne bez ohledu na společné cíle. To se týká samozřejmě všech zemí, včetně České republiky.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Podle me se nikdy to paleni uhli nezastavi – dokud se bude tezit, bude se palit. Urcite nekdo nakonec zkonstruuje autonomni roboty, kteri dokazou tezit i tam, kde uz se dnes diky limitum (cloveka) netezi. Takze v hloubkach vic nez 1,5 km, pri vyssich teplotach nez 37 st.C. 2) V podstate tady nejde ani tak o klimatickou zmenu jako o proste niceni zivotniho prostredi. Kde byla kdysi priroda a bohuzel se tam vyskytovalo uhli, jsou dne odporne haldy hlusiny (protoze tezari prece nebudou vytezene doly zavazet zpatky, kdo by jim to zaplatil?) nebo se cela oblast zatopi vodou, at ta hruza neni tak videt. Ze dochazi diky tomu k zasadni zmene (mistniho) klimatu, nikoho nezajima. 3) PGE je stejny moloch jako nas CEZ. Takovy stat ve state. Mocny lobbista. Myslite, ze je nekdo zastavi? Ze se boji EU? 4) Kazdy system pusobi proti zmene. Proto je tak tezke lidem vysvetlit, ze by se nemely pouzivat prekonane technologie a investovat do budoucnosti. Pro tezare je to otazka okamzitych zisku. Pokud by meli prejit na neco jineho, neni budoucnost vubec jista. Tak do vseho hazou vidle a tvrdi, ze to proste jinak nejde. 5) Polsko ma smulu v tom, ze vlastne nema zadny jiny zdroj energie nez paleni uhli. Nevim, jestli bych nakonec nemel vdecny, ze tady kdysi bolsevici naplanovali a postavili jaderne elektrarny.

    • virus napsal:

      Bolševikům byste měl být vděčný za daleko víc věcí , za 1 500 000 bytů , stovky škol , poliklinik , továren , stovky kilometrů plynovodů , ropovodů , přes 30 elektráren a přehrad , pražské metro , dálnici , kvalitní školství , zdravotnictví , žádné nezaměstnané , bezdomovce ! Vše bylo české , žádný cizí kapitalista tu nebyl ! Co tu vytvořili kapitalisti za posledních 30 let ? Jen vše rozkradli , stát zadlužili , většina velkých podniků patří cizím kapitalistům a vše se jen zhoršuje ! Co vám kdo provedl , když nechápete , že jde dnes českému národu o přežití ?

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        To je přesně to, co individua jako „Petr Kaminsky“ nikdy nepochopí.

  2. ...důl a kopec... napsal:

    …no a je z toho mela…u nás kde těžíme- likvidujeme celá města a po uranu svítí i ulice …tady kde se máme dohodnout to pýcha, politické karty a samolibost jedinců dotáhnou k soudům…místo pomoci a spolupráce na získání miliard na zavezení díry tím kopcem hlušiny co brání vzduchu od moře tady spadnout ve formě deště a vybudování vodovodů,místo uplatnění a práce pro vzdělané enegetiky a horníky- je chcete připravit o domovy a práci- no a byl tady krom pár drogařů na Trojzemí klid a spolupráce-a je tady svár a nasranost……tak tedy gratulace soudruzi a soudružky…

Přidávání komentářů není povoleno