Konec veřejnoprávní bavlnky. Jak opravit televizi s rozhlasem, než je populisté zruší
Veřejnoprávní média se musí výrazně změnit, aby přežila i příští desetiletí. Konstatuje to nedávno představený návrh reformy německých veřejnoprávních médií. Ta by se měla po změnách zmodernizovat, zeštíhlit a v důsledku pro diváky a posluchače také zlevnit. Doporučení jsou sice šitá na míru situaci v Německu, nabízí ale inspirativní čtení třeba i pro Českou televizi a Český rozhlas. Navrhují třeba omezit „životnost“ mediálních manažerů nebo výrazně zvýšit důraz na regionální obsah.
Jen opakované ujišťování, že veřejnoprávní média potřebujeme, už pro jejich přežití nestačí. Ne v době, kdy se po celé Evropě hlásí o moc strany, které otevřeně slibují zestátnění nebo rovnou zrušení těchto médií. V Česku se to týká hnutí ANO a SPD, v Rakousku strany Svobodných a v Německu strany AfD.
„Veřejnoprávní média mají sice dále důvěru obyvatel. Nedá se ale přehlédnout, že kritiky přibývá ze všech stran,“ konstatuje zpráva skupiny expertů – takzvané „Rady pro budoucnost“, která v lednu představila návrh na reformu veřejnoprávních médií.
Červenou nití táhnoucí se celým dokumentem je přitom jasný postoj autorů, že veřejnoprávní média jsou nezbytná – dnes dokonce víc než kdy dřív.
„Těžkopádná, zaujatá, rozhazovačná“
Na zhruba čtyřiceti stranách najdeme konkrétně pojmenované slabiny současných veřejnoprávních médií. Popisují sice německou realitu, ale podobná kritika je dlouhodobě slyšet třeba i v Česku.
„Program je z jedné strany vnímán jako jednostranný, například ‚levicový‘ nebo příliš orientovaný na menšiny, na druhé straně zase jako ‚zaměřený na sledovanost‘, jindy jako ‚příliš propojený s politikou‘. Kromě toho někteří považují ARD, ZDF a Deutschlandradio (německá veřejnoprávní média, pozn. red.) za předražená, těžkopádná a rozhazovačná,“ stojí ve zprávě.
Související články
Luxus placený koncesionáři a populisté na koni. Tvrdší kontrola veřejnoprávním médiím pomůže
Dokument je výsledkem roční práce zmiňované „Rady pro budoucnost“, která vznikla po aféře bývalé šéfky veřejnoprávního telerozhlasu RBB v Berlíně a Braniborsku Patricie Schlesingerové.
Ta musela předloni odstoupit kvůli zjištěním médií, že si z koncesionářských peněz financovala vlastní luxusní život. Kromě nesprávně vyúčtovaného cateringu v jejím privátním bytě, výletu do Londýna či luxusního služebního automobilu vybaveného masážními sedadly šlo také o nákladnou přestavbu ředitelské kanceláře a celého podlaží za 1,4 milionu eur.
Skandál Patricie Schlesingerové spolu s dlouhodobou kritikou zpravodajství v době migrační krize nebo pandemie covidu posloužil, podobně jako kritikům v Česku, německé opoziční straně AfD k dalším útokům na veřejnoprávní média.
Přišlo se také na to, že Schlesingerové manžel dostal lukrativní poradenský kontrakt v kongresovém centru Messe Berlin. Šéfem jeho dozorčí rady byl Wolf-Dieter Wolf, který zároveň v tu dobu vedl správní radu RBB – tedy orgán, který měl hospodaření Schlesingerové i celého vedení veřejnoprávního média kontrolovat.
Průzkumy z posledních let také ukazují klesající ochotu Němců platit koncesionářské poplatky, navíc do systému veřejnoprávních médií, který je ve srovnání s ostatními zeměmi nejdražším na světě.
Počkejte, až budeme vládnout…
Koncesionářské poplatky povinné pro každou domácnost jsou momentálně nastavené na zhruba 18 eur měsíčně, což veřejnoprávním médiím zajišťuje roční příjem přes osm miliard eur. Pro srovnání – britská BBC má k dispozici zhruba poloviční sumu.
Významné manažerské posty by měly být omezeny na délku maximálně dvou mandátů za sebou. „Ukončení činnosti není porážka, ale normální kariérní vývoj,“ shrnuje zpráva.
Zmíněný skandál Patricie Schlesingerové spolu s dlouhodobou kritikou zpravodajství v době migrační krize nebo pandemie covidu posloužil, podobně jako kritikům v Česku, německé opoziční straně AfD k dalším útokům na veřejnoprávní média. Alternativa pro Německo používá podobně jako rakouští Svobodní místo pojmu koncesionářské poplatky výraz „vynucené poplatky“.
Související články
Dát televizi a rozhlas „do latě“. Reformy veřejnoprávních médií jsou hnané pomstou
Šéf AfD v Durynsku, kde má strana na podzim reálnou šanci vyhrát zemské volby, Björn Höcke, už veřejně avizoval, že pokud se dostane k moci, vypoví smlouvy se státem, které v jeho spolkové zemi upravují fungování veřejnoprávních médií. „Místo toho by vzniklo základní vysílání, možná deset procent toho, co máme teď,“ řekl Höcke. Něco podobného v Rakousku s telerozhlasem ORF plánuje strana Svobodných, pokud uspěje v parlamentních volbách na podzim.
Právě proti těmto plánům na faktické zrušení veřejnoprávních médií teď stojí konkrétní návrh reforem. Jejich společným cílem je posílit společenskou poptávku po médiích veřejné služby.
Dva mandáty a dost
Veřejnoprávní média by se podle komise nezávislých mediálních expertů měla zaměřit více na to, aby svůj obsah odlišila od médií komerčních. Klíč je podle nich v mnohem větším důrazu na regionální obsah, ale také rozhodovací a obsahové autonomii regionálních (v německém případě zemských) poboček.
Německý federální systém veřejnoprávních médií totiž zahrnuje celkem devět regionálních struktur. K tomu patří i nekonečné porady mezi jednotlivými studii, duplicita rozhodovacích procesů, nízká efektivita a slabá kontrola využití finančních prostředků. Experti proto navrhují zachovat regionální strukturu zemských studií, dát jim ale nové jednotné zastřešující vedení namísto současného předávání šéfovské štafety mezi devíti regiony.
Zpráva vychází z toho, že toto organizační zeštíhlení přinese takové střednědobé úspory, že by se to mělo pozitivně odrazit nejen ve zvýšení platů zaměstnanců (zpráva výslovně varuje před „platovým populismem“ nízkých mezd) a zvýšení konkurenceschopnosti veřejnoprávních médií na trhu práce, ale teoreticky i ve snížení koncesionářského poplatku.
K podobnému kroku ostatně nedávno sáhlo i sousední Rakousko. Tam ovšem poplatek klesl od letoška proto, že se rozšířil okruh poplatníků – nově platí všechny domácnosti, jako už nyní v Německu.
Zpráva předpokládá i reformu mediálních rad, které na veřejnoprávní média dohlížejí. Vedle „mediální rady“ sestavené z politiků a veřejnosti by ARD, ZDF i Deutschlandradio měly i správní radu složenou čistě z mediálních odborníků či expertů z příbuzných oborů. Současné mediální rady by byly nahrazeny novými.
Zpráva také doporučuje otevřít veřejnoprávní média více odborníkům a kreativcům zvenčí: „Obecně by ve vedoucích pozicích měli být pravidelně zastoupení lidé zvenku. Propustnost na všech úrovních je předpokladem úspěchu.“ Významné manažerské posty by měly být omezeny na délku maximálně dvou mandátů za sebou. „Ukončení činnosti není porážka, ale normální kariérní vývoj,“ shrnuje zpráva.
Připravit se na otřesy
A k nutnosti změnit vnitrofiremní kulturu veřejnoprávních médií ještě dodává: „Veřejnoprávní média se za víc než sedmdesát let existence jen málo vyvíjela a ‚kulturně‘ měnila. Nečelila zatím žádným větším otřesům. V soukromém sektoru panuje naopak neustálý tlak obhájit vlastní existenci před něčím novým a přizpůsobit se.“
I další pasáž je bez potíží přenositelná do České republiky: „Protože veřejnoprávní média – z dobrých důvodů – takovým podnětům nečelí, mohl se v nich rozvinout zcela svébytný systém s vlastními a nevyslovenými pravidly, který směřuje mnoho energie dovnitř.“
Pokud jde o kontrolu financování veřejnoprávních médií, radí experti opustit současný systém, kdy veřejnoprávní média v pravidelném intervalu odhadují své finanční nároky na příští období a expertní komise na jejich základě doporučuje výši poplatku.
Větší smysl dává podle zprávy poplatky automaticky indexovat a poté vyhodnocovat hospodaření veřejnoprávní televize s rozhlasem zpětně, na základě zákonem daných kritérií plnění veřejné služby.
Z českého pohledu stojí za pozornost také apel zprávy na veřejnoprávní média, aby spolupracovala se soukromými médii a snažila se nacházet společný model fungování, včetně „konstruktivního“ přístupu k argumentům privátních médií, například kolem regulace reklamy ve veřejnoprávním éteru či kolem zvyšování koncesionářských poplatků.
„Krize obchodního modelu médií financovaných z reklamy změní v příštích letech mediální systém v Německu. I když za to veřejnoprávní média zcela jistě nejsou zodpovědná, mohla by se stát alespoň malou součástí řešení,“ konstatuje dokument.
Podobná diskuse mezi veřejnoprávním a privátním mediálním sektorem před chystaným zvýšením poplatků se ostatně právě vede i v Česku v pracovních skupinách na ministerstvu kultury.
Německá zpráva je každopádně výrazným oživením debaty o budoucnosti veřejnoprávních médií a sklidila pozitivní ohlasy od novinářů i akademiků. Vypořádává se s jednotlivými argumenty kritiků a na rozdíl od politických výkřiků typu „zrušme je“ nabízí i konkrétní návrhy reforem. I když jde pouze o soubor nezávazných doporučení, lze na něm nepochybně stavět, a to nejen v Německu, ale třeba i v Česku.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Jak vydělat na ekonomice pravdy, porazit shitstorm a žít s umělou inteligencí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Chybí tam odpověď na tu nejzákladnější otázku – jak zajistit kvalitu a objektivitu zpravodajství a publicistiky.
Já zachránit veřejnoprávní média? Nic lehčího není.
Stačí nelhat a nešířit probruselske lži.
Je trapné číst zahraničí média a porovnávat to s českými. To je nebe a dudy.
Jací jsme my občané hlupáci. Když jsem si přečetl v článku větu „.. Jejich (tedy těch reforem) společným cílem je posílit společenskou poptávku po médiích veřejné služby.
Tak jsem bláhově předpokládal že tou poptávkou je míněno posílení zájmu diváků ta média sledovat . Což by se btw dalo udělat poměrně snadno – s pomocí analýzy sledovanosti úplně stejně jako to dělají média komerční.
Ovšem, to co se v té reformně dále navrhuje, je skutečně ohromující – totiž a pouze jiné přerozdělování funkcí v různých manažerských a kontrolních radách, které na ta média mají dohlížet . O kvalitě pořadů ani slovo..
Tím je bohužel vysvětleno právě ona v uvodu společenská poptávka po médiích veřejné služby.
Věrné spolustraníky z vládních stran je třeba umístit na patřičně důležitá vedoucí aj kontrolní místa. Tak proč pro ne ve veřejnoprávních (dříve státních) médiích?
Celá reforma je jen zajistit vyvoleným pravidelně vyšší penězovod. Veřejné media nemají v dnešní době žádné opodstatnění pro svou existenci. Ukázali to v Řecku kde to zrušili a konec Řecka nenastal.
Veřejnoprávní média mají sice dále důvěru obyvatel, ale (titíž) obyvatelé volí stále více strany, které slibují zrušení těchto médií. Že by chyba v matrixu?
Jestliže má opozice téměř 50% zastupitelů a podporuje ji podstatně vyšší počet občanů než vládu (alespoň podle průzkumů), tak by její názory měly být slyšet srovnatelně s těmi vládními.
Jestliže se objevují statistiky, podle nichž měl za covidu člověk po aplikaci mRNA „vakcíny“ několikanásobně vyšší riziko smrti než nevystavený tomu preparátu, měla by se o tom VP média zmínit, a ne jen neustále presentovat skřeky lidí, placených výrobci a distributory toho svinstva.
To samé se týká ekologie: Slyšel někdy někdo ve VP médiích alespoň úvahu na téma „má cenu páchat hromadnou sebevraždu kvůli necelým osmi procentům světových emisí sodovkového plynu? Já tedy ne, byť je to úvaha naprosto legitimní a podpořená dost neotřesitelnou matematikou (asi proto chce soudruh Bek matematiku na školách zrušit ve prospěch ekologie, genderologie a podobných nesmyslů).
VP média naprosto neplní onu deklarovanou veřejnoprávnost, a už léta. Pokud zaniknou, nikomu duševně normálnímu chybět nebudou.
To je obvyklé pro vás voliče SPD, PRO a podobných populistických stran. Jakmile neslyší v médiu ten svůj okrajový a neotřesitelný názor, tak se ohání tím, jak jsou veřejnoprávní média neobjektivní a zbytečná. Mimochodem já sleduji různá média včetně veřejnoprávních a tam jsem rozhodně slyšel různé názory na aktuální ekologická témata včetně těch, které se vymezovali pro Green Dealu. Většina lidí jako jste vy veřejnoprávní média nesleduje, jen nadáváte a kritizuje aniž znáte skutečný stav věci.
Jinak s těmi procenty generalizujete a slučujete vše dohromady jako když pejsek s kočičkou vařili dort a pak se tu oháníte nějakou většinou. To, že vy máte nějaký jiný názor a nepatříte mezi voliče současné vládní koalice, neznamená přeci to, že stejný názor jako vy mají i ostatní nevoliči, takže se nemůžete opírat o nějakou většinu a nezakládá vám to právo na to, aby ten názor byl slyšet ve veřejnoprávní televizi. Zřejmě jste vůbec nepochopil princip veřejnoprávních médií.
Moc opravdu kritických ohlasů na grýndýl jste tam slyšet nemohl, je mi líto.
Faktem je, že opozice má v poslanecké sněmovně 92 hlasů, což je skoro polovina, a s mimoparlamentní opozicí je s vládními stranami přinejmenším paritní. Takže její hlas by prostě slyšet měl být, jinak VP média neplní svou povinnost.
A názor těch, co nevolili, prostě nezná nikdo.
Je mi líto, ty názory a diskuze je slyšet, třeba namátkou jsem v rychlosti z archivu ČR Plus z pořadu Pro a proti:
Zákaz spalovacích motorů je nekvalifikované rozhodnutí, není náhrada, varuje odborník:
https://plus.rozhlas.cz/zakaz-spalovacich-motoru-je-nekvalifikovane-rozhodnuti-neni-nahrada-varuje-8937645
Akce klimaaktivistů připomínají mezinárodní strukturu organizovaného zločinu ..
https://plus.rozhlas.cz/akce-klimaaktivistu-pripominaji-mezinarodni-strukturu-organizovaneho-zlocinu-9099464
Na Green Deal teď není čas. Využijme obnovitelné i uhelné zdroje, navrhuje Tošenovský z ODS:
https://plus.rozhlas.cz/na-green-deal-ted-neni-cas-vyuzijme-obnovitelne-i-uhelne-zdroje-navrhuje-8699301
Chudí platí na bohaté. Elektromobil si nemůžou dovolit …
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/auto/elektromobilita-dane-infrastruktura-green-deal_2111071150_pj
Veřejnoprávní média nejsou populistická média a neměla a ani nemají ze zákona plnit éter podle volebních průzkumů. Mimochodem pro ten váš zmiňovaný GD prošel Evropskou radou za souhlasu Babiše, který byl na tom jednání přítomen a nehlasoval proti. Následně ho schválil Evropský parlament, proti hlasovali z ODS, KSČ a SPD a hlavně pro hlasovali Piráti a opoziční ANO !!!, takže se tady neschovávejte za nějakou nadpoloviční většinu, když Babišovo ANO je v EP ve stejné frakci jako Renaissance – strana Babišova kámoše Macrona, kteří tyto klimatická opatření podporují. Mimochodem jedním z velkých kritiků těchto klimaaktivit a GD je v EP právě Alexandr Vondra z ODS. Toto vše jsou fakta, zde vaše černobílé vidění světa na opozice a neopozice a následný přenos na podporu resp. nepodporu GD zcela selhává.
Dobře, ovšem citujete jakési hlasy odborníků, z nichž vychází opozice. Nicméně důležité by bylo dát hlas samotným opozičním politikům, aby jasně řekli, co s tím hodlají dělat. A to se prakticky neděje, to se dočtete maximálně v nějakých „desinformačních“ médiích.
Green Deal byl, jak je v EU zaběhlé, schvalován v jakési naprosto nekonkrétní podobě nevinně vypadajících idejí, a nikoli v konkrétních ustanoveních typu „roce WXYZ zakážeme spalovací motory“. To jsou úkoly, které s radostí přijímá naše současná vláda a někdy je na tomto poli „papežštější než papež“
A.S.Pergill: já nevím kde to žijete, ale opoziční politici ve veřejnoprávních médiích běžně vystupují
A. S. Pergill: k tomu GD – to je obvyklá výmluva, že to tenkrát nemělo jasné rámce, ale to není pravda. Třeba to, že jaderná energie není v rámci taxonomie brána jako čistá platilo od začátku. Ke změně došlo až za předsednictví ČR v Radě EU a to už nebylo za Babišovy vlády.
Vědělo se přinejmenším to, že Francie si na jaderné elektrárny sáhnout nedá. To Babišovo „kamarádění se s Macronem“ udělalo na tomto poli patrně daleko víc, než co zvládl Fiala.
Navíc nebyly v té době stanoveny termíny „dekarbonizace“ a dalších ekonesmyslů, případně byly stanoveny na dobu daleko pozdější. I posun zákazu spalovacích motorů na výrazně bližší termín byl prohlasován v parlamentu EU až po nástupu pětikoalice, za nadšené účasti „našich“ poslanců za STAN a Piráty. Tedy vládních stran, kterým tudíž máme co oplácet při volbách, jak letošních tak i těch v příštím roce.
A.S.Pergile, Babišovo ANO hlasovalo v Evropské parlamentu pro Green deal, protože je v koalici s Macronovou stranou, která dlouhodobě prosazovala řešení klimatických problémů. Co se týče jaderné energie, tak Babiš nevznesl žádný požadavek na zařazení jaderné energie mezi „čístý“ zdroj. Takže Babišovo kamarádění s Macronem mělo vliv hlavně na to, že Babišova partaj hlasovala kompletně pro Green Deal.
Z jiné diskuse:
V době, kdy to Babiš podepisoval, byla většina cílů stanovena na rok 2050. A to se dalo brát jako ta TV reklama na hodně dlouho vydržící barvu, kdy babička chce jinou a mladí ji ujišťují, že jiná, až se to příště bude natírat, bude, „ale to vy už tu, babičko, dávno nebudete“.
Pergil: zapomněl jste dodat, že pro zavedení emisní normy EU7 nehlasovali všichni eu poslanci ODS, KDU/ČSL a STAN, plus ještě někdo z TOP09, takže tady přestaňte tlačit, že součásná parlamentní koalice tady prosazuje ty klimatické reformy.
to Filip Tomas
Hlasovali Piráti, část STAN minimálně. Tedy vládní koalice. Takže, je mi líto, vládní koalice ty prasečiny prosazuje a kdo je tu nechce, ať pro ni nehlasuje (stejně nemáme jako voliči vliv na to, kteří konkrétní poslanci za pětikoalu se do EP dostanou).
Pergil: zcela záměrně lžete. Pro hlasovali dva nebo tři piráti a jeden TOP09, to se nerovná vládnoucí koalice, s tím neobstojíte. V europarlamentu jsou členové v koalicích napříč státy podle příbuzného politického zaměření a neplatí tam domácí koalice. To je jasné i školákovi. Kdybych použil vaši zvrácenou logiku, tak bych mohl současnou opozici označit za podporovatele greendealu, protože v hlasování o něm hlasovalo pro 6 poslanců opoziční ANO.
to Filip Tomas
Hlasoval pro i STAN. A z ODS se spousta lidí zdržela nebo absentovala.
Je neuvěřitelné jak někteří lidé dokáží popirat fakta, asi nejaká forma sebeklamu? Nebo jen vědomně lžete? Pro hlasoval jeden člověk z top09 a piráti. Z ODS byli všichni přítomni a všichni hlasovali proti. Normalní člověk si ty informace najde a ověří.
Omlouvám se, byl jsem přesvědčen, že soudruh Niedermeyer je STAN.
Pergile, nechápu jak můžete nazvat někoho pejorativně soudruhem, když vy sám jste se zde v diskuzi hrdě hlásili ke studiu VUMLu a byl členem KSČ. Jste pokrytec.
To je obvyklé pro vás voliče SPD, PRO a podobných populistických stran. Jakmile neslyší v médiu ten svůj okrajový a neotřesitelný názor, tak se ohání tím, jak jsou veřejnoprávní média neobjektivní a zbytečná. Mimochodem já sleduji různá média včetně veřejnoprávních a tam jsem rozhodně slyšel různé názory na aktuální ekologická témata včetně těch, které se vymezovali pro Green Dealu. Většina lidí jako jste vy veřejnoprávní média nesleduje, jen nadáváte a kritizuje aniž znáte skutečný stav věci.
Jinak s těmi procenty generalizujete a slučujete vše dohromady jako když pejsek s kočičkou vařili dort a pak se tu oháníte nějakou většinou. To, že vy máte nějaký jiný názor a nepatříte mezi voliče současné vládní koalice, neznamená přeci to, že stejný názor jako vy mají i ostatní nevoliči, takže se nemůžete opírat o nějakou většinu a nezakládá vám to právo na to, aby ten názor byl slyšet ve veřejnoprávní televizi. Zřejmě jste vůbec nepochopil princip veřejnoprávních médií.
Můj předchozí komentář je reakce na uživatele A. S. Pergill, nejedá se o reakci na článek, směroval jsem to omylem do hlavního vlákna. Redakce ho může případně smazat.