Konec symbolu sociálních problémů v Česku. Domy v ústecké Matiční půjdou k zemi
Více než dvacet let po stavbě a následném rozebrání plotu v Matiční ulici v Ústí nad Labem půjdou zbylé domy k zemi. Dohodlo se na tom město s neštěmickým obvodem, které má vybydlené domy ve správě. Definitivně tak zmizí jeden ze symbolů sociálních problémů v Česku, který na konci 90. let narostl do mezinárodních rozměrů.
Nechvalně známý zděný plot v přístavní části čtvrti Krásné Březno vyrostl v polovině října roku 1999 a měl oddělovat tzv. problémové obyvatele obecních domů od starousedlíků. Plot stál nakonec jen o něco déle než měsíc a zabývala se jím i česká vláda. S kritikou se připojil tehdejší prezident Václav Havel a na místě se střídaly zahraniční delegace.
Plot nechalo rozebrat město Ústí nad Labem, dnes má jednu jeho část ve svém muzeu. Teď půjdou k zemi i dva ze tří zbylých domů a město přemýšlí, jak s prostorem naloží dál.
Za vlastní a bez dotací
„Došlo k dohodě, že domy zbouráme,“ říká náměstek ústeckého primátora Martin Hausenblas (PRO! Ústí). Ve hře byla ještě varianta pokusit se domy oživit, zrekonstruovat a vrátit do nich nájemní bydlení. „Zvažovali jsme to důkladně. Ale stav domů je špatný a není perspektiva jejich opravy,“ dodává Hausenblas.
V Matiční ulici dnes stojí činžovní domy tři, dva má ve správě městský obvod Neštěmice, třetí je v majetku Českých přístavů. Dva půjdou k zemi určitě, o připojení přístavů se podle Hausenblase dál jedná.
Na zbourání se město dohodlo s neštěmickým obvodem, který na něho převede dotčené pozemky. Neštěmická starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí) se dohodu chystá předložit na nejbližší jednání rady a zastupitelstva. „Jsem ráda, že se po dlouhých letech ustoupilo od nápadů, že by v Matiční mohlo znovu vzniknout bydlení. Zbourání je jedinou správnou cestou, po dlouhých letech zmizí jeden z negativních symbolů města,“ říká Tomková.
Město nechá oba obecní domy zbourat na vlastní náklady, nebude požadovat žádné dotace z programů určených na demolice domů v sociálně vyloučených lokalitách. „Je tam stanovena desetiletá udržitelnost, což by nás mohlo omezovat,“ říká Hausenblas.
O tom, co na místě vybydlených domů vznikne, rozhodne návrh nedávno vzniklé Kanceláře architekta města. Neštěmice ovšem mají podmínku. „Pozemky předáme za podmínky, že už tady nevznikne bydlení, ale pozemky se využijí k rozvoji lokality,“ říká starostka Tomková.
Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Pamatujete ještě na ten hysterický řev kolem té zídky? A tak je to v těchto případech pokaždé ….
Tentokrát jsem při Vás Tondach, jakýsi Kocáb, dokonce vyhrožoval, pokud mne nešálí paměť, že se tam nastěhuje a tu zídku snad i osobně zbourá …
Po ubytování jisté menšiny občanů ČR z humanitních důvodů, které jsou upírány, a tudíž je nemají, příslušníci většiny (poznají se podle svělé barvy pleti, ač je to rasistické), nezbývá se skončením ubytování ty domy, než zbourat, uvedení do stavu obyvatelného pro tu barvou pleti se rasisticky vyznačující většiny, by bylo velice nákladné, domy jsou doslova a do písmene vybydleny.
Poznámka: Zmíněný Kocáb Michal, byl tedy co byl tehdy ministem ČR pro tak zvanou integraci menšin. Samozřejmně neevrpoských, protože ty evropské se integrují bez pomoci ministra, spíše jim je ta integrace ministerstvem vnitra ztěžována (cizinecká policie), což je výrazné rozlišovací znamení.
I většina neevropských menšín se integruje bez problémů. MMCH, Romové jsou indoevropané (kdysi byli jejich předkové z Indie vyhnáni tamními lidmi) a jejich jazyk je příbuzný s některými indickými jazyky, zatímco např. bez problémů se integrující občané Vietnamu (v reálu se jedná o mnoho národností, pro nás nerozpoznatelných) indoevropany nejsou.
No, „v reálu se jedná o mnoho národností, pro nás nerozpoznatelných“… (???) Určitě nejsem nějaký velký znalec reálií jihovýchodní Asie, nicméně už na první pohled je zřejmé, že i Vietnam bychom mohli nazvat něčím, čemu se v Evropě (a nejspíš i tam) říká „národní stát“. Tak ty údaje jsou snadno dostupné… Naprostou většinu tvoří Vietnamci (ano, správněji se uvádí Vietové), mluvící vietnamsky – i když tam žijí i velké menšiny Khmerů (vlastně Kambodžanů), Číňanů a ano, také tedy velké množství pro nás opravdu dost neznámých etnik, včetně tzv. horských kmenů, které mají většinou asi blízko hlavně k Laosanům nebo Thajcům/Siamcům… A to tedy i navzdory tomu členění toho Vietnamu na ty v podstatě historické regiony či země, jako Tonkin, Annam, Kočinčína…
Jen bych k těm termínům dodal, že to „Kočinčína“ pro jižní část Vietnamu jistě pochází od Francouzů, kteří tam expandovali ve druhé polovině 19.století… To „Annam“ může mít takový obecnější význam (a třeba i v jen trochu starších českých zdrojích, ještě z 50.let 20.století, se lze setkat s pojmy „Annamci“ nebo „annamitština“ pro Vietnamce a vietnamštinu), a Francouzi a další Evropané to údajně převzali od Číňanů, a má to znamenat cosi nepříliš lichotivého, jako „podmaněný jih“. Jinak, podobně jako třeba Korea a možná v poněkud menší míře i Japonsko, i Vietnam je tradičně silně ovlivněn čínskou kulturou (a to, že dnes vietnamština používá latinku, byť pro Čecha vzhledem k její fonetice takovou dost zvláštní, je právě důsledkem té francouzské okupace a vlivu).
Když už jsem zmínil ten „národní stát“ v Asii, možná by se dalo ještě dodat, že v době druhé světové války, kdy Japonci prosadili svůj vliv v té tzv. Francouzské Indočíně (která vedle Vietnamu zahrnovala i Laos a Kambodžu), tak zrovna tam byly docela silné takové ty představy o Japoncích jako osvoboditelích od evropské koloniální nadvlády. Pokud vím, existovala mezi tamními intelektuály apod. i představa o nějakém „národním povznesení za pomoci jiného, kulturně blízkého národa“ (tj. Japonců), resp. něco takového…
Jinak, samozřejmě máte pravdu, že Romové, stejně jako Češi a vůbec Slované, a jako většina dalších evropských národů, patří lingvisticky k Indoevropanům (a jsou takto blízcí národům severní Indie)…
Na druhou stranu, k Indoevropanům nepatří např. ani ugrofinské nebo turkotatarské národy ve východních částech Evropy nebo na tom euro-asijském pomezí – a což se týká třeba už i našich maďarských (skoro)sousedů…
Takže tu máme očekávaný výsledek – nemáme ani plot, ani byty.
To nevadí, dáme těm odborníkům na likvidaci a zničení všeho fungujícího nové byty, ať se jim dobře žije , vždyť si to za tu úmornou práci zasluhují!!! Kocáb bude kandidovat na prezidenta, to se jim teprve bude žít!!!
Integrace přizpůsobivých se pod vedením Václava Havla podařila. Zničené byty město zbourá a už není potřeba stavět ochranné zdi. Přizpůsobilí se přizpůsobili a dostali od města nové byty.
Článek je velmi zavádějící. Plot tam stával ještě před budováním tohoto zmiňovaného, ale byl kovový a tak nějakým způsobem zmizel, asi rez. Domy jsou opravdu zničené a jsou umístěné mezi železnicí a hlavní silnicí na Děčín a je tady opravdu silný provoz. Nikde se ale nepíše, že je tam vlastně zničená část které se říká Nový Svět a kdo ji zničil. Tam se to bude likvidovat asi později. Právě tak ulice 1.Máje. Neustále zde přibývají osoby, které ani neumí česky, mluví špatně slovensky, někdy je i problém poznat co říkají, protože jim nikdo nerozumí.
Přeji hezké dny
Ano,“Nový svět“…Bylo hrozné se na to byť jen dívat z vlaku…
Symboly jsou od toho, aby se rozkývaly a padly. Jako milníky své doby. Tak to je, co svět světem stojí.
Nic se nezmění, jen chov chudých se přestěhuje na méně viditelné místo.