Každý z členských států bude povinen zveřejnit seznam majitelů soukromých firem. Návrh Evropské komise předběžně odsouhlasil Evropský parlament i Rada EU. Až novela projde i formálně, dostanou členské země na zavedení veřejného registru rok a půl. Česko se takovému zveřejňování dat dosud bránilo.

Novela směrnice o praní špinavých peněz by tak měla přímý dopad i na nového českého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Ten své podnikání kvůli střetu zájmů převedl do svěřenských fondů, díky čemuž se může od holdingů Agrofert a SynBiol navenek distancovat. Podle nových pravidel EU ale bude muset být i v takovém případě jasně uvedeno, že právě Babiš je tím, kdo z těchto fondů profituje.

Veřejnost bude mít přístup nejen k české databázi vlastníků firem, ale také k informacím o tom, kdo stojí za firmami všech členských států.

Česko sice spustí registr koncových vlastníků už od ledna nadcházejícího roku, jenže k údajům nebude mít veřejnost přístup. Naopak třeba Slovensko již nyní informace o koncových vlastnících firem zveřejňuje. Nabízí tak ukázku toho, jak budou registry podle nových pravidel EU vypadat.

Paradoxně si tak ve slovenském rejstříku můžeme přečíst, že Andrej Babiš stojí za firmami vlastněnými Agrofertem, naopak v českém rejstříku není u stejného holdingu po Babišovi ani stopa.

„Veřejný přístup (do registrů vlastníků firem – pozn.red.) umožní větší kontrolu informací ze strany občanské společnosti, včetně tisku nebo organizací občanské společnosti, a přispěje k zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému,“ popisuje očekávané dopady směrnice její průvodní dokument.

Vyhraná bitva, ne válka

Tlak na zveřejňování údajů o skutečných koncových majitelích firem se významně zvýšil poté, co na veřejnost unikla data z offshoreových destinací v kauzách Panama Papers či Paradise Papers. Ty ukázaly, že za anonymními společnostmi, stojí často vedle lidí z byznysu a známých osobností světového sportu či kultury i někteří politici či státní úředníci.

Podle evropské centrály Transparency International, která se o novelu intenzivně zasazovala, ukazují data Světové banky, že v 70% zásadních případů korupce byly využívány právě anonymní společnosti.

Přístup veřejnosti k novým evropským rejstříkům tak podle TI umožní nejen prevenci, ale také přispěje k odhalování praní špinavých peněz. Především tím, že umožní bližší kontrolu veřejnosti a bude působit jako odrazující prostředek proti zneužívání.

„EU si zaslouží uznání za to, že učinila tento odvážný krok k ukončení utajování vlastníků, které usnadňuje korupci, daňové úniky a jiné trestné činy,“ uvedla Laure Brillaudová z centrály TI. „V boji proti praní špinavých peněz se dnes (v den schválení novely – pozn.red.) vyhrála velká bitva, ale vlády EU a G20 musí vyvinout také tlak na všechny jurisdikce v zahraničí, aby dodržovaly tento nový globální standard.“

Na každého registr nedosáhne

I nadále však bude možné vlastnictví či podíl ve firmě anonymizovat. Existuje totiž stále řada zemí, kde je zaručení anonymity a daňová úleva hlavním lákadlem – například Seychely, Marshallovy ostrovy, americký stát Delaware, nebo třeba Kajmanské ostrovy.

Právě v poslední jmenované destinaci je například i koncový vlastník české Škody Investment. Ačkoliv je firma v první linii vlastněna kyperskými společnostmi – jejichž majitele bude běžně možné nalézt v otevřeném registru – v druhé linii jsou firmy z destinací, kam ani nová směrnice EU nedosáhne.

Koncoví vlastníci Škody Investment se tak dál budou moci anonymně skrývat za fondem z Kajmanských ostrovů a za firmami z ostrova Guernsey.