Ujgurské děti, Sin-ťiang, Foto: Profimedia

Koncentrační tábory, o kterých Peking nemluví. Číňané zkoušejí obcházet internetovou cenzuru

Napsal/a Sinopsis 3. března 2021
FacebookXPocketE-mail

Na počátku února přinesla BBC zprávu o systematickém znásilňování v detenčních zařízeních v čínském Sin-ťiangu, podloženou výpověďmi zadržených žen a strážkyň. Jedná se o zatím poslední zprávu z řady dalších odhalujících mučení, nucenou práci a politickou indoktrinaci v táborech. Podobné reportáže povzbuzují i běžné Číňany, aby se k Sin-ťiangu vyjádřili – byť zatím opatrně a v náznacích, které projdou internetovou cenzurou.

To, co Čína dělá Ujgurům a dalším etnikům v Sin-ťiangu, je genocida a zločin proti lidskosti, vzkázaly USA v poslední den funkce bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Nový šéf americké diplomacie Antony Blinken z kabinetu Joea Bidena pak tuto pozici potvrdil. USA se tak staly první zemí, která takto tvrdě odsoudila perzekuci převážně muslimských obyvatel čínské provincie Sin-ťiang, přestože prozatím pouze politickým gestem bez konkrétních následků. Později se se stejným prohlášením přidaly také Kanada a Nizozemsko.

Velký bratr i v obýváku

Perzekuce obyvatelstva v Sin-ťiangu však překročila hranice táborů a věznic a zasahuje celou společnost na všech úrovních. Podrobně různé aspekty útlaku zkoumá ASPI (Australský institut pro strategickou politiku) ve svém projektu The Xinjiang Data Project.

V jednotlivých zprávách mapuje rozsah a systém detenčních zařízení, systematické ničení hmotných náboženských a kulturních památek, masové sledování obyvatel, napojení státního aparátu na nucené práce, nucené sterilizace či snahu o naprostou změnu způsobu života včetně takových detailů jako jsou zařízení obývacích místností či složení stravy. Cílem tohoto experimentu má být proměna kulturní identity a národního sebeuvědomění celého etnika.

Počátky tvrdých represí sahají do roku 2014 a vychází z kampaně „transformace skrze vzdělání“ a „deradikalizace náboženství”. Vláda tvrdí, že takto v Sin-ťiangu bojuje proti separatismu, extremismu a terorismu.

Situace se prudce zhoršila po roce 2017, kdy vláda začala s masivní výstavbou detenčních zařízení, o nichž tvrdí, že se jedná o vzdělávací a rekvalifikační centra. Občané, kteří se dopustili přestupků, se v nich podle úřadů učí čínský jazyk, zákony i praktické dovednosti.

Avšak zanedlouho po jejich zřízení začaly na veřejnost pronikat zprávy očitých svědků a rodinných příslušníků o mučení, nucené ideologické převýchově. Odhady hovoří o více jak milionu zadržených obyvatel. Mezi „přestupky“ patří taková provinění jako telefonický kontakt s příbuznými v cizině, studium v zahraničí, pravidelné modlitby v mešitě, nošení šátků a udržování si plnovousů či přiliš „extremistická“ islámská jména dětí. Zatýkáni jsou významní intelektuálové, vědci či umělci.

Ideologická převýchova probíhá v různých podobách i mimo tábory v podobě „domácích návštěv“. Stranické kádry jsou posílány přímo do rodin po celém Sin-ťiangu, aby zajistily „společenskou stabilitu“. Někteří zde pak po nějakou dobu zůstávají a sbírají informace a podávají zprávy o názorech, chování a náboženské aktivitě hostitelské rodiny.

„Mizející“ rodiče

Zatímco v západních médiích se pravidelně objevují zprávy ze Sin-ťiangu, v Číně státní cenzoři úspěšně brání tomu, aby se jakákoliv zmínka o reálné situaci v této oblasti dostala do domácích médií. Obvinění Západu pak oficiální místa odmítají s tím, že se jedná o protičínskou nepřátelskou kampaň, a tvrdí, že obyvatelé Sin-ťiangu žijí „šťastný život ve stabilním prostředí“.

Navzdory cenzuře a domácí propagandě si však čínští uživatelé internetu nacházejí cesty, jak se k situaci v Sin-ťiangu vyjádřit. Jedním ze způsobů jsou reakce na zprávy zahraničních médií. Po vydání zprávy BBC v čínském jazyce publikovalo několik odvážlivců na Weibo (čínské verzi sociální sítě Twitter) solidární komentáře.

Uživatelé Twitteru @big_ear_cat a @Chinese4Uyghurs pak screenshoty těchto komentářů sdíleli na svých účtech. Příspěvky nemluví o situaci otevřeně. Prostřednictvím náznaků však upozorňují například na oddělování dětí od rodičů, kteří jsou pravděpodobně zadrženi v některém z detenčních zařízení:


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Během ‚Charitativního dne dvou devítek‘ (každoroční akce pořádaná okolo 9.9. nadací čínské firmy Tencent, pozn. red.) v roce 2018 uspořádala organizace sbírku s názvem ‚S láskou společně – pro děti v Kašgaru‘. V inzerátu stálo: V Kašgaru nemá kvůli zvláštním okolnostem mnoho dětí školního věku po svém boku rodiče nebo jiné příbuzné. Pouze škola tak na ně může dohlédnout a postarat se o ně, stávají se tak „studenty internátních škol“.

Je možné, že tyto „zvláštní okolnosti“ potvrzují situaci, o které se nesmí mluvit. Mnoho přátel sbírku sdílelo na svém účtu. Stejného dne Tencent tuto sbírku zrušil. K situaci „sirotků“ a „mizejících“ lidí se vyjadřovaly i další komentáře:

„Můj spolužák byl dobrovolný učitel v Sin-ťiangu a viděl rodinné záznamy místních studentů. Ve škole se také dozvěděli, proč je v oblasti nedostatek lidského kapitálu a proč jsou v malém městě s tak nízkou výrobní kapacitou tak vysoké životní náklady. To vše se veřejně řešilo na poradě ve zmíněné škole.“

Nebo: „V roce 2017 jsme spolu s přáteli darovali několik zásilek plen a krému na opruzeniny dětskému centru v I-li v Sin-ťiangu. Centrum bylo později uzavřeno. Děti se měly vrátit domů. Mnozí z nich byly sirotci. Nevím, co se s nimi stalo.“

A dále: „Když jim nepomůžeme, ty děti ztratí své životy, vzdělání a budoucnost. Ale pokud se ozveme, tak zmizí ten jednotný, stabilní, bohatý, klidný, krásný a skvělý obraz Sin-ťiangu. Kdo je schopen zaplatit takovou cenu!“

Srovnání s nacismem

Uživatelé internetu upozorňují na současnou realitu v Sin-ťiangu také prostřednictvím odkazů na druhou světovou válku. Na Weibo se například objevila fotka z koncentračního táboru Buchenwald, kam krátce po osvobození přivedli spojenci německé občany z okolí, kteří nevěřili tomu, co se za ostnatými dráty dělo. I pod fotkou se lidé nepřímým způsobem vyjadřovali k situaci v autonomní oblasti a vyjadřovali svou lítost:

„…Nemohu svůj zármutek srovnávat s bolestí, kterou cítí ten, kdo sem přidal původní příspěvek. Nemohu však také cynicky zavírat oči před realitou. Moje bolest má dva zdroje, trápím se kvůli obětem i kvůli nám, Chanům. Skutečně jsme se stali stejně zlými jako ti, kteří páchali před sto lety zločiny na nás?“

Či další komentář: „Možná jen sám nechci, aby to byla pravda. Bolí mě, když si pomyslím, že se s lidmi může zacházet tak krutě.“

Platforma Weibo je tvrdě cenzurovaná a mnohým z těch, kteří se k Sin-ťiangu vyjadřovali, úřady zablokovaly účty. Uživatelé proto hledají další místa, kde by mohli vyjádřit své názory. V tomto roce jej na krátký čas jej našli v aplikaci Clubhouse, která umožňuje v reálném čase diskutovat o různých tématech ve virtuálních místnostech.

Počátkem února tak na Clubhouse začaly vznikat místnosti jako například „Jsou v Sin-ťiangu koncentrační tábory?“. Moderátory těchto místností se stali nejrůznější aktivisté, novináři, lidé se zkušenostmi s represivním systémem v Ujgursku, ale i mnozí další.

Příliš nudné, zakažme to

Jedním z nich byl i Halmurat Harri, v současnosti doktor ve Finsku, jehož rodiče byli také uvězněni. Mnohahodinovou debatu o situaci v autonomní oblasti popsal jako „nabitou emocemi“ a „šokující“. Zdůraznil především to, že mnozí Číňané, kteří nepochází z této oblasti, byli poprvé konfrontováni s tím, co se v ní děje:

„Poprvé jsem slyšel … že někdo čínsky mluvící říká: ‚Jsem Číňan národnosti Chan a je mi to tak líto. Soucítím s nimi‘ … Toto jsem poslouchal přes hodinu, stále dokola, od mnohých Číňanů z celého světa.“

V aplikaci se otevřeně probírala mnohá další témata, která jsou v pevninské Číně silně cenzurována, například hongkongské protesty či vztah s Tchaj-wanem. Reakce čínských úřadů byla předvídatelná. V propagandistickém plátku Global Times vyšel 8. února článek citující některé čínské uživatele této aplikace.

Ti si stěžovali především na to, že politické debaty zde byly „jednostranné“, a proto „nudné“, obvinění pak podle nich „postrádala důkazy“. Téhož dne byla platforma Clubhouse v Číně zakázána.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)