ROZHOVOR. Už uplynul měsíc od prezidentských voleb a téměř půl roku od voleb parlamentních. A je to právě půl rok, který nás dělí od dalších voleb v pořadí – komunálních voleb. Pokud v nich hnutí ANO získá v Olomouci aspoň třetinu hlasů, stane se z něj síla, kterou nebude možné obejít, upozorňuje politolog Pavel Šaradín z Katedry politogie a Evropských studií Univerzity Palackého v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Podle Šaradína to mají politici v krajském městě poměrně snadné, jelikož Olomouc žije klidným životem. Politolog dodává, že zatím žádné vedení nedokázalo využít potenciál, které město nabízí, aby se stalo evropským.

• Co bude podle vás hlavním tématem komunálních voleb. Dá se to už dneska říct?

Myslím si, že se bude jednat o témata, která se objevují v Olomouci již v současnosti – to znamená budoucnost města, opravy silnic a vůbec to, jak město funguje. Naopak neočekávám, že se bude jednat o témata, jako byly v minulosti herny. Opravdu půjde spíše o rozvoj infrastruktury a o to, zda Olomouc bude městem, které půjde příkladem ostatním. Je zde univerzita a obrovský potenciál jít o úroveň výše. Myslím si, že celostátní témata zde nebudou hrát takovou roli.

• A mohou hrát roli nákupy sportovišť za desítky milionů korun, které naplánoval magistrát – třeba Andrův stadion, zimní stadion?

Ano, ale tohle všechno je součástí změn, kterými Olomouc prochází. Mohou se najít subjekty, které budou říkat, že je to zbytečné utrácení. Současně se ovšem určitě najdou politické síly, které budou tyto investice hájit.

ANO po volbách posílí

• Jak si podle vás stojí současná koalice, což je dost pestrá sestava, která se dala dohromady proto, aby se hnutí ANO nedostalo k vládě?

Nevím, jestli jste to dobře pojmenoval. Zda sestavení koalice bylo skutečně vzdorovité. Podle mých informací zde snaha vyslechnout požadavky hnutí ANO byla. Ovšem jejich požadavky byly neúměrné a koalici zabránily. Tedy spíše bych to pojmenoval jinak.

• Klidně mě opravte.

Myslím si, že právě kvůli těmto neúměrným požadavkům hnutí ANO došlo k současné koalici. Sociální demokracie chtěla mít primátora a taky pro to udělala všechno. Ta koalice, která zde funguje, je úspěšná v některých oblastech, v jiných zas méně. Mně spíše vadí, že zásadní obraz Olomouce se nikam neposunuje. Že je to město spíše středomoravské než evropské.

• Jak by to mohly případně volby změnit?

Já očekávám, že mnohem větší mandát získá hnutí ANO. Oni skutečně aspirují až k 30 %. U ostatních uskupení očekávám mírné oslabení. Současně očekávám také výraznější nástup menších politických stran. Celkově bude zastupitelstvo zřejmě roztříštěnější.

• Je reálné pokračování stávající koalice i po volbách?

Myslím si, že spíše to reálné není. Už vzhledem k tomu, že by hnutí ANO získalo podporu třetiny voličů. To je síla, která se nedá obejít. Takže by bylo dobré, kdyby se podařilo najít nějaké celokomunální téma, ze kterého by potom profitovala i celá Olomouc. Když děláme průzkumy, tak zjišťujeme, že si lidé od komunální politiky především přejí, aby se strany v rozumné míře domluvily a to město nebo tu vesnici společně rozvíjely. Tedy pro občany je důležitý konsenzus, nikoliv politikaření, které vidí na celostátní úrovni.

Politolog Pavel Šaradín ©HlídacíPes.org/Tomáš Pika

• Sledují voliči na komunální úrovni program politických stran nebo volí podle své celostátní preference?

Záleží, jak si voliče představujeme. Pokud je to člověk vzdělaný, v produktivním věku, který jeví zájem o dění ve společnosti, tak ten si programy – nebo aspoň jejich část – přečte a jimi se řídí. Potom jsou zde také občané, kteří se o politiku nezajímají. Přesto chtějí jít za každou cenu volit. Ti často volí emočně a spíše podle celostátního lídra.

Když jsme dělali průzkum pro strategický plán, tak z něj vyplynulo, že přes 90 % oslovených lidí je v Olomouci spokojeno. Orientaci města vidí v tom, že je to město historické, že je tady klid, parky – to je zkrátka devíza, kterou má každá politická reprezentace. Zároveň skoro polovina lidí sleduje dění ve městě.

• Dá se to srovnat s celostátní úrovní – jsou občané Olomouce angažovanější než v jiných městech?

To nevím, takové údaje nemáme. V prvé řadě bychom si museli definovat samotnou angažovanost. Nicméně ten zájem a spokojenost je vyšší než v jiných krajských městech. Je srovnatelná například s Hradcem Králové. Nicméně v Olomouci je vyšší zájem o dění ve městě. Důvodem může být i vyšší procento vysokoškoláků, což jsme mohli vidět také na prezidentských volbách, kdy zde ve městě zvítězil – na rozdíl od okolí – Jiří Drahoš.

• Troufáte si odhadnout, jaká bude volební účast?

Bývá okolo čtyřiceti procent. Čím menší město, tím z pravidla vyšší volební účast. Já ji čekám okolo těch čtyřiceti procent.

V minulosti ožehavá témata, dnes klid

• Bylo tu v historii nějaké téma, které komunální volby ovlivnilo? Vy jste zmiňoval například hazard…

Část lidí na to samozřejmě slyší a v rozvoji města to má bezpochyby své místo. Nicméně v roce 2000 to byl například protest proti Paláci Morava, který měl stát na tržišti. Mělo se jednat o architektonicky silně podprůměrné obchodní centrum, kde byl navíc nejasný původ peněz, a které bylo napojené hned na historické centrum.

Takže proti tomuto vznikl obrovský protest. Petici tehdy podepsalo na 5000 lidí, na demonstraci byla asi tisícovka lidí. Politici z tohoto projektu nakonec tedy raději ustoupili. Avšak část lidí, kteří kandidovali v následujících volbách, s sebou to téma nesla.

• O pár let později se vedle tržnice postavila Šantovka. To už nebyl problém?

To je věc, která podle průzkumů Olomoučanům nevadí. Navíc při porovnání architektury mezi Šantovkou a tím, co zde mělo stát, je to něco úplně jiného. Šantovka je architektonicky hezčí, zajímavější. Navíc je o tři sta metrů dál. Palác Morava měl být skutečně nalepený hned na historické centrum. Navíc měl zastínit historické domy, které tam jsou. To by byl skutečně velmi silný zásah do města.

Olomouci chybí vizionář

• Mají šanci se ve volbách více vyprofilovat drobná hnutí, jako například ProOlomouc?

Já to očekávám. Lidé dnes mají nejrůznější preference. Navíc je pravděpodobné, že budou oslabovat tradiční strany, jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL… Musejí tedy automaticky vznikat alternativní projekty, které je budou chtít nahradit. Už z toho důvodu očekávám úspěch místních hnutí, která nejsou navázána na politické strany.

• Jsou zde v Olomouci osobnosti, které jsou taháky pro voliče jednotlivých politických stran?

Otázka je, jestli je tady člověk, který by byl schopný vytvořit nějaké silné olomoucké hnutí. Já tady takovou personu nevidím. Pokud však chce někdo založit subjekt, který dosáhne na mandát, tak to možné je. Mohli jsme to vidět například u architekta Pejpka, že byl schopný nějaké mandáty získat. Nevidím zde však lídra, který by měl nějakou vizi, která by město posouvala, a který by byl navíc schopný pro ni získat třeba 20 %.

• Vy jste mluvil o „evropském městě“. Jak si takové evropské město představujete?

To je otázka skoro na přednášku. Vidím zde především rozdílnou úroveň služeb. Když se podíváme na přístup k bezdomovcům, na to, jakým způsobem se opravují některé ústřední ulice – to jsou všechno věci, které by se mohly dělat jinak. Třeba za účasti občanů a především za pozvání špičkových architektů.

Hovoří se o Středoevropském fóru. To je z mého pohledu promarněná příležitost. Z průzkumu, který jsme dělali, vyplývá, že lidé to město skutečně vnímají jako historické, univerzitní, kulturní… Zkrátka role toho „ducha“ je zde občany přijímána. Tedy v tomhle vidím město malinko zanedbané.