Kolik Česko platí na veřejných zakázkách? Jak se vyznat na trhu, kde létají stovky miliard
Objem vypsaných veřejných zakázek v prvním čtvrtletí vzrostl téměř trojnásobně, vypočítala koncem května společnost CEEC Research. Problém je v tom, že detailní a přesné informace o skutečném objemu takto vydaných veřejných financí lze s přesností měřit jen těžko.
„Lze najít velké množství zakázek, které sice byly vysoutěžené, ale nelze dohledat, že byly vypsané. Tedy – možná byly vypsané, ale jinde, pod jiným číslem jiným názvem, takže jde o data, která se automaticky nespárují,“ říká expert na veřejné zakázky ze společnosti EconLab Jiří Skuhrovec.
Velikost trhu veřejných zakázek je součtem financí vydaných zadavateli na nákupy a investice do služeb, dodávek či stavebních prací.
Rok | 2010 | 2011 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Trh VZ (v mld. Kč) | 502 | 493 | 478 | 581 | 583 | 486 |
– veřejní zadavatelé | 439 | 414 | 409 | 440 | 500 | 427 |
– sektoroví zadavatelé | 63 | 79 | 69 | 141 | 83 | 59 |
Podíl trhu VZ na HDP (v %) | 12,44 | 12,14 | 11,68 | 13,47 | 12,80 | 10,31 |
„Když ministerstvo vydá prohlášení typu – vloni se vysoutěžilo veřejných zakázek o 10 miliard víc, tak jim to absolutně nevěřím, protože kultura, s níž zpracovávají data, je tak nízká. Je to spíše hádání. Největší neznámou jsou zakázky malého rozsahu,“ namítá ale Jiří Skuhrovec.
Ministerstvo pro místní rozvoj si ale za svými údaji stojí. „Data jsou zpracovávána na základě údajů Českého statistického úřadu, Ministerstva financí a Informačního systému o veřejných zakázkách,“ shrnuje mluvčí MMR Veronika Vároši.Výše uvedené sumy podle ní zahrnují i zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v režimu výjimek.
Problém je však v tom, že za správnost dat ve Věstníku veřejných zakázek ručí zadavatel a v kvalitě dat bývá často problém.
Statistika zadaných veřejných zakázek dle druhu zadavatele a zadávacího řízení za rok 2016
Zakázky malého rozsahu se navíc mohou jen odhadovat, i když jejich celkový objem může být až poloviční.
V roce 2016 informační systém o veřejných zakázkách na základě kontroly kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad: „Pokulhává i kvalita dat ve Věstníku veřejných zakázek a Informačním systému o veřejných zakázkách. Snižuje se tak transparentnost zadávání zakázek.“
„Ale možná vás překvapí, že třeba takové Německo je na tom mnohem hůř než my – tam není centrální databáze veřejných zakázek vůbec žádná,“ hledá pozitiva Skuhrovec.
Informační systém o veřejných zakázkách může alespoň poměrně věrně popsat trendy. Kupříkladu v roce 2016 došlo ve srovnání s rokem 2015 k výraznému propadu celkového trhu veřejných zakázek o téměř 100 miliard korun.
„Pokles je důsledkem vysoké srovnávací hladiny dosažené v roce 2015, což bylo spojeno se snahou dočerpat prostředky z evropských fondů za programové období 2007 až 2013,“ vysvětluje MMR.
Kde (také) hledat informace o veřejných zakázkách
Je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách (nabízí přístup k evidovaným údajům ve formě otevřených dat z Věstníku veřejných zakázek a z elektronických tržišť), jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Věstník veřejných zakázek je jednotným místem pro uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách.
Alternativní informační systém o veřejných zakázkách v ČR. Nabízí jednodušší zpětnou kontrolu „kdo komu a co zadal“. Oproti oficiálnímu věstníku je uživatelsky přívětivější, lze v něm lépe a snáze filtrovat zakázky podle řady kritérií. „Cílem portálu je usnadnit veřejnosti přístup k informacím o zadaných veřejných zakázkách v jednoduché a uživatelsky příjemné formě včetně možnosti souhrnných statistických údajů podle různých parametrů, které lze vzájemně kombinovat,“ konstatují autoři.
Systém pro hodnocení veřejných zakázek na základě jedenácti ukazatelů a tvrdých dat o zakázkách jednotlivých zadavatelů. „Pravidelným hodnocením výsledků zakázek chceme dát veřejnosti i profesionálům nástroj pro sledování vývoje úřadu, města, nemocnice nebo státního podniku v čase. Zindex sice zdaleka nedokáže změřit všechno, do veřejné debaty ale může přinést alespoň základní čísla – a motivovat zadavatele k snaze o zlepšení,“ představují projekt autoři.
Uživatelsky přívětivé zpracování otevřených dat z Registru smluv. Objevují se v něm všechny smlouvy od 50 tisíc korun výše a umožňuje tak sledovat i podlimitní veřejné zakázky, tj. zakázky do dvou milionů Kč.
Sérii textů k problematice veřejných zakázek
podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Upachtěná česká politika. Volných hlasů znechucených je pořád dost
Nový zákon o podpoře bydlení. Spíš než naděje je to jen iluze řešení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
V ČR pracuje a něco užitečného vytváří méně, než 2 miliony lidí. A zbytek je jimi financován. 1 milarda Kč = 500 Kč na každého z nich. Takže až vám někdo řekne, že stát dal 1 miliardu na neziskovky v Jihomoravském kraji, tak si buďte jistí, že v dodávce která tam peníze poveze je i VAŠE 500 Kč bankovka!
1/ Odkud jste vzal vámi prezentovaná data.
2/ To, že někdo dělá něco neziskového neznamená, že to je neužitečné. Nebo snad považujete například celé zdravotnictví nebo školství neužitečné?
Jste už tak pomaten těmi hloupostmi co lítají od našich politiků, že nedokážete použít mozek? Dovolím si předpokládat, že za ty neužitečné lidi považujete ty co si dovolí kritizovat vámi zastávané postoje nebo oblíbené politiky. Tento sektor neziskových organizací je strašlivě malá část. Většina jde na věci jako starost o staré a nemocné, pomoct začlenění do společnosti a zaměstnání, pomoct při těžké životní situaci a podobně. Hrozně neužitečné. Zrušit! Hlavně pro vás. Užijte si až budete nemocný a starý.
Nevěřím Vám, musí to být aspoň jedna tisícovka (1 000 Kč) na jednoho zaměstnaného, jinak by zadlužení státu bylo poloviční. Také by mělo být uzákoněno a zavedeno, aby všechny ty Romy co nepracují a berou dávky z peněz všech občanů, živili pouze Romové co pracují. Oni by, ti pracující Romové, ty nepracující už k práci přinutili!
To co navrhujete je vytvoření na většinové společnosti nezávislé donucovací organizace která by nějakými (násilnými asi?) prostředky vynucovala a asi i organizovala práci pro jedno etnikum. Úžasné! Jejich centrálu bych umístil vedle vašeho domu.