Klausovy příručky o migraci. Vydává je Orbánův think tank, populisté i krajní pravice
Václav Klaus byl nebývale produktivní v psaní knih už jako prezident. Pokračuje v tom i po odchodu z funkce. Jeho knihy vycházejí také v cizině – v některých případech pod hlavičkou ne zcela seriózních institucí. Někteří Klausovi zahraniční vydavatelé mají blízko ke krajní pravici.
V seznamu vydaných titulů na webu Institutu Václava Klause jsou mimo jiné i různé jazykové verze knihy Stěhování národů s.r.o., kterou Klaus napsal se svým bývalým kancléřem, nyní spolupracovníkem v jeho institutu a arabistou Jiřím Weiglem.
Věnují se v ní fenoménu masové migrace do Evropy. Maďarskou verzi svého díla tento týden představují Klaus s Weiglem v Budapešti. V plánu je i přijetí u maďarského premiéra Viktora Orbána.
Kniha pro celou Evropu
Stostránková publikace, kterou sám Klaus označil za „čtení na tři hodiny“, se od svého vydání v Česku dočkala již několika jazykových verzí.
Institut ji nechal přeložit do angličtiny (tuto verzi vydal sám), němčiny, vlámštiny, francouzštiny, švédštiny, ruštiny a nejnověji právě i do maďarštiny (tyto jazykové verze měly vždy svého vlastního vydavatele v příslušných státech).
Kupříkladu ruskou verzi knihy vydalo vydavatelství Gajdarova institutu. Anotace na knihu spolu s krátkým rozhovorem s Václavem Klausem se objevila i na webu Valdajského klubu, diplomaticko-ekonomického fóra, které Putinovu Rusku dává možnost prezentovat v zahraničí svoje vidění světa.
Jinde budí pochybnosti to, že vydavatelství nemá na knižním trhu historii a Klausova publikace byla dlouho jediným jeho vydaným titulem (Švédsko). V Maďarsku je zas vydavatelem think tank blízký straně FIDESZ s nejednoznačnou odbornou reputací.
V Belgii pomohli Klausovi přivést knihu na trh pravicoví populisté ze strany Vlámský zájem. A také Klausův vydavatel v Německu má blízko ke krajní pravici.
Bedny na stěhování
Petr Macinka z Institutu Václava Klause v zahraničních vydavatelích problém nevidí. Zájemci o překlad a vydání knihy se prý institutu hlásili sami.
To byl i příklad Švédska, kde Klausova kniha byla podle veřejně dostupných záznamů v roce 2016 vůbec první publikací vydavatelství Alba Rosa (po ní dlouho nevydalo nic, až letos přidalo několik dalších titulů).
Související články
Čeští diplomaté asistují exprezidentu Klausovi při cestách do ciziny. Povinně i za krajní pravicí
Podle Petra Macinky je švédský vydavatel překladatelský nadšenec, který se zkrátka rozhodl, že Klausovu knihu přivede na švédský trh.
Ve Švédsku tamní verzi knihy Klaus osobně představit nebyl. Jiné to bylo v Bruselu, kam ho pozvala na slavnostní uvedení vlámské verze strana Vlámský zájem. Ta je ostře protiimigrační a vznikla z krajně pravicového Vlámského bloku, který v roce 2004 zakázal belgický soud kvůli rasistickým tendencím.
Výzdoba během tiskové konference Klause s předsedou Vlámského zájmu Tomem Van Griekenem odpovídala názvu knihy – Stěhování národů (Volksverhuizing) a ilustraci na jejím přebalu; v pozadí za oběma řečníky byly vyskládané stěhovací krabice.
Závan větru ze Sahary
Ve Francii knihu vydalo vydavatelství L’Harmattan. Na francouzském knižním trhu už má poměrně dlouhou tradici. Vzniklo v roce 1975 a v počtu vydaných knih se může měřit s největšími hráči, jako je třeba nakladatelství Gallimard.
L’Harmattan se specializuje na africkou literaturu. Pro řadu afrických autorů se nakladatelství stalo vstupní branou na francouzský trh. Jeho název je označením pro suchý a prašný vítr na Sahaře.
Francouzský Le Monde ho ale v roce 2015 označil za vydavatelství, které „neplatí svým autorům“. Deník narážel na nevýhodné smlouvy se spisovateli, kterými se zabývaly i soudy ve Francii.
I Když L’Harmattan vydává mnoho titulů, podle Le Monde je jen velmi málo těch, kterých se prodá víc než 500 kusů. Právě to je přitom početní hranice, od kdy toto vydavatelství svým autorům začíná platit honorář.
Staří známí z AfD
V Německu se Klausovy knihy o migraci ujalo vydavatelství Manuscriptum. To v minulosti publikovalo mimo jiné knihu jednoho z čelných politiků protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Alexandra Gaulanda.
AfD má blízko ke krajní pravici, německá média se extremistickými tendencemi nově zvolených poslanců strany podrobně zabývala loni kolem voleb do Bundestagu.
Související články
Nacistický zpěvníček a „nevinní“ buršáci. Rakousko znovu čelí nástupu krajní pravice
Německá média se sbírají z migrační krize. Ta česká jsou v ní pořád
A Václav Klaus má zase blízko k AfD. Stranu podporuje dlouhodobě a třeba loni byl opakovaně hostem na předvolebních shromážděních AfD. Když pak Alternativa ve volbách získala necelých 13 procent hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v parlamentu, označil to Klaus za „úžasný výsledek“.
Petr Macinka z Institutu Václava Klause tvrdí, že o vydání knihy v Německu mělo původně zájem několik vydavatelů, postupně prý ale všichni couvli, protože jim „bylo vyhrožováno ze strany establishmentu v tom smyslu, že jestli chtějí v zemi nadále podnikat, měli by si vydání Klausovy knihy rozmyslet“.
Nakonec se tedy útlé knížky českého exprezidenta chopilo vydavatelství Manuscriptum. Do krajně pravicového rohu knižní scény ho řadí i renomovaný týdeník Der Spiegel.
Na tituly Manuscriptum odkazuje na svém webu i jiné ultrapravicové vydavatelství Antaios. To má sídlo v Sasku-Anhaltsku na východě země a založil ho krajně pravicový radikál Götz Kubitschek.
Antaios v odkazu na vydavatelství Manuscriptum přímo zmiňuje jako jednoho z významných autorů i Václava Klause.
Německou verzi knihy Václav Klaus v minulosti představil i v Rakousku, na diskusním fóru pořádaném stranou Svobodných. Ta se mezitím stala součástí rakouské vlády a za posledních několik měsíců čelila opakovaně přešlapům svých politiků kvůli blízkosti ke krajní pravici. Na HlídacíPes.org jsme o tom psali ZDE.
Orbánův dvorní vydavatel
A konečně nejčerstvější, maďarská verze knihy. Tu vydává Századvég School of Politics Foundation, organizace think tanku Századvég blízkého maďarské vládní straně FIDESZ premiéra Viktora Orbána.
Századvég se v minulých letech dostal do titulků médií v Maďarsku kvůli průzkumům a analýzám, které think tanku zadala právě maďarská vláda. Náklady dosahovaly několika miliard forintů, výsledky analýz byly ale slabé a navíc existovalo podezření, že se výsledky průzkumů veřejného mínění přizpůsobují vládní politice.
Související články
Útěk do Evropy. Nová kniha vykresluje migrační krizi z roku 2015 jako souhru náhod, co se nebude opakovat
V době, kdy FIDESZ nechal Maďarsko oblepit plakáty kampaně proti miliardáři Georgi Sorosovi, například Századvég přišel s průzkumem, podle kterého 58 procent Maďarů vidí Sorose negativně.
Průzkum jiné organizace Publicus ale ve stejné době ukázal jiná čísla. Jako reálné riziko vidělo podle něj Sorose jen 37 procent dotázaných Maďarů. Navíc 51 procent označilo aktivity zahraničních nevládních organizací – včetně těch financovaných Sorosem – za užitečné pro Maďarsko.
Bývalý šéf výzkumu v institutu Tamás Mellár označil celou organizaci za „pračku peněz“ FIDESZu a s institutem se kvůli těmto slovům i soudil.
Podle Petra Macinky z Institutu Václava Klause je to právě think tank Századvég, kdo aktuální cestu exprezidenta do Budapešti pořádá, a to včetně Klausova přijetí u premiéra Viktora Orbána.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
24 komentářů
No aspoň je vidět kde to žijeme, když se místo faktické diskuze o obsahu tohoto díla (o čem vlastně je, a jaká jsou třeba jeho zásadní pochybení) se řeší kdo jí vydal a že to je podezřelé:)
Přitom ta odpověď je asi snadná, zavedená odborná nakladatelství napojená na současné politicko korektní západní režimy by knihu s takovými názory nikdy nevydala. A toto je svým způsobem odborná a hutná publikace, čili komerční nakladatelství zaměřená na bestsellery a zábavné paperbacky taky ne…
Pokud vám něco nevydají v zavedeném vydavatelství, ale musíte to vydávat svépomocí, tak je to signifikantní informace. Samozřejmě, můžete si říct, že je to spiknutí „současného politicko korektního režimu“ nebo prostě jste jen moc novátorský a nikdo vám nerozumí – to je ve svém důsledku jedno. Mně by proto spíš zajímalo, kolik se tedy jednotlivých jazykových verzi vytisklo a rozdalo (či prodalo), ale to asi není dohledatelná informace ….
Pracujeme na tom. Je to otázka oslovení všech zmiňovaných vydavatelství, a to trvá. Sám Institut Václava Klause o tom prý přehled nemá, ptali jsme se…
Vzhledem ke kvantitě neustále vznikajících nových /a často různorodých i protichůdných / vědeckých teorií považuji výrok „pokud něco nevydají v zavedeném vydavatelství, tak je to signifikantní informace“ za redundantní. Většině autorů vědeckých teorií musí jako úspěch stačit i pouhý článek v nějakém vědeckém časopise, /pokud je ta teorie uznána za kvalitní, což je ale ve společenských vědách spíše subjektivní měřítko), a ucelenou knihu o jejich teorii jim nemusí vydat odborné nakladatelství nikdy, i ta mají na tuto kvantitu omezené zdroje.
Smazal jsem to “ vydávat svépomocí“, to z článku přímo nevyplývá a toto by se asi prokazovalo těžko.
A za druhé, pokud píšete o „to spiknutí „současného politicko korektního režimu“ – je to poněkud silné označení. Ono ale stačí si uvědomit, že většina akademického výzkumu je v západních státech hrazena ze státních prostředků, o jejichž přidělení rozhoduje politický režim. Tudíž, určitá symbióza je nezbytná…Btw škoda že se právě o těchto podrobnostech své předešlé funkce jako předsedy AV ČR nezmínil více v předvolebním čase pan Drahoš, možná by to voliče dost zajímalo a třeba by ho i zvolili..
A proc by prirucky o migraci Klaus nemohl vydat? Proc nalepka, ze vydavatelstvi jsou blizka pravici? Co to znamena „to blizci“? At si redaktor pise co chce. A at necha demokraty rozhodnout kdo ma vetsinu. Mel by si jit zkusit bydlet do no-go zony a asi by ho ten idealismus presel. Jednotlive civilizace resp. nabozenstvi mely vzdy problem spolu dlouhodobe vychazet a ted to zase ta socialisticko-marxisticka klika chce planovite zmenit.
Jiří Weigl je arabista? Wow! Předpokládám samouk, že? To je jako když si čtu, že Robert Spencer je významný a respektovaný znalec islámu, protože o něm napsal řadu knih …
Beru zpět, dohledal jsem, že studoval na FF UK zároveň s ekonomií, které se pak přednostně věnoval.
Myslím,. že pan profesor Klaus si lepší reklamu nemohl ani představit. Hned si pro ní dnes zajdu do knihkupectví..
Typický sluníčkářský komentář:
Podle p. Bergera totiž:
A.No-go zóny jsou výmyslem M. Le-Penn,
B. Na TV záběrech imigrantů nevidíme mladé „nařvané“ černochy z 80 % mezi 20 – 35 lety, ale zubožené Syřany (p. Weigl je slepý)
C. Současné vraždění křesťanů a jezídů muslimy si vymyslel Okamura.
D.P. V Klaus si vymýšlí. Jinak by totiž vyšel v seriózních (?) nakladatelstvích s předmluvou p. Halíka.
Dobrý den, nevím, kde jste tvrzení A-D vyčetl, v článku určitě ne a protože jsem nic z toho ani jinde nikdy neřekl, předpokládám že jde o řečnické obraty. Takže mi dovolte jen dvě krátké reakce – 1) nejde o komentář, ale pouhý výčet faktů. Nehodnotím obsah knihy, ale popisuju její zahraniční vydavatele. Nepředkládám svůj názor, ten si každý může udělat sám. 2) otázka do diskuse – skutečně je nutné pro šíření názorů o migraci podobných těm V. Klause spojovat se hned s krajní pravicí? Opravdu to nejde bez ní? Václav Klaus sahá opravdu hodně doprava, i když má na vybranou … (pokud chcete zdroje o tom, proč je Vlámský zájem nebo AfD nebo Svobodní krajní pravice, ozvěte se mi. Pošlu)
Proboha! Co ten Klaus, Václav starší, ještě všechno nevyvedl! Už se těším na úplný soupis jeho „zlo činů“, pane Berger.
A jeden jeho zlo čin – privatizace v devadesátých letech, by nestačil? Ony ostatní zlo činy V. Klause se již od toho prvního pouze odvíjejí.
V otázce spojování se s pravicí je drobný problém ten, že z hlediska EU v otázce ekonomických migrantů je krajní pravice i KSČM, a je poněkud obtížné jít nalevo od komunistické strany. Skutečné uprchlíky z válečné zóny z Ukrajiny EU ignoruje.
KSČM přece není žádnou levicí. Nominálně je komunistická, ale reálně? Jaká je reálná politika KSČM? Jak hlasují poslanci a senátoři KSČM, jaké předkládají legislativní návrhy, jaké návrhy reálně podporují? Myslím, že z reálné politiky KSČM je evidentní, že jde o konzervativní, antiliberální, krajně pravicovou stranu, orientovanou na podporu oligarchů, a využívající stalinistický resentiment svého elektorátu. Ale levicového na KSČM není opravdu nic, nula, prázdno.
Pane Bergere, vyčetl, vyčetl (zajímám se totiž o fakta). Místo „analýzy“ kdo všechno vydal knížku p. Klause (co jste chtěl tím vlastně říci ???) doporučuji např. Hirsí Ali, A. Samada, nebo Gatestone Institute pro rozšíření obzoru.
P.S.: Co to tedy vlastně je ta krajní pravice? Nacismus kupř. vznikl ze zkratky nac + soc, tedy z ideologie nacionálního levicového SOCIALISMU. Nacisté znárodnovali , řídili vše centrálně – regulovali firmy a občany stejně jako komunisté a soc.levice –
Takže odkdy přesně je socialismus pravicový? Asi od té doby, kdy si soudruzi uvědomili, že jako krajní levice či ultralevice by mohli být označováni za nacisty a fašisty právě oni.
Přesně tak, z pohledu tradičního politického spektra se levice vyznačuje koncentrací moci, větší vládou, větší regulací, menší svobodoou jednotlivce a vyššími daněmi. Pravice se vyznačuje menší regulací, menší kontrolou, větší svobodou jednotlivce, menší vládou a daněmi. Tudíž v dnešní politice není jediná pravicová strana, několik málo středových nazývaných pravicí a zbytek je levice. Nacisté byli jednoznačně levice, řídili úplně všechno, stejně jako komunisté a používali stejné metody a propagandu. Nacionální socialismus X internacionální socialismus.
Já bych se pokusil něco trochu vysvětlit, i když jistě uspokojivě neodpovím. Ale tady zpočátku existovalo jisté a jasné spojenectví Hitlera, zaměřeného jasně protikomunisticky a protisocialisticky (sociální demokrati), s některými velkopodnikateli. Komunisté na to celkem pochopitelně kladli obrovský důraz – třeba ve 30.letech byl zrovna v SSSR vytištěn takový vtípek, karikatura, kde takoví bohatí „strýčkové“, tuším v cylindrech apod., prostě „správná buržoazie“, stojí jako nějaké kmotřičky nad kolébkou, ze které vylézá malý Hitler s dýkou a vojenskou botou.
Tak je pravda, že Hitler si velkokapitál podřídil (úplná klasika, Krupp, který se tedy zrovna dokonce stal sám členem NSDAP), ale nezlikvidoval ho… Takže i když to všechno bylo centralizované a plánované, nebo spíše řízené, přece jen rozdíl od komunismu tady byl (a to nemusím myslet třeba ani zrovna nás, jako komunistické Československo, kde se to tedy s tím znárodňováním dotáhlo ještě dál než ve většině jiných komunistických států).
Nacismus je podle mě větev fašismu. A fašismus je pokus o vylepšení socialismu, s tím, že lidem povolí soukromý majetek a v omezené míře pracovní trh, aby byli lidé motivováni pracovat. Dlouhodobým cílem fašismu je, stejně jako u socialismu, nastolení komunismu. A jako takový je samozřejmě levicový.
Nicméně vůdce vždy významně formuje, co daný režim dělá. Fašismus byl populární ve více zemích, srovnejte si to Německo s jinýma fašistickýma režimama.
Že bychom Klausovi jednou poděkovali?To ukáže až historie.
To je možné, myslím, že V. Klaus st. zanechá nejen nám, ale i budoucím generacím dost skvělých nápadů a myšlenek, samozřejmě dnes nepochopených (to záleží na tom, kdo patří do jakého tábora a jak se mu zadařilo), ale v budoucnosti kdo ví?! V. Klaus st. patří nepochybně k politickým ikonám ČR se všemi pozitivními, i negativními vlastnostmi, je tedy třeba jej brát férově. Dle mne v posledním čase „blbne“ více, než jindy, ale stáří je neřád, je nezbytné to respektovat, taky se třeba dožijeme. Kouzelné na V. Klausovi st. je to, že každý (skoro) si může z jeho díla něco vybrat ( třeba motiv si zanadávat), v článku se uvádí jako inspirace pro zahraniční imigrantobijce a podobná uskupení. Tedy nejen pach ( pro jiné vůně) V. Klause st., ale také jeho psaná tvorba je přínosná i pro svět. Já mám také něco v knihovně a nestydím se za to.
Přemýšlím co tím chtěl autor říci? Nějak mi uniká pointa. Má to být tak že je knížka špatná protože vydavatel má „nějaké“ názory? Co to s tím má mít společného? „Klaus se spojil s ultrapravicí“, ano ze článku jsme zjistil že se spojil s vydavatelstvími za účelem vydání jeho knihy. Má jim dát dotazník na politické názory, aby věděl jaké jsou a podle toho se rozhodoval? To je jako bych se ptal prodavačky v Tesku na politický názor a podle toho se s ní spojil a provedl nákup, nebo neprovedl.
Tyhle drby mě zajímají asi jako co měl Mareš na sobě včera večer.
Až se Klaus bude s někým spojovat kvůli jeho politickým zájmům, tak mě to možná bude zajímat, ale tohle jsou jen drby z Blesku. S knihou to fakt nemá nic společného. Vlastně s ničím.
Jinak znám hodně lidí kteří smýšlí trochu více doprava a mají v knihovně Havla, Lenina, Stalina, Komenského. Prostě samého nácka. 😀
Autor tím chtěl říct, že si Václav Klaus zcela vědomě a dlouhodobě vybírá za partnery v Evropě krajně pravicové kruhy (znovu ve zkratce – Vlámský zájem, Alternativa pro Německo, Svobodní v Rakousku, a ano – i FIDESZ v Maďarsku, který je tlačený ještě ultrapravicovějším Jobbikem, to všechno je přinejmenším zčásti krajní pravice). Krajní pravice třeba v Německu si tak Václava Klause dává na vývěsní štít (pokud pro vás není AfD dost „ultra“, zkuste se podívat třeba na vydavatelství Antaios, o kterém je v článku taky řeč). A znovu – pod pojmem „krajní pravice“ nerozumím svobodu říkat vlastní názor na migraci nebo EU. Nejde tu jen o možnost „být politicky nekorektní“. Krajní pravice je popírání holokaustu, je to xenofobie, je to rasismus. Všechno to potvrzují výroky a skutky členů či příznivců zmiňovaných stran, které jsou celkem pečlivě zdokumentované a veřejně dostupné (viz odkaz na web Die Zeit v článku – týká se poslanců AfD, nebo související článek o buršácích v Rakousku).
Na rozdíl od jiných považuji informaci kde sehnat zahraniční verze za přínosnou.
Bude špatné, jestli budou číst populisté a krajní pravice Klause? Myslím že ne.
Jestli z toho budou mít zisk? Jiní měli také možnost. Jestli prodělají? Škoda nebude.
Historie nás učí, že i pod hlavičkou komunistů a fašistů vycházely zajímavé věci. Na těch vydavatelstvích mě tedy bude zajímat kvalita překladu, překlepy, typografie.