Více než rok poté, co zahraniční média poprvé informovala o výskytu nového typu koronaviru v souvislosti s wuchanským tržištěm Chua-nan, umožnila Čína mezinárodnímu týmu odborníků ze Světové zdravotnické organizace (WHO) konečně vyšetřování přímo na místě. To však probíhalo pod silným politickým tlakem a Čína nepustila zahraniční experty zdaleka ke všem k datům, která by potřebovali.

Slovy jednoho z vyšetřovatelů, „pro čínskou vládou není hledání původu viru velkou prioritou“. Západ však tlačí na to, aby Čína přijala zodpovědnost za vznik pandemie, která již rok decimuje celý svět – kromě samotné Číny, kde se pomocí drastických opatření podařilo počáteční rozšíření nákazy zastavit.

Bylo zjevné, že během pobytu v Číně byl tým západních odborníků ve svých vyjádřeních velmi zdrženlivý, po návratu domů však jednotliví členové promluvili o politickém pozadí celé mise.

Z prvních vyjádření vyšetřovatelů, zejména z tiskové konference 9. února v samotném Wu-chanu, se zdálo, že na základě závěrů západních odborníků virus SARS-CoV2, původně označovaný jako „wuchanský zápal plic“, vůbec z Wu-chanu pocházet nemusí.

Právě o tom se snaží Peking již celý rok přesvědčit svět. A odborníci z WHO jakoby během svého terénního výzkumu zdánlivě, byť poněkud nesměle, čínské vládě přizvukovali. Prohlašovali třeba, že „únik z laboratoře je krajně nepravděpodobný“, a naopak potvrzovali možnost, že se virus do Číny mohl dostat prostřednictvím mraženého zboží. Postupně však v rozhovorech poskytovaných po jejich návratu západním médiím vychází najevo, že situace není takto jednoznačná.

Pátrejte jinde…

Čína se již téměř od samého počátku pokouší prosazovat vlastní příběh o koronaviru, jehož cílem je zbavit pekingskou vládu jakékoli odpovědnosti za rozšíření nákazy po celém světě. Tyto snahy jsou tím silnější, čím katastrofálnější následky pandemie má. Dlouhodobá neschopnost západních vlád vypořádat se se situací Číně dále nahrává, stejně jako nejrůznější konspirační teorie, jež mnohdy pomáhali šířit přímo oficiální čínští představitelé.

Ve druhém pololetí roku 2020 se čínská strana zaměřila na to, aby prokázala, že virus nepochází z Číny a epidemie nezačala ve Wu-chanu, ale byla tam zavlečena ze zahraničí právě skrze mražené produkty. Jedním z klíčových čínských argumentů je prokázaná přítomnost viru v odpadních vodách v některých zemích už během roku 2019, nebo dokonce přítomnost antigenů ve starších krevních vzorcích, o níž informovali italští vědci.

Čínská strana však mezinárodnímu týmu WHO neposkytla primární vzorky a data, aby si nezávislí odborníci mohli sami udělat názor. Předložila jim již hotové závěry, k nimž dříve došly čínské skupiny vědců. Čínská média pak o celé misi informovala značně tendenčně. Odborníci v Číně pro propagandistický plátek Global Times i další média překrucovali opatrná vyjádření vyšetřovatelů WHO vyslovená pod bedlivým dozorem čínských orgánů a vyzývali tým, aby rozšířil své pátrání do dalších zemí.

Například prezident Čínské asociace očkovacího průmyslu Feng Tuo-ťia prohlásil, že „Wu-chan je pouhou zastávkou při stopování původu viru a experti nemohou očekávat, že zde najdou odpověď“.

Pod dohledem desítek „kolegů“

Členové vyšetřovacího týmu po návratu některá prohlášení učiněná během pobytu v Číně více rozvedli a mnozí i zmínili obrovský tlak, pod kterým během terénního výzkumu pracovali. Šéf celého týmu, dánský odborník na bezpečnost potravin působící při WHO Peter Ben Embarek, ve svém rozhovoru pro Science Magazine prohlásil:

„Politika byla stále s námi v místnosti u jednoho stolu. Vždy nás doprovázelo třicet až šedesát čínských kolegů, mnozí z nich nebyli ani vědci, ani zdravotníci.“

Člen týmu Peter Daszak s osobními vazbami na Wuchanský virologický institut, kde v roce 2003 spolupracoval s virologem Š‘ Čeng-lim na vyšetřování epidemie SARS, během mise zdánlivě potvrzoval čínskou tezi, že se virus mohl do Wu-chanu dostat prostřednictvím mraženého zboží např. z jihovýchodní Asie:

„Odvedli jsme v Číně velký kus práce a když se na to zpětně podíváte, vše ukazuje k hranici a my víme, že za ní v celé jihovýchodní Asii je velmi malý dohled nad kvalitou produkovaných potravin. Myslím, že naše pozornost se musí přesunout směrem k dodavatelským řetězcům ze zmíněného trhu Chua-nan, a dokonce i řetězcům mimo samotnou Čínu.“

Čínská verze covidového příběhu

Právě toho okamžitě využila čínská státní média. Ta dále citovala např. odborníka na respirační choroby z První nemocnice Pekingské univerzity Wang Kuang-faa, který pomáhal při loňském vypuknutí epidemie ve Wu-chanu:

„Uvážíme-li, že vícero případů bylo potvrzeno v jiných zemích mnohem dříve než v Číně, klíčovou otázkou pro WHO zůstává, jak se virus dostal do Číny. Na to budou muset po své návštěvě ve Wu-chanu poskytnout odpovědi. Je totiž nepravděpodobné, že by byl domácího původu. Nejspíše byl do Číny zavlečen turisty či jinými cestami.“

Tyto „jiné cesty“ mají být podle čínské strany právě například zmíněné mražené produkty, což je jedna z hypotéz, kterou tým WHO vysloveně nevyloučil. Západními médii naopak coby hlavní titulek proběhl výrok o tom, že krajně nepravděpodobnou cestou je únik z wuchanské laboratoře.

Tato prohlášení pronesená za přítomnosti čínského dozoru jsou nyní postupně uváděna na pravou míru. Únik viru z laboratoře nejde za daných podmínek spolehlivě vyvrátit ani potvrdit. Pokud jde o mražené potraviny, samotná WHO na svých stránkách výslovně zmiňuje, že „dosud neexistuje žádný důkaz o tom, že by viry způsobující respirační onemocnění mohly být přenášeny jídlem, nebo dokonce z obalů“, jak tvrdila Čína u mražených produktů.

Ben Embarek pak ve svém rozhovoru pro Science Magazine tuto hypotézu přítomnosti viru v mraženém zboží nebo obalech vyhodnotil jako málo pravděpodobnou:

„Jedná se zřejmě o extrémně vzácné případy. Potvrzuje to fakt, že v Číně je jen pár desítek ověřených pozitivních nálezů z dosud otestovaného 1,4 milionu vzorků. Je to však potenciálně možné, a proto to stojí za prozkoumání.“

Důkazy filtrované Pekingem

Rozhovor zároveň vrhá více světla na to, co tým ve Wu-chanu zjistil. Podle Bena Embarka je nyní jasné, že v druhé polovině prosince 2019 (tj. ještě dříve, než zprávy o novém „zápalu plic“ pronikly do médií) už ve Wu-chanu probíhal masivní komunitní přenos viru, a to nejen v souvislosti s trhem Chua-nan, ale i v jiných částech města. Genové sekvence viru z různých částí města se navíc mírně lišily, což může naznačovat buď více zdrojů nákazy, anebo to, že k šíření už docházelo nějakou dobu před tím. Závěry tedy ukazují na to, že k přenosu viru mezi lidmi zde mohlo docházet už od října.

Zvláštní je také to, že Číňané pro vyšetřovatele předem vybrali 92 pacientů s respiračním onemocněním z období mezi říjnem a prosincem 2019, a to z celkového počtu 72 tisíc „podezřelých“ infekcí. Z těchto 92 se pak podařilo najít 67 (dosud žijících) a udělat u nich antigenní testy. Ty (po více než roce) vyšly všechny negativně. Jedná se o naprosto zanedbatelný výsek z oněch 72 tisíc podezřelých, a i u něj se vyšetřovatelé dostali už jen ke shrnutí výsledků práce čínských virologů.

Ben Embarek upozornil na to, že mezi oněmi 92 pacienty nebyly žádné klastry, tedy že se jednalo o zcela zvláštní, vzájemně nesouvisející výskyty podezřelých infekcí. Bez přístupu k datům nelze spolehlivě potvrdit ani vyloučit, zda se jednalo o covid-19, mohlo by to však dále ukazovat na již probíhající masivní komunitní šíření na konci roku 2019.

Všechny hypotézy ve hře

Čína neposkytla ani žádnou jinou možnost, jak tuto domněnku potvrdit či vyvrátit, protože týmu nezpřístupnila krevní vzorky a data žádných pacientů. Vyšetřovatelé se nedostali ani ke vzorkům odpadních vod – ty jsou přitom pro Čínu důkazem raného výskytu viru v zemích jako Brazílie, Itálie či Španělsko. Číňané ovšem vlastní vzorky z vody údajně vždy po měsíci likvidují.

Mezinárodní odborný tým WHO měl tedy jen velmi omezený přístup k tomu, o co by v rámci vyšetřování mohl mít zájem, a poskytnutá selektovaná a již určitým způsobem analyzovaná data byla nutně výběrová a tendenční. Sám Peter Daszak po svém návratu řekl Jamesi Gormanovi z New York Times:

„U lidí je třeba hledat rané výskyty, klastry; jít do krevních bank po sérech, je-li to možné. Cokoliv podobného bude v Číně velmi citlivé a bude to vyžadovat dávku přesvědčování, diplomacie a energie, aby to pro nás udělali, protože, upřímně řečeno, hledání zdroje tohoto viru v Číně není, myslím, pro čínskou vládu velkou prioritou.“

Členové týmu tedy žádnou z hypotéz (včetně možného úniku z laboratoře) zatím nevyloučili. Z dosud zveřejněného pak vyplývá, že linie vyšetřování by v budoucnu měla primárně směřovat na dodavatelské řetězce čínských trhů s divokými zvířaty, kde s velkou pravděpodobností mohlo dojít k mezidruhovému přenosu viru a adaptaci viru pro přenos na člověka.