Když zpěvačky vysvětlují virus. Pandemie znovu připomněla novinářům, v čem snadno chybují
KOMENTÁŘ. Covidový rok 2020 v českých médiích poznamenala honba za exkluzivitou, která vedla ke zbytečným přešlapům. Prostor vysvětlit Čechům koronavirus dostávali například i lidé, kteří k tomu neměli odborné předpoklady; vláda také přinejmenším zpočátku nečelila kritickým otázkám médií. V ohlédnutí za rokem 2020 však nešlo jen o covid.
Jen zřídka se stává, že jedno téma ovládá mediální agendu tolik měsíců v kuse a stále naplňuje definici takzvaných „zpravodajských hodnot“. Ty rozhodují o tom, zda se konkrétní událost dostane do večerních zpráv nebo jestli si o ní přečtete v novinách. Covid takovým tématem byl a stále je.
Média v uplynulém roce hrála zásadní roli v informovanosti obyvatelstva o vývoji pandemie. Čtenost internetových médií a sledovanost televizního zpravodajství v počátcích pandemie strmě rostly. Zodpovědnost novinářů byla o to větší, že šlo o složité téma plné nejasností, s přímým dopadem na zdraví čtenářů a diváků či posluchačů. Ne vždy to ale média zvládla.
Když zpěvačky vysvětlují virus
Novináři často dávali prostor odborníkům všeho druhu, aby se k tématu vyjádřili. Neřešili přitom, zda jejich expertíza má nějakou spojitost s viry nebo jestli jejich výroky jsou vůbec ověřitelné. K tématu se tak vyjadřoval třeba zubař, kardiochirug nebo datový analytik.
Typickými příklady „covidových celebrit“ se stali evoluční biolog Jaroslav Flegr a molekulární bioložka Soňa Peková. Oba společnost zahrnuli výbušnými výroky, které se později nejen nepotvrdily, ale často ani nečelily konfrontací novinářů, kteří je pouze opisovali.
K tomu patří i přebírání příspěvků celebrit na téma covidu ze sociálních sítí a následné poskytování mediálního prostoru názorům umělců jako zpěvák Janek Ledecký, herec Jaroslav Dušek či zpěvačky Lucie Bílá a Bára Basiková.
I serióznější média se podílela na vytváření informačního chaosu, když pomohla jejich nepodložené výroky o tom, že covid je jen „chřipečka“ nebo „chytrá kampaň farmaceutických firem“, dostat mezi lidi.
Konfrontace místo papouškování
Převážně v jarní vlně pandemie chyběla ze strany zpravodajských médií konfrontace podobných kontroverzních výroků. Příliš mediálního prostoru však tehdy nedostávali jen různí experti a lidé s názorem, ale i vláda v čele s Andrejem Babišem.
Na tiskových konferencích vlády se začátkem pandemie střídali ministři a členové krizového štábu, kteří mnohdy bez hlubšího vysvětlení zaváděli a následně měnili epidemiologická opatření s větším či menším dopadem na svobody občanů.
Chyběly ale konfrontační otázky novinářů a jejich role hlídacích psů demokracie byla upozaděna na úkor role poštovních holubů. Postup vlády tak byl v první vlně nekriticky přetlumočen občanům nehledě na to, jestli zaváděná opatření dávala nějaký smysl, nebo ne. Pro úplnost však dodejme, že šlo o situaci, která byla nová jak pro vládu, tak pro novináře.
Později média začala postupně po vládě požadovat vysvětlení konkrétních kroků, některé novinářské přešlapy se ale objevují stále.
Vedle již zmíněného prostoru pro různé „odborníky na všechno“ jde například o vytváření třaskavých titulků o rekordních počtech nově nakažených. Ty navíc média dávala často do souvislosti s počty nakažených z jiných dnů, nehledě na výpovědní hodnotu dané informace. Každodenní masáž různými čísly je přitom jedním z častých argumentů lidí, kteří v posledních měsících rezignovali na jakékoli zprávy o koronaviru.
Nejde jen o covid
Novináři se dopustili zásadních chyb i v jiných souvislostech než s koronavirem. Mezi mediální přešlapy roku 2020 patří i kauza Ricin týdeníku Respekt a kauza tří sirotků, se kterou přišla média jako Deník N, Echo24, Deník nebo Blesk.
V obou případech jde o kvalitní a respektovaná média, která přicházejí se zajímavými zjištěními a články. Zmíněné kauzy však mohou posloužit jako exemplární případy toho, když novinář příliš důvěřuje svým zdrojům a získané informace dostatečně neověří.
Příběh tří osiřelých chlapců se objevil během letních prázdnin na facebookové stránce Sklad dětských věcí pro pěstouny – Praha 11 spravované Evou Ptáčkovou. Nezletilí bratři prý měli v důsledku dopravní nehody přijít o oba rodiče a následně se o sebe několik měsíců starat bez povšimnutí úřadů.
V důsledku toho Eva Ptáčková založila sbírku, která měla sirotkům zajistit lepší život u pěstounské rodiny. Díky velké medializaci, kdy příběh přebrala i další média a osobnosti na svých sociálních sítích, se brzy podařilo od dárců nasbírat přes milion korun. O případ se proto začala zajímat i policie. Ta rychle zjistila, že popsaný příběh se ve skutečnosti nestal, zmínění sirotci neexistují a celé je to podvod.
K tomuto zjištění ale měla dojít již zmíněná, když kauzu ověřovala. Stačilo zjistit, zda sirotci skutečně existují. Třeba tím, že by se s nimi novinář osobně setkal, případně oslovil příslušné instituce, zda je vůbec možné, aby se v Česku pohybovali sirotci bez povšimnutí úřadů.
Po odhalení podvodu se média, která příběh zveřejnila, za šíření neověřených informací omluvila. Přesto kauza poukázala na problém „facebookové“ žurnalistiky, kdy novinářské texty vznikají přebíráním příspěvků na sociálních sítích bez dostatečně kritického přístupu a novinářského nadhledu.
Roste tak riziko novinářského aktivismu, který vede snaha dosáhnout nějakého konkrétního cíle (například snaha vybrat peníze do sbírky pro sirotky) na úkor informativní funkce. To může způsobit i škody, jako třeba v tomto případě stovky podvedených dárců.
Jed, který nakonec nedorazil
S druhou zmiňovanou kauzou přišel týdeník Respekt. Ten v dubnu ve stručné glose zveřejnil informaci o muži z Ruska, který se měl v Česku údajně pohybovat se smrtícím jedem ricinem.
Mělo jít o ruského agenta a české tajné služby podle Respektu vyhodnotily jeho přítomnost v zemi jako bezpečnostní riziko pro dva místní politiky, starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a primátora hlavního města Zdeňka Hřiba. Agentů s ricinem přitom mělo být v zemích po celé Evropě hned několik.
Problém je v tom, že v původním textu zmíněné informace nebyly vyjádřeny nijak explicitně, nebyly ověřitelně zdrojovány a autor jako by se komentativním žánrem článku nebo výrazy typu „zdroje Respektu tvrdí“ a „měl mít“ zbavoval odpovědnosti.
Zahraniční média, přestože i v cizině měli prý agenti s ricinem působit, s žádnou podobnou informací nepřišla. Tématu se však s vážností chytili čeští politici a řada novinářů „zjištění“ citovala s odkazem na Respekt. Příběh žil vlastním životem.
O několik týdnů později oznámili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček na tiskové konferenci, že celá kauza je ve skutečnosti „jen“ sporem dvou ruských diplomatů.
Bezpečnostní informační služba informaci o muži s ricinem skutečně měla a prověřovala ji, ale její pravdivost nepotvrdila. Místo toho se ukázalo, že šlo o vylhané informace jednoho z ruských diplomatů, který chtěl poškodit svého kolegu tím, že je poskytnul českým tajným službám. Aféra skončila vyhoštěním diplomatů. Mezitím však byla vylhaná informace interpretována jako fakt, mimochodem i s dopadem na beztak křehké česko-ruské vztahy.
Problém podobných chyb a přešlapů spočívá v tom, že ještě více ohrožují už tak podkopanou důvěru v tuzemská média i důvěryhodnost jejich informací.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
Je to fakt! U nás lidi věří raději kde-jakému pochybnému komediantovi, než prokazatelnému odborníkovi… Asi je to tím, že rovný, k rovnému…
Podle mě je celkem legitimní, že se k tomuto tématu vyjadřuje např. zpěvačka. Prezentuje svůj osobní pohled na věc a já jako čtenář mám k dispozici informaci o tom, že jde o zpěvačku a ne o epidemioložku. Její názor pak beru jako subjektivní názor „neodborníka.“ Proč by se měl takový názor cenzurovat ve jménu „šíření pravdy?“ Tyto naše samozvané spasitele, kteří sami znají tu jedinou pravdu a pro naše dobro nám nařizují a zakazují vše ostatní, v poslední době nějak nemůžu vystát.
Na druhou stranu při pohledu na odborníky vidím také mnoho naprosto odlišných názorů. Typickým příkladem je duo Peková/Flegr. Oba jsou dle mého nezpochybnitelnými experty ve svých oborech a přesto jsou jejich názory v určitých detailech protichůdné. Takže kdo má ten patent na rozum?
Člověk má tendenci věřit tomu, co koresponduje s jeho názorem na věc. Takže si nakonec stejně vybere souznící komentáře a odsoudí ty protichůdné.
Co je dle mého názoru to špatné je to, že mnoho novinářů (taktéž jde o naprosté laiky v oboru) dehonestují ty, kteří mají jiný pohled na věc. Viz i v tomto článku, cituji: „K tématu se tak vyjadřoval třeba zubař, kardiochirug nebo datový analytik.“
Chtělo by to tyto lidi pozorně vyslechnout, než je začnu zostouzet. A pak musí většina soudných lidí konstatovat, že ani pan Šmucler, ani pan Pirk neřekli nic nepravdivého. Pandemii nijak nebagatelizovali, nenabádali k odpírání nošení roušek, jen nešířili hysterii a například ohledně těch roušek rozporovali jejich význam v určitých situacích a prostředích. Ale to už by chtělo tyto pány opravdu vyslechnout a nenaskakovat na vlnu výsměchu všem, kteří věc komentují jinak, než se mi líbí.
Je něco mnohem horšího v mediálním světě, než že se dává prostor „zpěvačkám.“ V honbě za sledovaností (čti za zisky) se už rok média předhánějí ve zprávách o počtech mrtvých, šíří paniku mezi rizikovými skupinami a v rovině, kde mohou pomoci (osvěta atd.) zásadně zaostávají. Bohužel se tak děje i v médiích veřejnoprávních, která by se první měla zabývat spíš povzbuzováním lidí v těžkých časech a onou osvětou. Tím by zásadně pomohla ke zmírnění dopadů pandemie na občany, kteří je platí ze svých daní právě proto, aby měli alternativu k médiím komerčním.
Tedy na závěr, zkusme se vrátit ke kritickému myšlení, zkusme si vyslechnout obě strany a z mé zkušenosti pak onu „pravdu“ nalezneme někde uprostřed.
A hlavně, ať už je ten sajrajt za námi, nebo nám z toho všem přeskočí.
Hezký den.
V zásadě máte pravdu, že chyba není tom, že jsme seznámeni prostřednictvím médií s názory třeba zpěvačky, ale podle mého názoru v tom, že je ta media víceméně vydávají za oprávněné arbitry, ty zpěvačky. Na jedné straně media nám říkají, či přinejmenším naznačují, co si máme myslet o Rusku, Číně, předsedovi vlády, či prezidentovi, nebo jeho mluvčím, ale neříkají, ani nenaznačují, že třeba laické názory zpěvačky nemusíme brát vždy příliš vážně. Ne každý používá to, čemu se říká kritický rozum. Nebylo tomu tak v minulosti (Mussolini, Hitler, Stalin, ale i Mohamed a protagonisté dalších náboženství), není tomu tak dnes a vůbec ne jen v ČR. Kdyby media, k takovému názoru laika, přidaly nějakou logickou poznámku z hlediska odborníka, ta pravda by se pak obecně hledala mnohem snáze a našlo by ji rozhodně více lidí.
V této zemi si hrají naše „celebrity“ na to čím většina z nich není a nikdy nebude a které jsou v Evropě, či ve světě zcela neznámé a nic neznamenají a vůbec si neuvědomují snadnost svých statisícových, milionových honorářů, které pobírají za koncerty, role ve fimech, či seriálech, reklamách i jinde a ze kterých udělal žebráky ač mají luxusní vily, byty, vozy, trávící dovolené u moře v nejdražších hotelech nebo ve svých barácích, bytech po celé Evropě a někteří i v zámoří.To platí hlavně o hercích, zpěvácích i dalších „celebritách“. Zpravidla svolávají různé demonstrace za přítomnosti kamer ČT, ale i jiných médií a doslova manipulují s jejich příznivci a ti jsou jejich řečněním doslova nakaženi a snaží se přesvědčit další lidi s jejich názory, které bývájí zpravidla mylné. Ti moudřejší jejich názory ignorují, protože ví že za vším stojí neúspěšní kandidáti na prezidenta, senátora, poslance, či další politici, zbohatlíci, kteří byli za starého režimu veksláci, karbaníci a později vlastící firem a loterií. Myslí si, že za svoje pochybně získané miliony si mohou koupit každého. To souvisí i s ČT, která už řadu let je díky svým favorizovaným a neomylným politickým redaktorům zcela mimo. Viditelně straní opozici včele s ODS a jejím spojencům, vláda sklízí jen kritiku a právě redaktoři Železný, Moravec, Frydrichová se v kritice vlády doslova vyžívají a jsou-li pozváni ministři a členové vlády do ČT, zpravidla jim moderátoři kladou podpásové otázky a jsou právě v čele Železným, který je bezesporu arogantní a neobjektivní redaktor a dělá mu dobře když na sebe může upozornit a píše se, či mluví o něm co nejvíce. Asi málokdo z 65+ si myslí, že generál a prezident ČSSR Ludvík Svoboda by si neměl zasloužit pojmenování po něm nábřeží, ulice atd. Nebýt jeho a stejně tak tisíce odhodlaných vojáků, partizánů a lidí z odboje obětovat své životy při bojích na Dukle i jinde při osvobozování Československa, tak bylo z naší strany obětí mnohem více. Navíc v roce 1968 díky němu při okupaci spřátelených armád ČSSR nebylo ještě více obětí… A jak je správně uvedeno naši komedianti jsou těmi co nás spasí i když to nebude zadarmo, bude to něco stát kmotry v pozadí, ale oni na to mají. Vrcholem jejich arogance v době covid, kdy zemřelo přes 12000 našich spoluobčanů vše zhlehčovat, vždyť jde jen o chřipečku… Naši lidé rychle zapomenou a po covidu na všechny kritiky vlády včele s Ledeckým, hrdinou Hůlkou, Basikovou, Dejdarem, Čákovou a mnoha dalšími a také posledním spasitelem této země Landou, který se připoměl po dlouhé době, aby se připoměl a vyrazil s podpisy na petici do Parlamentu. Podle mne, kdo se nechce očkovat z komediantů, lékařů kteří vše zlehčují a jen kritizují jako Dr.Pirk, Dr.Šmucler proti covid je to jejich svobodná vůle, stejně jako každého z nás. Normální lidé, (spíše spodina) mezi kterou se sám řadím a jsem 65+ se možná díky mým vážným nemocem nedočkám díky nakažení covid od nějakého demonstrujícího z Prahy, přesto pokud by jsem tu možnost měl, tak se já i moji nejbližší očkovat určitě necháme a nošení roušek i když je mnohdy nepříjemné se vydržet dá, stejně jako dodržování všech nařízení což je pro naše celebrity odporné a oni většinou nejsou 65+…
Je to přesně tak, jak píšete, naše současné celebrity jsou zcela bezvýnamné osoby, hvězdy, které se často vydávají za zpěváky, zpěvačky, herečky, herce, jimiž pochopitelně touží být, když už se tím slušně živí (na rozdíl od zpěváků, zpěvaček, herců a hereček z minula, kteří a které toužili(y) být hvězdami a staly se jimi až jaksi po smrti). Jsem 85+, ale nona nošení roušek nevidím nic špatného, ve zdravotnictví a výrobě léčivých přípravků i v chemických provozech se nosí už mnoho desítek let a ač elý život chemik, jsem na sobě kvůli roušce či respirátoru napoznal žádnouzdravotní ani jinou újmu. Také nevím jestli se dočkám, ale očkovat se nechám hned, jak to bude možné a rád půjdu vzorem aspoň své rodině.
Ještě bych dodal, že k těm současným celebritám necítím zlobu, ale je mně jich skutečně upřimně líto. Tu jejich mentální nedostatečnost, totiž nejspíš nejde nijak a ničím kompenzovat.
Kdyby jen komediantovi. Problém je ale hlavně v tom, že se dává prostor těmto „odborníkům“. Toto je ale hlavně úpadek novinářů a je otřes to sledovat. Netuší kolik jsme měli třeba před dvaceti lety novinářů, ale dnes kdy je tu nespočet papírových i internetových plátků, to musí být neskutečný rozdíl. A hlavně stále tu musí být něco nového, něco chytlavého, něco na co divák, posluchač i čtenář klikne. A to ne jednou za den, ale prakticky neustale. To, že má kdejaký „odborník“ pocit, že zrovna jeho názor je tak důležitý, je práce pravě těchto rádobynovinářům.
Tentokrát s Vámi naprosto souhlasím a dovoluji si mít stejný názor na současné novináře (spíše jakobynovináře), samozřejmě až na několik výjimek, kterých je ale tak málo, že ani nepotvrzují pravidlo.
V 89 slušný lid uvěřil ne jen věčně sjetému nosiči kulis, komediantům i jeho chátře z tkz. disidentů a jak to dopadlo ? Dalších neslušných slov už na tento zločinný stav není třeba.
Tak už i Deník N a Respekt jsou dezinformační média šířící fake news….
A co na to pan Kartous ? Mlčí ? …. Všecko vylejt !
Pani Basikova vubec velmi rada hovori o problematice, ktere absolutne nerozumi a vypousti z ust tvrzeni, ktera ani nemysli vazne – viz jeji rozhodnuti o emigraci po volbe prezidenta – a jak vidime porad sedi doma. Pravdepodobne se o ni v zahranici nikde nervali, takovych zpevacek je vsude dost i s jazykovou vybavenosti.
Spíše je otázka koho ta média vlastně zklamala. Čtenáře/diváky asi ne, ti vědí, že takto fungují dlouhodobě. Ale spíše ty hlasatele naprosto objektivních zpráv a bojovníků proti fake-news. A jejich ideálů skutečně naše média nedosáhla.
Ono totiž, na jedné straně se projevilo, že i ta velká média musí být „trochu! bulvární, jinak by se neuživila. Ale ve všech směrech. A že tedy „na jeden případ hérečky co líčí že měla asi lehký virus, taky publikovala tak dvacet děsivých případů kdy někdo i s rodinou chytil virus a za pár dní byli všichni na prkně..
No a za druhé, že média si opravdu, ale opravdu ve většině případů nedokáží ověřovat pravdivost informací které obdrží. Mají jen dvě možnosti – buď tu zprávu jako neprokázanou nepublikovat vůbec – a tím se připravit o možného sólokapra, a nebo jí zveřejnit i s tím rizikem, že se později ukáže jako nepravdivá…Tak schválně, čemu asi dají přednost?
V řadě věcí máte určitě pravdu a naprosto s Vámi souhlasím, třeba i v tom, že lidé jsou zvyklí na bulvární zprávy o našich celebritách, které jsou stále špatně placeny, nemají práci, strádají ale bulvár jím tímto dělá popularitu ať pozitivní, či zápornou. A to jim vyhovuje, někteří jsou schopni uplatit novináře z bulváru a předat mu s penězi vlastní článek, včetně fotografií a smějí se tomu. Někdy mi připadají články v něm, že jsou na politickou objednávku opozice špinit ty co vládnou státu za každou cenu a hrubě jí uráží stejně jako prezidenta ČR. Vrcholem všeho by bylo kdyby se vložil do politiky pan Landa na kterého by se nabalili mnozí komedianti, kteří momentálně nemají co dělat, navíc jich je moc. Měli by se zamyslet nad tím, že Hollywood na ně nečeká ani mnohé zahraniční produkce, tam mají herců dost a mnoho z nich má další práci, aby uživili svoje rodiny a berou to zcela normálně. Tady slyšíme jen jejich pláč jací jsou chudáci, měli by si na několik měsíců zkusit jak se vydělává 15 000 Kč a méně, asi by se přestali posmívat těm, kteří celý život vstávají v 5 hodin ráno. Navíc stále chybí pomocní zdravotníci při léčbě covid, což si to zkusit aby viděli kolik lidí denně covid zabije a také jak lidé na přístrojích trpí a mnohé nakazil někdo kdo nevynechá jednu demonstraci proti rouškám…
Je to tak, ovšem ono je taky nutné si uvědomit, že ty projevy oslovených umělců jsou snadno předem odhadnutelné. Na jedné straně nějaké naivní hvězdičky, a na straně druhé, takového Landy který zpíval nacionalistické protestsongy už s Orlíkem..
Tudíž, nikoliv že by média nějak objektivně zjišťovala stav a informovala diváky/posluchače – ona ho vždycky tím výběrem oslovených vytváří. Nakonec, i to že umělci teď nevydělávají a nemají peníze (a jsou na tom podobně jako živnostníci) , kvůli tomu je ani nemusí zpovídat , kdyby šlo jen o tu obecnou informaci.
Takže pořád se vracíme k tomu, že ten mediální pořad nemůže být pouze „informačně správný, a objektivně vyvážený, ale hlavně zajímavý aby diváky zaujal. Čehož se dosahuje někdy vložením kontroverzního obsahu.. Mimochodem ona i informace že některý umělec šel teď pracovat do nemocnice (a nějací by možná se i našli), by byla svým vyzněním spíše bulvární
Bravo Jane Žabko a díky. Konečně se zdá, že nezávislá žurnalistika vstává z mrtvých a s ní i hlídací psi demokracie. Kéž je to trvalý trend, aspoň na tomto serveru.
Je zajímavé, že se moje názory objevily opětně až nyní a i to, že čekají už nějakou hodinu na schválení, to je pro mne záhada. Kolik lidí z vašich řad musí názory přečíst, aby ty nepohodlné mohly spadnout pod stůl, či byly neprodleně smazány ?
Odpověď je jednoduchá. Všechny komentáře čteme. Publikujeme pak ty, které neporuší zákon, neuráží a pokud možno posouvají diskuzi o kousek dál… A je nás šest. Takže to občas chvíli trvá.
A já za to vám, pane Neumanne, i zbylým pěti děkuji.
Poprvé jsem si od Hlídacího psa přečetl článek se kterým mohu souhlasit. To co tady předvádějí Seznam, Reflex, Fórum 24 a Echo 24 je docela hrůza. To co někteří píší, je naprostá tragédie. Proto se nedivím kritickým názorům vůči „novinářům a komentátorům“. Bohužel na druhou stranu musím říci, že stejné novináře nacházíme i u Hlídacího psa. Protože ten kdo tady rozděluje tuto společnost jsou právě novináři a veškeří ti odborníci na všechno. Pane Žabko, děkuji Vám za tento článek.
Taky jsem nechtěl věřit svým očím. Kéž by to tak pokračovalo. Jednou se navézt do jedné strany, podruhé do té druhé, tak by měli psát skutečně nezávislí novináři!