Když komunisté kritizují Putina. Proč KSČM nezopakuje úspěch rakouských soudruhů
Víkendový úspěch komunistů v zemských volbách v Salcbursku potěšil i paběrkující českou KSČM, která rakouským soudruhům obratem gratulovala. Raketový vzestup komunistické strany KPÖ nepochybně stojí za bližší rozbor, podobně jako důvody, proč ho čeští komunisté nikdy nedokážou zopakovat.
Když v nedělních volbách do zemského sněmu v salcburském regionu komunisté dostali 11,7 procenta hlasů (v samotném městě Salcburku dokonce přes 21 procent), bylo to téma i pro média z širokého zahraničí. A samozřejmě i pro partnerské strany KPÖ, včetně českých komunistů.
„Senzační úspěch rakouských komunistů,“ rozplývala se KSČM v gratulaci na svém facebookovém profilu. Podobně se radovala i v září roce 2021, kdy komunisté vyhráli komunální volby ve Štýrském Hradci, kde má KPÖ tradičně silnou základnu a od předloňska také zastává post starostky:
„Když to dokázal Štýrský Hradec, my můžeme taky!“ burcovala tehdy KSČM příznivce na Facebooku, aby pro ni hlasovali v nadcházejících parlamentních volbách. Za pár dní v nich zcela propadla a ocitla se mimo Poslaneckou sněmovnu.
Bližší pohled na rakouský vzor českých komunistů naznačuje, proč se obě strany vyvíjejí v posledních letech úplně jinak.
S diktaturou nemám nic společného
Za čerstvým úspěchem KPÖ v Salcbursku stojí 34letý charismatický Kay-Michael Dankl. Mladý muž se znělým „rozhlasovým hlasem“, který na otázky novinářů odpovídá jasně, strukturovaně a bez vytáček, jak ukázalo třeba i jeho povolební interview ve veřejnoprávní televizi ORF.
Dankl si své levicové postoje tříbil dříve ve straně Zelených. Na dotaz „Jak moc jste vlastně komunistický?“ odpovídá: „Jsme kritičtí ke kapitalismu tam, kde jde o základní potřeby. U bydlení, svícení, topení, u veřejné dopravy.“
Právě z dostupnosti bydlení udělal Dankl své ústřední předvolební téma. Ilustruje to příkladem, že nájemné v 70metrovém bytě v Salcburku stojí v průměru 1300 eur, tedy přes 32 tisíc korun.
Za pozornost však stojí velmi „nekomunistické“ Danklovy postoje směrem k Rusku a Ukrajině či k otázce možného vystoupení Rakouska z Evropské unie.
„S Putinem nemám nic společného, s jeho diktaturou také ne,“ řekl Dankl v dalším televizním rozhovoru a na přímý dotaz k ukrajinskému konfliktu dodal: „Je to samozřejmě útočná válka. Loni v únoru jsem myslel, že jsem se zbláznil, když je něco takového možné uprostřed Evropy v 21. století. Myslím, že Rakousko by i jako neutrální stát mohlo dělat mnohem víc a vytvářet politický tlak.“
Víc Putinových fanoušků než v komunistické straně je podle Dankla v Rakousku třeba v hospodářské komoře nebo v rafinérském koncernu OMV, řekl salcburský komunista v narážce na byznysové a politické vazby, které Rakousko s Ruskem tradičně udržuje – a to i po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Jasně se také vyslovil proti vystoupení Rakouska z Evropské unie: „Kam to vede, vidíme v Anglii,“ řekl s odkazem na brexit.
Nic z toho od špiček českých komunistů, kteří i rok po ruské invazi na Ukrajinu namísto jasného odsouzení Kremlu volají „po míru“ a podle potřeby také tu a tam nahlas koketují s myšlenkou „czexitu“, neuslyšíme. Stejně jako v KSČM není žádný moderní mladý lídr typu Kay-Michaela Dankla.
Mezi Západem a Putinem
Na místě je však otázka, do jaké míry jeho názory odrážejí charakter celé komunistické strany v Rakousku. Třeba štýrští komunisté ještě v roce 2019 otevřeně propagovali odchod z EU, který Dankl odmítá: „Teprve vystoupení z neoliberální svěrací kazajky EU znovu otevře prostor pro demokratický prostor pro vytváření alternativ (…). Odchod není automatickou cestou k solidárnímu státu, ale jejím neodmyslitelným předpokladem,“ stojí dodnes na webu štýrské KPÖ.
S odsouzením Vladimira Putina nebo ruského režimu celkově to mají rakouští komunisté také složitější, než by se ze slov jejich salcburského lídra mohlo zdát.
Na jednu stranu sice ruskou invazi jasně odsoudili jako „ničím neospravedlnitelné porušení teritoriální integrity Ukrajiny i porušení mezinárodního práva“, kdy kvůli „autoritářsko-kapitalistické oligarchické vládě Ruska pod Putinovým vedením“ trpí jak ukrajinské, tak ruské obyvatelstvo, na straně druhé vidíme i u KPÖ podobné výzvy k okamžitému uzavření příměří a zastavení dodávek zbraní bez ohledu na aktuální stav konfliktu jako u českých komunistů.
Součástí rakouské komunistické rétoriky jsou i odkazy na tradiční neutralitu země podle hesla „Ani Putin, ani NATO“.
Kvůli Rusku dostal svou stranu opakovaně do úzkých i štýrský komunistický politik Werner Murgg. Loni na podzim Ukrajince označil za „národ mrzáků“, dříve vystoupil v běloruské státní televizi, kritizoval protiruské sankce a chválil režim Aleksandra Lukašenka za „stabilitu a pořádek“, a ještě předtím cestoval na Donbas slavit výročí nezávislosti samozvané proruské Doněcké republiky.
Letos také vyšlo najevo, že Murgg před dvaceti lety strávil týden v totalitní Severní Koreji na pozvání tamních odborářů. Murgg sice za svá slova a činy sklidil i vnitrostranickou kritiku, kvůli obavám ze ztráty volební podpory ho ale strana odmítla vyloučit.
Proruské spodní proudy
S podobnými „spodními proudy“ se dlouhodobě potýká i česká KSČM. Zatímco čeští komunisté se ale od stalinistického dědictví nikdy skutečně nedistancovali, ti rakouští – byť s výrazným zpožděním – alespoň částečně ano.
„Nikdy jsem si Stalina nevážila, zločiny komunismu mi přišly strašné, okupace Československa také, nejsem ani žádný fanoušek Severní Koreje. To je despotismus a nemá to nic společného s mým pohledem na svět,“ řekla starostka Štýrského Hradce Elke Kahrová v roce 2021.
Právě u ní je možné hledat další důvod popularity komunistů v některých regionech Rakouska. Kahrová i další komunističtí funkcionáři ve Štýrsku už řadu let většinu svého platu odvádějí do stranického fondu, z nějž pak komunisté pomáhají sociálně slabým. K podobné praxi se v případě úspěchu v zemských volbách zavázali i komunisté v Salcburku.
Zásadní rozdíl mezi KPÖ a KSČM je vidět i při letmém pohledu na fotky členů předsednictva strany. Osmičlenný spolkový výbor rakouských komunistů tvoří převážně mladé tváře nebo lidé v nižším středním věku, v kontrastu s tím, jak komisně působí vedení ÚV KSČM.
Rakouští komunisté povzbuzení úspěchem v dalším regionu tak znervóznili i tradičního hegemona na levé straně rakouského politického spektra – sociální demokraty. Jejich výrazná tvář, burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil, varoval, aby se jeho SPÖ v oblasti sociální politiky nestala pouhým „kováříčkem“, zatímco komunisté budou skutečný „kovář“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
25 komentářů
Máme nějakou historickou zkušenost,ale tato nevláda těžce přispívá k tomu,že jsou komunisté pro hodně lidí znovu přijatelní.Paní Konečná je na dobré cestě se dostat do koalice proti 5demolici.Když se mohli spojit bukanýři se starosty a tímto se opravdovým starostům omlouvám,tak proč by se komunisti nemohli spojit s např.SPD,PRO,Přísahou.Každý hlas,který nepropadne je dobrý,protože jsme v nejhorší politické situaci od roku 1988.
Přesně tak-nevidím důvod,proč nevyužít Rychetského úpravu volebního systému i u levice….když se mohla spojit ta nesourodá pětidemolice,proč by se neměli spojit i nesourodé levicově zaměřené partaje a hnutí-v JEDNOTĚ je velká síla,proč by mělo propadnout více jak milion voličských hlasů..věřím,že se lídři nalevo dohodnou a udělají novou Národní frontu…Trojkoalici stačí 12% k návratu do Parlamentu!!!SPOJME SE,jak říkal Karlík Marxů!!Teď se spojili politici pravice ,tak co na to levice???
Ano, elementární neznalost základních faktů, např. toho, že pokud někdo něco demoloval tak leda bureš a jeho 4demolice, může vést k tomu, že takto nevybavený dezolát se ještě víc utvrdí ve svých fantasmagorických dojmech. Neschopná lhářka konečná je leda na dobré cestě do totálního politického nebytí. Ne, že by to mohla nějak ovlivnit. O všechny hlasy ji připravil agent bureš, a to se v dohledné době nezmění.
Na úvodní fotografii typický člen KSČM – mladý, krásný, inteligentní, abstinent.
jak se to říká, všichni svatí a zlé pryč.
Dá dočíst v jiných zdrojích, že ten volební zisk nezískala KPÖ, ale KPÖ PLUS. A ono + značí koalici s Mladými Zelenými, což je extrémní frakce vyloučená ze strany Zelených – což jsou asi ty zmíněné převážně mladé tváře :)))
Velice brutální spojenectví, kterého by se snad (a musíme v to doufat) čeští komunisté ani neodvážili..
Abychom se nedivili….. dnešní kapitalismus ,ať se budou současní mocní snažit jak chtějí ,se nedá zakonzervovat..vývoj jde dál a nezastaví se…
Tak, tak, přirozený vývoj znovu ukázal, že regulatorní socialismus se opětovně znovu a opětovně zhoutil a pouze tam kde přerostl ve komunistický krvavý totalitarismus, brutálně likvidující jakýkoli náznak vlastního názoru a iniciativy, se díky teroru drží. Jeho zhroucení pak bude o to víc fatální. Na tom ale není nic překvapivého.
Jenže my tu, v EU, už žádný kapitalismus nemáme. Maximálně jeho izolované a nefunkční prvky v moři socialismu, pokud ne fašismu.
Proč tento „úspěch“ rakouských komunistů? Protože Rakušané neví, co to je budovat 40 let socialismus. A proč tohoto „úspěchu“ čeští komunisté nedosáhnou? Protože mají kolem sebe společnost, která musela 40 let budovat socialismus a která ví, co to obnáší.
Vzal jste mi to takořka od huby, a to že doslova. Jen jsem si vzpomněl na jeden nápis v kdysi v kterémsi slováckém kostelíčku, který tam prý věšeli při svatbách. Tady by , tuším, taky nebyl od věci : ,,Bože, odpusť jim, bo nevijů, co dělajů…“
Bohužel, pamětníci toho budování, jsou „přestárlí desoláti“, kteří by měli přestat překážet mladým a pokrokovým budovatelům světlých zítřků. Formálně sice zelených, ale v reálu rudých. Zelenat vzhledem k nim mohou akorát duchové Lenina, Stalina i našeho Gottwalda – závistí.
Oceňuji lžirgile, že se hlásíš ke své minulosti nadšeného budovatele světlých komunistických zítřků.
My jsme s STBáky za zadkem museli alespoň předstírat, že budujeme. Tihle mlaďoši by klidně mohli dělat něco rozumného. Nicméně blbnou na kvadrát jako mladí kohouti „košile modrá, srdce rudé“, akorát že tu košili mají do zelena.
I Komunistická strana Rakouska musí být z něčeho živa. Kde bere na tento „život“ peníze při tak malé členské základně? Netečou peníze náhodou z Ruska? Rétorika pana Dankla může být opravdu pouze rétorikou, ne politickým programem.
..tak jako tečou peníze pravicovým partajím..myslím,že je naivní se domnívat,že všichni milionáři jsou napravo…
Ano, tečou peníze i pravici. Například SPD a Trikolóře. A také z Moskvy.
EU je uvnitř rudá „až do morku kostí“.
Napadá mě Pergille/Šimůnku, jakou barvu morku ve vašich kostech bychom našli u vás.
V mém věku až na pár kostí s trámčitou strukturou žlutou a šedou.
Dvě barvy v tom vašem morku skutečně budou Pergille/Šimůnku. Bude to ale rudá a hnědá.
Přepište učebnice anatomie 🙂
Pokud jste tak už neučinil, tak se o to v budoucnu postaráte jistě vy Pergille/Šimůnku. Podle ducha vašich příspěvků na HP s tím nebudete mít problém.
Stále platí, že mlčení znamená souhlas. V okamžiku, kdy jedinou možností jak zastavit rusácké vraždění ukrajinských dětí jsou dodávky zbraní na Ukrajinu a podpora NATO Ukrajiny jsou výplody typu ani putin ani NATO, projevem totálního pokrytectví komunistického aparátčíka, který se chce zalíbit někomu jinému než skalním zločineckým bolševikům. Přičemž úspěch těchto blábolů ukazuje jak je katastroficky je rakousko pokřivené.
Problém je, že my sami už začínáme mít nedostatek zbraní a munice pro případ, že by se válka z Ukrajiny přelila k nám.
A máme poměrně silnou pátou kolonu, nikoli ovšem Putinových agentů, ale lidí oprávněně se obávajících ekologických a dalších šíleností, které prosazuje EU a její lidé (byť většina Grýn Dýlu byla podle šetření poslanců EUroparlamentu prosazena Ruskem řízenými a financovbány lobbysty).
Jsou to proste lidé, kteří nechtějí nesmyslně zateplovat domy, nechtějí přijít o auta (a i jiné možnosti cestovat), nechtějí žrát broučí střeva plná výkalů místo normálního masa, nechtějí financovat solární barony a další parazity, nechtějí LGBTQ+ propagandu u školních dětí ve smyslu „dej se vykastrovat, je to fajn, a rodičům nic neříkej“ a spoustu dalších věcí, které se v Rusku nedějí, případně jsou tam explicitně postaveny mimo zákon.
Respektive, pokud jsou tito lidé Putinovými agenty, pak hlavním Putinovým agentem je EUrokomise, která je na veliko vyrábí z původně jakž takž loajálních obyvatel EU.
A pokud EU padne a lidé budou vítat ruské vojáky tak, jak je vítali v roce 1945, tak to opravdu bude vina EU a jejího chování, jako to vítání v tom roce 1945 bylo jednoznačně vinou Němců a jejich chování.
Ještě žijí svazaci pozdější komunisti např. Kundera, Kohout,
kteří zmenili politické názory, jsou to literati. Jejich revoluční entuziasmus měl sílu. Nyní mame novodobé svazaky Bartoš, Lipavsky, Černochová a další, premiér Fiala je takový třetinový Masaryk. Upsali sve kariéry EU a USA, u těch minulých svazaku to byl SSSR a batuska Stalin. Dejinny vyvoj je také změníl, jak ty poválečné, byli a jsou přesvědčeni, že mají nyní historickou pravdu. Jenomže trajektorie budoucího vývoje je obtížné odhadnutelna, má ji v rukach Prozretelnost. Takový císař FJI se na ni spolehal a dopadlo to porazkou, a nebyl sám i ruský car Nikolaj II, prohrál, Lenin mír a pudu správně odhadl, ale také skončil. Hitler to byla zločin a révans s drtivou porazkou. Dejiny mají svou neuprosnou tendenci a jsou nevypocitatelne.