Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica je na seznamu osobností, které dnes večer vyznamená prezident Miloš Zeman. Kusturica je známý svou vstřícností k Vladimiru Putinovi a jak se ukazuje, i návrh vyznamenat v Česku právě jeho vzešel i z tuzemských proruských skupin.

Návrh na vyznamenání podala do sněmovny skupina občanů, včetně aktérů či fanoušků prokremelské a antiislámské scény. Někteří z navrhovatelů mají blízko ke spolkům Hej občané Žarka Jovanoviče, Naštvané matky Evy Hrindové, Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže Petra Hampla či 7Republika Martina Konvičky. Návrh si osvojil komunistický poslanec Leo Luzar.

Politici za Kusturicu

Kusturicu spolu s dalšími osobnostmi navrženými prezidentovi na vyznamenání nakonec schválili v červnu poslanci. „Jde nepochybně o jednu z nejvýraznějších osobností našeho věku,“ stálo u Kusturicova jména.

Režisérovu nominaci naopak odmítli v parlamentu podpořit lidovci nebo Piráti, a to právě s poukazem na Kusturicovu otevřenou podporu Putinova režimu či anexe Krymu.

Iniciativu vyznamenat Kusturicu svým podpisem však podpořili poslanci napříč politickým spektrem, včetně Václava Klause mladšího či Zuzany Majerové Zahradníkové z hnutí Trikolóra, nebo exministra kultury za ČSSD Antonína Staňka a poslance Jaroslava Foldyny.

Když čtyři zmiňované spolky koncem května představovaly návrh na státní vyznamenání pro Kusturicu, byl u toho i poslanec Foldyna a naznačil, že podporu pro Kusturicu ve sněmovně vyjednával právě on.

Foldyna sám má srbské kořeny a prezident jej přizval i ke své nedávné oficiální návštěvě Srbska, při níž prohlásil, že by byl pro oduznání Kosova.

Být Čechem, volím Zemana

Že Kusturicu skutečně vyznamená medailí Za zásluhy, potvrdil Miloš Zeman právě během této zářijové návštěvy Srbska, kdy se s Kusturicou také osobně setkal. Dodal tehdy, že v případě vyznamenání režiséra dal „na doporučení tří českých osobností“. O které osobnosti šlo, nechtěl hradní mluvčí Jiří Ovčáček před slavnostním udílením vyznamenání komentovat.

Sám Kusturica se během loňských prezidentských voleb v Česku nechal slyšet, že kdyby byl Čechem, volil by Miloše Zemana.

Kusturica to řekl v rozhovoru s Tomášem Měšťanem, který působí v internetové televizi Raptor TV zmiňovaného Žarka Jovanoviče.

Jak informoval HlídacíPes.org, Měšťan byl také jako jediný novinář vpuštěn do lánského zámku během loňského setkání Miloše Zemana s exporadcem amerického prezidenta Trumpa Stevem Bannonem a německým poslancem za Alternativu pro Německo Petrem Bystroněm.

Proč se tehdy právě internetové médium, které pokrývá především akce s ruskou stopou (kauza Koněv, demonstrace „žlutých vest“ či vlastenecké setkání v Příčovech), dostalo jako jediné do Lán, zatímco ostatní média se o akci dozvěděla až zpětně z Twitteru Jiřího Ovčáčka, tehdy mluvčí Hradu komentoval stručně:

„Pan Měšťan byl součástí doprovodu delegace, který nám byl nahlášen,“ řekl Ovčáček.

FAMU: Kusturici si vážíme

Kusturicovy vazby na Česko sahají do dob jeho studií na pražské FAMU v 70. letech. Režisér díky tomu mluví velmi dobře česky.

„FAMU si svého absolventa Emira Kusturici hluboce váží za jeho umělecký přínos světové kinematografii. S jeho politickými postoji se neztotožňuje, ty však nijak nesnižují jeho umělecký význam,“ říká děkan FAMU Zdeněk Holý.

Zmiňuje i jiný podobný případ z nedávné doby. Celosvětovou kritiku vyvolalo letošní udělení Nobelovy za literaturu Peteru Handkemu. Rakouský spisovatel částečně slovinského původu hájil srbský režim Slobodana Miloševiče a jeho počínání během balkánských válek.

„O významu jeho uměleckého díla nejsou pochybnosti, ty však platí o jeho politických postojích,“ komentuje kauzu Handke děkan FAMU Holý.

Žádné speciální vyjádření k udělení státního vyznamenání Emiru Kusturicovi prý jeho škola nechystá.