Přes sedmdesát mrtvých a dvanáct set raněných si vyžádal sobotní výbuch v íránském strategickém přístavu Šahíd Radžáí v Bandar Abbásu. Navzdory snaze íránské vlády potlačit jakékoliv nezávislé zprávy o příčinách neštěstí, na veřejnost pronikají informace, které poukazují na roli íránských revolučních gard, ale i Číny.

Mlžení, zapírání a zatýkání novinářů, kteří přicházejí s jinou než oficiální verzí příčiny exploze v klíčovém íránském přístavu. Taková je zatím reakce íránského režimu na sobotní neštěstí.

Vládní vysvětlení obřího výbuchu a následného požáru přístavu, který odbavuje přibližně 80 % íránské kontejnerové dopravy, je „nedbalost a nedodržení bezpečnostních opatření“. Ministerstvo obrany popřelo informace, že by na místě byly vojenské zásilky a jeho mluvčí Rezá Talají-Ník obvinil zahraniční média ze šíření „falešných zpráv“.

Jenže s touto verzí příběhu se rozcházejí nejen informace zahraničních médií, ale i komentáře některých íránských úředníků, kteří sled událostí popsali těsně po výbuchu. Složení střípků této mozaiky zatím oficiální verzi významně rozporuje.

Revoluční gardy v hledáčku

Ne dlouho po explozi zveřejnily celní úřady informaci, že v Šahíd Radžáí explodoval náklad, který neměl celní referenční čísla a obešel registrační a celní postupy.

Generální ředitel společnosti Sina Marine and Port Services Development Company Saíd Džafarí pak v pondělí označil jako příčinu výbuchu „opakovanou a katastrofickou chybu při falešném označení nebezpečného zboží“. Podle něj explozi způsobila „extrémně nebezpečná“ zásilka, která byla nesprávně označena jako běžné zboží.

Co mohla obsahovat? Podle společnosti Ambrey Intelligence, která sídlí v Británii a zabývá se bezpečností v námořní dopravě, dorazila minulý měsíc do Bandar Abbásu zásilka chloristanu sodného, který se používá jako přísada do paliv pro balistické rakety. Tuto informaci nepřímo potvrdily také The New York Times, které se odkázaly na anonymní zdroj spojený s íránskými Islámskými revolučními gardami. Ten deníku řekl, že v přístavu explodovala právě tato látka.

Revoluční gardy se od této verze příběhu hlasitě distancovaly s tím, že v komerčním přístavu žádné vojenské zásilky nepřistávají.

Jenže jejich verzi nabourávají satelitní snímky, které mezitím zveřejnil íránský exilový portál Iran International a také kroky americké vlády, která v úterý uvalila sankce na šest subjektů a šest osob se sídlem v Íránu a v Číně, za jejich roli v obchodní síti, jež jménem íránských Islámských revolučních gard (IRGC) obstarává přísady do pohonných hmot pro balistické rakety. Konkrétně se jedná právě o chloristan sodný a dioktylsebakát.

Ze satelitních snímků místa výbuchu, které zveřejnil Iran International, pak vyplývá, že prvním úplně zničeným místem byl kontejnerový sklad společnosti Sina Marine Services and Ports Company, která je jedním ze sankcionovaných subjektů a kterou kontrolují Islámské revoluční gardy.

Druhým zcela poničeným místem je areál společnosti Khezr Qasem, který se nacházel 500 metrů východně od centra výbuchu a sloužil jako sklad různého zboží, včetně nebezpečných materiálů.

Americké ministerstvo zahraničí vydalo v úterý tiskovou zprávu, kde stručně popsalo, na koho se rozhodlo uvalit sankce a proč. Podle něj koordinovalo šest společností se sídlem v Íránu a v Číně dodávky dioktylsebakátu a chloristanu sodného do Íránu.

Zmiňované chemikálie jsou podle bezpečnostních analytiků klíčovými složkami raketových motorů na tuhé palivo, které se běžně používají v balistických střelách.

Další výbuch v Isfahánu

Americká média už dříve přinesla informace o rostoucí závislosti Íránu na Číně ohledně vojenských potřeb. Deníky Financial Times a Wall Street Journal například začátkem roku informovaly o dvou íránských lodích, které podle tajných služeb kotvily v Číně a převážely 1000 tun chloristanu sodného.

Ty podle Wall Street Journalu mohl Írán přeměnit na dostatečné množství pevného paliva pro 260 raket středního doletu.

Íránský raketový program je považován za jeden z největších na Blízkém východě. Podle odhadů amerických bezpečnostních představitelů měli Íránci už v roce 2023 arzenál více než 3000 balistických raket.

Ty kromě vyzbrojování regionálních spojenců, poskytl rovněž Rusku pro využití ve válce proti Ukrajině.
Raketový program Íránu byl narušen vloni, když Izrael zničil v odpovědi na předchozí íránské raketové útoky zařízení na výrobu raket.

Možná i to je důvod, proč některá, především íránská, média spekulovala o tom, jestli za sobotní explozí v přístavu Šahíd Radžáí nemohou stát i zahraniční aktéři. Dávají výbuch do souvislosti s jinou, mnohem menší explozí, k níž došlo v úterý u města Meymeh v centrální provincii Isfahán.

Při explozi ve skladu tamní chemické továrny zahynuli dva lidé. Podle íránských médií se v továrně vyrábí zábavní pyrotechnika a střelný prach. Londýnský televizní kanál Iran International TV však informoval o možných vazbách mezi firmou Avanar Parsian, jíž sklad patří, a íránským vojenským establishmentem. Zmínil i možný program na výrobu dronů.

Mluvčí Výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku íránského parlamentu Ibrahim Rezaei na úterní tiskové konferenci nicméně uvedl, že exploze nespojují a „první zjištění a interní hodnocení nenaznačují žádné důkazy o vnějším zapojení“.

Novináři mají mlčet

Íránská veřejnost se dožaduje vysvětlení, co za smrtí více než 70 lidí v přístavu stojí a kdo za ni zodpovídá. Místo potenciálních viníků ale policie zatím zatýká především novináře, kteří „nerespektují“ oficiální vládní zdůvodnění příčiny výbuchu a kritizují například, že do oblasti výbuchu nemají média přístup.

Generální prokuratura vydala tento týden prohlášení, kde varovala, že proti jednotlivcům a médiím, která šíří obsah považovaný za „narušující veřejný klid“ budou podniknuty právní kroky.

Do „informačního“ sporu se ale dostaly íránské úřady paradoxně i s představiteli Ruska. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace totiž v den exploze oznámilo, že na oficiální žádost íránské vlády vyslalo na pomoc při hašení požáru přístavu Šahíd Radžáí tým specialistů a tři letadla. Íránský ministr vnitra v pondělí potvrdil, že letadla přistála, ale dodal, že je Írán zatím nepoužil.

V reakci na to však ruské velvyslanectví v Teheránu na svých sociálních sítích zveřejnilo záběry, které vypadají jako aktivní zapojení letadel do hašení plamenů nad přístavem. Ty převzaly i světové agentury. Nesrovnalosti v oficiálních prohlášeních tak vedly k dalším spekulacím o možné sabotáži či utajovaném vojenském kontextu celé tragédie.

K nezávislému vyšetřování a potrestání odpovědných osob mezitím Írán vyzvala organizace Amnesty International. Ta na svých stránkách uvedla, že by na místo výbuchu, stejně jako k přeživším a dalším svědkům, měl být umožněn přístup nezávislým pozorovatelům.

„Aby mohli vyšetřit, co bylo příčinou katastrofálního výbuchu a kdo za něj nese odpovědnost, včetně případného zapojení státních úředníků,“ uvedla Amnesty International.