Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Čínský prezident Si Ťin-pching. Foto: Profimedia
Foto: Profimedia,

Kdo je kdo na sankčních seznamech Číny a EU. Peking trestá europoslance i akademiky

Kvůli porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang vyhlásila Evropská unie spolu s Velkou Británií a Kanadou sankce proti čtyřem vysokým čínským vládním představitelům. Okamžitá odveta z Číny však zasáhla mnohem větší počet osob, a to nejen politiky, ale i akademiky a nezávislé výzkumné instituce.

V pondělí 22.3. vyhlásila Evropská unie spolu s Velkou Británií a Kanadou sankce proti čtyřem čínským vysokým vládním představitelům kvůli porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang. Ve stejný den jejich krok podpořily i Spojené státy.

Ministerstva zahraničí Kanady, USA, Austrálie, Nového Zélandu a Velké Británie následně vydala samostatné společné prohlášení, ve kterém potvrdila, že existují jasné důkazy o porušování lidských práv v Sin-ťiangu, a uvítala sankce západních zemí. Poprvé tak spojenci postupovali při kritice Číny víceméně koordinovaně a společně.

Na sankčním seznamu EU jsou i následující jména:

Ču Chaj-lun – bývalý tajemník Politického a právního výboru Sin-ťiangu a až do roku 2021 jeden z pěti zástupců tajemníka strany (tedy nejmocnějšího muže) Sin-ťiangu. Politický a právní výbor je zodpovědný za bezpečnost a vymáhání práva v oblasti, Ču Chaj-lun v jeho čele prosadil a implementoval koncepci masových internačních táborů.

Wang Ťün-čeng – stranický tajemník tzv. Výrobních a stavebních jednotek Sin-ťiangu (Xinjiang Production and Construction Corps, XPCC), státem vlastněné polovojenské organizace, jež spravuje několik měst, osad a farem, s vlastní správní strukturou, podléhající přímo ústřední vládě – čínsky známých též jako „ťien-še ping-tchuan“, tedy „budovatelské jednotky“. Tajemník této organizace zastává druhý nejdůležitější vládní post v Sin-ťiangu. Výrobní a stavební jednotky přímo řídí některá detenční zařízení a využívají nucené práce.

Wang Ming-šan – člen Stálého výboru KS Číny v Sin-ťiangu, tajemník Politického a právního výboru. Podle EU je Wang Ming-šanův úřad zodpovědný za dohled nad zadržováním a vězněním Ujgurů.

Čchen Ming-kuo – ředitel Úřadu veřejné bezpečnosti v Sin-ťiangu (Public Security Bureau, PBS). EU obvinila Čchena ze „svévolného zadržování Ujgurů a osob dalších muslimských etnických menšin a ponižujícího zacházení, jakož i systematického porušování svobody náboženského vyznání“.

Výše jmenované postihl zákaz cestování a zmrazení majetku. Na seznamu je také vládní instituce Úřad veřejné bezpečnosti Výrobních a stavebních jednotek Sin-ťiangu.

Evropské sankce však na rozdíl od amerických sankcí z loňského července nejmenují nejvyššího stranického představitele Sin-ťiangu Čchen Čchüen-kuoa, který je členem 25členného politbyra komunistické strany Číny.

Čína: „Napravte chybu“

Čína okamžitě zareagovala vlastními odvetnými opatřeními proti deseti evropským zákonodárcům, dvěma akademikům a čtyřem institucím: Politickému a bezpečnostnímu výboru EU, který zodpovídá za společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva, neziskové organizaci Alliance of Democracies založené bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem a německému think tanku Mercator Institute for China Studies (MERICS).


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Čína zakázala sankcionovaným osobám a jejich rodinným příslušníkům vstup na čínské území včetně Hongkongu a Macaa a organizace a instituce spojené s těmito osobami mají zakázáno obchodovat s Čínou. V případě Politického a bezpečnostního výboru EU není jasné, zda se zákaz týká jmenovitě všech 27 vyslanců, kteří orgán de facto tvoří.

Čínské ministerstvo zahraničí požaduje, aby EU „napravila svou chybu“ a přestala se vměšovat do čínských záležitostí, a obvinilo evropské představitele ze zlomyslného šíření lží a nepravdivých informací. Následovaly sankce proti Velké Británii, USA a kanadským občanům a institucím, navíc s přesahem do akademického a neziskového sektoru. Čína tak dala najevo, že je připravena eskalovat vzájemné vztahy.

Nepohodlní výzkumníci

Na čínském seznamu je i pět poslanců Evropského parlamentu, včetně Reinharda Bütikofera, předsedy Delegace EP pro vztahy s Čínskou lidovou republikou, Michaela Gahlera, Raphaëla Glucksmanna, Ilhana Kyuchyuka a slovenské europoslankyně Miriam Lexmann. Francouzský europoslanec Glucksmann v reakci na uvalení sankcí vůči své osobě napsal, že je považuje za „odznak cti“.

Na seznamu je dále zákonodárce nizozemského parlamentu Sjoerd Wiemer Sjoerdsma, který prosazoval bojkot zimních olympijských her, jež se mají konat příští rok v Pekingu, litevská zákonodárkyně Dovile Šakaliene a člen belgického parlamentu Samuel Cogolati, který usiloval o to, aby chování Číny vůči Ujgurům označil belgický parlament za genocidu. Sankce zasáhly spolu se švédským akademikem Björnem Jerdénem i německého akademika Adriana Zenze, který se dlouhodobě věnuje studiu problematiky Sin-ťiangu a tamních detenčních zařízení.

Mezi Pekingem potrestané instituce se zařadil i MERICS, největší evropský think tank zabývající se Čínou. Minulý rok publikoval několik studií o čínském vlivu v Evropě a jeho výzkum zahrnuje širokou škálu názorů na čínskou politiku. Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS (School of Oriental and African Studies) na Londýnské univerzitě, pro Quartz uvedl, že MERICS nemůže být v žádném případě považován za instituci nepřátelskou vůči Číně a takový útok z čínské strany lze těžko ospravedlnit. Jedná se z čínské strany již o druhý podobný výpad, vloni na podzim Čína osočila ze zaujatého přístupu Australský institut pro strategickou politiku (ASPI).

Podobné kroky vyvolávají tlak až zastrašování akademiků, kteří si nemohou být jisti, zda budou moci vykonávat terénní výzkum v Číně. Především v těch výzkumných oblastech, které se čínskému režimu nelíbí.

I symbolické sankce zasáhnou obchod

Ze strany Evropské unie se jedná o první sankce proti Číně od roku 1989, kdy po masakru na náměstí Tchien-an-men uvalila embargo na vývoz zbraní do Číny. Se současnými sankcemi souhlasilo všech 27 vlád členských zemí EU. Toto gesto přišlo během intenzivní debaty o politice EU vůči Číně a necelé tři měsíce po schválení tzv. Souhrnné investiční dohody (Comprehensive Agreement on Investment, CAI) mezi EU a Čínou.

Přestože sankce mají spíše symbolický význam, zdá se, že ukazují na změnu postoje Unie, která dlouhodobě usilovala o nekonfrontační vztah s Pekingem, jenž je po USA druhým největším obchodním partnerem EU.

Komentátoři upozorňují, že sankce a následná reakce Číny mohou mít negativní dopad nejen na vzájemné vztahy obou subjektů, ale i na ratifikaci investiční dohody Evropským parlamentem, a že přijaté sankce nebudou dostačovat k tomu, aby poslanci dohodu schválili. Europoslankyně Miriam Lexmann požaduje, aby sankce proti Číně zahrnovaly i téma Hongkongu a hongkongských politiků včetně nejvyšší představitelky Carrie Lamové za implementaci zákona o státní bezpečnosti. Německý zástupce v EP Engin Eroglu žádá, aby Čína přijala celoevropský zákaz dovozu produktů nucené práce.

Druhá největší frakce EP, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), prohlásila, že pokud bude Čína stát o schválení investiční dohody Evropským parlamentem, bude muset své sankce zrušit.

USA mluví o genocidě Ujgurů

Za povšimnutí stojí také fakt, že se jednalo o první společný postup západních spojenců v této věci. Dříve konaly Spojené státy obvykle samostatně, nyní koordinovaly svůj postup jak s Unií, tak i s Velkou Británií a s Kanadou. Jak potvrdil britský ministr zahraničí Dominic Raab, sankce byly výsledkem „intenzivní diplomatické práce“ mezi zainteresovanými zeměmi.

V červenci minulého roku vyhlásily USA sankce proti čtyřem čínským vládním představitelům a jedné státní instituci za vážné porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Na seznamu byl i nejvyšší představitel Sin-ťiangu Čchen Čchüen-kuo a Úřad veřejné bezpečnosti.

Na počátku tohoto roku pak spolu s Kanadou jako první označily situaci v Sin-ťiangu za genocidu. To zopakoval i současný ministr zahraničí Antony Blinken. Administrativa prezidenta Joea Bidena tak v otázkách Sin-ťiangu pokračuje v kurzu předchozí vlády, avšak s důrazem na spolupráci mezi spojenci.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „Peking trestá europoslance i akademiky“. No a? Zřejmě ví, ti Číňané dobře, proč je na svém území nechtějí.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *