
Červnová politická detektivka. Proč je deset miliard eur pro Řecko celkem dobrá zpráva
DATA Předlužené Řecko se může radovat z nového dluhu. Protože Řekové splnili předepsané podmínky, ministři financí zemí eurozóny schválili novou půjčku ve výši 10,3 miliardy eur.
Řecko tyto peníze – stejně jako v případě předchozích záchranných půjček – použije hlavně na splátku starších dluhů.
A kdo patří mezi hlavní řecké věřitele? Z 80 % jsou to veřejné instituce – členské státy Evropské unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond , zbytek tvoří privátní věřitelé, především banky.
Kdo drží řecký dluh (hlavní věřitelé/ miliardy eur)
Podle zemí eurozóny vláda řeckého premiéra Alexise Tsiprase dokázala prosadit zásadní úspory a reformy. Optimistický odhad počítá s tím, že v roce 2018 bude řecká ekonomika růst o 3,5 % HDP a na rostoucí trajektorii vydrží po další desetiletí.
Jenže Řekům se spíše daří hůře, v prvním čtvrtletí letošního roku se tamní ekonomika propadla meziročně o 1,4 procenta.
Daně v Řecku sice ve snaze naplnit permanentně vysychající státní rozpočet neustále rostou, výběr se ale nedaří. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu řecké finanční úřady dokázaly vybrat z každého eura, jež mělo být zaplaceno na dani, jen 45 centů. A více než polovina řeckých domácností neplatí z příjmů vůbec žádné daně.
Za pět minut dvanáct
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše bude konec června v Evropě připomínat politickou detektivku a dočasné řešení krize Řecka je alespoň nějakou jistotou.
„Čeká nás hlasování o Brexitu a pokud zůstanou průzkumy tak vyrovnané jako dnes nebo zastánci odchodu Británie z EU ještě posílí, tržní napětí pravděpodobně vzroste,“ konstatuje Bureš s tím, že i když je britské referendum hlavní politickou rozbuškou následujících týdnů, není jedinou.
Mimořádné španělské parlamentní volby mohou přinést další posílení ultra-levicové strany Podemos a výraznější fragmentaci španělské politické scény. To vše ve chvíli, kdy Španělé stále hospodaří se schodky veřejných financí hlubšími než 5 % HDP a jsou proto pod drobnohledem Evropské komise. Té by se pravděpodobně v případě levicové vlády (Podemos a sociálních demokratů) s Madridem komunikovalo o poznání hůře.
„Jediným štěstím tak v tuto chvíli je, že se evropským lídrům podařilo včas (ještě před hlasováním o Brexitu) dohodnout další uvolnění prostředků pro Řecko. Jinak by v červenci za pět minut dvanáct opět eurozóna s Mezinárodním měnovým fondem řešily, z čeho jim tentokrát Athény dokáží zaplatit splatné dluhy,“ míní Jan Bureš.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
4 komentáře
Času dost, a dluhy se neplatí jak říkával tuším pan Paroubek. Halt se muší počkat až po volbách v Německu 2017 až Mutti Merkell odejde „se ctí“ do politického důchodu a ten kdo to převezme po ní bude muset ten politický i finanční bordel řešit a za to řešení nést skutečnou politickou zodpovědnost.
Dluhy se v posledních letech učíme počítat v bilionech. Pokrytecké a cynické – recepty věřitelů na oživení nejen řeckého hospodářství nikam nevedou. Vždyť jediné, co za poslední roky v Řecku rostlo, byly daně, bankroty a počet sebevražd. Státní pokrytí dluhů krachujících bank a firem ve Spojených státech a v Evropě představovalo nejméně jedenáct bilionů dolarů a aktuální veřejný dluh Spojených států je více než třináct a půl bilionu dolarů. Státy v průběhu nedávné krize rapidně zvýšily své zadlužení, aby mohly sanovat soukromé banky a udržet zdání, že hospodářství funguje. Centrální banky ze stejného důvodu stlačily úroky (cenu peněz) k nule a současně pustily do oběhu přes 4 bilióny dolarů. Hlavní zásada je, že dluhy se řeší dalšími půjčkami, které jsou, ale spojeny s tvrdými podmínkami – a to je cíl „kasinového“ globálního finančnictví. Nové heslo pro budoucnost zní „Nic vám nedáme, výhody vám odebereme“.
A proč ne? Řekové se stále mají proti středoevropanům jako p…ta v žitě – průměrná penze 1040 EUR, průměrný dělnický plat 1550 EUR.
O toto se „zasloužili“ řečtí socalisté, kteří kalkulovali s paroubkovým axiomem – že státní dluhy se splácet nemusí.
Řekové se po dobu 24 let vlády PASOKU měli stále lépe a lépe, nyní se třeba 24 let budou mít hůře a hůře.
A proč ne? Stále ještě mají vyšší platy a penze než češi – a kromě turismu, oliv a ovoce nevyvážejí nic, Řecko je dokonce čistý dovozce zeleniny………
Jenomže právě že se Řekové stále ještě pořád hůře a hůře nemají. Když jim státy eurozóny poskytují každoročně nenávratné půjčky ve výši desítek miliard eur, „aby Řecko nezkrachovalo“- a nepřestávají s tím. Tak potom Řecku nemůže být hůř nikdy – ani tak „špatně“ jako jsme na tom my, nebo jiné středoevropské státy 🙂