Kde se v Česku žije nejhůř? Žádné překvapení, na severu Čech a Moravy
Nůžky mezi dobrými adresami a oblastmi s bídnou kvalitou života se v Česku dál rozevírají. Upozorňují na to letošní výsledky projektu Obce v datech, které prezentovala poradenská společnost Deloitte, hlavní konzultant projektu. Výsledky jsou dostupné na stránkách projektu a vyplývá z nich, že místa s nejnižší kvalitou života najdeme v pohraničních oblastech zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
První místo středočeských Říčan už je evergreen. Plný index 10 bodů z 10 možných. Také na dalších místech nacházíme staré známé, druhá Praha a pak další obce Středočeského kraje: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Černošice. Orientační mapa rozložení 206 hodnocených obcí s rozšířenou působností ukazuje trendy lépe než jakákoli slova:
Zdroj: Obce v datech, Google Maps
Existují lokality, kde se koncentrují problémy? ptají se autoři projektu na jeho webových stránkách. Ano, existují. Mezi dvacítkou nejhůře hodnocených měst najdeme výhradně zástupce Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.
Proč odcházejí lidé?
Ústecký kraj má v poslední osmičce pět zástupců. Takřka všechna města si meziročně pohoršila. Jde o Podbořany (letos 199.), Kadaň (200.), Žatec (202.), Litvínov (203.) a Most (204.). Za nimi následují už jen beznadějně poslední Karviná a Orlová.
Demografické trendy potvrzuje i další zpráva, která vyšla nezávisle na projektu Obce v datech v pondělí. Český statistický úřad oznámil, že na konci září byl počet obyvatel České republiky o 19,7 tisíce nižší než na počátku roku. Nejvíc lidí ubylo právě na severu Čech, za devět měsíců jich více zemřelo než se narodilo, přes 2400 se jich navíc z kraje odstěhovalo jinam. Úbytek obyvatel Ústeckého kraje je setrvalý posledních deset let.
Výsledek měst v Ústeckém kraji. Zdroj: Obce v datech, Google Maps
Nejlépe jsou z Ústeckého kraje hodnocena tři města na Litoměřicku, tedy mimo oblast označovanou jako strukturálně postižená. Na 106. místě, tedy zhruba v polovině celorepublikového žebříčku, najdeme Lovosice (index 4,6 z 10 možných), i ty si ale proti roku 2020 pohoršily a spadly z 65. místa. Na 107. místě je Roudnice nad Labem a 149. Litoměřice.
Krajské město Ústí nad Labem si pohoršilo o tři místa (letos 172.) a najdeme ho o dvě pozice za Děčínem. Následuje Bílina (178.), Teplice (183.), Louny (184.), Varnsdorf (188.) a Chomutov (190.) a druhou stovku uzavírá Rumburk (196.). Pak už následuje zmíněná pětice severočeských měst na samém chvostu žebříčku.
Co je projekt Obce v datech a jak města hodnotí?
Kvalitu života porovnáváme v 205 obcí s rozšířenou působností a Praze. Data pro porovnání získáváme automatizovaným robotickým vytěžováním Big Dat a ve spolupráci s veřejnými institucemi a dalšími subjekty (např. Český statistický úřad, CERMAT, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Úřad práce České republiky, Unie filmových distributorů, Cenová mapa a další).
Výpočet indexů je založen na přístupech OECD a OSN k porovnávání kvality života a dalších matematicko-statistických nástrojích. Hodnoty indexů nabývají hodnot 0 až 10, přičemž obec, která se umístila v porovnání všech obcí na posledním místě má hodnotu 0 a ta, která se umístila na prvním místě, má hodnotu 10. Ostatní obce jsou dle relativního vztahu rozdistribuovány mezi 0 a 10. U dat neinterpretujeme kvalitu jednotlivých objektů, resp. subjektivní dostatečnost/nedostatečnost, ale jejich relativní počet/dostupnost vzhledem k obci v ČR s nejvyšším počtem/dostupností. Např. obyvatelé malé obce v blízkosti Prahy mohou mít dle našeho indexu nízkou dostupnost lékáren, ale dle jejich mínění je stav dostatečný, neboť dojíždí do Prahy, kde je počet lékáren vysoký. Naše výsledky je proto nutné vnímat v širším kontextu.
Zdroj: Obce v datech
Když hledáme důvody, proč jsou z hlediska kvality života severočeská města hodnocena nejhůře v celé zemi, je třeba zaměřit se na jednotlivé kategorie projektu Obce v datech. Ty jsou rozděleny do tří základních oblastí – první je zdraví a životní prostředí, druhá materiální zabezpečení a vzdělání a jako třetí služby a vztahy.
Související články
Dotknout se české Sprévy. Rozhovor z místa, kde se dobře žije, když je člověk zdravý a nic moc nepotřebuje
Speciální příklad pak tvoří Rumburk a Varnsdorf, dvojice měst ve Šluknovském výběžku. Obě se shodně pohybují na konci druhé stovky hodnocených měst a selhávají hlavně v třetí kategorii služeb.
Třeba v Rumburku je situace nejhorší u indexu praktických lékařů nebo průměrné délky délky života (0,1 bodu, druhý nejhorší výsledek v ČR). Nízký je u obou měst i index nabídky pracovních míst na portálech i na Úřadu práce, obyvatele trápí ve zvýšené míře exekuce a nedostatek kvalitních středních škol. Problematické je i dopravní spojení se zbytkem republiky, zejména železniční. To je dáno specifickou polohou výběžku, který je z jedné strany odříznut Lužickými horami, Národním parkem České Švýcarsko a ze tří stran obklopen německým územím.
Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
11 komentářů
To jsou ale výzkumy. To je přeci jasné bez analýz, stačí jen trochu přemýšlet.
Tam, kde není práce slušně placená, tak tam nejsou obchody, lékaři, kultura, vzdělání a v neposlední řadě i slušné bydlení. Dnes je bydlení luxus a tak jen přibývají negativa.
V neposlední řadě jde i o dostupnost veřejné dopravy a životní prostředí.
Proto se vesnice vylidňují a malé obce nemají dost peněz na obnovu a údržbu. Pást kozy a dělat sýr je fajn, ale ne pro všechny. Není se ale třeba bát. Nová vláda má na všechny potíže adekvátní a rychlé řešení.
Rumburk, Varnsdorf… se nedivím, lékaři jsou nejstarší v republice kolem 70ti let, dopravní obslužnost radši bez komentáře (Šluknovský výběžek je prakticky zavřený-do Prahy se nedostanete), voda je nejdražší z celé republiky, odvoz odpadu nejdražší z celé republiky, nezaměstnanost vysoká (nelze ani nikam dojíždět s ohledem na dopravní spojení do větších měst), služby nedostupné, vyloučené lokality, přestárlé obyvatelstvo……. takže, mladí tu žít nechtějí (ani se jim nedivím), staří s ohledem na nedostupnou lékařskou péči brzy dožijou, a to je tady pořád hnusný počasí, takže energie (topení) nejdražší, ……. žádná změna na obzoru ….. opravdu smutné
Ono je pochopitelné ,že nikdo normální se nepohrne bydlit v místě /městě/ kde je nejen vysoká nezaměstnanost ,špatné spojení , nedostupnost zdravotní péče , společně s těmito jevy se v těchto městech vyskytují zvýšená kriminalita , sestěhovávání asociálních živlů , raketový propad cen nemovitostí na zlomky cen z dobrých adres, neochota místních samospráv i policie cokoliv vyřešit , zvláštní sortou jsou v těchto lokalitách „působící“ ziskové neziskovky a těch je na naší malou republiku cca 2800 !!!!!! atd atd. Zatím jsem neviděl žádného soudruha novináře nebo aktivistu /z Hlídacího psa,/,aby se trvale odstěhoval z Prahy a přistěhoval se do lokality se špatnou adresou ,aby si sám na vlastní kůži zažil natrvalo bydlet a žít na špatné adrese
Žebříček je tvořen lidmi od klávesnice a není objektivní. Říct, že v Kadani je stejná kvalita života jako v Podboranech je toho jasný důkaz a kdo zná obě mesta, tak ví své…
Pořadí je na můj vkus hodnoceno dle kritérií, která jsou sice objektivní, ale pouhá čísla. Kvalitu života nelze definovat pouze tabulkovými počty podle toho, co lze spočítat. Říčany na prvním místě jsou sice evergreen, ale vyvolává to lehké pousmání. Kdo to tam zná, ví, že většina lidí ráno tráví hodinu v zácpě do práce do Prahy a večer to samé zpět. Po uzavření obchodů se město vylidní, asi jdou všichni kvalitně žít. Orlová na opačném konci pořadí má části, které nejsou hezké ani na pohled ani obyvateli. Ale stejně bych řekl, že život po práci je tam více vidět. Mám z Orlové lepší pocit, než ze sterilních Říčan.
Upřímně, pro mne, který jsem tam byl jen párkrát, vnímám dnes Říčany jako baráky kolem jedné ucpané cesty na Prahu. Když si je pamatuji ze svého mládí, bylo to pěkné klidné městečko s výstavními vilami na předměstí Prahy.
Snad jsem se žádného Říčaňáka nedotkl.
Vtipné, tak v Praze je nejlepší životní prostředí s zdraví. A my, uprostřed Beskyd, v klimatických lázních, kde se do nemocnice dostanu rychleji než Prazak, na poliklinice jsem nejpozdeji za 15 minut odkudkoliv pěšky, jsme v té samé oblasti životního prostředí někde v půlce. Bydlel jsem Praze, Pardubicích, Brně, Hranicích, Olomouci, Novém Jičíně a Rožnově p/R. Kvalita je přesně opačné, než jsem to uvedl, ale výzkum to ukázal přesně naopak 😀 nejlíp je vidět rozdíl mezi Hranicemi (cca 40.) a Roznovem (120.) Podobne města, ale Rožnov je pritom úplně jinde
Tato „studie“ je vytvořené nic od klávesnic mladých pražských náplav, kteří si sami sobě chtějí zdůvodnit, proč odešli ze svých rodných měst a vesnic a vyměnili je za předražené pražské nájmy.
Karlovarsko už je téměř celé zařazeno pod UNESCO, ale nic moc se nemění: dálnice směrem od Prahy dál končí u cedule Karlovarský kraj, ačkoli jsme podle původních plánů po ní měli jezdit už v roce 2017, dál se na přetížených dvouproudých silnicích bez krajnic 1. třídy dějí smrtelné nehody, dál si nepomůžete ani vlakovým spojením – k čemu je cestujícímu průměrný počet unikátních vlakových spojů osobní přepravy, které zastaví v obci za jeden měsíc, když do Prahy trvá cesta rychlíkem skoro čtyři hodiny? A lepší není ani inzerované Pendolino jezdící přes Plzeň. Přitom z Karlovarska je nutné jezdit za vzděláním, za prací – to vše je hluboko pod průměrem ČR stejně jako výdělky. V lázeňských městech není dostatek kvalitní zdravotnické péče pro obyvatele. K čemu je báječný dojezd do nemocnice, když např. ta krajská má věčný problém se zdravotnickým personálem, takže o nemocné je obtížné se postarat? A nemocný personálu jen obtížně rozumí – lékaři z Izraele, Ukrajiny, Běloruska… zkuste se přes roušky domluvit!
Mám ráda svůj kraj, protože jsem se tu narodila, protože je tu krásná příroda, ale nedivím se, že nás v hodnocení přeskočilo i Kladno.
Vysoká úroveň zdravotnictví je v našem městě. Když se u nás jako zdravotnického nadprůměru čeká u lékaře 4 hodiny, kolik asi se čeká v těch městech, kde je zdravotnictví špatné? Je u prý nás dostatek lékařů, z 5 zubařů jsou 3 z Prahy, kteří ordinují 2 dny v týdnu, ale pouze v letní turistické sezóně a místní pacienty neberou.
Nebýt Německa (v menší míře i Polska), tak jsou vysídlené lokality zase vysídlené a zbydou jen totálně nepřizpůsobivé skupiny, které jsou do pohraničí soustavně vyloučovány ze zemského ráje už čtvrtou generaci (u nepřizpůsobivých i pátou).