Německou katolickou církev opouští dvakrát více věřících než v minulých letech. Vlna odchodů se připisuje hlavně nově odhaleným skandálům kolem zneužívání dětí, které církev v Německu začala sama po desítkách let mlčení otevřeně řešit. Představitelé církve zároveň vedou reformní dialog, ve kterém dochází k revolučním závěrům.

Na začátku února se na shromáždění tzv. Synodální cesty shodli většinově na tom, že celibát by měl být dobrovolný a ženy by měly mít právo být svěceny na jáhenky. V rámci lednové iniciativy OutInChurch se přiznalo 125 kněží a dalších zaměstnanců církve k jiné než heterosexuální orientaci.

Kritika papeže Benedikta XVI.

Mimořádně velkou vlnu odchodů z církve spustil nový odborný posudek, tzv. Mnichovská zpráva, která byla zveřejněna 20. ledna. Její vypracování si zadala před dvěma lety mnichovská a freisingská arcidiecéze, najala si na to právníky z mnichovské advokátní kanceláře Westpfahl Spilker Wastl.

Ti se zabývali případy sexuálního zneužívání dětí a mladých lidí v mnichovské a freisingské arcidiecézi v letech 1945-2019 včetně toho, jak se s problémy vypořádaly odpovědné osoby. Ve zprávě, která má téměř 1900 stran, popsali právníci pochybení církve ve 42 případech.

Kritika dopadla mimo jiné i na bývalého papeže Benedikta XVI., který byl v letech 1977-1982 mnichovským a freisingským arcibiskupem, i na současného arcibiskupa Reinharda Marxe. Právníci ve studii tvrdí, že případy sexuálního zneužívání v diecézi nebyly po desetiletí náležitě řešeny.

Zpráva uvádí nejméně 497 obětí. Většinou se jednalo o děti a mladistvé mužského pohlaví. Pachatelů mělo být nejméně 235, z toho 173 kněží a devět jáhnů. Odborníci ale předpokládají podstatně větší šedou zónu. „Není důvod předpokládat, že by se rozsah zneužívání v Německu celkově měl lišit od rozsahu zneužívání ve Francii, kde se nyní hovoří o statisících obětí zneužívání ze strany církve,“ napsal týdeník Der Spiegel.

Pasovský násilník ze severních Čech

Další kauza spustila vlnu odchodů v pasovské diecézi. Ta koncem minulého roku zveřejnila informace o zneužívání mladých lidí kapucínským knězem Norbertem Weberem, který dlouhá léta působil v poutním kostele Mariahilf v Pasově a byl hudebním ředitelem diecéze. Skandál se ale provalil více než dvacet let po jeho smrti, Weber zemřel v roce 2000.

Církev podle Passauer Neue Presse uvedla, že v poslední době dostává stále více informací o sexuálním zneužívání mladých lidí otcem Norbertem, přičemž trestné činy měly být páchány po dobu třiceti let, od 60. do konce 90. let minulého století.

Norbert Weber se narodil jako Erhard Johann Emil Friedrich Weber v severních Čechách v roce 1933. Po válce vstoupil do kapucínského semináře v Burghausenu. Studoval teologii a filozofii v Eichstättu a v roce 1960 vysvěcen na kněze. Od roku 1961 až krátce před svou smrtí působil v poutním kostele v Pasově, jedinou přestávkou bylo tříleté kaplanské působení v 60. letech ve městě Karlstadt ve Würzburské diecézi, kde mimo jiné založil chlapecký pěvecký sbor.

Pasovská diecéze ho pak od roku 1968 zaměstnávala jako poradce pro církevní hudbu. V roce 1974 byl jmenován vedoucím chrámové hudby a v této funkci také vedl hodiny hudby pro děti a mládež.

Diecéze hledá oběti a nabízí odškodnění

Diecéze zřídila v prosinci nezávislý výbor, který je i kontaktním místem pro oběti zneužívání. Právní poradkyně diecéze Antonia Murrová potvrdila serveru Bayerischer Rundfunk, že se dosud přihlásilo 14 obětí. Obává se ale, že vysoký je počet nenahlášených případů.

Norbert byl údajně charismatickou osobností a je v některých kruzích – zejména v hudbě a kultuře – stále velmi vážený. Měl mít ale i sklony k sexuálnímu násilí: „Ano, máme celé spektrum: ruce pryč, osahávání – až po penetraci,“ potvrdil Bayerischer Rundfunk současný pasovský biskup Stefan Oster, který je ve funkci od roku 2014. „Dovedu si představit, že se to v minulosti dělo kvůli ochraně systému. To nechci,“ tvrdí.

Diecéze nyní nabízí možnost terapie a vyzývá všechny, kterých se to týká, aby se přihlásili a podali žádost o odškodné. Podle Antonie Murrové vyplatila dosud pasovská diecéze obětem zneužívání celkem téměř 130 tisíc eur. V případě Norberta Webera již došlo ke dvěma odškodněním a další dvě žádosti se připravují.

V Německu katolická církev od začátku roku 2021 zavedla zvýšené odškodné obětí zneužívání až do výše 50 tisíc eur. Předchozí platby činily v průměru pět tisíc eur na osobu.

Rekordní odchody z církve

Podle německých médií spustilo odhalení skandálů nebývalou vlnu odchodů z církve. Web kirchenaustritt.de v lednu uvedl, že v roce 2021 vůbec poprvé nebyla jako nejdůležitější důvod odchodu z církve uvedena církevní daň. 51,9 % těch, kteří se zúčastnili průzkumu, uvedlo, že odešli především proto, že nebyli spokojeni s institucí církve nebo jejími duchovními.

Církevní daň byla nejdůležitějším důvodem pro vystoupení z církve pouze pro 30,9 % hlasujících. V předchozích letech byl tento podíl vždy vyšší než 40 %. Hlasování se zúčastnilo 55 521 návštěvníků webu Kirchenaustritt.de.

Vystoupení z církve musí Němci oznámit osobně na matrice v místě bydliště nebo u notáře. Poplatek činí 10 – 60 eur, zdarma je jen ve spolkových zemých Brandenburg a Bremen. Sazba církevní daně se také liší podle spolkové země a činí 8% v Bavorsku a Badensko-Würtembersku, v ostatních zemích je 9%. Vyměřovacím základem je mzda nebo daň z příjmu.

V Mnichově podalo žádost o vystoupení z církve v týdnu po zveřejnění tzv. Mnichovské zprávy dvakrát více lidí než obvykle, píše Bayerischer Rundfunk. V Norimberku od začátku roku vystoupilo z církve již 371 křesťanů, což je dokonce o 73 procent více než loni do 25. ledna.

Totéž hlásí podle webu SWR také například třináctitisícové městečko Grünstadt ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz. Nápadné jsou podle tamní matriky odchody lidí starších 70 let, což bylo dříve vzácné. V Neustadtu, který leží zhruba 60 kilometrů západně od Heidelbergu, přijímá matrika v současné době kolem pěti žádostí o vystoupení z církve denně. Obvyklý počet byl přitom jedna nebo dvě žádosti denně.

„Mnozí to prostě ukončili“

Počty odchodů ale byly rekordní už před publikováním zprávy, a to napříč celým Německem. Počet lidí, kteří opustili loni církev, dosáhl historického maxima například v Severním Porýní-Vestfálsku. V roce 2021 to bylo 155 000 křesťanů, což je o 30 procent více než při posledním vrcholu v roce 2019 a téměř třikrát více než před 11 lety, kdy byly statistiky shromažďovány poprvé, upozorňuje web WDR.

Počet odchodů v Kolíně nad Rýnem se podle webu téměř zdvojnásobil z rekordních 19 340 v roce 2019, podobně jako například v Arnsbergu a dalších městech.

Diecéze Regensburg zřídila na začátku roku dokonce speciální telefonní linku pro výpovědi z církve. Zájem o ní ale byl jen zpočátku, řekl Bayerischer Rundfunk Thomas Pinzer, katedrální kaplan a vedoucí oddělení pastorační péče v diecézi. Současná nízká poptávka po této lince podle něj ale není dobrým znamením. „Nejsem sociolog, ale dovedu si představit, že mnozí to prostě ukončili. Že zklamání z církve je tak velké, že se nechtějí z ničeho vypovídat, nemají už co říct a také už nechtějí nic slyšet,“ říká Pinzer.

Krátce po předložení Mnichovské zprávy o zneužívání zavolalo v jeden den na linku asi dvacet lidí. Pinzer novinářům popsal, co v telefonu slyšel. „Věty jako: Ničíte mou církev, už nedokážu věřit. Někdo mi řekl, že už nemůže ani spát,“ říká kněz. I jemu samotnému je prý někdy do pláče: „Je to nesnesitelné, ta vina, kterou jsme si přivodili. V evangeliu příští neděle se říká: Běda vám, kdo ničíte životy… Je mi z toho zle,“ svěřil se Pinzer médiím.

Dobrovolný celibát a svěcení žen

Zdá se, že katolická církev v Německu došla na historické rozcestí a její představitelé si to uvědomují. Nasvědčují tomu i výstupy z reformního dialogu, tzv. Synodální cesty, která byla v Německu zahájena v prosinci 2019. Jde o víceletý proces, kterého se společně účastní biskupové i laici a diskutují o čtyřech hlavních tématech: výkon moci v církvi, sexuální morálka, kněžství a role žen.

V prvním únorovém týdnu proběhlo ve Frankfurtu nad Mohanem již třetí plenární zasedání této Synodální cesty. Většina jeho členů podpořila výzvu, aby byl kněžský celibát dobrovolný a aby byli vysvěcováni i prověření ženatí muži (viri probati). Členové se také 163 hlasy proti 42 vyslovili pro svěcení žen na jáhenky. Většina přítomných, konkrétně 177, hlasovala pro zapojení laických katolíků do biskupských nominací. Už předchozí plenární zasedání probíhající na přelomu září a října 2021 odhlasovalo text podporující žehnání homosexuálním párům a diskuzi otázky, zda je kněžství potřebné.

Synodální cesta měla původně skončit v říjnu 2021, ale kvůli pandemii byla prodloužena. Nejprve do letošního února, poté až do roku 2023.

Pozornost vzbudila letos v lednu také akce OutInChurch. Tu iniciovali Jens Ehebrecht-Zumsande, farní asistent v Hamburku, a Bernd Mönkebüscher, farář v Hammu. Už v únoru 2021 uspořádali první videokonferenci s 90 postiženými lidmi, kteří pracují pro katolickou církev v čestné nebo placené funkci.

Iniciativa byla inspirována tehdejší kampaní herců #ActOut. V následujících měsících vznikla kampaň #OutInChurch, pro kterou televize ARD natočila dokument a odvysílala ho 24. ledna 2022 na německé veřejnoprávní stanici Erste. Téhož dne iniciativa zveřejnila na internetu manifest ve 14 jazycích a na platformě Change.org k němu spustila petici.

Kromě 125 lidí se pod manifest poprvé podepsalo také 35 katolických sdružení a iniciativ, včetně Ústředního výboru německých katolíků. Do poloviny února 2022 se připojilo více než 70 organizací.

Čeští biskupové sledují, ale nekomentují

Co na závěry německé Synodální cesty řekne Vatikán, není zatím příliš zřejmé. Mohučský biskup Peter Kohlgraf, který se s papežem setkal v lednu, označil komunikaci o Synodální cestě s papežem Františkem a Vatikánem za ne vždy úspěšnou.

„Je známo, že Řím a také část univerzální církve sledují tento německý proces kriticky,“ napsal Kohlgraf ve Slově biskupa v církevních novinách Mohučského biskupství. Doufá, že ke zlepšení komunikace přispěl během soukromé audience s papežem. „Mohl jsem mu vyprávět o svých zkušenostech z biskupského úřadu, o svém hodnocení Synodální cesty a také jsem mohl otevřeně hovořit o situaci, v níž se katolická církev v Německu v současnosti nachází,“ uvedl Kohlgraf pro web katholisch.de.

Dění v Německu sledují i zástupci české katolické církve. Biskup Tomáš Holub z Plzeňské diecéze, která s Německem sousedí, k celosvětové synodální cestě loni v říjnu na svém Twitteru napsal:

„Dnes jsme se vydali na synodální cestu… Kam nás tato cesta dovede, nevíme, ale spoléháme na hlavního aktéra: Božího Ducha. S papežem Františkem cituji Y. Congara: ‚Nechceme jinou Církev ale Církev, která je jiná!‘“

V pastýřském listu pak přípomněl výzvu papeže – společně se učit žít smysluplně a radostně víru ve třetím tisíciletí, naslouchat i zklamaným a těm, kteří mají jiný názor. „Papež nás vybízí, abychom zachytili názory i těch, kteří do kostela pravidelně nechodí nebo nejsou ani pokřtěni, pokud mají zájem nám s dobrým úmyslem něco říci,“ napsal Holub.

Pro HlídacíPes.org nicméně aktuální vývoj v církvi v Německu komentovat nechtěl s tím, že k tomu nemá v rámci církve kompetence. Odkázal redakci na olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, i ten se ale prostřednictvím mluvčího odmítl vyjádřit.