Ministr školství Mikuláš Bek na konferenci k reformě vzdělávacího systému v ČR Foto: Jakub Stadler/ MAFRA/ Profimedia

Kam se žene české školství a proč od něj stát dává ruce pryč

Napsal/a Petra Ďuranová 14. listopadu 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Tak prý počet pedagogů bude zastropován. Asi je jich moc. Zvláštní, že u nás ve Středočeském kraji se naopak o učitele mezi sebou přetahujeme; učitelé chybějí a jsme rádi, že někdo vůbec je ochoten učit. O asistentech ani nemluvím. A co teprve další personál: kuchařky a uklízečky, účetní.

O platech nepedagogů a paušálním snížení jejich platů o dvě procenta ani nemluvím. Ministerstvo školství očekává, že to doplatí zřizovatel. Ono mu (nám) ani nic jiného nezbyde, když ví, že po jeho kuchařce ráda a rychle sáhne vedlejší škola.

Nejen v našem prstenci kolem Prahy tyto pozice prostě chybějí ještě víc než učitelé (a nejde jen o obligátní fyzikáře, matikáře a chemikáře).

Děti aspoň do kontejnerů

Do této neklidné doby stavíme u nás v Drahelčicích školu pro 540 dětí. Nezbytně ji potřebujeme, i když nevíme, kdo v ní bude učit, kdo uklízet, kdo bude vařit.

Ono vlastně není jisté ani to, podle čeho se bude učit. Ještě před čtvrt rokem opěvovaná Strategie 2030+ je odkládána někam do ústraní. Nový politický náměstek pana ministra, Jiří Nantl, o ní mluví jako o papíru.

Z pozice náměstkyně naopak odešla Martina Bětáková, podle mého přesvědčení i zkušenosti asi poslední člověk, který ve vedení úřadu něco věděl o regionálním školství.

V obci jsme už kvůli neúnosné a absolutní nedostatečnosti míst ve školách v našem okolí zřídili provizorní kontejnerovou školu pro 34 dětí. Je to na dva roky, pak už snad dostavíme zmíněnou novou školu.

Podstatné je, že se místní děti učí v obci, i když i to kontejnerové provizorium náš rozpočet vyjde na 6,5 milionu ročně. Pro příští školní rok kontejnerovku zvedneme o jeden štok, a tak vzniknou třídy pro další prvňáčky.

Hrozilo totiž, že děti budou muset dojíždět za povinným základním vzděláváním do 80 kilometrů vzdáleného Kamýka, jako nejbližší školu s volnou kapacitou nám ji vytipoval kraj…

Tím, kdo nám pomohl dát naše kontejnerové provizorium dohromady z ministerstva školství, byla vrchní ředitelka přes investice a legislativu Pavla Katzová. Z ministerstva už také odešla.

Zas to padne na obec

Na téma financování regionálního školství už proběhlo nespočet různých kulatých stolů a diskusí, které pak skončí tím, že odpovědnost přeci dle zákona nesou obce. Ano, obce jsou odpovědny snad úplně za všechno. Stát kdysi decentralizoval a nyní dává ruce pryč.

Dokonce prý budou obce sankcionovány, pokud nebudou mít ve školkách místa pro tříleté děti. Prý budou moci zřídit dětské skupiny. Copak ale nikdo neví, jaký je rozdíl mezi školkou a dětskou skupinou? A to, že má MPSV osm miliard korun právě na dětské skupiny, nic neřeší. Dotační titul je náročný, obce nemají pozemky.

Na 24 dětí ve školce připadají dvě učitelky, jenže na 24 dětí v dětské skupině jsou už předepsány čtyři vychovatelky. Analyzoval někdo tyto provozní náklady?

A nic to neříká o tom, že rodič za dítě ve školce má platit maximálně 1000 Kč měsíčně, ale v dětské skupině to za stejně staré dítě už může být až 4500 Kč. Víte, kolik zla to udělá mezi lidmi?

Zas ten rozdíl padne na obec. A to jen proto, že v rámci MPSV nejsou podporovány i školky. Nějak se na to zapomnělo.

Když je matika těžká

Jako zřizovateli je mi velmi smutno, kam se celé naše školství žene. Nejsou budovy, nejsou kvalitní a kvalifikovaní učitelé, spousta jich je starších 60 let, brzo tedy odejdou do důchodu.

Do toho pořád slyšíme, jak je žádoucí, abychom se stali vzdělanostní ekonomikou, mají nás táhnout kupředu inovace, výzkum. Jistě chvályhodné plány, ale kdo ty inovace bude vymýšlet, když už je problém hned v samých základech?

Máme spoustu odkladů, chybí i střední školy. Na ČVUT se sice přihlásí dost lidí, polovina z nich ale po prváku skončí kvůli matematice. Je pro ně moc těžká.

Vláda se zavázala v programovém prohlášení, že bude na školství vydávat průměr OECD; dokonce tam přímo napsala, že to bude 5,2 % HDP. Realita? Příští rok budeme někde kolem 4 %.

Domnívám se, že pokud nebudeme investovat do našich dětí, do jejich vzdělávání už od malička (je prokázáno, že už dva roky v mateřské škole se pozitivně projeví v rámci výuky na základní škole), nepřekonáme nerovnosti a v rámci ekonomiky budeme stále montovnou.


Autorka je starostka středočeské obce Drahelčice, není členkou žádné politické strany

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)