Velká standarta, která se třepotá ve větru v Opletalově ulici hned naproti Hlavnímu nádraží, je jen pro znalce: ne každý ví, jak vypadá vlajka Singapuru. Vyvěsit ji tu nechal Martin Plachý, spolumajitel lázeňské skupiny Royal Spa, viceprezident České unie cestovního ruchu a také generální honorární konzul Singapuru v České republice.

„To, co my už považujeme za zásah do demokratických svobod, Singapur považuje za ochranu většiny a prosazování zájmu společnosti. Vláda vládne, zodpovídá se voličům, je rychlejší, zodpovědnější, efektivnější a to, co chce, dokáže prosadit,“ říká v souvislosti s covidem na adresu Singapuru, i když se teď mnohem víc zabývá tím, jak (ne)fungují opatření a pomoc ekonomice v České republice.

„Vloni jsme zahraniční klienty v lázních prakticky neviděli. Obávám se, že rok 2021 může být z hlediska tržeb ještě horší. První půlrok bude katastrofa, k oživení by mohlo dojít s nástupem prázdnin,“ odhaduje Martin Plachý v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Která vlna byla pro vás podnikatele horší? Ta první nebo ta druhá, respektive třetí?

První vlna byla překvapením pro všechny. Nikdo nevěděl, co dělat, byla to unikátní a velmi překotná situace. Teď už zažíváme třetí vlnu, máme už nějaké mechanismy, co a jak dělat. Teď je to ale horší v tom, že většina podniků vyčerpala své rezervy; téměř rok neměla žádný příjem. Řada odvětví nedostala kompenzace vůbec nebo až v závěru roku. Třeba příspěvek na hotel, na covid – ubytování jsme my dostali těsně před Vánocemi, v druhé firmě nám ještě nedorazil. Lázeňské vouchery jsme dostali proplaceny až na konci listopadu. To znamená, že od začátku července jsme poskytovali slevy klientům, ale proplaceny byly až o řadu měsíců později. Třetí vlna je zdaleka nejhorší, protože firmy jsou už na dně.

My jsme vládě nevyhrožovali

Jak tedy hodnotíte ty nejrůznější vládní programy covidové pomoci?

Účastnil jsem se řady jednání na nejvyšší úrovni včetně těch s panem premiérem. S vicepremiérem Karlem Havlíčkem se jako asociace setkáváme téměř každý týden. Snaha se vládě nedá upřít, ale většinou přichází až po velkém tlaku a přichází také nesystémově a ad hoc. Chápu, že v první vlně jsme byli všichni zaskočeni, i pro vládu muselo být těžké se zorientovat. Jenže v druhé vlně jsme už přeci věděli, co se děje. Vidíme, jak se s pandemií a ekonomickou pomocí potýkají ostatní státy, to mělo být pro nás vodítkem. Vláda si nechala odsouhlasit vysoký schodek, který měl pomoct ekonomice, během léta měla šanci si v tom udělat pořádek. Místo toho vidíme vznikající nové programy, výzvy nové, výzvy staré, je to administrativně náročné, vláda kvůli tomu najímá stovky a stovky nových úředníků, ti jsou zahlceni a v konečném důsledku pomoc přichází s obrovským zpožděním a ještě ne ke všem.

Na to jste upozorňovali i jako zástupci České unie cestovního ruchu…

Ano a nakonec úspěšně. Dva měsíce jsme opakovali, že některá odvětví jsou diskriminována a od ministrů jsme slyšeli, že to není pravda. Nakonec ale vláda uznala, že se na některé obory podnikání vůbec nedostalo…

Vybavuji si vaši tiskovou zprávu, kdy jste vládě v podstatě vyhrožovali občanskou neposlušností.

Myslím, že jsme nevyhrožovali. Jen jsme upozorňovali na to, že jsou určité skupiny, které jsou v tak zoufalé situaci, že jsou ochotné vyjít do ulic. Ostatně už to vidíme, jsou tu takové skupiny a projevy občanské neposlušnosti. Sami někteří naši členové zoufale říkali, že klidně navezou sníh před Úřad vlády. Nebyl to tedy nátlak, že bychom chtěli někomu vyhrožovat. Byl to popis toho, že situace je pro někoho opravdu taková, že nemá už co ztratit. I teď už jsou některé restaurace navzdory nařízení otevřené, protože majitelé už jinou cestu nevidí. Dlouho jsme přitom od vlády slyšeli, že už ve státním rozpočtu nejsou peníze: kdo dostal, ten dostal, ostatní mají smůlu, máte program Antivirus a Covid-nájemné a tak dále. Jenže k čemu je vám program nájemné, když jste vlastník? Firmy mají řadu fixních nákladů a náhrady nikde.

Narážíte u lidí, třeba na sociálních sítích, na poznámky typu – to je přece riziko podnikání, proč bychom podnikatelům měli pomáhat, už si vydělali dost?

Jsem si vědom, že hlavně na sociálních sítích je podobných názorů opravdu celá řada. Já na sociálních sítích nejsem, možná jsem díky tomu trochu šťastnější. Ale ta nenávist tady je, a obrovská. Každý si může napsat do veřejného prostoru, co chce, jak chce, aniž má důkazy, může kohokoli obvinit, nemusí se za to zodpovídat. Mluvili jsme o tom i na jednání s vicepremiérem Havlíčkem, že sítě jsou plné výroků typu: co chcete, vy bohatí podnikatelé, vydělávali jste hromady peněz, tak si to zaplaťte. Ale to zásadní je, že my jsme si tuto situaci nezavinili špatným podnikáním či vlastní neschopností. My jsme byli zavřeni usnesením vlády.

Pro lepší představu: jak přesně to tedy dopadlo na vás?

Naše skupina provozuje mimo jiné termální park Velké Losiny. Investovali jsme do něj zhruba 300 milionů korun, nečerpali jsme na to žádnou investiční pobídku. Jenže jsme park vloni nemohli provozovat pět měsíců z roku. Nejde tedy o to, že bychom měli špatný koncept, ale o to, že nám to někdo znemožnil. My ty důvody chápeme, na druhou stranu říkáme: tak tedy prosím kompenzujte. Tím, že jsme ale přímí vlastníci, logicky nečerpáme příspěvek na nájem. Jediný příspěvek, který jsme tam dostali, je na mzdy. Každý měsíc zavření nás stojí zhruba 700 tisíc korun. Když připočtu úroky z úvěrů, jsem na nákladech milion korun za měsíc zavření. A to pouze ve Velkých Losinách. Musíme tam topit, filtrovat vodu, čistit ji a jen za elektřinu platíme 300-400 tisíc korun měsíčně.

Na krytí provozních nákladů zavřeného areálu jsme vloni dali 7-8 milionů korun; a to se nebavíme o ztrátách z tržeb a z obratu. Žádali jsme stát, abychom dočasně nemuseli platit za nasmlouvanou distribuční kapacitu elektrické energie. Energetický regulační úřad to zamítl. I když bychom nečerpali žádnou elektřinu, za nasmlouvanou kapacitu musíme platit. Změnit to lze jen jednou ročně, jenže kdybychom to změnili, už se nevrátíme k potřebným kapacitám poté, co budeme moct otevřít. A takových věcí je spousta. Pak vás logicky strašně mrzí a štve, když od vlády slyšíte výroky, že „s každým zavřením jsme vyhlásili program, který kompenzuje náklady firem způsobené zavřením provozu“. Ve všech odvětvích se to nestalo.

Zlom bude až proočkovaná populace

Víte o tom, že by už někdo ve vašem oboru – v lázeňství – zkrachoval?

Zatím ještě ne. Ale třeba situace v západočeských lázních je mnohem dramatičtější než na Moravě. Je fér přiznat, že významnou pomocí byl program Antivirus. Byť je tu problém v tom, že podzimní program Antivirus A Plus, který vláda hlasitě promuje, se celý načítá do rámce veřejné podpory. To znamená, že firma střední či větší velikosti, která zaměstnává třeba 300 nebo 400 lidí a už si sáhla na jiné kompenzace, rámec veřejné podpory rychle vyčerpá a pak už nebude mít nárok na nic. Takže je potřeba doříct i to B: že je tu sice kompenzace náhrad zaměstnancům do výše 100 %, ale vy, kdo jste limit na veřejnou podporu vyčerpali, máte smůlu, další kompenzace už nepřijde. Takže ano – vláda se snaží, ale pomoc je selektivní, nedostatečná a nesrovnatelná s těmi zeměmi EU, s nimiž bychom se chtěli srovnávat. Pro řadu firem je to bezvýchodná situace.

Máte vlastní odhad, kdy by to všechno mohlo skončit?

Teď byl konec roku a všichni jsme si přáli zdraví; mezi podnikateli jsme si přáli, ať je ten nový rok lepší než loňský. Je se však obávám, že rok 2021 může být ještě horší z hlediska dosaženého výsledku, z hlediska tržeb. Jsem přesvědčen, že minimálně půl roku budeme skomírat v jakémsi hybridu mezi chceme otevřít – nechceme otevřít… Myslím, že zlomem bude až proočkovanost populace, což v našich podmínkách bude snad tak kolem prázdnin. První půlrok bude katastrofa, k oživení by mohlo dojít s nástupem prázdnin. Až v ten druhý půlrok čekám návrat do normálu, ale v součtu za celý rok by to mohlo být horší než v roce 2020. Nechci být zbytečný pesimista, jsem spíše realista, ale budu se raději připravovat na tu horší variantu, a nechat se příjemně překvapit tím lepším, než obráceně.

Vy jste kromě jiného už 18 let generální honorární konzul Singapuru v Česku. Singapur má 5,5 milionu obyvatel, zhruba polovinu České republiky, ale v posledních týdnech vykazuje nárůsty nových případů covidu pouze v jednotkách lidí… Čím to?

Je to dáno tou jejich precizností. Singapur nemá rád improvizace, na všechno potřebuje systém a dokáže si jej zajistit i vynutit. Asijské pojetí státu je také odlišné od toho, jak to vnímáme v Evropě. To, co my už považujeme za zásah do demokratických svobod, tak oni považují za ochranu většiny a prosazování zájmu společnosti. Vláda vládne, zodpovídá se voličům, je rychlejší, zodpovědnější, efektivnější a to, co chce, dokáže prosadit. Na úrovni nárůstu nových případů covidu maximálně desítek případů denně je už déle než dva měsíce. Jsou tam velmi striktní, nechtějí opakovat chyby z jara. Singapur je v tom nekompromisně důsledný. Něco takového by se ale řadě lidí u nás rozhodně nelíbilo.

Rozhlasová verze rozhovoru: