Jednotky Waffen SS odmítají kapitulovat. Pražské povstání v dokumentech: 8. května 1945
V noci ze 7. na 8. května 1945 se vojenská situace povstalců v důsledku ústupu 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR na Západ výrazně zhoršila. Na některých úsecích (v okolí náměstí Republiky, Václavského náměstí, na Smíchově) se bojů stále ještě účastnily některé menší jednotky vlasovců.
V odpoledních hodinách byla navíc oficiálně přijata pomoc lehkého dělostřeleckého oddílu mjr. Andreje F. Gubanova, vyčleněného velitelem divize genmjr. S. K. Buňačenkem na pomoc Pražanům.
Této jednotce se v poslední chvíli podařilo zastavit postup jednotek Waffen SS, odmítajících kapitulovat, podél Vltavy na Smíchov.
Povstání v hlavním městě Praze na konci 2. světové války stále provází řada mýtů, manipulací či polopravd, které nám neumožňují v plném rozsahu vnímat a pochopit dramatičnost situace posledních dnů války. To se týká pochopitelně i zásahu tzv. vlasovců ve prospěch povstalé Prahy.
Tato edice je věnována jednomu z nejkontroverznějších, ale také nejdůležitějších témat bezprostředně spjatých s průběhem květnového povstání – vystoupení 1. ruské divize VS KONR. Zásadně rozšiřuje již zveřejněný soubor dokumentů o spolupráci Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“) s ruskými protistalinskými dobrovoleckými útvary.
Edice byla sestavena z 211 dokumentů, hlášení, záznamů a svodek velitelství „Bartoš“.
Ukázky z publikace publikujeme se svolením autora, historika Pavla Žáčka i nakladatelství Academia.
Knihu je možné zakoupit zde.
Dokument č. 758
1945, 8. května, 1.15 hod. – Praha. Hlášení Prima, zpravodaje vládního vojska (tel. č. 45781), o ústupu jednotek 1. ruské divize z Řeporyjí
Řeporyje hlásí, že projíždějí již přes půl hod[iny] trény Vlasovců směr Ořech. Podat Řeporyjím zprávu, proč se pohyb děje. (Ústup?)
Bartoš vyrozuměn v 01.20 hod.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 126/CIV/1/20. Květnová revoluce. Zpravodajský denník bývalého vládního vojska, 5. – 12. V. 1945. Originál strojopisu.
Dokument č. 760
1945, 8. května, po 1.30 hod. – Praha. Výtah z hlášení velitele povstalecké oblasti Praha – východ plk. gšt. Františka Vejmelky
Velitelství Bartoš.
Pplk. Pešek [Peška] hlásí v 1h30: 1) Velitel jednotek bojujících v Chodově hlásí, že Němci vyloupili byty, vyvraždili všechny muže, žádného nešetřili. Žádám o vyhlášení v rozhlase. […]
2) Pplk. Pešek má již nyní na svém pravém křídle velmi silný tlak tankových vozidel. Střelba byla poté tam dosud malá. Provésti odsuvný pohyb do prostoru Vyšehrad, protože obě Vlasovovy roty opustili stanoviště.
Velitelství Praha – východ: plk.gšt. Vejmelka
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 106/CIII/3/16. Bojová hlášení 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 8. 5. 1945, č. l. 931. Originál rukopisu.
Dokument č. 767
1945, 8. května, 3.30 hod. – Praha. Hlášení o výsledku průzkumu hlídky stržm. Oldřicha Pecha z 38. revíru IV. policejního úseku ve směru na Beroun
[…]
Vrátila se styčná hlídka strážmistr Pech, který jel směrem Hlubočepy, Slivenec[,] Ořech, Beroun, z Berouna zpět po státní silnici do Prahy. Hlídka hlásila nástup oddílů vlasoveckých proti proniknuvším SS do Velké Chuchle. Dále bylo zjištěno, že SS postupovali v síle 200 – 300 lidí proti vlasovcům, kteří měli obsazený Slivenec.1 Slivencem projížděl o 2.15 hod. Na slivenecké cestě byly mohutné, neprostupné barikády. Dále za Slivencem byla cesta úplně volná, hlídkovaná pouze členy RG až do Berouna. V Berouně v budově Nár. výb. byl zpraven o cestě npor. Ereta k anglickým [americkým] jednotkám směrem k Plzni.
Byla potvrzena všeobecná kapitulace. Angličané2 vyčkávají v Plzni a hlášen první ústup asi 5.000 vlasovců směrem na Plzeň. Při zpáteční jízdě bylo toto hlášení plně potvrzeno, ježto jmenovaný potkával množství vlasoveckých oddílů v rychlém ústupu na Beroun.
NA, f. Ústřední výbor SPB, kart. 114, inv. č. 2293. Přehledná zpráva o akcích vedených při policejním revíru č. 38 v Praze XVI., 15. 5. 1945. Originál strojopisu.
Dokument č. 791
1945, 8. května, 7.25 hod. – Beroun. Hlášení mjr. Františka Křivohlavého, zástupce vojenského velitele Berouna, o jednání s velením 1. ruské divize VS KONR v Suchomastech
V 7.15 hod. hlásí pošt[ovní] úřad Suchomasty:
Na základě jednání našeho důstojníka se zástupcem Vlasovovy armády dává tento na vědomí, že Vlasov by rád pomohl Praze, má prostředky, ale na základě podmínek sjednaných o kapitulaci něm. armády nemůže pomoci[,] a proto vysílá svého zástupce do Rokycan k Američanům, aby s nimi jednal o dalších opatřeních.3
V 7.25 hod. byl na voj[enském] vel[itelství] v Berouně kpt. gšt. Vrána Vlad. z hl[avního] štábu Praha pro informace. Odejel ihned do Rokycan, k Američanům.4
Voj. velitel Beroun, v zastoupení: mjr. Křivohlavý
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 106/CIII/3/16. Bojová hlášení 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 8. 5. 1945, č. l. 690. Originál strojopisu.
Dokument č. 805
1945, 8. května, 8.53 hod. – Praha. Hlášení „Jiříka“ o názorech německého důstojníka na případnou kapitulaci
Vozovna Střešovice měla prohlídku něm. důstojníkem, který prohlásil, že stačí jeden amer[ický] tank, aby se vzdali současně s kasárny [kasárnami] na Ořechovce5, v případě [útoku] ze strany Vlasovců, neb Bolševiků, bude se bránit do konce.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 99/CIII/1/12. Bojová hlášení, 8. 5. 1945, č. l. 52. Originál rukopisu.
Dokument č. 845
1945, 8. května, 16.10 hod. – Praha. Hlášení pplk. gšt. Bohumila Palečka, velitele povstaleckého velitelství „Josef“7, o postupu německých bojových skupin a situaci jednotek 1. ruské divize VS KONR
Hlásí pplk. Paleček v Sudetské ul. v Karlíně 12 tanků a 40 aut naložených municí – z toho část odjíždí směrem k Bulharu. Elektrárna v Holešovicích zasažena a nepracuje. V blízkosti pět tanků, které pravděpodobně chystají útok na elektrárnu.
Vlasovci se stáhli k západu, kromě menších skupin dobrovolníků (např. jeden batal[ion] na Zlíchově)[, které] plně bojují dále.
VÚA-VHA, f. Česká národní rada, sign. 181/VI/6A. Denník velitelství Alex. Originál strojopisu.
Dokument č. 859
1945, 8. května, 18.15 hod. – Praha. Záznam velitelství 38. revíru IV. policejního úseku o stanovení úkolů pro velitele lehkého oddílu dělostřeleckého pluku 1. ruské divize VS KONR mjr. Andreje F. Gubanova
Hlásil se mjr. Hubanov k disposici veliteli úseku gen. Bendovi, který na základě dokumentů vystavených mu Národní Radou (podepsán Nechanský8 – Kutlvašr9) a tísněn kritickou situací dal mu bojové úkoly: zničiti postupující tanky od Braníka na Vyšehrad (čelný tank u vyšehradského tunelu), dále neutralizovat germánskou dělostřeleckou baterii, která již od rána ostřelovala Prahu z posice na jihozápadním svahu koty 261 jižně Podolí a potom připraviti část dělostřelectva jako protitankovou zbraň na směr Zlíchov – Chuchle, ježto v tu dobu byla tato část proti tankovému útoku úplně bezbranná. (Ve skutečnosti byl čelný tank u podolské vodárny).
HDK OV SBS Praha 5. Úsek 38. revíru. Přehled zpráv o pražském povstání ve dnech 5. – 9. května 1945. Kopie rukopisu.
Dokument č. 865
1945, 8. května, 20.01 hod. – Praha. Hlášení presidia Policejního ředitelství v Praze adresované Vrchnímu velitelství československé armády „Bartoš“
Dr. Borkovec10 o 19.45 hod. sděluje, že Vlasovci na dvoře v Praze I. Bartolomějská č. 10 (budova policejního ředitelství) zastřelili tři osoby německé národnosti, jejichž totožnost bude teprve zjištěna. Poněvadž viděli, že mají zbraně a že stříleli po českých osobách na Václavském náměstí. Vlasovci po činu zbraně vzali a zmizeli.
O 20.30 hod. telefonoval vrchní policejní rada Dr. Skvrna, že vojíni přivedli na nábřeží smíchovské ze smíchovských kasáren nejdříve jedno děvče a asi za 10 minut starou ženu, údajně její matku, dívku nejdříve zastřelili a hodili do Vltavy a potom teprve několika ranami do vody hodili starou ženu a teprve ve vodě několika ranami zastřelili. Dle výpovědi vojínů měly tyto ženy stříleti po autu červeného kříže. Ženy byly přivedeny Vlasovci do kasáren a tam jakýmsi stanným soudem odsouzeny k smrti a našimi vojíny odstřeleny. Totožnost nepodařilo se zjistit.
Policejní rada: […]11
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 106/CIII/3/16. Bojová hlášení 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 8. 5. 1945, č. l. 855. Originál strojopisu
1 Srov. AUSKÝ, Stanislav A.: Vojska generála Vlasova v Čechách, s. 174-175; ŽÁČEK, Pavel: Prahou pod pancířem vlasovců, s. 83.
2 Správně: Američané.
3 Srov. ANTONOV, Rastislav: Praga – Piľzen – Šljusseľburg. In: KROMIADI, K.: Za zemlju, za volju… SBONR. San Francisco 1980, s. 233-236.
4 Srov. MAREK, Jindřich: Armáda barikád, s. 80-81.
5 V německé vojenské infrastruktuře: Funkerkaserne, Prag XVIII., Schillstr. 30.
6 SS-Oberführer Emil Heinrich Christoph Klein (1898-1970), velitel ženijního pluku (Pi-Rgt.) „Klein“ bojové skupiny „Wallenstein“. S[v. ŽÁČEK, Pavel: Akce „Štěchovice“/1. In: Národní osvobození, 2001, č. 14, s. 8.
7 Povstalecké velitelství „Josef“ sídlilo v hydrologickém ústavu v Praze XIX.
8 Kpt. Jaromír Nechanský (1916-1950), velitel operační skupiny „Platinum-Pewter“ a předseda vojenské komice ČNR.
9 Brig. gen. Karel Kutlvašr (1895-1961), vojenský velitel Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“).
10 Dr. Zdeněk Borkovec, přednosta Kriminální inspekce II (K II) Policejního ředitelství v Praze.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Pomohli? Nesporně. Ale tím nepřestávají být zrádci své země a osvoboditeli se rozhodně nestávají. Zatímco ROA stojí k službám Hitlerovi, jiní už skoro rok, od Komárniku a Dukly, prokazují, že za naši svobodu dají krev i život.
Je dobře, že se zpracovává téma ROA v Pražském povstání. Byla to rozhodně vzorová vojenská akce. Jen mám někdy dojem, jestli se tím nechce pomoci v přepisování dějin. Aby prostě za žádnou cenu nebyl za osvoboditele považován spojenecký voják, a ještě k tomu sovětský.
Ale těch 140 000 obětovaných životů tím neodčarujete. Protože my víme svoje. A je nás, kdo vědí, ještě dost.