Jazykový oříšek pro superúředníka: budeme mít rádkyni, radnici nebo paní radovou?

Státní úřady si v souvislosti s novým zákonem o státní služeb řeší, jak správně nazývat ženy ve vysokých úřednických funkcích.

V mužské podobě zní názvy nově zřízených pozic jako je „odborný rada“ či „vrchní rada“ sice staromódně, ale poměrně srozumitelně.

Názvy funkcí jako by ale odkazovaly do doby, kdy ani nepřicházelo v úvahu, že by se o podobné funkce mohly ucházet ženy. Jak si tedy poradit se ženskou variantou „rady“?

Napůl vážně, napůl z legrace…

Problém s pojmenováním se řešil už vloni na plénu Poslanecké sněmovny. „Kdyby tento zákon nebyl tak vážný, tak je to až komické. Vrchní ministerský rada, ministerský rada, vládní rada, vrchní vládní rada. Tak můj skromný dotaz: Jak to budeme přechylovat, když tu funkci bude zastávat dáma? Jak se ta funkce bude jmenovat? Myslím, že je to úplně zbytečné, legrační. Paní radová?“ ptal se poslanec ODS Zbyněk Stanjura.

Odpovědi se tehdy nedočkal. Na úřadech a ministerstvech se tento jazykový oříšek nyní „napůl vážně, napůl z legrace“ intenzivně řeší.

Mezi návrhy se prý objevilo i „rádkyně“ podle vzoru ministryně. To však není odvozeno od slova „rada“, ale od „rádce“, které má jiný význam. Podobně nesmyslně se jeví i další zmiňovaná varianta „radnice“.

Používat bez předsudků

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český na dotaz HlídacíPes.org ale zmínila jen jedinou jazykově čistou možnost: paní radová.

I to má ale historicky jiný význam. Z filmů pro pamětníky víme, že paní radová, podobně jako paní doktorová či ministrová byla manželka příslušného nositele funkce.

Dnes se mimochodem běžně souslovím „paní radová“ označuje například i poklidné provedení plaveckého stylu „prsa“ s hlavou vysoko nahoře…

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český však paní radovou bere na milost:

„Rozpaky, zda lze přechýlenou podobu vůbec užít, často vzbuzuje tvar radová, k němuž lze podotknout, že je z čistě jazykového hlediska naprosto v pořádku. Důvody rozpaků při užití jsou mimojazykové a mají kořeny v prvorepublikovém označení žen podle manželovy funkce. Představy žen z filmů pro pamětníky, které se nám vybaví ve spojitosti s označením paní radová, přijímání označení radová poněkud zpomalují. Protože ale přibývá žen, které tuto funkci (v různých oblastech) vykonávají, oslovení paní radová se vžívá, a to např. ve spojeních policejní radová, zdravotní radová, obchodní radová. Doporučujeme jej užívat bez předsudků.“