Jan Urban: Zostuzení paranoidního Putina. Ten, kdo přijde pak, může být mnohem horší
Není sporu o tom, že ruský režim zažil o víkendu otřes, jehož důsledky je dnes jen těžké dohlédnout. Ruskou společnost jistě nezajímá a neovlivní překvapivě jednotné hodnocení světových médií, jen těžko skrývajících překvapení a trochu i posměch nad slabošským chováním Vladimíra Putina.
Mnohem důraznější dopad na domácí situaci budou mít desítky záběrů ze sociálních sítí z Rostova na Donu, ukazující vřelou podporu, jaké se na ulicích města Prigožinovým povstalcům dostalo.
Nevadilo, že to jsou námezdní hrdlořezové, ochotní za peníze zabíjet v Africe, Sýrii nebo na Ukrajině. Nevadily ani nepříliš důvěryhodné záminky k rebelii. Ale konečně se našel někdo, kdo se Putinovi postavil.
Putin se bude mstít
V diktatuře, postavené po staletí na ovládání mas strachem a indoktrinací, jsou kompromisy nemyslitelné.
Ruská státní doktrína, vtloukaná od dětství do každého jednotlivce, stojí na mýtech o neporazitelné armádě, které se bojí celý svět, na pohádkách o tom, jak celý svět Rusku závidí jeho kulturnost, svaté pravoslaví, které jednou spasí nemravný a zkažený svět, a to všechno pod neomylným vedením Vůdce v moskevském Kremlu.
Největším vítězem této krize je bezesporu komunistická Čína. Reputace Ruska a celého ruského projektu v zemích třetího světa je dnes poškozena na velmi, velmi dlouhou dobu.
Většinu toho teď rázem zničila podivná okupace jednoho města a jednodenní vyjížďka několika tisíc žoldáků směrem na Moskvu. A bude dosti obtížné najít jakékoliv uklidňující vysvětlení.
Zvláště když vystrašený diktátor i se svým loutkovým viceprezidentem Medvěděvem raději a pro jistotu opustili Moskvu a nechali za sebe vyjednávat svého běloruského spojence. Tohle je největší ruské ponížení od léta 1941, kdy Sovětský svaz napadl jeho spojenec Adolf Hitler.
Nemá to logiku. Putin se bezpochyby bude mstít. Člověk, který schvaloval vraždy a otravy „zrádců“, stejně jako teroristické útoky doma i za hranicemi Ruska, nemůže dodržet jakoukoliv dohodu či příslib, daný organizátorovi povstání Jevgeniji Prigožinovi.
Pokud by majitel „skupiny Wagner“ přežil déle než několik měsíců, budou to ruská společnost a silové struktury státu vnímat jako další důkaz Putinovy slabosti. Příslib běloruské ochrany proto Prigožinovi nejspíš bude sloužit jen jako zastávka na cestě do Afriky, kde má rozsáhlé majetky a dostatečné zázemí skupin „svých“ ozbrojenců.
Dokud však bude Putin naživu, půjde mu každý den o život. Jediné další vysvětlení naznačil bývalý britský generál lord Richard Dannatt.
Ostuda nebo běloruská finta?
Je třeba zvažovat i jakkoliv nepravděpodobnou možnost, že celé Prigožinovo „povstání“ bylo jen zpravodajskou hrou k přesunutí jednotek Wagnerovy operační skupiny pod jiným jménem do Běloruska.
Pokud by se podařilo získat souhlas běloruského diktátora Lukašenka, znamenal by útok wagnerovců z běloruského území zásadní zlom ve válce.
Otevření druhé fronty v blízkosti Kyjeva a riziko ohrožení zásobování ukrajinské armády zbraněmi a municí ze Západu by představovalo pro Ukrajinu smrtelné nebezpečí. Zatím této spekulaci nic nenasvědčuje, ale Putinově režimu by nic nepomohlo víc. Brzy se přesvědčíme.
Zatím to však opravdu vypadá jen na obrovskou domácí ostudu. Ruský prezident musí v takové chvíli rychle stabilizovat především tajné služby, které nedokázaly rebelii wagnerovců zabránit.
Stejně důležitá je situace ve vedení armády, neschopné porazit početně mnohem slabšího ukrajinského protivníka. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu, dlouhodobě kritizovaný pro neschopnost, proto může ve svých osmašedesáti letech kdykoliv odejít do penze a posloužit jako obětní beránek.
Vladimír Putin si však zcela určitě nepřipustí to nejdůležitější – cokoliv od této chvíle udělá, bude poměřováno ostudou a jeho osobní prohrou z minulého víkendu. Už nemůže udělat nic dobře.
A jeho paranoia a trvání na představě vůdce novodobého Ruska ho povedou ke stále radikálnějším a násilnějším řešením. Výše zmíněná „běloruská finta“ by sice výrazně zvýšila riziko vojenské konfrontace se Severoatlantickou aliancí, ale zostuzenému zoufalému a paranoidnímu diktátorovi by sázka na pokus o bleskové dobytí Kyjeva mohla připadat lákavá.
Největším vítězem této krize je bezesporu komunistická Čína. Reputace Ruska a celého ruského projektu v zemích třetího světa je dnes poškozena na velmi, velmi dlouhou dobu. A Čína, ekonomicky vytlačující Rusko nejen ze Střední Asie, ale i z východní Sibiře, bude mít nyní v Africe, Latinské Americe i Asii mnohem volnější ruce, větší vliv a silnější pozici.
Představa, že by mohl být nahrazen o něco liberálněji uvažujícím politikem, náchylnějším k nápravě vztahů s demokratickým světem, je dnes méně pravděpodobná než kdykoliv před víkendovým ponížením Ruska v jeho vlastních očích.
Diktatury na čínský způsob
Pro Rusko, traumatizované porážkami v první světové válce, v počáteční fázi napadení hitlerovským Německem v roce 1941, stejně jako prohrou ve studené válce, tyto konflikty neskončily dodnes.
V současnosti však svět prochází proměnou diktovanou rozvojem informačních technologií a umělé inteligence. A ty, jak už naznačuje řada výzkumů dopadů na společenské vazby, komunikaci a hodnoty, už demokracii vůbec nepotřebují.
Díky nim přece i v demokraciích vyhrávají nezodpovědní populisté, přestože před očima všech poškozují vlastní země. Jako malý příklad stačí připomenout výsledek brexitu. Hodnota exportu britského zboží a služeb mezi roky 2012 a 2021 vzrostla o šest procent.
Ve stejné době hodnota stejného exportu Evropské unie, tedy společenství států snažících se o společná nadnárodní řešení, vzrostla o 29,1 procenta.
Pokud současné „narodnické“ diktatury dokáží po čínském způsobu udržet kontrolu nad sociálním smírem ve společnosti, bude jim nová informační revoluce v budoucnosti výrazně pomáhat.
Víkendové ponížení ruského diktátora, který ve svých představách usnul v 19. století, na tom nic nezměnilo. Jak řečeno – ten, kdo přijde po něm, může být ještě mnohem horší.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
17 komentářů
Má už Lipavský zaplacenou tu dovolenou na Krymu?
K případnému přesunu wagnerovců do Běloruska pro útok na Ukrajinu ze severu by ani Putin, ani Prigožin, podobné divadélko z minulého víkendu nepotřebovali. A už vůbec by nebylo třeba sestřelovat ruská letadla a vrtulníky wagnerovci při pochodu na Moskvu.
Je to situace mimořádná,to co se odehrálo v Rusku v sobotu 24.6.Prigožin ,takto vrchni velitel Vágnerovy žoldácké armády obsadil Rostovské velitelství,odkud jsou řízeny operace na Ukrajině, to je nejvážnější čin této činnosti proti Rusku .To ostatní jsou jen následky této nepodřízenosti. včetně obsazení Voroněže a pochodu na Moskvu.Vojenské puče se odehrávají ,jejich zvládnutí je na nižších dévéťácích ,kdy jsou osloveni a je jim dána v daném okamžiku moc. V této situaci to byl prezident Lukašenko ,který dal Prigožinovi rozhřešení ,za ztrátu miliardového majetku, ztrátu velení nad Vágnerovou ozbrojenou skupinou,exil v Bělorusku. To samozřejmě, není všem dnům konec ,jak se říká. Západ před Atlantikem a za ním se potutelně raduje,ze slabiny Moskvy,Horší je to v Kyjevě ,kde prezident Zelenský je rozrušený z nepředvídané situace a neodhadnutelných činů co budou následovat.Mnoho ruských vrcholných lampasáků bude degradováno nižšími funkcemi někde na“ Altaji“ a odchody do důchodu. Pohádku ,že o tom všem věděla vševědoucí CiA ,to mohou brát jen chudí duchem.Jsou jen dvě možné alternativy dalšího vývoje v Rusku,okamžitá jednání o příměří, druhou alternativu ,ani nechci vyslovit.Po vylodění v Normandii,následoval atentát na Hitlera spojený s pokusem o puč,který byl potlačen,ale válka spěla k vítězství. spojenců .Za této situaci spěje válečná operace asi k příměří, Jak to dopadne ,nelze odhadnout,vždyť´ i mír je zrušitelný,jak je známo o Brest-litevském miru z 3/1918,který inicioval Lenin s Německem a R-U, který byl později mocensky zrušen Versaillskou smlouvou. Čína má opět dobrou kartu.
Prigožin je mrtvá figurka.
Putin může použít obvyklý narativ: Hodný car, obklopený zlými služebníky. Vypadá to, že se na něčem takovém už i pracuje.
Tři poznámky:
1) Ruské zpravodajské služby zřejmě selhávají. Za války v Afghanistánu, jejich zpravodajci, ačkoliv měli sídlo přímo v Kábulu, nevěděli nic o svém úhlavním nepříteli, Talibanu. Podle toho ruští velitelé rozhodovali a proto dopadli, jak dopadli.
2) Vyjadřování (nejen) našich komentátorů mi připomíná debaty poručíka Duba s Hejtmanem Ságnerem: „…ano,pane hejtmane, o tomto jsme již před válkou debatovali s okresním školním inspektorem…“. Sokrates údajně pravil: „Vím, že nic nevím“ O autorech většiny současných komentářů si troufám tvrdit, že pro ně platí varianta: „Nevím, že nic nevím, ale hlavně že do toho kecám“.
Trefné.
K tomu prvnímu bodu: Naprosto stejně selhali o něco později zpravodajci USA.
Jestli bych si dovolil určitou – až konspirační teorii. Co se teď psalo v médiích, tak „.. ruské zpravodajské služby “ neselhaly, ale že se jim ty informace o přípravě puče podařilo získat krátce předem.
Jenomže – a berte to, zase jako teorii, prakticky nejjednodušší řešení, bylo právě toto, nechat ten puč vypuknout, a nechat pochodovat těch pár tisíc wágnerovců na Moskvu. – ani k ní nedojeli, jak víme. A mezitím si přes Lukašenka dojednat s Prigožinem jejich kapitulaci., tedy hlavně včetně bezpečnostních záruk pro něj.
Američané by to asi řešili jinak- jestli by snad poslali nějaké commando na Prigožinův hlavní štáb, aby to tam postřílelo a pozatýkalo, ale to by se asi nedalo připravit a nacvičit včas.
Možná, pro připomenutí, jak Rusové přemýšlejí, připomeňme Napoleonův útok na Rusko 1812, kdy dokonce obsadil Moskvu, ale ani tím válku nevyhrál – car s celým svým dvorem se prostě přesunul o kus dál do pustiny a válka pokračovala dál, a Napoleon s vyčerpanou armádou to pak obrátil domů. Rossia bolšája, to bylo vždycky ruské heslo..
… no máte to trochu více pomotané, protože „ruské zpravodajské služby “ nebyly v Afghanistánu – tam byl SSSR, a tehdy Talibán vůbec ještě neexistoval… Ten vznikl až po r. 1992 – a to už zase nebyl SSSR (jako soused), ale už jen Rusko – a to bylo daleko.. Ale když ten SSSR tehdy v tom roce 1989 odešel, tak to bylo s fanfárami přes dvě oudolíčka a byl doma – a Nadžibulláh se držel u moci ještě 2 roky… Bylo by dobré se držet oficiálních pojmů a ne rádoby vtipných domněnek (i když se určitě euroSkeptik ozve, počítám s tím..).
Proč bych měl josefe reagovat na každou blbost, kterou zplodíte? To bych se musel upsat a za to mi opravdu nestojíte.
Mimochodem, ten dosavadní výsledek z pohledu Putiinovo moci nevypadá zase tak špatně, Povstání potlačeno, gosudar dal veliteli povstalců milost tím že ho poslal do vyhnanství. Tohle je tak klasické ruské řešení , že by k tomu mohly i v médiích vyhrávat kremelské zvony. Bože cara chraň, jak to kdysi zpíval lid Ruska v chrámech..
Což tedy i další východní potentáti snadno pochopí,..a třeba se i něco přiučí. (nejen východní, taky se ted psalo,Macron chce na summit BRICS, taky by se rád přiučil..)
Opačný je samozřejmě názorový postoj Západu , který podporuje Ukrajinu, a Putinův pád by samozřejmě uvítal.. Ale i k tomu je daleko..
No a pokud se týče té demokracie – tam by se dalo říct, že volby jsou vždycky soubojem propagand, a at si voliči vyberou.
Jenomže, pokud hovoříme o populistech, ti se mají (dle definice) vymezovat proti elitám.. A ono je – právě v té moderní době docela neelementární určovat, kdož jsou ty elity, které mají ten patent na pravdu a vládu…
Západ se raduje předčasně a Lipavský projevil totální myšlenkový kolaps hodný 4% menšiny. Zelenskyj se bojí sám o sebe, už sami Ukrajinci ho viní z rozpoutání konfliktu na příkaz Západu. Kdyby Putin padl, což se nestane, přijde jiný, mnohem tvrdší kolík a ten s Ukrajinou zatočí po bolševicku. Připomínám, že se bojuje jen na územích svobodných republik patřících podle dohod po rusko. To, že to západ jako neuznává na situaci nic menění.
S omluvou a pro přesnost připomínám, že žádné dohody nikdy nekonstituovaly existenci „svobodných republik patřících podle dohod pod Rusko“. Obě tzv. minské dohody jsou volně dostupné na internetu a můžete se tak napříště vyvarovat mylných tvrzení.
… no to ano, ony totiž ty „svobodné republiky“ byly uznány Ruskem až v pondělí před válkou, která je od 24.2.2022… Tehdy dokonce i naše ČT ukazovala jásot obyvatel těchto „republik“, protože od toho března 2014 tam bylo opačné Kosovo, protože ten „Západ“ tentokrát žádné humanitární bombardování proti Ukrajině nekonal – jako „hanebně“ konal v tom Kosovu – ale nejen tam , ale tehdy zejména v celé Jugoslávii včetně velvyslanectví Číny v Bělehradě – což tedy Vy dobře víte…
TO bude tím, opačný josefe, že rusácké vraždění žen a dětí na Ukrajině se na rozdíl od vypínání proudu Američany v srbsku provádějícím genocidu na Albáncích ano.
Putin dostal záminku zbavit se zjevně neschopných velitelů. Trochu to připomíná let Mathiase Rusta v roce 1987.