109 komentářů

1. Štěpán Vinkler napsal:

   27.10.2020 (7:10)

   Díky za článek, mám drobnou výhradu k působení prezidenta Beneše v Anglii. Exilová vláda v čele s prezidentem byla uznána až v červenci 1941, v článku je zavádějící zkratka. A mohu poprosit o zdroj k větě: „Aby se prosadil, nechal zavřít do anglických vězení a táborů stovky svých politických odpůrců.“
   Děkuji moc.

   • Tomáš Krystlík napsal:

     28.10.2020 (10:09)

     Kuklík, Jan, Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939–1945. Karolinum, Praha 2004

   • Jan Urban napsal:

     28.10.2020 (18:24)

     Dobrý den,

     máte pravdu s ustavením exilové vlády, v textu jsou zkratky – a některé ke škodě věci. Zdrojů k internaci československých občanů – jak anglických tak českých, je víc. Třeba Kniha Vladimíra Ležáka-Borina „Za přeludem pravdy“. Anglické archívy nejsou dodnes, bohužel, kompletně zpracovány. Internaci prováděly britské orgány na základě písemných žádostí a „doporučení“ odboru plukovníka Moravce, který konal na přímé pokyny Edvarda Beneše.

2. Sam napsal:

   27.10.2020 (7:46)

   Dobrý článek, ale jedna vlaštovka jaro nedělá.
   U vzniku Československa rozhodně nebyla poctivost Masaryka a Beneše,, ale pevné ekonomické a kulturní základy dané habsburskou monarchií. Bylo mnoho podvodů, ale také mnoho šťastných náhod, které umožnily určitě dobrou prosperitu státu. Dneska se nikdo neptá, jestli vrátil Masaryk americkým krajanům vypůjčené peníze, za které z luxusních britských, amerických a jiných hotelů řídil Vozkovu záškodnickou agenturu , ani proč se po válce stal nedotknutelnou osobou s titulem Osvoboditel. Zakrvavené ruce Beneše a Svobody také nejsou dokladem o nějaké české holubičí povaze. Největší tragédií je, že nadále v českých zemích mají silné slovo národovci, rasisté a další vyznavači násilí, kteří se neliší od tvůrců Norimberských zákonů a Benešovců.

   • Ilseli napsal:

     27.10.2020 (14:32)

     Děkuji za odvahu a článek i komentáře. Zazněly tu slova a fakta, které máme v podvědomí ale nikdo nemá ani odvahu o tomto takto mluvit. Pravda byla tak pošramocená a zřejmě těžko půjde napravit. Bezpráví je překřičeno a ba ještě více…
     Skupina Epidemie zpívá písničku o tom zda jsme český národ nebo jen český stát….. .

3. Karel Sobotka napsal:

   27.10.2020 (7:57)

   Úloha historika je naučit se vytvářet pochopení kontextů mezi těmi, kteří čtou jeho texty. V tomto článku kontexty nevidím, spíš vidím, že pan Urban neumí zůstat u tématu.

   • Jan Bárta napsal:

     27.10.2020 (9:13)

     Pochopení textů a kontextů těch kdo čtou texty ? Nebo „úloha historika“ ? Úlohy historikům byly ukládány politiky a zmanipulovaným veřejným míněním už od 18.století. A vždy se našli tací, kdo vyhověli, třeba v zájmu „národa“, nebo se podřídili šílenství historirického materialismu. Pan Urban zde napsal jen kratičké upozornění na nesporná fakta z nejnovějších českých dějin; chtělo by to rozšířit v čase. Jedním z projevů falešného českého velikášství, je ona legrační malá soška malého člověka Beneše na základech bývalé románské rotundy před Černínským paláce. Já naopak vidím, že pan Urban se výtečně držel tématu v prostoru, jenž mu byl dán. Dík.

   • Anna napsal:

     27.10.2020 (16:24)

     Nevidím žádné vybočení z kontextu, naopak, jsou to informace velmi relevantní. Je třeba odložit falešné“národovectví“, což nám mnohdy dělá potíže. Určitě hlavně Beneš je nám vykreslován ve falešném světle.

4. Josef Hejduk napsal:

   27.10.2020 (8:07)

   Děkuji za tento článek a do posledního slova s ním souhlasím.
   Beneš byl sice schopný vyjednavač a dokázal na Versailské konferenci vymoci území, kde vznikla Československá republika. Dlužno podotknout, že Maďaři přišli o většinu svého území. Jaký byl ale další osud naší republiky?
   Také se dosud neobjasnila Benešova kauza, kdy do Anglie převedl na úhradu svého pobytu peníze z nějaké banky, které mu nepatřily. Jeho role po válce ? První prezident, za kterého se musíme stydět. A nebyl poslední (i ten poslední tam patří).
   Svoboda? 3x zradil! Poprvé císaře, když narukoval do armády a složil přísahu. Potom ale přeběhl na druhou stranu a proti té armádě bojoval.
   Druhá zrada: Jak vyplývá z článku, zradil svoji armádu nečinností při likvidací kádrů. Následně zradil prezidenta Beneše, když také umožnil Gottwaldovi únorový puč.
   Třetí zrada: Rok 1968. Jak obrovské naděje a důvěru dostal od celého národa. Musel vědět, že se chystá vpád armád na naše území a nezasáhl. Jeho role v Moskvě není zcela objasněna. Prý hrubě naléhal na naše odvlečené představitele, aby moskevské protokoly, které znamenaly uznání okupace podepsali. Viděl jsem ale, když do Moskvy přiletěl, jak se líbá s Brežněvem. Nakonec, jeho nedůstojný konec.

   • Ondřej Wagner napsal:

     28.10.2020 (16:07)

     Kdyby Rakousko-Uhersko nezahájilo první světovou válku, na které zbytečně pro nějaké mamlasy umíraly statisíce lidí, kdyby RU nedopustilo zchudnutí celých vrstev obyvatel, tak by Československo nevzniklo. Takže za vznik Československa poděkujme Františku Josefu I. Poučení z toho je jasné, vedení země by nemělo vstoupit do války bez souhlasu obyvatelstva v referendu, s výjimkou obranných válek, pokud nás někdo napadl.

     • FYI napsal:

       11.11.2020 (15:38)

       To je opravdu velmi úsměvná představa, že referendum všechno řeší.

       V trochu normální situaci země do války nikdy nepůjde.

       A pokud náhodou v referendu by prošlo vyhlášení války, je jen otázkou času, kdy se nálady změní a pak se začne hledat viník. A zpravidla tam, kde snad ani nemohl být…

   • Gabriel Pirický napsal:

     6.11.2020 (13:14)

     Nie, Maďari neprišli o väčšinu svojho územia. Uhorské kráľovstvo bola mnohonárodnostná centralizovaná monarchia a po 1. sv. vojne došlo k jej rozpadu. Môžeme diskutovať o tom ako boli alebo neboli stanovené hranice, ale rozpad samotný Maďari „pripravovali“ po rakúsko-uhorskom vyrovnaní svojim nekompromisným postojom a aroganciou k ďalším národom. Tie sa potom vo vhodnej chvíli chytili svojej príležitosti.

   • Nechutno napsal:

     13.11.2020 (4:52)

     Také děkuji za tento článek a do posledního slova jej považuji za zcestný tím, že aplikuje dnešní názory a postupy na poválečnou dobu po I. sv. válce a II. sv, válce, zcela mimo historický kontext doby. Což by se Janu Urbanovi, který se vydává za historika, stávat nemělo. Jen páchá další neporozumění a konflikty. Přesvědčit touto cestou nemůže, ale udělat nechutno ano.

5. martin napsal:

   27.10.2020 (8:12)

   obavam se pane Urban, ze s takto otevrenym pristupem k vykladu dejin u vetsiny ceske populace tvrde narazite. me stacilo, kdyz jsme v ramci sirsi rodiny narazili na mnichov a ja se jen zminil, ze anglicanum se v 1918 nelibil vznik Ceskoslovenska s tak velkou nemeckou mensinou v pohranici, a kdyz doslo k problemum, tak nebyli ochotni za nas tahat horky kastany z ohne.

   je otazka, jestli to podavat po malych davkach, nebo to vybalit vsechno najednou. kazdopadne od listopadu 1989 se v tomto udelalo velmi malo a vetsina lidi hlavne starsi generace zije v historickem bludu

   • Dr. B napsal:

     27.10.2020 (12:49)

     No myslím, že u nás je v podstatě jedno, zda se budou historická fakta podávat „po kapkách,“ nebo naplno. Bohužel ani jedna cesta nepovede k pozitivnímu ohlasu. U nás máme (stejně jako ostatní národy) rádi především ony mýty a idealizování všeho, co české jest. A ostatnímu prostě nevěříme, protože to nekoresponduje s naší představou.
     Když jste zmínil vaši negativní zkušenost v „rámci širší rodiny,“ vzpomněl jsem si na podobný osobní zážitek. Stačilo, abych taktéž pouze zmínil nezpochybnitelný historický fakt a bylo zle. Konkrétně jsem jen řekl, že Mussolini je držitelem nejvyššího českého (tenkrát československého) státního vyznamenání, Řádu Bílého Lva. A pak jsem neprozřetelně dodal, že Mussolini ho dostal v podstatě za vyzdvihování Jana Husa. A abych to dorazil, zmínil jsem jeho podporu českým legionářům.
     No co vám budu povídat málem jsem nestačil zdrhat 🙂
     Starší generace už patrně nikdo z jejich vidění světa nevytrhne, ale pokud by se našlo dost pedagogů, kteří by historii učili fakticky a nikoliv ideologicky, pak by mohly příští generace možná chápat naše dějiny víc tak, jaké opravdu byly. Ono přiznat si, že máme také spoustu historického másla na hlavě, je podle mě cesta k lepší, rovnější a čestnější společnosti. A o to by snad učitelům obecně mělo jít, pokud svou práci považují za poslání. Jen by to chtělo někoho, kdo by věděl, kde takové učitele vzít 🙂

     • ČERT napsal:

       27.10.2020 (23:08)

       Tak je tady, kromě takového až pohádkového náhledu na dějiny „jednoznačné dobro vs. jednoznačné zlo“, asi prostě problém nepochopení toho, že ty různé postoje, okolnosti atd. se v průběhu času různě vyvíjely a měnily, jak prostě i v normálním životě chodí… Tak třeba ten Mussolini, kterého lze před 1.světovou válkou označit za socialistu, a krajního nacionalistu z něj udělala právě ta válka, co by nepodporoval logicky naše legionáře, když Itálie tehdy bojovala proti Rakousku-Uhersku (mj. aby taky úplně definitivně dovršila to svoje národní Risorgimento z 19.století, ale šlo jim o mnohem víc) a přece i v Itálii se formovaly naše legie, že…
       Jinak, od roku 1918 se právě Itálie docela i třela v otázce mocenského vlivu na tu mladou ČSR s Francií, a když už je tady ta kritika Beneše, třeba i nějaké ješitnosti či pod., tak je známo, že právě on jako ministr zahraničí dal tehdy dost otevřeně najevo, že dáváme přednost Francii před Itálií. To bylo ještě před tím Mussoliniho fašistickým převratem…

       • Ano, selhání napsal:

         13.11.2020 (2:43)

         Ano, máte pravdu v tom, že daný článek nechápe kontext doby a očekává nebeská řešení, která nikde ovšem neexistují. Od historika projev selhání. A další v tom, že ani nenaznačuje, na základě svých hlubokých znalostí, jak se situace kolem I. světové války měla řešit lépe. K čemu pak takoví „historici“ jsou?

     • David napsal:

       28.10.2020 (9:01)

       nemyslím si, nepozoruji, že bychom jako národ milovali mýty, romantické lži, to bychom na tom byli se smyslem pro identitu velmi dobře, protože mýty, archetypu, to jsou příběhy, které mohou zachytit realitu do důsledku a na úrovni, na které se žádné filosofování a bádání k životu vyjádřit neumí – tedy síla a obrazotvornost příběhů je významným komunikačním jazykem a formátem, který vnáší do života společnosti formu sdělení, o které umí přemýšlet, a také si představit, všichni lidé bez ohledu na vzdělání, postavení, intelekt atd. Příběhům rozumí každý, všichni komunikujeme v příbězích. Dokonce bych zašel až tak daleko, že ne vźdy musí být v příběhu kždý detail skutečný, tedy že se nemusel stát, aby měl svou výpověď o životě pravdivou. Symbol atd. Problém s námi vidím v tom, že my NEumíme vyprávět ani základní příběhy, neumíme tento jazyk používat, abychom i tu romantickou lež vůbec nějakou měli (a nejsem pro to, aby naše identita stála na přibězích, které jsou lživé). My nemáme ani takové. A pak chtějme, abychom porozuměli, vykládali kontext z doby minulých, interpretovali události a životy, příběhy lidí, kteří žili před stovkami let???? Pak to dopadá tak, že lidé melou to své, co si zrovna myslí, aniž by se uměli vcítit a pochopit tehdejší příběhy skutečných lidí. Dokáže dnes někdo vidět, co viděl a smýšlel Masaryk? V době, která byla ve všech směrech na hraně chaosu, nepřátelství? Umět se tehdy zorientovat a my to chceme hodnotit z dálky prizmatem dnešních názorů a diletanstství? … aha!

   • Karol Kučera napsal:

     27.10.2020 (14:15)

     Treba o tom písať často a pravidelne, uvádzať zdroje a vysvetľovať, vysvetľovať, vysvetľovať.

   • petrph napsal:

     27.10.2020 (15:39)

     No, když už o tom mluvíte, tak v té větě „ze anglicanum se v 1918 nelibilo (něco) a a kdyz doslo k problemum (1938) , tak nebyli ochotni (něco) je bohužel celá tragédie nástupu nacismu a druhé světové války. Ono jde totiž o to, že v tom roce 1918 bylo Německo poraženo, a označeno za strůjce světové války.. Tudíž- už tehdy byl verdikt západních velmocí (GB a Francie), „musíme dát Německo pod kuratelu aby se to nemohlo opakovat“. A proto taky mj dlouhá ustanovení Versaillské smlouvy, kde dokonce stálo přímo, že do německých menšin v cizích státech nesmí Německo zasahovat a nesní si na ně činit nárok.
     Tudíž, pokud vůbec hovoříme o nějakých otázkách německých menšin, i u nás, vždycky (vždycky) se měly řešit pouze v dohodě v rámci toho státu, nikdy (proboha nikdy) ve prospěch Německa..
     Škoda že na tohle Velká Británie (především jistý pan Chamberlain) zapomněli v těch jednáních v roce 1938. A pokud už tedy hledáte odpověď, tak jím je poměrně známé pojmenování politiky západních velmocí té doby, appeasement. Jinak řečeno, se jim nejen do války, ale ano do žádných zásahů proti Německu nechtělo – ale domnívaly se, že to všechno vyřeší vzájmenými diplomatickými dohodami, ovšem tedy na úkor menších ostatních státečků v Evropě. Nezapomeňme, že předtím už třeba Německo spolklo Rakousko, po Sudetech obsadila celou ČR, ..“ a západ furt nic… Jak se zpíváválo „pohoda, klídek a tabáček“..o pár měsíců později Německo napadlo Polsko, a vlastně taky skoro nic…

     • ČERT napsal:

       27.10.2020 (23:37)

       Jen bych ale dodal, že vliv Francie na ten tzv. versailleský systém, a i tu potupu Německa, byl rozhodně znatelnější než vliv Velké Británie, která se od přílišného angažování v kontinentální Evropě držela relativně stranou, a mohla mít (a měla) k tomu i nějaké kritické výhrady. Já bych tady viděl možná i vliv nějaké starší francouzsko-německé rivality (a můžeme jít dost hluboko zpátky, přes Napoleona minimálně až k Ludvíku XIV.)… Vždyť jak Francouzi před rokem 1914 hrozně želeli toho, že jim Němci v té předchozí válce let 1870/71 sebrali Alsasko a Lotrinsko…
       V případě Velké Británie bylo taky dost podstatné, že ta za 1.světové války porušila svojí cca 200 let starou tradici konceptu, podle kterého ta habsburská monarchie ve střední Evropě je zárukou nějaké evropské rovnováhy a relativní stability a snažila se udržet její existenci (vždyť hypoteticky se to habsburské impérium mohlo rozpadnout už někdy mnohem dřív, třeba s napoleonskými válkami, revolucí 1848-49, nebo už v průběhu předchozího, 18.století)… Po roce 1914 prostě Velká Británie dala najevo, že s rozpadem Rakouska-Uherska souhlasí, nebo přistoupila na to, že je to dokonce žádoucí alternativa… Taky pokud se snad objevuje kritika, že Československo od roku 1918 bylo produktem nějakého českého nacionalismu, tak co bylo Rakousko-Uhersko nebo vůbec ta habsburská monarchie, že… Prostě normálně dynastické panství lepšolidí Habsburků (a to „lepšolidí“ je úplně doslovné, když si uvědomíme, na čem bazíroval tradiční systém nazývaný obvykle feudalismus, a asi obzvlášť, zase vzhledem k nějaké tradici, by to měl chápat ten, kdo o sobě tvrdí, že je LIBERÁLNÍ demokrat)…
       Jinak, právě ta německá okupace českého a moravského vnitrozemí v březnu 1939 (kterou Hitler vlastně porušil samotnou mnichovskou smlouvu) vedla k definitivnímu konci toho appeasementu. To, že pak v září 1939, po německém útoku na Polsko vyhlásily Velká Británie a Francie válku Německu (i když jistě máte pravdu, že ani potom se mezi nimi ještě tak intenzívně vojensky neválčilo), to bylo už právě výsledkem politiky garancí, které Británie a Francie poskytly některým dalším evropským státům, včetně právě Polska.

       • petrph napsal:

         28.10.2020 (15:02)

         Ale jistě že máte pravdu , že „.. v tom byl vliv starší francouzsko-německé rivality „..- jak sám zmiňujete předchozí války let 1870/71 kdy jim Němci sebrali Alsasko a Lotrinsko. A ještě přesněji řečeno, jak jistě víte, právě touto válkou počalo tehdy Německo spojené Bismarckem svou existenci jako militantní evropská velmoc- A to právě bylo ta příčina – proč na popud Francie ( a jistě nikoliv jen jí) bylo Německo silně omezeno do budoucna už v tom roce 1918, a proto a proto později v roce 1945 opětovná drastická kuratela nad Německem.
         Zatímco, v případě Velké Británie, bohužel v tom mezidobí (1918-1939) zvítězil politický názor. že jí vlastně vývoj na kontinentě netýká a jsou, doslova „za vodou“…Stejně jako tedy ve Francii zvítězil podobný politický názor. že jsou – před nebezpečím taky „za vodou“ tedy vlastní Maginetovou linií.. Obé byl tragický omyl, kterého si byl právě Hitler dobře vědom, takže si byl poměrně jist, že proti němu tyto velmoci nic nepodniknou. Což se i splnilo..
         A co se týče R-U. ono těch změn koncem první světové války byla spousta -a rozpad Rakouska-Uherska byl jen jednou z nich, ale taky pád císařství v Německu, pád carismu a nástup bolševik v Rusku, taky opět vzniklo Polsko jako velký a nacionální stát, a řada dalších. A když si uvědomíme, že západní spojenci tenkrát vlastně Německo ani neporazili (ani tam jejich armády nedošly), ale Německo při oboustranném vyčerpání nabídlo formálně kapitulaci, tak potom skutečně vliv Británie na osud Rakouska-Uherska) byl minimální.
         Už jsem zde kdysi formuloval svou teorii o tom, že Německo udělalo hrubou chybu, když po kapitulaci Ruska (Brestlitevský mír z 3. března 1918), přesunulo své armády na Západ a tam pokračovaly ve válce. A že mohlo udělat pravý opak – diplomaticky ukončit válku na Západě a místo toho okupovat celou střední Evropu /včetně území svého spojence Rakouska), a území na severu a východě -až k hranicím Ruska (rozuměno, těch na východní hranici tehdy samostatné Ukrajiny)… Ani by pak nějakého Hitlera nepotřebovalo…

         • ČERT napsal:

           28.10.2020 (22:32)

           Tak zase jsem nechtěl říci, že by ten vliv Velké Británie na osud Rakouska-Uherska byl rozhodující, ale prostě ten její postoj k téhle otázce po roce 1914 poněkud začal kontrastovat s tou její tradičnější linií… A taky se jistě může nabízet myšlenka, do jaké míry to Rakousko-Uhersko, ta stará habsburská monarchie, nebylo v té době a v té situaci už vlastně poněkud přežilé… Tak jak píšete, padly taky (jako režimy) carské Rusko, císařské Německo… Můžeme přidat Turecko (Osmanskou říši)… Navíc to impérium stálo opravdu prakticky jen na té dynastické identitě (jistě, v jeho rámci bylo zase specifikem Uhersko), prostě vláda habsburské, resp. už dlouho habsbursko-lotrinské dynastie. Nedovedu si ani dobře představit, že kdyby padli Habsburkové, že by se ten státní útvar (třeba jako nějaká republika, nebo pod vládou nějaké úplně jiné dynastie) měl zachovat v takové zeměpisné podobě, v jaké byl… (???)
           Jinak ale, zase Velká Británie (a nikoliv Francie) byla ve 30.letech prvotním iniciátorem toho appeasementu. To se, myslím, ukázalo třeba už v roce 1936, kdy francouzská levicová vláda tzv. Lidové fronty, přes počáteční jisté odhodlání, nakonec odstoupila od pomoci svým soudruhům ve Španělsku.
           A k té Vaší teorii o tom konci 1.světové války… Tady je ale otázka, zda by se Němcům v roce 1918 tu válku na Západě diplomaticky ukončit (tak, aby z toho vyšli opravdu důstojně a s nějakými zisky) podařilo. Tak třeba ve druhé polovině roku 1916 dohodové státy mírovou nabídku ze strany Německa odmítly (a jistě, Německo zase zavrhlo tu zprostředkovatelskou nótu, kterou tehdy předložily ještě neutrální USA)…
           Představa, že by západní dohodové státy uzavřely s Německem nějaký kompromisní mír, kde by uznaly jeho rozsáhlé válečné zisky, je docela těžko představitelná – a navíc, když ještě byly posíleny právě vstupem USA do války na jejich straně…
           Nevím, kdyby se nabízelo něco srovnatelného, tak třeba tehdy už více než 100 let stará britská zkušenost, kdy v roce 1802 Británie uzavřela mír s bonapartistickou Francií. Brzy toho ale Britové litovali a pak, s obnovenou válkou, to až do Napoleonova (a byť vlastně dvojího) pádu neudělali. Je docela možné, že třeba i jenom tahle historická zkušenost (a konkrétně tedy zase za britskou stranu, ale Británie byla za té 1.světové války v podstatě zase svým způsobem vůdčí síla Dohody), tedy uzavření rovnocenného míru s nějakým mocným nepřítelem v kontinentální Evropě, který by nadále třeba i konkuroval na oceánech atd. a mohl by být zdrojem zase nějakého obnoveného konfliktu, to tady taky mohlo hrát nějakou roli… (???)
           Jistě, jsme u spekulací…

6. nemec napsal:

   27.10.2020 (9:12)

   Naše historie je temná. S tím už nic nenaděláme. Teď nám vládne hradní pobočka Kremlu, nějaký Slovák a k moci se deroucí Japonec. S tím už by něco dělat šlo. Ale museli bychom mít hrdou českou armádu . Příkladu ve světě je mnoho. Volič je jen figurka na šachovnici.

   • Argumentujte napsal:

     13.11.2020 (0:54)

     No, bohužel jste obětí tendenčních článků, jako je ten Urbanův. Naše historie je opravdu jen temná? A jiných národů je světlá? Němců, Maďarů, Turků, Američanů, když tvořili své impérium, Ruska od r. 1547? Myslím, že jsme jako národ ublížili ostatním relativně méně, než co provedli naši sousedé. Nebo ne? Argumentujte ! Těším se !

   • Naše historie je nejtemnější na světě napsal:

     13.11.2020 (2:45)

     Naše historie je temná? Ano, určitě je. Jen jste nám zapomněl sdělit, čí historie je zářivě čistá – to víte, abychom se poučili.

7. David napsal:

   27.10.2020 (9:19)

   Po rozpadu Rakouska-uhrerska Němci v Sudetech pořád věřili, že se nepodaří samostatnou republiku založit, nebo bez nich. Byli proti Masarykovi atd. Nakonec to Masaryk dokázal v Americe. Podívejte se pohledem času 1918 – 1938, dvacet let. Od roku 1989 do dneška je to o 10 let více. To, že zpochybníte Husity, Bílou horu, rozpad monarchie je “průměr” radoby evropanství. My jsme narod idiotů, kterým schází identita, nikoliv že si libujeme v romatických lžích, ale že nám chybí smysl pro vlastní identitu a naším pohledem tak nejsme ani schopni pochopit kontext dob minulých. Už jen fakt, že lidé posuzují události dnešním pohledem v době sociálních sítí – no comment, pan Urban.

   Žel vše začíná nepochopením významu Husa, Husitstvi a reformace, tedy základů Československa jak jí vnímal masaryk. To katolictví nakonec nepřináší do společnosti nic, jen ten projev neůcty vůči české historii ve snaze nahradit jí evropanstvím.

   Co považuji za zoufalé, že schazí ve veřejném prostoru dulvěryhodné osobnosti. Doba socialních síti a internetu ještě umocňuje ten deficit

8. Roman napsal:

   27.10.2020 (9:31)

   No to jste ťal do živeho…..ale je načase po sto letech.

   • Do živého? Co to podle Vás je? napsal:

     13.11.2020 (0:56)

     Houby ťal do živého, opakuje postoje Pekaře před 100 lety. Prostě vše české je špatné, ostatní, hl. Němci jsou svatí. To už jsme tu měli vícekrát. Naposledy naštěstí před více než 75 lety.

   • Vážně novina ? Pak tedy smutné... napsal:

     13.11.2020 (2:49)

     To jste vážně nezaznamenal, že podobné názory tu šířil již ve 20. letech 20. stol. katolický historik Josef Pekař a sudetští Němci asi 100 let ? Ufff….

9. petrph napsal:

   27.10.2020 (9:43)

   No, vzhledem k nastávajícímu výročí vzniku republiky až přímo mnoho izolovaných, spolu nesouvisejících, spíše názorů než faktů.
   Takže postupně
   1) Správně pan Urban hned v úvodu píše “ Ve chvíli zhroucení rakousko-uherského soustátí ..“ – jinak řečeno, tady nějaké nové státy vzniknout musely. Nevím, jakou jinou kombinaci si pan Urban představoval. Jestli snad variantu „Česko-Morava“, a vedle toho Velké Maďarsko (včetně Horních Uher, tedy Slovenska?). Když si uvědomíme, že Maďarsko tehdy procházelo silnou nacionalizací (a brzkou fašizací), tak ta situace by byla mnohem , mnohem horší.. Jako že tedy, pokud se týká otázky Němců, pan Urban jako historik je jistě obeznámen s koncepcí státu Německé Rakousko, jehož součástí měly být naopak některé části Česka. Takže,v těch počátcích , ze strany požadavky Němců, žádné kantony v rámci ČR, jak se zde pokouší idealisticky tvrdit.
   2) Pokud se týká období 2.sv.války, částečně má pan Urban pravdu v tom že došlo k likvidaci čs. armády – tedy prakticky hned po Mnichovu. To co vznikalo v zahraničí už žádná čs. armáda nebyla, to byly pouze vytvořené čs.jednotky jako součást těch zahraničních armád, a pod vedením a potřeb, jak zahraničních generálů tak i politiků. A to že „naše vojenské jednotky ze Západu přišly pozdě, je součást daleko širší chyby, že totiž Zapad začal s osvobozováním Evropy před kanál La Manche vůbec pozdě, až v roce 1944, (a ještě se pak zdržel vlastním chaosem koncem roku před Rýnem) takže tímto „rychlejším“ Rusům přenechal do vlivu, nejen Československo, ale taky půlku Německa..
   O tom dalším, gen.Svobodovi, to by bylo na dlouhou story..

   To jen, že otevřená diskuze, je sice dobrá věc, jenže, když se to začne probírat do hloubky. tak nakonec z významu našeho státu nezůstane vůbec nic. Tak ono, vzhledem k současné aktuální situaci v tom není žádný rozdíl. Už vzhledem k zítřejší s oslavě u pana prezidenta, která z variant by byla horší, pokud byla zrušena „z hygienických důvodů“, nebo pokud by se slavnostně konala (v nějakém omezeném rozsahu)- ale „zlatým hřebem by bylo dekorování zkompromitovaného a právě z vlády vyhozeného Prymuly.. Historie v tomto dokáže být krutá -schválně co se o tomto roce bude psát za 50, za 100 let..

   • Oskar (hanák z Hané) napsal:

     28.10.2020 (16:06)

     Západ měl nějaké právo na ČSR, aby ji mohl přenechat, nebo nepřenechat Rusům? ČSR osvobodili v plném rozsahu Sověti (nikoliv jen Rusové, i když všichni rusky uměli a mluvili tak i mezi sebou). Já jsem to zažil, bylo mně 12 let tehdy, a i úprk vojáků Wehrmachtu 8.5.1945 k těm Američanům, co dorazili do Plzně a okolí. Pro upřesnění, o čem píši, cituji z Wikipedie : „Američané však setrvávali na svých pozicích a do Čech zahájili postup až 5. května 1945. Téhož dne pronikli ke Kynšperku a osvobodili městys Chodová Planá a Klatovy. 6. května v brzkých ranních hodinách byl útok obnoven. Hlavním cílem byla Plzeň, kde den předtím vypuklo povstání. Kolem osmé hodiny ranní pronikly do Plzně jednotky americké 16. obrněné divize a umlčely poslední německá ohniska odporu.“
     Apropó, Vám ten Prymula leží nějak v žaludku, copak Vám provedl?

     • petrph napsal:

       29.10.2020 (9:51)

       Právo Západu? To je podivná otázka, oni totiž i Sověti požadovali otevření druhé fronty ze západu už koncem roku 1941. Dostat Němce do kleští už o 3 roky dřív, to by ta válka byla mnohem kratší a taky mnohem míň obětí..No a taky se dá očekávat že pak by i Spojenci postoupili mnohem dál, i třeba včetně Polska.
       Zatímco, takhle jak správně píší historické prameny, i ten výpad do západních Čech měl pouze průzkumný charakter, s velice slabými silami – právě tam kde už se Němci nebránili…
       No a pokud se týče Prymuly, ten leží v žaludku spoustě lidem. Jestli jste si toho nevšiml jeho nesmyslný systém „postupného“ omezování vyčerpává zemi mnohem drastičtěji, než kdyby se prostě vyhlásil lockdown na 14 dní hned (třeba už počátkem října). Ale takhle se může stát, že nám jeho nástupce Blatný za pár týdnů ohlásí „sorry, zase to nestačí“, takže vyhlásíme další na další měsíc, až do ledna…

     • Valduk napsal:

       29.10.2020 (12:38)

       Právo přeci vždy povstane z násilí a moci, jak pravil již klasik. A tady obé dostalo přednost před rozumem. Stalin s pomocí polokomouše FDR prosadil tu nevýhodnou pro Angloameričany invazi v Normandii a přehlasoval tak Churchilla s jeho sofistikovanějším projektem útoku na „měkký podbřišek“ Evropy. Jedině tento projekt by býval mohl odříznout ruské bolševiky od střední Evropy.

10. Pavel Liška napsal:

    27.10.2020 (9:49)

    Citát : „Představa o novém Československu, jehož ekonomické a kulturní úspěchy pomohou rychle přetavit jednotlivá jazyková národovectví v jednotný československý politický národ, byla ve střední Evropě 20. a 30. let pouhou iluzí. Byl to vzdušný zámek, stavěný jen pro krásné počasí.“
    Za Československo si dosaďte Evropskou unii . Prostě jsme nepoučitelní.

11. Petr Kaminsky napsal:

    27.10.2020 (11:04)

    1) Kazdy stat je zalozeny na nejakem spolecenskem „fundamentu“. Tehdy to mozna byly nejake myty. Na jakych zakladech stoji soucasna CR? 2) Podle vseho nejvetsi problem po roce 1918 byl uredni jazyk – cestina. Jaky jiny jazyk mel tedy byt zvolen? Nemcina – zdedena po monarchii? Mimochodem – jakym jazykem se hovorilo v Ceskem kralovstvi za Karla IV? 3) Nevim, jestli mel nejaky jiny stat (treba v dnesni EU) mene „upatlanou“ historii nez my. Jsou opravdu vsichni ostatni jen narody/staty hrdinu bez zradcu? 4) Diskuze je urcite treba. Tezko rict, jaky ma byt vysledek. Prepisovani dejin? Jiny vyklad?

    • ČERT napsal:

      27.10.2020 (23:54)

      Tak Karel IV. napsal třeba svůj vlastní životopis latinsky, ale mj. česky mluvil prokazatelně taky, a úplně běžně se tu jistě mezi Čechy mluvilo česky (taky je tedy třeba si uvědomit, že tehdy většina lidí u nás byla jistě negramotná). A v takovém tom písemném projevu tehdy čeština už zažívala dost značný rozmach – a třeba česky psaná, veršovaná tzv. Dalimilova kronika (někdy z doby, než se Karel IV. vůbec narodil, krátce před tím, než se stal jeho otec, Jan Lucemburský, českým králem, tedy r. 1310), dost obecně protiněmecky vyhrazená, se dost ohrazovala proti poněmčování i z takového jazykového hlediska – pokud si teď vybavuji, v případě smíšených manželství asi hlavně u šlechty (že děti „německy jen švadroní“, je tam v jednom verši)…

12. Liberál napsal:

    27.10.2020 (11:07)

    Vážený pane, myslíte si, že máte patent na jedinou a neomylnou historickou pravdu? Že se volně vznášíte ve vzduchoprázdnu a že můžete soudit myšlenky, cíle a činy lidí, kteří se zasloužili o samotnou existenci nejen poválečného Československa jako státu, ale i českého a slovenského národa jako svébytné entity s vlastní kulturou a jazykem? V tisícileté historii české státnosti byla První republika jeden z nemhoha světlých okamžiků, kdy si naši předkové vydobyli samostatnost. Československo rozhodně nebyl žádný projekt postavený na lži, ale stát, za který naprostá většina obyvatelstva byla ochotná bojovat a umírat (viz Legie, mobilizace v roce 1938, atentát na Heydricha ..). Dovedete si Vy něco takového vůbec představit?
    Že během vzniku a budování Republiky nebylo všechno jen sluníčkové krásné? Je snad vinou vznikající Československé republiky, že byla ze všech stran obklopena nepřátelskými silami? (Viz Německo, Maďarsko, částečně Polsko.) Samozřejmě, ti všichni by si rádi utrhli kousek území. Mnozí se svých nároků dodnes nevzdali.
    Existence samostatného státu ale není procházka růžovým sadem. Jakýkoli národ a státní útvar, pokud si chce uchovat samostatnost a vlastně i pouhou existenci, musí neustále vzdorovat útokům druhých, ať již se jedná o útoky vojenské nebo „jen“ diplomatické či hospodářské. Národ, který ztratí vůli bojovat, zanikne.
    Váš článek bohužel souzní s aktuální snahou (nejen českých) elit kompletně zničit nejen náš stát, ale celou evropskou kulturu, historii, tradice v té podobě, jak ji známe a nahradit ji vysněným a nereálným multikulturalismem. Výsledkem ovšem nebude ráj na zemi, ale vpád barbarů. Říká Vám jako historikovi něco rok 476?

    • KFC napsal:

      28.10.2020 (9:47)

      Děkuji vám za příspěvek , ty ostatní snad psali sudeťáci , těm tu „nezávislí “ novináři fandí !

      • Vlastimil napsal:

        29.10.2020 (7:37)

        Také se plně připojuji k Liberálovi. Jinak je historie plná samých „kdyby“. Takže, kdyby se Rakousko-Uhersko nenechalo vtáhnout do nesmyslné války, která mu ani nic nemohla přinést (proč asi musel zahynout František dEste?), tak by p. Urban nemohl psát podobné články.

13. Jiří Dostal napsal:

    27.10.2020 (11:12)

    Urbanovsky umanutá dramatizace vcelku již známých politických zlotřilostí
    bez mocenského rámce, zato v dehonestujícím samoúčelu a bezvýchodnosti.

    • Ano, Urban zbytečně dehonestuje napsal:

      13.11.2020 (0:58)

      Ano, také nechápu, co tím po desetiletích sleduje. Nebo se právě probral?

    • Stalin byl jen figurka v rukou Čechů... napsal:

      13.11.2020 (2:52)

      Také jsem čekal poučení, jak se mělo dosáhnout ovládnutí názorů Stalina, ale kde nic, tu nic!

14. Mejla napsal:

    27.10.2020 (11:24)

    Urbanovi už asi přeskočilo. Je sice pravdou, že Beneš i Svoboda tíhli ke komunistům, ale za rozpad RU monarchie opravdu nemohou. Urban zřejmě nikdy neviděl např. fotografie genocidy srbských civilistů, často žen, páchané rakouskými vojáky, což rozzuřilo např. i Brity a monarchie zůstala jako kůl v plotě.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      28.10.2020 (15:44)

      V rakouské armádě sloužili také Češi a Moravané i příslušníci všech ostatních národů monarchie. Víte jistě, že mezi těmi, co tu genocidu páchali, nebyli budoucí Čechoslováci?
      A mimo jiné,nejednalo se o armádu rakouskou, ale o armádu rakousko-uherské mnohonárodnostní monarchie a v armádě byli i Srbové z Bosny a bosenští muslimové. Vzpomeńte si na události při rozpadu Jugoslávie a na důsledky vzájemné nenávisti mezi bosenskými Srby a bosenskými muslimy.

15. Jan napsal:

    27.10.2020 (11:46)

    Popravdě řečeno, Československo nemohlo vzniknout jinak než zahrnutím českých oblastí s německým osídlením. V pomnichovských hranicích byl jakýkoliv československý nebo český stát neživotaschopný. Provinilo se tedy Československo už jenom svým vznikem? Měli se Češi smířit na věky s postavením nestátního národa? Ale jak říká profesor Rychlík (kterého snad nikdo nebude obviňovat z bezduchého nacionalismu), každé úspěšné národní hnutí vede dříve nebo později k požadavkům na vlastní stát. Provinili se tedy Češi už jenom tím, že nenásledovali příkladu Bretonců, Velšanů nebo Lužických Srbů a nesmířili se s tím, že jsou a budou pouhou etnickolingvistockou, řekněme folklorní, kuriozitou, v rámci vládnoucího (v daném případě německého) etnika? Ale Češi neudělali nic jiného, než to, co udělali Finové, Estonci, Lotyšové, Litevci, Slováci, Slovinci, atd., vlastně naprostá většina národů v prostoru od Finska až po Makedonii. Chceme tedy říct, že kdyby všechna tato etnika, místo konstruování nějaké vybájené identity (každá identita je tak trochu “vybájená”) převzala jazyk a kulturu dominantního etnika, ubíraly by se dějiny v tomto prostoru lepší cestou? Nuže, máme tedy prohlásit: “Škoda že jsme nenásledovali Bretonce, Velšany či Lužické Srby?”

16. Karel Borovan napsal:

    27.10.2020 (12:32)

    Zajímalo by mne, zda autor článku vidí podobnou paralelu například v historii vzniku státu Izrael? Díky.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      28.10.2020 (15:32)

      Izrael není založen na národovectví, ve smyslu náhlého vzniku československého národa (v roce 1918). Izrael je založen na dávném náboženství jednoho etnika, na náboženské představě jednoho Boha, ze kterého vyplývá i představa jednoho vyvoleného národa, národa etnicky jednolitého po mateřské linii, židovství se dědí po matce a nikoliv, jak je to obvyklé v Evropě, po otci.

    • Problém Urbana napsal:

      13.11.2020 (3:00)

      Autor článku cítí především potřebu projevit se 31 let po revoluci jako inovativní, Izrael ani okolní svět zřejmě nezná ani ho nezajímá – jak alespoň lze soudit z textu článku. Což je u historika průšvih.

17. Dan napsal:

    27.10.2020 (13:09)

    Říká se: sto lidí, sto názorů. Na ten Váš máte dozajista právo, pane Urbane. Nicméně mějte na paměti, že každý vznik nového státu přináší komplikace. Můj pradědeček i děda mi povídali, jak s nimi, coby Čechy, zacházeli sudetští Němci i Rakušané (za Rakouska – Uherska). Takže bylo jasné, že se rozhodně nebudou chtít s novou republikou smířit. A s takovými lidmi se prostě v rukavičkách nejedná. V současnosti jsme svědky, kdy se kupř. Francie chce domoci svého území a svých práv a je téměř jisté, že mírovým vyjednáváním to nepůjde. Kdyby Masaryk byl stejný politický nekňuba jako Havel, dodnes by se u nás mluvilo německy. A že docházelo k přehmatům? Kde ne? Při vzniku USA? Izraele? Francouzské republiky? Sekulárního Turecka? Vždycky se našli lidé, kteří byli nějakým způsobem kontroverzní – beránci by rozhodně vzniku nového státu nenapomohli. Ať byl Masaryk jaký byl, nechal nám dodnes živý odkaz. Můžete na něj poukazovat, stejně jako na Beneše či Svobodu, ale byli to lidé, kteří v naší zemi tvořili dějiny. Určitě nebyly ideální, ale stejně je nezměníte.
    Ono posuzovat minulost očima člověka, který žije v současnosti je vždycky ošidné. Měřit dějiny dnešními měřítky je hloupost. A navíc Váš názor na minulost není jediný a někteří lidé jej ani nebudou chtít přijmout za svůj (včetně mne).
    Mimochodem – my Češi tak špatnou povahu zase nemáme, když si představím, jak probíhalo rozdělení Československa – Slovákům jsme nezkřivili vlas na hlavě. Srovnejte to s Jugoslávií, tam se o holubičích povahách opravdu mluvit nedalo.
    A vůbec – zkuste kandidovat na prezidenta a pokuste se ukázat, jak byste dějiny tvořil Vy.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      28.10.2020 (15:20)

      Máte pravdu, ale opakuji: „Podle ovoce poznáte je“ a ovocem likvidace Rakousko-Uherské monarchie byl Hitler a druhá světová válka se vším, co během ní a po ní, včetně dneška, následovalo.

      • Peter Sü. napsal:

        30.10.2020 (22:25)

        Tak. Druhá světová začala už ve Versaile a Trianonu.

        • Vladimír napsal:

          6.11.2020 (15:32)

          Maršál Foch ihned po ukončení versaillské mírové konference prohlásil, že toto není mír, ale příměří na dvacet let. Trefil se téměř na rok přesně.

      • M.C. napsal:

        4.11.2020 (18:59)

        V zásadě Masaryk nahnal sudetské Němce Hitlerovi do náruče konceptem čechoslovakismu, který z nich udělal druhořadé obyvatelstvo.
        Podobně odtrhávání různých území ve prospěch ČSR přineslo rozhořčení u sousedů, a následoval národovecký brekot nad „obklopením nepřáteli“.

        • Masaryk byl zaostalý napsal:

          13.11.2020 (3:03)

          Ano chlapče, máš pravdu. Smutnou skutečností zůstává, že v l. 1916-8 Masaryk o nějakém Hitlerovi ještě nevěděl, a soudě podle jednání všech světových politiků nebyl sám…

18. Karol Kučera napsal:

    27.10.2020 (13:52)

    Takto, ako to opísal autor, poznám históriu vzniku Československa a nasledujúce udalosti z rozprávania môjho starého otca a otca. A to ešte autor nespomenul mnohé sľuby Masaryka a Beneša, ktoré dali nečeským národom v Československu s úmyslom nikdy ich nedodržať.

19. JardaB napsal:

    27.10.2020 (15:31)

    Skoro si myslím, že o nějaké národnostní státy nešlo. Šlo e o likvidaci Rakouska-Uherska (které mocností bylo) vítěznými mocnostmi. Rozsekané jeho zbytky nikoho neohrožují. Takový umělý pidistát jsme. A opravdu svobodní jsme byli z celé 100 let (1918-38 a 1998-2020) jen 42 let !!! To je opravdu super stát. Jednou pod Němci a pak pod Rusáky.

    A ve stejném duchu Uhersko (Maďarsko) .. bylo moc velké a proto ho násilně zmenšili … z poloviny Maďarů se staly cizinci.

    A nyní se divíme snahám Ruské přebujelé ambasády a dtto Číny. A ještě se nám EU nelíbí … Jen by se jasně musel definovat cíl (obranný a proti komu) a jít na to federativně. NIkdo nevidí

20. Lipert Pavel napsal:

    27.10.2020 (15:41)

    Bezvadný a pravdivý článek napsaný s pro mne překvapivou upřímností.
    Slovy odsunutého němce „Hitler byl hajzl,ale Beneš byla taky pěkná svině!“

21. Luděk napsal:

    27.10.2020 (16:23)

    Fuj, to se za sebe jako Čecha stydim, ani se nepodivam do zrcadla a zitra na státní svatek 28.10. nebudu po 21. hodině vychazet ven!

22. Tomáš Krystlík napsal:

    27.10.2020 (16:35)

    Zatím nejobsáhlejší publikací vypořádávající se s historickými mýty a lžemi českých historiků ke Co v dějepisu nenajdete, dosud k mání jako e-book, 1546 stran formátu A5.

    • Tomáš Krystlík napsal:

      27.10.2020 (16:36)

      Oprava: Je

23. A. S. Pergill napsal:

    27.10.2020 (19:07)

    Po pádu Badeniho jazykové reformy, která měla částečně zrovnoprávnit češtinu s němčinou v úředním styku (podání by se dávala česky, přeložilo se to do němčiny a výsledek by zase úřad na závěr přeložil do češtiny – bylo by to nižší postavení, než maďarština v Uhrách, ale bylo by to alespoň něco), bylo jasné, že v rakouském státě nemůžeme zůstat.

    • Rakousko-Uhersko - Urbanův tajný sen napsal:

      13.11.2020 (1:13)

      Ne. To pan Urban není schopen pochopit. Vše, co je české, je podle něj špatně. Měli jsme radostně po prohrané I. světové válce budovat Rakousko-Uhersko!

24. Pavel Křivka napsal:

    27.10.2020 (22:23)

    Ano, vznik ČSR byl založen na lži o „československém národu“. O pravdivosti této lži přesvědčil Masaryk prezidenta Wilsona, který neměl příliš představu o střední Evropě…

25. PetrL napsal:

    28.10.2020 (0:12)

    Pane Urbane, jen slektuje a akcentuje nagativa osobností jako Beneš či Svoboda. Koneckonců takto zaměřených textů máte v různém kontextu více. Můžu mít pochopení pro Vaše emoce, je to ale hodně na úkor objektivity a kontextu.

    Hlavně nechápu, jak z článku vyplývá, že „vznik Československé republiky byl velmocenským omylem“.

    Nebuďme naivní o osobnestech jako Beneš, Masaryk. Jenže úplně stejný článek lze lusknutím prstu napsat prakticky o všech státech a národech (francouzská revoluce, americká občanská válka, britský kolonialismus… Intriky, vraždy, diskriminace menšin, masakry, či dokonce genocidy v režii těchto demokracií a monarchií a jejich vůdců ve jménu státu). Habsburskou monarchii nevyjímaje. Znamená to že jejich vznik může plošně označovat za „velmocenký omyl“? Komické…
    A každý z těch států má také své „legendy“. A legendy se dělají tak, že se překrucuje pravda (nehodící se zapomene, něco vhodného se doplní a je z toho hezký příběh) tedy ze lží, jak se píše v titulku. Takto přeci vznikají všechny legendy – státní, národní i církevní (ty bývají nejpropracovanější). A mají je všude. Nebuďme naivní.

    Samozřejme je třeba znát pravdu a nemít o 1. republice přehnané iluze. Nebuďmě ale ani nemístně sebekritičtí. V kontextu dějin se není za co stydět. Pořád to bylo jedno ze světlejších období tohoto regionu za posledních pár se let. Mělo svou etiku a ideály, které v dané době v tomto regionu předběhly dobu.
    A prosím nevytvářejme iluzi, že existovala nějaká reálná lepší alternativa typu zachovat habsburskou monarchii – to by bylo hodně mimo reálný dějinný kontext.

    Je důležité si umět přiznat, že TGM byl v mnoha ohledech naivní. To ale myslím nesnižuje formát jeho osobnosti. Pochopme, že morálně bezúhonní, spravedliví, mravní a nikomu nestranící státníci neexisují (ani v pohádkách) a že nedodržování slibů a dohod je odjakživa běžná politická praxe (a snad i nutnost). Přiznejme si, že každá kultura má své „legendy založené na lžích“. Pak ty naše dějiny třeba uvidíme v lepším světle.

    • KFC napsal:

      28.10.2020 (10:00)

      Máte plnou pravdu , divím se , že vám to tu ti západní poskoci vůbec uveřejnili !

      • PetrL napsal:

        29.10.2020 (1:07)

        Prosím nehledejte v tom nic jako „protizápadní“ propagandu. Pokud jsem zmiňoval státy na západ od hranic, tak to proto abych ukázal, že v tomto směru nejsme o nic moc horší.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      28.10.2020 (15:15)

      „Podle ovoce poznáte je“ a ovocem likvidace Rakousko-Uherské monarchie byl Hitler a druhá světová válka se vším, co během ní a po ní, včetně dneška, následovalo.
      Ten údajný „světlý“ okamžik dějin českého národa, nepřežil ani 4 roky po listopadu 1989. „To jedno ze světlejších období tohoto regionu za posledních pár se let“, co „Mělo svou etiku a ideály, které v dané době v tomto regionu předběhly dobu“ se ukázalo, jako lživá iluze a československý stát se dvakrát rozpadl, jakmile se objevila příležitost. To dává za pravdu spíše Janu Urbanovi.

      • Pavel napsal:

        28.10.2020 (19:53)

        Blábol. Hitler byl ovocem hospodářské krize, ničeho jiného. A i pokud bychom tuto premisu přijali, tak s ohledem na očividný fakt, že R-U byla zlikvidována jen a pouze neschopností habsburské famílie, pak je hitler a druhá světová válka důsledkem neschopnosti této famílie.

      • Hitler byl produktem německé pýchy napsal:

        13.11.2020 (3:25)

        Pane Oskare, dovolte, abych doplnil Vaše vzdělání. Hitler byl především projevem zraněné německé pýchy a pocitu nadřazenosti nad ostatními národy, zvl. po I. svět. válce. Proto také především zlikvidoval Židy, kteří měli pro něj nepřijatelný výklad své historie, že jsou vyvoleným národem…. To samozřejmě bylo v příkrém konfliktu s názorem převážné většiny Němců a také Hitlera, že vyvoleným národem Jsou Němci…. A Němci měli v rukou veškerou státní moc, tak je jasné, kdo musel skončit. A také skončil. Nesvádějte vzestup Hitlera na pád Rakouska-Uherska, nedejpánbu na Čechy. Ti skutečně francouzskou frontu neprohráli. Dokonce ty české zrůdy si většinově ani nepřály I. světovou válku a byly by schopny pod R-U existovat dál i další století, kdyby R-U pod vlivem říšských Němců nevyvolalo I. světovou válku.

    • Vlastimil napsal:

      29.10.2020 (7:56)

      to PetrL: americký spisovatel Kenneth L. Roberts napsal rozsáhlý (dnes již bohužel zapomenutý) román Oliver Wiswell. Hrdinou je anglický loyalista, který popisuje americkou „luzu“ z pohledu a pravdy proanglického monarchisty. Po mnoha útrapách hrdina románu odchází do tehdy anglické Kanady. Je to takový „Urban“ v románovém podání. Měli by tedy Američané revidovat své dějiny a vrátit se do područí GB, nebo co si p. Urban vlastně představuje?

      • PetrL napsal:

        29.10.2020 (19:59)

        Mám pochopení (a sympatie) pro pana Urbana v jeho snaze najít pro střední evropu lepší morálku či pro jeho odmítání etnického nacionalizmu a provincionalizmu.

        Trochu kroutím hlavou nad „neomonarchistickým“ konceptem založeným na snaze idealizovat R-U monarchii, který p. Urban zřejmě prozasuje jako řešení. Dokážu to respektovat, řekněme jako politiký názor (byť s ním nesouhlasím). Jeví se mi to ovšem jalo pouhá snaha nahradit jednu „vylhanou legendu“ jinou, ještě více vylhanější. Proč má pan Urban toto zapotřebí? Proč se snaží etické problémy dneška řešit zahleděností do minulosti, naivní idealizací zaniklé monarchie a zuřivým kopáním do všeho, co nese nálepku „republika“? To je velmi nesebevědomé.

        Nejvštší problém mám ale s tím, abych tento článek respektoval jako věcnou historikou analýzu. Takovéto jednostrané vytrhávání z kontextu a negativistické chrlení proti republice mi připomíná spíše práci ruských internetových trollů, než seriózní práci historika. Cítím v tom textu hodně neuzeměných negativních emocí na straně autora. Když jsem se zajímal o hitorii předválečné a poválečné republiky, tak mi z těch událostí, o kterých pan Urban píše, také bylo smutno. Když jsem se ale zajímal o historii habsburské monarchie, tak se mi místy chtělo i brečet.

        Tudy myslím cesta nevede. Neomonarchistická vize, kterou se pan Urban nepřímo snaží nabízet prostřednictvím tohoto článku (tím, že tepe vše republikánské) má pro mě jednu zásadní trhlinu: habsburská monarchie by mohla jen stěží nabídnout řešní nastíněných problémů hlavně proto, že byla jednou (nikoliv však jedinou) z jejich havních příčin. Sklony k autoritářství, k intoleranci, ke xenofobii a k provincionalismu si střední evropa ve svém DNA pěstuje už hluboko z dob habsburského absolutismu.

        • M.C. napsal:

          4.11.2020 (19:04)

          „zuřivým kopáním do všeho, co nese nálepku „republika““

          Republiku dehonestoval už sám její zakladatel, konceptem čechoslovakismu, který straní určité vrstvě obyvatelstva. Žít v takové republice pro řadu lidí nebyl žádný med a určitě se v ní jako v republice necítili.

26. Oskar (hanák z Hané napsal:

    28.10.2020 (1:01)

    Nezvykle otevřený článek, díky za něj. Jeden článek na stejné téma byl kdysi, v šedesátých či sedmdesátýchletech minulého století v brněnském časopise Věda a Život, autorem byl Josef Kolejka, nebo tak nějak a byl za to snad i postižen režimem. Od té doby co jsem to četl, si myslím v podstatě to, co píše dnes Jan Urban okolo vzniku ČSR. Má to logiku, když se to vezme bez předsudků, že šlo o livkvidaci Rakousko-Uheska, jako významné hospodářské a politické síly. Češi se s tím svezli a postupné ztráty jednotlivých částí území ČSR napovídá že šlo o umělý, dlouhodobě neudržitelný konglomerát, navíc špatně etnicky poskládaný. Je jen zákonité, že panuje nejistota, jestli na to nedoplácíme ještě dnes, Mentálně určitě.
    Dík pane Urbane za nic nezakrývající popis toho, co se nazývá i dnes čechoslováctví, co se ukázalo jako neživotná iluze.

    • KFC napsal:

      28.10.2020 (10:02)

      Co se ukázalo jako neživotná iluze , Česká republika neexistuje ?

      • Pavel Liška napsal:

        29.10.2020 (8:44)

        Ne. Československo neexistuje. Máte snad pádnější protiargument ?

    • Őstereich, du edles Haus ... napsal:

      13.11.2020 (3:39)

      Výborně Oskare, ještě nám sdělte, jak se měli Češi, Moravané a Slezané, ale i Slováci radostně účastnit po prohrané I. sv. válce obnovy a budování Rakouska-Uherska. Takový text si rád přečtu, čekám na něj již půl století a stále nic! Ale nebojte se, do toho! Historie Vás ocení! Já také! Konečně někdo!

27. Tomáš Krystlík napsal:

    28.10.2020 (10:32)

    Skvělé pojednání. Pár upřesnění. Beneš ve svém memorandu III (Mémoire III) mírové konferenci v Paříži v roce 1919 napsal a pak utajil přes veřejností: „Němčina bude druhým zemským jazykem… Politický systém bude podobný švýcarskému a bude v Čechách nastolen nejenom proto, že Čechoslováci jsou a vždy byli prodchnuti nejhlubším smyslem pro demokracii, právo a spravedlnost.“ Zformulováno to bylo záměrně tak, aby to nebyl závazek: „druhý zemský“ jazyk místu „úřední“, politický systém měl být pouze „podobný švýcarskému“.

    Po Jaromíru Nečasovi chtěl Beneš v Londýně, aby vzal celý jeho tzv. V. plán (odstoupení části pohraničí Německu s tím, že si vezme i část cz-Němců z vnitrozemí již bez půdy) na sebe. Nečas odmítl, rezignoval a již vážně nemocný musel před Benešem a Moravcem utéci do Skotska. Beneš se mu snažil neustále vnutit svého osobního lékaře, který se vyznačoval podle tvrzení britského lékaře, který ho ošetřoval, tím, že Nečasovi se snažil předepsat léky pro jeho srdeční chorobu nevhodné a kontraindikované. Nečas zemřel ještě za války v GB, jeho paměti se sotva, co dorazily do ČSR, ztratily.

    František Schwarz byl v londýnském exilu v opozici proti státním orgánům vytvořeným Benešem. Ve druhé polovině roku 1945 se vrátil domů do republiky, kde se ještě týž rok ocitl v československém vězení za vystupování v exilu proti Benešovi, což bylo podle zákona na ochranu republiku z roku 1923 trestné; ve vazbě byl po několika měsících pravděpodobně zavražděn. Pachatel nebyl vypátrán. Historik Karel Kaplan píše, že Schwarz za války v Londýně podával Sovětům informace, zejména o Vladimíru Clementisovi a Eugenu Löblovi. Komunisté, nejspíše ministr vnitra Václav Nosek, mu za to slíbili beztrestnost při návratu do ČSR, ale po návratu domů nemohli zabránit jeho zatčení. Sovětské zpravodajce v ČSR Schwarzova smrt údajně velmi rozzlobila.

28. Filip Líšnický napsal:

    28.10.2020 (10:54)

    Masaryk a Beneš bezpochyby nadělali během 1. poloviny 20. století spoustu chyb. Myslím například, že byla chyba ustanovit Československo jako republiku, namísto původně zamýšlené monarchie, se kterou by se národnostní menšiny mohli ztotožnit lépe než s republikou reprezentovanou českými politiky.

    Ideální kandidát na trůn by tehdy byl Maximilian von Hohenberg, syn arcivévody Franze-Ferdinanda a Žofie Chotkové. Byl tedy v podstatě napůl Čech a napůl Němec, a tím že se jednalo o morganatické manželství neměl to nenáviděné jméno Habsburg, zárověň byl stále nejpřímějším potomkem českých přemyslovců, tedy nárok na Svatováclavskou korunu měl vysoký. Také by to bylo pokračováním jakési neoficialní tradice Česka jako útočiště pro Habsburské vyvrhely (Rudolf II., Ferdinand I. Dobrotivý).

    Také zřízení již zmíněných somosprávných sudetoněmeckých a maďarských kantonů, by nepochybně pomohlo.

    Ale stále je tu otázka, zdali by tyto kroky zabránily Mnichovské dohodě a následné Německé invazi. Československo by i nadále bylo prezentováno primárně jako národ Čechů a Slováků a jeho politika by byla dominována českými politiky. Smířili by se Němci definitivně se ztrátou výsostného postavení německého národa, které zažívali během Rakouzské nadvlády? Nebo by po nástupu Hitlera upřeli své naděje k sjednocení s Německem, jak se tomu ve skutečnosti stalo? Já osobně pochybuji, že by se sudetští Němci smířili býti menšinovým národem v Československu, ať už by měli jakoukoliv samosprávu, zejména v přítomnosti silného válečně naladěného Německa, které nabízí sjednocení. Koneckonců sudetští Němci měli nejvyšší míru členství v NSDAP ze všech německých krajů.

    To, že Beneš během svého působení za 2. Světové války nadělal spoustu prasáren, je asi pravda, ale zase nesmíme zapomínat na kontext. Pro Beneše bylo tehdy prvotním cílem zajištění budoucnosti českého národa, a to pro něj znamenalo odsun sudetských Němců. Dnes můžeme debatovat jestli to bylo správné, či nikoliv, ale těžko se tomuto závěru divit, poté co s námi mělo nacistické vedení naplánováno. A pro realizaci odsunu se Beneš zaprodal Stalinovi a komunistům, vůči kterým byl bohužel velice naivní, ale zase nesmíme zapomínat na kontext západní zrady.

    Masaryk i Beneš mohli mnoho věcí udělat lépe, ale stejně tak si myslím, že je ještě více horšich scénářů podle kterých jsme mohli v průběhu 1. poloviny 20. století dopadnout. Myslím tedy, že bychom je neměli zatracovat, a že oběma náleží zásluha na současném státu, i přes chyby kterých se dopustili.

    • Masaryk a Beneš udělali vše špatně napsal:

      13.11.2020 (4:24)

      Zřízení samosprávných německých a maďarských kantonů by možná něčemu pomohlo v nedávné EU. Chápejte prosím kontext doby. Zkuste si představit, že jste Masaryk a formujete Československo. A teď to vyřešte lépe. A napište nám o tom, jak jste to vyřešil, možná nebudu sám, koho by zajímalo. Neuhýbejte před tím úkolem, a nebo neblábolte,

29. Petr napsal:

    28.10.2020 (11:59)

    Ano, Československo bylo založeno na lži ohledně „československého národa“ Druhou nejpočetnější národností zde byli Němci, kterých bylo více než Slováků. Masaryk v podstatě vytvořil RU v malém, se všemi národnostními problémy, které mělo i RU. Je potřeba historickou diskuzi otevří a přestat si lhát do kapsy. Co se týče Beneše, vůbec nechápu jak mohl být uznanán za prezidenta. Dobrovolně abdikoval po Mnichovu, v listopadu 1938 proběhly řádné prezidentské volby (poslední) podle Ústavy z roku 1920, bez účasti německých poslanců, ale Nár. shromáždění bylo usnášeníschopné a zvolilo Dr. Háchu. jeho funkce byla přeměněna na funkci !státního prezidenta“ po obsazení a vytvoření Protektorátu. V roce 1940 se najednou Dr. Beneš probral a začal tvrdit, že byl k abdikaci donucen(sic!). Vláda v Londýně, která nebyla co do složení vládou vzešlou z posledních voleb 1935, najednou konstatovala, že mandát prezidenta, který abdikoval trvá (mandát z roku 1935 byl sedmiletý). V roce 1940 tedy začal Beneš tvořit dekrety. V roce 1942, kdy by mu mandát (ze kterého ovšem abdikoval) končil, využili §58 tehdejší ústavy a kvůli nemožnosti uspořádat volby mu byl tento mandát prodloužen. Tento prezident bez nároku na mandát pak vládnul dále pomocí dekretů, které jak známo naprosto proměnily kulturně sociální a národnostní prostředí státu i jeho zahraničně – politickou orientaci. Svůj mandát si nechal po válce potvrdit Prozatímním národním shromáždění údajně podle platné Ústavy z roku 1920 – jiná nebyla. nejenže Prozatímní shromáždění nekopírovalo posldení výsledky voleb z roku 1935, ale v té době již byla zakázána nejsilnější česká politická strana (agrárníci) a hlavně nebyla vůbec obnovena druhá komora parlamentu. Ústava přitom prezidentskou volbu jednoznčně definovala jako volbu obou komor parlamentu. Výsledek všichni známe. Po takovém právním nihilismu je zřejmé , že bolševici pak měli na čem stavět – tolik lidí tleskalo jejich účelovým zákonům a nedodržování těch platných, než to většinu společnosti semelelo (soudruhům to samozřejmě pomohlo). Obávám se, že i dnes jsme vzhledem k naprosto chaotickému způsobu přijímání zákonů na cestě k podobnému právnímu chaosu a nihilismu (viz neodvolatelnost vlastizrádného prezidenta a podobně).

    • Sam napsal:

      29.10.2020 (8:02)

      Díky za pěkný komentář. To, co si po válce lidé od Beneše nechali líbit, je nepochopitelné. Stačilo mu k slávě, aby se před lidmi vydával za Mesiáše i Ilju Muromce a předhodil jim nepřítele ze Sudet. Pak mohl poslat za mříže a na šibenici protektorátní vládu, která celou válku obyvatelstvu zajišťovala podmínky pro slušný život, a generály, kteří Beneše po Mnichovu obvili ze zbabělosti a vlastizrady.

      • sdělte funkční scénář napsal:

        13.11.2020 (4:34)

        Předhodil zpozdilému lidu nepřítele ze Sudet. Ovšemže ostudné. Tak nám sdělte životaschopný koncept, jak se to tehdy, ale opravdu tehdy, v tehdejší náladě a kontextech mělo udělat lépe. Svět na Vás čeká, zatím nikdo nic smysluplného nevymyslel – a popravdě to pro jistotu ani nahlas nezkoušel.
        Ale vůbec – samozřejmě, Beneš prezidentem za II. sv. války byl opravdu jen na základě krkolomné právní konstrukce. Stále ovšem čekám – a asi nejen já – na lepší scénář, jak se vše mělo udělat lépe. Pak klidně prohlásím Beneše za uzurpátora. Tak sem s tím scénářem!

30. Pavel napsal:

    28.10.2020 (19:45)

    Jinými slovy, vznik Československa provázely úplně stejné problémy jako vznik Polska, samostatného Maďarska a Rumunska a Německa v hranicích po roce 1918. O násilném potlačování Němců by se nejvíce mohlo hovořit především a nejvíce právě v souvislosti s Německem. O tom co se dělo v německém Slezsku s Poláky nemluvě. A totéž se dá říci o Maďarech, kteří rozhodně nedostali zabrat nejvíc od Československa. Bral někdo na Čechy v Kladsku alespoň takový ohled jako to učinilo Československu v případě Poláků na Těšínsku. Tamní zkouška na plebiscit dopadla rozhodně ve prospěch Československa, a to včetně hlasů Poláků. Kladských Čechů se na názor nikdo nezeptal. Války o hranice nevedlo jen Československo, vedlo je Maďarsko, vedlo je Rumunsko a vedlo je Polsko.

    • Jsme nejhorší napsal:

      13.11.2020 (3:51)

      Mýlíte se. Absolutně nejhorší ze všeho byli Češi. Jan Urban Vám to snad jasné vysvětlil, tak nerozumím, co nechápete. On by si přál po I. sv. válce obnovit Rakousko-Uhersko a v té II. sv. válce konečně umožnit se realizovat Němcům, i když jim pravda nepatrně překážel jakýsi obskurní český národ. Ovšem to je podle Jana Urbana smutná historie, bránit Němcům v realizaci jejich skvělých cílů! Tak se s tím laskavě smiřte. Jsme nejhorší a nejhoršími zůstaneme. Jan Urban si to přeje.

31. Jan Horák napsal:

    29.10.2020 (8:36)

    Pan Urban i všichni přispěvatelé se zabývají příčinami nebo následky rozpadu
    R.U. Nikdo se neptá co my Češi vlastně jsme. Myslím,že mentalitou se blížíme
    více ňemecky mluvícím národům než východním Slovanům. Stačí si připomenout
    výrok českého vlastence K.Havlíčka Borovského, který po předčasném návratu
    z pracovního pobytu v Rusku údajně prohlásil jsem Čech ale ne Slovan. Stačí si
    také připomenout které národy po skončení druhé světové války byly ochotné
    vyvolat v Evropě nepokoje a násilnosti /Srbsko-Chorvatsko/Rusko-Ukrajina/

    • M.C. napsal:

      4.11.2020 (19:16)

      Čeští králové byli říšskými kurfiřty a „Otcem Vlasti“ je císař Svaté říše římské. To dost ukazuje na naše kořeny, až od ponapoleonských dob násilně ohýbané tuzemskými protestanty na východ, neboť zlého Napoleona porazil ruský mráz a rasputica (a tak se dává zásluha Rusům a proto ze zaprášené truhly vybalíme tisíc let starý a u nás jen pár desetiletí existující cyrilometodějský odkaz a vytvoříme z něj novou hurá identitu).
      V tomto Karel IV. zavařil svým nástupcům založením univerzity, bez ní by k nám wiklefovské ideje v husitské intenzitě, a jejím pozdějším přetavení do kralického protestantského národovectví, možná nedospěly.

32. Jan Kodaj napsal:

    30.10.2020 (10:49)

    Dobrý deň všetkým,

    skôr ako sa dostanem k veci a nakoľko nevraživosť dvoch, tak dlho spojených národov, Čechov a Slovákov, v poslednom období graduje, dovoľte mi najskôr prezradiť, že som potomkom významných ČS aj SK rodín, ktoré sa preplietli ešte pred 2sv.v.

    Z pamätí môjho prastarého otca, gen.v.v. Václava Karla Vašátka si pamätám, že z armády odišiel ako potupený a nahnevaný na svojho „kamaráta a súdruha v zbrani“, tiež legionára Ludvíka Svobodu.
    Do konca svojho života Svobodovi neodpustil – teraz aspoň tuším čo to bolo.

    • nevraživost ne pohoda napsal:

      13.11.2020 (4:38)

      Vy opravdu máte pocit, že nevraživost „Čechů“ a Slováků v poslední době graduje? Na základě čeho tak soudíte? Možná žiji ve své sociální bublině, ale vidím to spíše naopak. To r. 1992 byl dost horší. Nebo ne?

33. Náhodný čtenář napsal:

    30.10.2020 (14:44)

    Přikláním se spíš k názorům diskutujících Liberál 27.10.2020 (11:07), Jan 27.10.2020 (11:46), Dan 27.10.2020 (13:09), PetrL 28.10.2020 (00:12) a Petr 28.10.2020 (11:59).

    Ano, z pohledu R-U byli TGM a spol. velezrádci, stejně jako zběhlí vojáci, sloužící (bojující) pak v nepřátelském vojsku. Ale jakému státu to původně slíbili věrnost (bez možnosti volby při povinných odvodech)? Předlitavsku vládli etničtí Němci, jejichž dlouhodobým záměrem již z hloubi 19. století – přes občasná koketování s lehčí formou vyrovnání s Čechy, k čemuž se ale vláda nikdy neodhodlala – bylo zašlapání českého prvku do země; němectví mělo všude přednost. Germanisační snahy nakonec vyústily v naprosté podřízení Habsbursků císařskému Německu, když rakouská vláda vyhověla německým nacionalistům a ministerstvo vnitra vydalo 19. 5. 1918 nařízení o ustavení 12 krajských vlád v Čechách, které se tak měly od 1. 1. 1919 rozdělit na 4 německé a 7 českých krajů (Chebský, Litoměřický, LIberecký a Trutnovský x Čáslavský, Jičínský, Královehradecký, Plzeňský, Písecký, tzv. Velká Praha a Táborský) a německo-český Budějovický kraj, které měly být řízeny přímo vídeňskými ústředními úřady. Znamenalo to administrativní zničení a rozkouskování hospodářsky nejrozvinutější korunní země Předlitavska. Lze se snad divit nechuti zůstávat dále ve státě, jehož vláda, a s její nepříliš skrývanou podporou i podstatná část obyvatelstva (německá menšina) se dlouhodobě soustavně povyšovala nad, ba šikanovala ostatní obyvatelstvo (typicky v oblasti školství či hospodářství)? Tím neomlouvám chyby či necitlivost prvorepublikových vlád vůči národnostním menšinám.

    Článek dále označuje bývalého tronásobného premiéra Hodžu za Benešova podstatně legitimnějšího konkurenta v londýnském exilu. Na jakém základě? Hlava státu (pro někoho bývalá, pro někoho ne), bez pominutí předchozího zastávaného postavení ministra zahraničí v letech 1918-1935, je ústavně i společensky významnější, než (nezpochybnitelně) bývalý premiér. Mimochodem, německý nátlak na Benešovo odstoupení je dobře dokumentován rozhovory Göringa s Mastným dne 3. 10. 1938 a von Weizsäckera s Heidrichem dne 4. 10. 1938.

    Autor si dále protiřečí ohledně naší obrněné brigády na západní frontě, když sice správně uvádí, že se do ČSR vrátila až létě 1945, ale vysmívá se vojákům, že na květnové přehlídce (dodávám datum 17. 5. 1945) museli jet s vypůjčenými sovětskými tanky… Uvědomuje si vůbec nesmyslnost svého tvrzení, když ze západního bojiště, kde byla tato obrněná brigáda až do 8. 5. 1945 vytížena obléháním Dunkerque, mohl být k frontovým jednotkám osvobozujícím ČSR vyslán aspoň symbolicky jen tzv. Kombinovaný oddíl, přičemž současně nezmiňuje sovětskou technikou vybavený 1. čs. armádní sbor (tzv. Svobodovce), který se do Prahy dostal 10. 5.?

    • Vladimír napsal:

      6.11.2020 (15:55)

      konečně někdo, kdo má historický přehled…..naprostý souhlas

34. Mirek napsal:

    30.10.2020 (21:56)

    Autorovi lze sdělit pouze hluboké pohrdání. To co napsal jsou odporné a hanebné lži.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      3.11.2020 (17:12)

      Lži, které lze doložit písemnými historickými dokumenty jako pravdivá tvrzení?

      • Vladimír napsal:

        6.11.2020 (15:54)

        jediný odkaz, který tu byl uveden, je na jakousi knihu relativně nedávno vydanou………..nikoli však na historické zdroje……..knihu (a to i tendenční) dokáže sepsat i průměrně zručný stylista

    • Jan Urban nelže napsal:

      13.11.2020 (3:56)

      Pohrdání nekomentuji, ale lži to zase nejsou. Jenom je vše vytržené z kontextu a hodnot dané doby, což by si jako profesionální historik neměl dovolit. Leč si to dovolil a tím selhal – možná jako všichni, které dehonestuje. Ostudné.

35. Alex napsal:

    4.11.2020 (10:54)

    Poněkud se zamlčuje, že E. Beneš vlastně plně předal republiku Stalinovi v roce 1943, kdy SSSR získal smlouvou suverenitu nad čsl. uranovými ložisky a ztratil z B. rozhodnutí Podkarpatskou Rus. Gulagy byly plné obyvatel Podkarpatské Rusi v čsl. uniformách, kteří tam umřeli bez jakékoliv pozornosti Benešovy vlády. Je známo , že gen. Klapálek a další důstojníci bojovali o osud těchto mužů a žen při zakládání čsl. jednotky v SSSR, ale Beneš a Gottwald se chovali zrádně. Beneš byl, podle historických faktů, opravdu osoba amorální a potvrdil to celým svým životem , nejen svými falešnými sliby Západu při vzniku RČS. Mezi ním a Gottwaldem byl jen malý rozdíl…Podle dostupných pramenů západní politici často logicky pochybovali o smyslu čsl. státu v té podobě 1. republiky, neboť ona v sobě koncentrovala všechna ta úskalí Rakousko-Uherka, byla mnohonárodnostním státem a vedla národní politiku ve stylu českého nacionalismu dokonce s rozpory přesahujícími ty rakouské. To je objektivní fakt. Nedávno publikované stati Jaksche ukazují na zcela amorální jednání čsl. státu vůči Němcům v Sudetech, kteří se náhle, po rozpadu historických hospodářských vazeb se sousedními zeměmi, ocitli v naprosté chudobě a s minimem práv a bez pomoci státu. Dosponuji korespondencí čsl. státních úředníků z Chebu ze 30. let, kteří zároveň v soukromé korespondenci popisují obří korupci mezi čsl. vládou a tamními německými aristokratickými elitami. Nezapomínejme na historii před vznikem státu, boj českých poslanců v R-U parlamentu měl podobu ničení inventáře a předvádění jeho zbytků v kočárech při korzu na Národní třídě. Nezapomínejme, že čeští nacionalisté vyprovokovali prokazatelně německý nacionalismus v Čechách ve druhé polovině 19. století, což bylo uváděno i v pracech normalizačních… Nezapomínejme, že Češi a Moravané byli nejvěrnější katolící a prakticky do poslední chvíle podporovali R-U. Mýty o našich dějinách vytvářejí konformisté české národnosti či spíše příslušníci většinového a trvalého osídlení v tomto prostoru. Odtud také tak snadný kolaboracionsimus po roce 39 i po roce 68 a dokonce po roce 89, na obě strany. A zároveň sebestředná naivita, která plodí a bude plodit neustálá selhání země. Absence důstojnosti je ostatně i dnes na denním pořádku, nejen ve vztahu k NATO a našim povinnostem či v otázce solidarity dnešních elit a obyvatel ve vztahu s našimi spojenci, kteří nám zajišťují náš blahobyt. Tato historická zemská česká věšina není intelektuální, není schopna stanovovat silné koncepty a plnit je, odtud ony české mýty, ale jakýmsi zvláštním způsobem se vztahuje k intelektuálním vrstvám, nahrazuje si tímto vykonstruovaným vztahem absenci vlastního duchovního výkonu, přisvojuje si výsledky práce intelektuálů s naprostým zkreslením reality, překrucuje . Vždyť Beneš i TGM jednali později zcela v rozporu s historickými ideemi obrození českého státu, které hlásali. Bílá Hora byl Habsburský boj proti vzmáhajícím se českým městům, která inklinovala k protestantismu, opakované povstání po roce 1521, kdy tato města byla tvrdě potrestána. Ve stejné době českojazyčné obyvatelstvo, po nekolikeré čechizaci země v 13. až 16.století, bylo z poloviny katolické. Protestanté byli jak Češi tak i Němci, stejně jako husité byli i Němci, Sasové a další, jak dokazují fakta například uváděná v souvislosti s usídlením prchajícíh husitů v dnešním Moldavsku a Rumunsku. První republika zrodila komunistu Nejedlého…Komunismus ruského typu a vypjatý nacionalismus jsou součástí jednoho celku. Dnešní vztah k intelektuálům stejně jako emigrantům a krajanům jen potvrzuje historickou tendenci v prostoru Bohemie. Jako příklad, osud volyňských čechů po návratu i přežívající nejedlovský mýtus o J.A.Komenském. Oba případy potvrzují tu míru deformace, kterou naše tradice průměrnosti plodí. Není divu, že i dnes ze země odcházejí nejen intelektuálové a vysoce vzdělané osobnosti, mladí nadaní lidé. O schopnosti naší společnosti uchopit více objektivně sebe samu lze jen pochybovat a s ohledem na současnost , budoucnost žádné změny nepřinese. Kolaboranté na Hradčanech jsou jen oním potvrzením stavu.

    • Sam napsal:

      5.11.2020 (14:10)

      Dík za dobrý komentář. Bohužel v uplynulých 100 letech české dějiny popisovali převážně historikové, kteří se chtěli zavděčit národu a události nestravitelné některým vrstvám obyvatelstva zamlčovali, pokud je zcela neobrátili. Jednou výjimkou byl Pekař, který se například nebál říct pravdu o husitech. Masarykovi z něj vstávaly vlasy a vousy. Lid prostý český doposud si vystačí s Jiráskovými romány, jak se s ním seznámil v obecné škole či shlédl ve Vávrových filmech.

      • Děkovat není za co napsal:

        13.11.2020 (0:19)

        A takovéto názory jsou Vaší slabinou. Myslíte si, že jste jeden z mála prozřelých a máte právo právo dehonestovat ostatní. Tak to tedy nikoliv. S tím se smiřte. Nejste jediný, kdo se zabývá historií. Nebýt tendenčního článku J. Urbana, byl bych spíš na jeho straně. Opravdu, česká historie je reálně místy dost vzdálena Jiráskovskému pojetí. Ale to přece není žádný nový objev. To naši historikové od r. 1989 popisují permanentně. To nevíte? Pekař je sice zajímavý, ale je to pouze jeho katolický pohled. Nic moc ke skutečnému stavu věcí, jen pouhá teze. A antiteze?

      • poslušný katolík Pekař napsal:

        13.11.2020 (4:03)

        A nějaký Sam si vystačí s pamfletem Jana Urbana a katolickými protihusitskými aktivistickými texty Josefa Pekaře, navždy litujícího vzniku Československa. Josef Pekař byl velmi inteligentní historik, ale zatížený svou konfesí až za hrob. Tak vnímám jeho texty – jako kontradikci, provokaci, ke které hledám své protiargumenty. Není to pravda sdělená shůry, ale poslušný katolík Pekař.

    • Dlouhé a trochu mimo napsal:

      13.11.2020 (0:31)

      Výborně pane. A jak jste sám prosím, mj. tímto příspěvkem, přispěl k porozumění v našem národě? Ano, chápu, hlavním výsledkem první republiky bylo, že zrodila komunistu Nejedlého…. Hnusná republika, což? A vězte, že pokud někdo z naší republiky odchází, stojí za tím jiné důvody, než interpretace politického dědictví první republiky. Je za tím zrovna tak možná zhnusení z jednostranných názorů, které zesměšňují ty, kteří si této republiky, byťsi někdy s nepříjemnými figurami v čele, váží. Vy zřejmě ne. No to se potom nedivte.

    • Beneše na šibenici? napsal:

      13.11.2020 (4:17)

      Bože … Vy si vážně myslíte, že kdyby Beneš nesouhlasil se zabráním Podkarpatské Rusi, že by se ho snad Stalin na něco ptal? Vy jste si nic pořádného nepřečetl z historie a ideologie stalinismu? Stalin napsal již v r. 1929, že … každá další válka která bude vedena proti Sovětskému svazu povede k rozšíření komunistické moci do střední Evropy? A nevidíte, jak se chová Rusko dnes? Také se nás snad na něco ptají?

36. artemis napsal:

    10.11.2020 (17:49)

    Díky za článek, pane Urban.

    Kdo však chce slyšet pravdu, která se nehodí.
    Všudypřítomná masáž lidské mysli dělá své.
    Lidem chybí odvaha, a strach je nejlepší vládnoucí
    prostředek.

    Marie Kisová

    • Blahopřeji k poznání napsal:

      13.11.2020 (0:08)

      To je dost smutné, pokud jste si podobné postoje přečetla poprvé až nyní, 31 let po revoluci. Sudetští Němci je takto razí již 75 let, to nevíte? Byla jste někdy v Kapitolu v USA a přečetla si citáty na tamních stěnách? Obávám se, že nikoliv. Ale to Vás neomlouvá.

    • Masáže jsou různé napsal:

      13.11.2020 (4:11)

      A to máte pravdu. Myslíte ale, že text Jana Urbana k něčemu pozitivnímu přispěl? Nebo je to jen jiná propaganda? Bylo skutečně vše tak špatné a Československo nemělo vzniknout? Měl rovnou vzniknout protektorát Bőhmen und Mahren? Pryč s Masarykem?

    • Strach strachoucí z článku Urbana napsal:

      13.11.2020 (4:44)

      Marie – soukromě prosím, svěřte se, jaký strach Vás ovládá? Padl na Vás teď zvláštní děs po zveřejnění článku Jana Urbana? Abych pravdu řekl, na mě děs nepadl, spíš smutek nad zmařenou příležitostí. Pamflet.

37. Světlonoš napsal:

    13.11.2020 (1:34)

    Vy jste v Urbanově textu našel snahu o lepší střední Evropu? Já bohužel nikoliv, jen jeho pýchu „světlonoše“ (Lucifera), kdy si myslí, že je originální a je zřejmé, jak všemi ostatními pohrdá, neboť vše české je vlastně špatně. Proč se vlastně nestal sudetským Němcem a neodstěhoval se do Bavor?

38. Pan Urban by měl více... napsal:

    13.11.2020 (2:03)

    Pane Urban, věřím, že jste tímto textem chtěl probudit českou veřejnost. I já mám podobné cíle, proto jsem se stal pedagogem. Ovšem to, co bylo zveřejněno v tomto článku – upřímně – očekáváte od něj nápravu názorů české společnosti? Opravdu? Vás samotného by podobný článek přesvědčil, nebo spíš jen nazlobil? Toto považuji za Vaše profesionální selhání, nezlobte se. Jen napsat o tom, jak všichni Češi byli vlastně zlí a podlí, přece nemůžete jako soudný člověk očekávat, že povede k něčemu pozitivnímu. Určitě víte, že nejdůležitějším křesťanským přikázáním je láska. Pak ovšem nemůžete, pokud chcete, aby Vaše názory rezonovaly ve společnosti, napsat tak jednostranný text a ponižovat. A ostatní v Evropě byli svatí? A další Vaše profesionální selhání: Měl jste tedy uvést, co podle Vás Češi a česká politika měly v dané historické souvislosti dělat. Možná bychom časem diskusí mohli dospět k nějakému, byťsi současností zatíženému, názoru, jak se to tehdy mělo dělat lépe. Toho však nejspíš, a zcela pochopitelně, nejste schopen. Tím spíše vyniká Vaše nesoudnost projevená v tomto článku. Vyniká i Vaše pýcha, když jste to napsal tak, jako kdyby to lidé v Česku měli slyšet poprvé od Vás a žasnout. Bohužel, ti co se zajímají historií, podobné texty četli již únavně vícekrát. A co z toho? Ano, ledacos v naší historii nebylo skvělé. Od profesí historika máme však právo čekat, že navrhne, při své hluboké znalosti věcí tehdejších, jak se to mělo dělat lépe. Není to banální, jak víte historie je (či spíše by měla být) učitelkou života a opravdu by se nám hodilo vědět, jak neopakovat někdejší (někdy asi domnělé) chyby. Myslíte, že jste to splnil?

39. Antisocialista napsal:

    13.11.2020 (13:21)

    Soudruh Svoboda byl agent Sovetske tajné služby a poskok SSSR.
    To za prvé
    Beneš byl metr padesat vysoký floutek s pisklavým hlasem co se celý živoz snažil jan lavírovat , kličkovat a vypadat lepší….mimochodem ukradl penize českých Američanů a všechny prochlastal nebo co s nima tak mohl udelat….
    A Masaryk ?
    Jediný jakž tak skutečný chlapek ..ovšem se zasadní vadou – Socialista , levičák…salonní intelektual – kavarna.
    Co čekat od národa ktery vedou levičáci podrazáci zbabelci a zradci ?
    Ano , krome Masaryka to byl jeden zrádce vedle druhého …
    Jediný skutečný čestný muž byl Štefánik , voják šlechtic
    Ale slováci neradujte se – podivejte se kolem sebe – taky jste to posrali…
    Osobne si myslím že na Slovensku by měl být prezident velitel NAVY Seal – kapitán a slovák Richard Marcinko a v tom českotežku voják antikomunista a bojovník Josef Mašín
    Protože jestli ne – tak s tema kriplama co tam byli, jsou …a asi jeste budou – to vždy dopadne na hov…no

40. Jedna faktická poznámka napsal:

    15.11.2020 (3:12)

    Příspěvek jistě zajímavý a podnětný. Mám jen jednu připomínku. Neustále se mluví o „českých a moravských“. To je opravdu málo. jednalo se i o slezská města, slezské vojáky a slezské Němce.
    A pokud jde o poválečné uspořádání (1918 an.), válka se vedla i s Poláky právě o kus Těšínska. Například gen. (tehdy snad teprve plk.) Josef Šnejdárek se účastnil obou konfliktů.
    Jako Slezana rodem mě to věčné opomíjení Slezi skutečně mrzí.