Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Foto: AFP PHOTO /UKRAINIAN PRESIDENCY PRESS OFFICE / Profimedia
,

Jan Urban: Ukrajina jako zlé svědomí Ruska i začátek zkázy putinovské diktatury

KOMENTÁŘ. Bez ohledu na skutečnou historii sledujeme dnes válku, kterou ve Stalinových stopách Putin vede pro obnovu imaginárního carského impéria. Jeho zjevně genocidní strategií je postupné dobývání etnicky očišťovaných území a současné vysilování Západu.

Vladimír Putin se rozhodl, že nastala pravá dějinná chvíle postavit spasitelské Rusko degenerovanému Západu. S odvoláním na dějiny a „svatá práva“ Ruska prohlásil čtyřicetimilionovou Ukrajinu za neschopnou a nehodnou samostatné existence. Napadením sousední země ale během několika dní naopak stmelil Západ proti sobě, jednou provždy stvořil a sjednotil moderní ukrajinský politický národ a z ruskému světu, jazyku a kultuře nejbližší ukrajinské společnosti si udělal nepřítele.

Pokud Putin Ukrajinu nezničí, tak jiného než nepřátelského souseda mezi Karpaty a Charkovem Rusko na desítky let mít nebude. Musí se proto alespoň pokusit zničit veškerou ukrajinskou samostatnost a státnost, rozvrátit její společnost, zbavit ji elit a po stalinském a čínském vzoru „převychovat“ a násilně poruštit všechno, co zbude.

Tohle je v současné chvíli z ruského pohledu jediný výsledek, který by zfanatizovaná elita a zastrašená většina ruské společnosti byly schopné přijmout. Ukrajina už navždy bude jen zlým svědomím, rakovinným nádorem Ruska – a předznamenáním zkázy putinovské diktatury.

Brutální politika rusifikace

Základní argument ruské domácí propagandy se opírá o upravenou rusocentrickou verzi nikdy neexistujících „dějin“. Nezáleží na skutečnosti, že území dnešní Ukrajiny bylo od 14. století děleno mezi mocnější sousedy a cizí nájezdníky, především Zlatou hordu, Krymský chanát, Turecko, Švédsko, Litvu a Polsko.

Rusko se do této velké „země nikoho“ začalo se střídavými úspěchy prosazovat mnohem později než ostatní, až za cara Petra Velikého (1672-1725). A trvalo celé století mezi podepsáním polsko-ruského míru v roce 1686, které přiznalo Rusku alespoň území na východ od řeky Dněpr, a rokem 1783, kdy Rusko dobylo Krymský chanát, než se carské posádky a vojenské pevnosti na pobřeží Černého moře staly stálou připomínkou ruské přítomnosti.

Ukrajina prožívá válku jako nový začátek, jako obrat od postsovětské éry korupce, slabého státu a nejednotnosti směrem k zapojení do mezinárodní spolupráce s rozvinutými ekonomikami Západu.

Argumentovat v 21. století takto „odvěkými nároky“ je stejně legitimní, jako kdyby si dnes Rakousko nárokovalo právo na většinu Balkánu, severní Itálie, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a kus Polska a Nizozemí k tomu. Až do začátku 20. století se pak o vládu nad západní částí území dnešní Ukrajiny přetahovalo Rusko právě s Rakouským císařstvím (později Rakousko-Uherskem).

Na přelomu 18. a 19. století ovládl Ukrajinu, stejně jako ostatní slovanské národy a celou neruskou Evropu, romantismus a „hledání kořenů“. Ruské imperiální samoděržaví, které ukrajinskou identitu a jazyk neuznávalo, to nemohlo tolerovat.

Dovolte malé civilizační srovnání: Karel Havlíček Borovský (1821-1856), označovaný českými obrozenci za „mučedníka“, byl rakouskými úřady poslán na státní útraty na čtyři roky do pohodlného vyhnanství v Brixenu. Srovnatelný symbol ukrajinského národního obrození Taras Ševčenko (1814-1861) žil sice o dvanáct let déle, ale do svých čtyřiadvaceti let byl jen fyzicky trestaným nevolníkem a majetkem svého pána, za svoji uměleckou činnost pak strávil ve vyhnanství deset let a další čtyři roky pod tvrdým policejním dohledem. Na svobodě pobyl tedy pouhých devět let svého života.

Na konci první světové války dali Ukrajinci jasně najevo svoji vůli vytvořit od Ruska oddělený nezávislý stát. Bolševici však postupně všechny pokusy o samostatnost násilím potlačili. Stalin pak ve třicátých a čtyřicátých letech ve dvou vlnách řízeného hladomoru a nekonečných politických čistek zlikvidoval miliony Ukrajinců, do země poslal desetitisíce sovětských/ ruských řídících kádrů a zavedl brutální rusifikační politiku.

Izrael s ukrajinskou tváří

Za prvních padesát dní konfliktu opustilo svoje domovy už dvanáct milionů Ukrajinců, v naprosté většině z levobřežní Ukrajiny. Téměř pět milionů z nich odešlo do zahraničí. Ukrajinci nemohou válku vnímat jinak než jako boj o holou existenci.

Zatímco Rusko spoléhá na obrovskou číselnou převahu svojí regulérní armády, Ukrajina vyhlásila totální mobilizaci a rychle přechází na koncept armády všelidové. Vojenský konflikt se proto stále více projevuje i jako ostrý střet politických kultur.

Ukrajina prožívá válku jako nový začátek, jako obrat od postsovětské éry korupce, slabého státu a nejednotnosti směrem k zapojení do mezinárodní spolupráce s rozvinutými ekonomikami Západu.

Dosavadní nevídaná jednota politického vedení dává zapomenout na předcházející postsovětské dekády i na kdysi tak důležitou osobní nevraživost mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a jeho předchůdcem Petro Porošenkem.

Dnešní ukrajinské vedení uznalo, že mu vděčí za čtyři roky budování koalice a vojenské spolupráce se Západem. Diskutovat minulé hříchy a omyly jako by přestalo mít pro Ukrajince smysl. O to důležitější je pro ně, jak se začíná zdát, budoucnost.

Je pozoruhodné, jak rozdílné je vystupování ruského a ukrajinského prezidenta. Vladimír Putin se od zahájení invaze neodvážil promluvit o budoucnosti. Volodymyr Zelensky svým občanům kreslí budoucnost obranyschopné nezávislé Ukrajiny jako kopie „velkého Izraele s naším vlastním ukrajinským obličejem“.

„Nikoho z nás nepřekvapí, když ve všech našich úřadech, supermarketech, či kinech budou ozbrojení příslušníci naší armády a Národní Gardy. Jsem si jist, že bezpečnost bude pro příštích deset let nejvyšším zájmem naší země“ – prohlásil v minulých dnech v jednom ze svých nočních proslovů k občanům.

Alternativa? Nekonečná jatka

Nejdůležitějším faktorem pro co nejrychlejší skončení této pro celý svět destabilizující šílené putinovské agrese je však tvrdá a koordinovaná západní diplomacie, která co nejdříve dokáže postoupit dál než k doplňování výzbroje ukrajinské strany.

Pokud Západ hodlá bojovat jen do posledního ukrajinského vojáka a dovolí vítězství ruské agrese, bude to předznamenáním i jeho konce. Prestižní britský deník The Guardian už na začátku dubna v redakčním komentáři přednesl několik těžkých rozhodnutí, která Západ bude dříve či později muset zvážit.

Těch pět návrhů – vyhlášení dvou bezpečných zón pod ochranou Severoatlantické aliance na západě Ukrajiny a v Oděse, označení raketových a dělostřeleckých jednotek útočících na civilní objekty za legitimní cíle pro odvetu NATO, vyzbrojení ukrajinské armády dostatečným počtem letadel a tanků a zablokování exportu ruských fosilních paliv – může na první pohled šokovat. The Guardian je sám označuje za radikální a riskantní. Ale správně dodává, že „jedinou alternativou jsou nekonečná jatka“.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

27 komentářů

  1. toky napsal:

    Ukrajina pomohla sovětskému Rusku k dalšímu světovému prvenství. Křižník Moskva se stal největší ponorkou na světě.

    • Zdenál napsal:

      Lodička Moskva je jen začátek. Co jsem mluvil s Ukrajinci, tak ti budou cítit řádnou odplatu až bude z Moskvy zbouranisko jako Mariupol. Jen se musí dostat k raketám, které létají přes 800 kilometrů, což je otázkou jednoho roku.

  2. Jiří Choun napsal:

    Zcela souhlasím. Demagogie ruská i zdejších rusofilů je neuvěřitelná. Např. Krym byl součástí Ruska 170 let, zatímco České království součástí Rakouska 300 let ( a to nepočítám předchozích 100 let personální unie). Přesto proruská propaganda tvrdí, že Krym byl vždy ruský, zatímco místním rusofilům by se moc nelíbilo tvrzení, že území dnešní České republiky bylo vždy rakouské.

  3. A. S. Pergill napsal:

    Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podstatně delší. Původní stát byla Kyjevská Rus (současník Velké Moravy a raného přemyslovského knížectví), na částech území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska, potom došlo k přesunu vlády do založené Moskvy (z důvodu napadání jihu a západu původního území nepřáteli), okupace významné části nynější Ukrajiny Zlatou hordou (atd.).
    Už Dimitrij Donský v roce 1380 porazil Zlatou hordu na Kulikově poli u Donu (odtud jeho přízvisko) a připojil část dnešní Ukrajiny k Rusku. (viz Wikipedie).

    Problém ovšem spočívá v tom, že současná politika Putina je naprosto mimo rank mezinárodního práva i zvyklostí. Zda je to počátek konce jeho diktatury je otázka, spíš bych to viděl jako příznak jeho zhoršujícího se zdravotního stavu. Který k tomu konci, pochopitelně, vést může.

    • Pavel napsal:

      Tvoje rádoby historické fantasmagorie jsou jako obvykle pro smích, lžirgile. K žádnému „přesunu vlády z důvodu napadání Zlatou hordou“ nedošlo. Kyjevská rus se jaksi rozpadla samovolně dávno před Zlatou hordou. Mnohem později vzniklé Moskevské knížectví bylo pod nadvládou tatarů jako jakýkoli jiný státní útvar v daném čase a oblasti. Moskva získala nejvíc vlivu protože s tatary nejusilovněji kolaborovala. Zatímco Kyjev měl široké kulturní i politické vazby na západ, prostřednictvím Litvy a Polska, moskva vznikla jako otrokářský a kočovnický apendix bez kultury a to ji už zůstalo. Kyjeva se zmocnila až v 18. století.

      • A. S. Pergill napsal:

        Nebyla jen Zlatá horda. Byli i další kočovníci, např. Polovci (viz Slovo o polke Igorově). A západ se nechoval k Rusku a okolí vždy pozitivně – viz útoky řádu německých rytířů, které zastavil až Alexandr něvský na Čudském jezeře. A z jihozápadu útočil po pádu Byzance i islám. Litva a Polsko se chovaly spíš jako nepřátelé.

  4. josef napsal:

    I Jan Urban ve svých (i předchozích) článcích vychází z toho, že doba k hodnocení Ukrajiny je až po puči na Majdanu, respektive spíše už jen za Zelenského… Předtím bylo jen zřejmě „vakuum“, které nemělo žádný vliv… A právě až tuto novou dobu po Majdanu se rozhodl světový mainstream prezentovat jako „výspu“ demokracie a před Majdan se nevracet… To, že ale tam vznikly (děsivé) skutky v rozporu s právem, už nikoho nezajímá … Vraždy na Majdanu, v Oděse, aj. jsou „zapomenuty“, aby se posloužilo novým „spravedlivým“ a jede se dál… Může to být něco jako v Kosovu, kde původní hrdinové byli vynášeni do nebes a oblak, aby dnes po více jak 20 letech se o ně začala zajímat justice…

    • Lucie Rejcova napsal:

      Když už tedy „whataboutism“, tak pořádně: Vraždy na Majdanu organizovala ruská FSB. Byl to ruský nápad, aby ukrajinské speciální jednotky střílely do vlastních. Na Rusy by to zabralo skvěle, jenže Ukrajinci nejsou jako Rusové .
      A ano, Ukrajina „před Majdanem“ byla zkorumpovaná země prolezlá ruskou tajnou službou, v čele s proruským prezidentem Janukovyčem – což bylo přesně to, co Putin chtěl a co chce zase zpět.

      • A. S. Pergill napsal:

        Proč ho ty ukrajinské jednotky neposlouchají nyní, ale bojují s Rusy do posledního náboje?

      • josef napsal:

        … no pokud by tak tomu bylo, že tedy vraždy na Majdanu organizovala FSB, tak by určitě Ukrajina už to dávno vyšetřovala a možná i mezinárodně, aby tomu dala punc.. No ale to neudělala po celou tu dobu od r. 2014, čili jeví se jako jako velice pravděpodobné, že nemá zájem (resp. některé vlivné kruhy) a čeká se na zapomnění… A ten Janukovyč – ten tam nebyl ani celé období (předtím Juščenko a Kučma byli 2x po sobě prezidenti). Jak jsem zde už dříve psal, že takový selfmademan Bessel Kok byl šéfem nově vznikajícího Doněckého „telecomu“ a uvedl v článku pro LN, že tedy v r.2009 byly vztahy tam mezi Ukrajinci a Rusy skvělé až vřelé (že se tomu sám divil – nevím jestli to bylo dobře nebo špatně), v roce 2012 pořádala Ukrajina spolu s Polskem ME ve fotbale- finále bylo v Kyjevě . Vy už tehdy jste viděla, že by tam byly nepokoje včetně lidských ztrát ?. Chaos nastal až poté co Majdan odmítl předčasné volby, které byly dojednány 3 ministry EU a Janukovyčem a to jak parlamentní tak i prezidentské (s přechodem na parlamentní systém – dodnes to není, tehdy to byl požadavek opozice…) Pak začala krvežížnivost a nikdo ze Západu na podmínkách netrval… Jistě Zelenský je nyní až třetí garnitura, první byli ti různí jaceňukové, Avakovové, Turčynovové, Parubijové a Azovy, Ajdary, Pravé bloky, SS-Galizien…, pak nastoupil Porošenko a po něm zelensky – toho se už ten převrat v r.2014 netýká, ale ti lidé na východě to tak nevidí, že je to o.k.

      • josef napsal:

        … a ještě se vracím k údajnému podílu FSB na tragedie na Majdanu. Včera v příloze Salon (Právo 21.4.22) uvádí v celostránkovém článku americký historik Stephen Kotkin (údajně odborník na Rusko), že “ V roce 2014 navíc USA pomohly svrhnout zvolenou ukrajinskou vládu a instalovaly do mocenských pozic prozápadní Ukrajince, o kterých Putin hovoří jako o nacistech… “ Tak tady to tento historik uvádí přímo a jasně, že to byl řízený puč s mnoha „mrtvolami“, ale cíle bylo dosaženo, protože noví demokraté byli najednou Jaceňukové, Avakovové, Turčynovové, Parubijové a další „mírotvorné“ spolky typu Azov atd.. Komentář si může udělat každý sám, byť připouštím, že někoho to stejně nepřesvědčí… To jen na ten „whataboutismus…“

        • Pavel napsal:

          „Salón“ je teď tvůj zdroj informací o zahraničí josef? Co to bude příště? Bettyna nebo Žena a život? Každopádně se nabízí otázka proč jsi se o tuto informaci nepodělil formou odkazu. Rád bych si taky početl co pan Kotkin píše a nebo jen jako obvykle lžeš jako když RT vysílá.

          • josef napsal:

            … pro ty „méně chytré“ uvádím, že v příloze Salon občasně publikují např. Václav Bělohradský, Jiří Přibáň, Pavel Barša, petr Drulák, a.j…. A nyní ten Kotkin má článek na celou stránku a to sdělení, že „USA pomohly svrhnout legální vládu…“, je pouze jeden dotaz a jeho odpověď…

          • skeptik napsal:

            Tak asi takto josef: minimálně Václav Bělohradský a Jiří Přibáň sice do Salonu kdysi psali, ale už delší dobu nepíší. A já se jim vůbec nedivím, že nechtějí být stavěni na roveň jakéhosi Kotkina. I já bych na jejich místě něco takového považoval za urážku.

    • Ondrej napsal:

      nemel nesmysly trolle. valecny zlocinec putler nema vubec zadny narok ani na decimetr ctverecni ukrajinske pudy, nehlede na to, co placaji jeho propagandiste nebo zdejsi kremlofilcky. a tam patri samozrejme cely donbas a taky krym – je to de iure stale ukrajinske uzemi a taky nejspis bude. kdyby putler od roku 2014 mohutne nepodporoval separaty a nevedl nevyhlasenou valku proti ukrajine, na kterou nema vubec zadny narok, tak uz tam je davno klid, ale on musi rovnou vest brutalni valku, protoze jinak by nemeli separati uz zadnou sanci, a tim drzet ukrajinu v rozvalu a nestabilite – to je jeho cil, kdyz uz nemuze byt cela v jeho podruci, na to nema. ale on na ta zverstva jednou dojede, ceho je moc toho je prilis

    • Toky napsal:

      Jozefoviči, nevraživost mezi Ruskem a Ukrajinou je stará sto pět let. Rusáci vymysleli název „eti z okraja“, z čehož nakonec vznikla Ukrajina. Celou dobu Moskvani ukazovali svou nadřazenost, což přineslo nenávist. Ukrajina nesouhlasila ani s násilnou kolektivizací a rozkradení soukromého vlastnictví. Čas jim dal za pravdu, Rusko se topí v lenosti, chlastu a kradení, kdežto Ukrajinec pracuje.

    • Pavel napsal:

      Zřejmě máš na mysli ty pro kremelskou krvavou totalitu báječné časy, kdy v Kyjevě vládla poslušná kremelská loutka megazloděj janukovyč.

    • Pavel napsal:

      A ano, střelba do lidí na Majdanu v janukovyčově režii, nebo v režii rusáckých rowdies v Oděse nic pěkného nebylo.

      • josef napsal:

        … kdyby byla ta střelba do lidí na Majdanu v „režii“ Janukovyče a kol. tak už dávno Ukrajina tyto „jeho“ zločiny vyšetřovala. Když byl pak nucen Janukovyč utéct, tak ten nový režim ho prohlásil za válečného zločince… S takovýmto cejchem by ty jeho „zločiny“ byly vyšetřitelné natotata – to se ale nestalo a nestane, protože by ty bylo na vodě. Bude-li skutečně mezinárodní trestní soud vyšetřovat „Ukrajinu“ už od r. 2013, tak pak to bude jedině dobře… Je ale otázkou zda demokraté z Ukrajiny budou chtít spolupracovat, aby náhodou něco nedobrého nevyplavalo na povrch (a to třeba vč.té Oděsy)

  5. petrph napsal:

    Bohužel, pragmaticky řečeno, „svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč“, v té nejsurovější formě. Jinak řečeno, Putin hraje riskantní partii, a spoléhá se na to, že Ukrajinu vojensky dobude a posléze „zpacifikuje“, aniž by se mu v tom Západ pokusil přímo vojensky zabránit. Už zde v závěru článku uvedené návrhy jsou pro západní velmoci nepřijatelné, protože technicky řečeno se rovnají přímému vstupu do konfliktu. Sice by se dalo křičet „již nikdy Mnichov“, jenomže v tomto případě Putin předem písemný souhlas těch západních politiků nežádá.
    Ovšem věc druhá, co vlastně riskuje, osobně strašně málo. Maximálně se hovoří o tom, že by Západ měl pomoci Ukrajině při obraně. Ale že by pak po odražení ještě pokračoval ve válce s Ruskem, a došel až do Moskvy (jako v roce 1945 do Berlína), o tom už reálně na Západě neuvažuje nikdo, ani the Guradian..

    • A. S. Pergill napsal:

      Západ sice odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, ale v podstatě ji financuje a čelní politici dělají vše pro závislost Západu na ruském plynu. Biden zrušil těžbu na Aljašce a brzy bude ropu a plyn dovážet z Ruska, Íránu a Venezuely. Biden se zasadil proti plynovodu z polí u pobřeží Izraele (ve Středozemním moři) do EU. Soudruzi fantazírují o dovozu kapalného plynu z USA, ale realita je taková, že se USA během roku dvou (pokud v nich nepadne vláda Putinovy strany a presidenta) nebudou žádný plyn na vývoz mít.

      • petrph napsal:

        Bohužel, to je dosti krátkozraké vysvětlení.
        Putin dobře ví, že zastavení dodávek ruského plynu by poškodilo mnohem víc právě západní státy nežli Rusko. Konkrétně pro Německo, ale i pro nás by to byla katastrofa srovnatelná s bombardováním.

        Zatímco, jestli by mu Rusku střednědobě chyběly ty peníze za plyn ? Pro vedení války určitě ne, na to má jistě zbraní dost a pro stát vyhlásí válečný režim, těch západních fajnovinek se halt Rusové zřeknou–

        • A. S. Pergill napsal:

          Proto je třeba nutné udělat vše proto, abychom na ruském plynu závislí být přestali. Mohli bychom začít těžit náš břidličný plyn, bez ohledu, že nám to Putinovi bruselští agenti zakázali.
          Osobně se domnívám, že vypínání jaderných elektráren v Německu po havárii ve Fukušimě (2011) bylo už tehdy na Putinův příkaz, a že šlo už tehdy o přípravu ruského útoku na Ukrajinu (případně další státy na západ od Ruska).

          • skeptik napsal:

            Pergille, Putin prý čeká na vaše rady, jak má vést válku na Ukrajině. Nebo jste mu už poradil a teď se schováváte před jeho basou?

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost