Jan Urban: Putin i Trump geniálně znetvořili a zneužili formální demokracii
KOMENTÁŘ. Množí se otázky typu, kým vlastně je Donald Trump. Je obtížné zařadit jeho oligarchickou symbiózu výkonné moci, usilující o zničení nebo alespoň o omezení zákonodárné i soudní kontroly, a spoléhající se na neomezenou podporu několika nejbohatších amerických miliardářů. Celý svět se ho pokouší pochopit a předvídat, nebo alespoň zařadit ho do jakékoliv známé politologické škatulky. A čím dál víc pozorovatelů zjišťuje, že to nejde, že prostě představuje v západním, demokracií dosud formovaném světě doposud nepoznaný fenomén.
Snad jen Aristoteles už ve čtvrtém století před naším letopočtem popisoval aténskou „zvrhlou demokracii“, ve které nad vládou zodpovědného lidu převáží demagogie, tyranie většiny a vláda vášně nad rozumem.
Vynalezl pro takový případ termín ochlokracie, tedy lůzovláda. V ní nezáleží a nemůže záležet na institucích, právu a stabilitě demokratického systému a hodnot, jako jsou lidská a občanská práva, protože svět jakoby začíná znovu a teprve v okamžiku dobytí moci tím jediným a v této jediné chvíli „lidem“ vyvoleným vůdcem.
Syndrom supervelmoci
Feudalismus dokázal po mnoho století fungovat s představou nekritizovatelného a nedotknutelného vládce „z Boží vůle“, „syna Nebes“, či „vtělení Boha“. Bylo to jednoduché a praktické.
Až průmyslová revoluce vytvořila zcela nový typ státu, jehož složitá ekonomika oslabila pozice šlechty, vytvořila střední třídu i bankovnictví a nakonec zbožštila namísto panovníka efemérní „národ“ a „lid“, který uchopil hesla demokracie k prosazení ekonomických a politických práv. Nechtěným výsledkem překotného vývoje byly dvě světové války.
Dnešní trumpismus-putinismus už žádná šidítka nepotřebuje. Oba vůdci, každý po svém, jen geniálně znetvořili a zneužili formální demokracii, kterou zjednodušili výhradně na volební manifestace dlouhodobě manipulované „vůle lidu“.
Totalitní režimy dvacátého století i se svými vůdci ještě potřebovaly ke svojí legitimizaci ideologie, které se odvolávaly na vědu. Marxismus-leninismus na historický determinismus a třídní boj, hitlerismus na determinismus biologický a teorii ras.
Dnešní trumpismus-putinismus už žádná šidítka nepotřebuje. Oba vůdci, každý po svém, jen geniálně znetvořili a zneužili formální demokracii, kterou zjednodušili výhradně na volební manifestace dlouhodobě manipulované „vůle lidu“.
Skutečná demokracie a samotná představa vyvažování mocí přestaly být v době tak snadno zneužitelné „informační revoluce“ potřeba.
Americký psycholog Robert J. Lifton již před více než dvaceti lety varoval před psychickou poruchou, poprvé popsanou u vůdců sekt. Vede k paranoidnímu vnímání skutečnosti, polarizaci postojů a pocitu osobní nadřazenosti.
Je stejně tragické jako ironické, že poprvé od bolševické revoluce v roce 1917 je prezident stále ještě demokratických Spojených států rukojmím ruského diktátora.
Vůdce sekty se postupně ztotožňuje s absolutními variantami řešení stylem „všechno, nebo nic“ a nakonec u něj převládne přesvědčení o nevyhnutelnosti konečného střetu mezi imaginárními silami dobra a zla. Armageddon se proto pro takového člověka stává „jediným možným řešením“.
Jeden z nejoceňovanějších amerických psychologů pak svoji teorii ještě upřesnil a použil k popisu reakce amerických prezidentů na teroristické útoky z 11. září 2001 a následnou „válku s terorem“.
Podvědomou snahou absolutní moci stárnoucích mužů (bez dosahu vlivu institucionální, veřejné či rodinné reflexe a kontroly) je potom při pocitu vlastní jedinečnosti, neomylnosti a všemocnosti podvědomá snaha konflikty urychlovat a vyhrocovat – i za cenu sebezničení.
O to nebezpečnější je to v případě vůdců států s jadernými zbraněmi. Robert Lifton proto tuto diagnózu přiléhavě nazval „syndrom supervelmoci“. Dodejme, že stoprocentně odpovídá letitému pozorování jednání a vystupování jak Vladimira Putina, tak Donalda Trumpa.
Oba se považují za neomezené vůdce svého „lidu“, kterým ve skutečnosti opovrhují. Nejsou schopni diskutovat, vyžadují pouze souhlas a za všech okolností očekávají lichocení a podlézavost. Mezi jejich spolupracovníky se nemohou objevit osobnosti s vlastním, natož odlišným názorem.
Ke svým předchůdcům cítí výhradně opovržení a věří, že jedině s nimi se poslušnému „lidu“ otevírá „zlatý věk“. Postupná degradace osobnosti jen dále posiluje jejich paranoidní vnímání skutečnosti. Oba jsou nejspokojenější, když se jich svět bojí nebo nedokáže odhadnout jejich reakce.
Dohody diktátorů vždy hrozí válkou
Nejdůležitější otázkou dnešních dní je vymyšlení alespoň nějakého částečného řešení Putinovy agrese na Ukrajině. Pro ruského diktátora je na jedné straně válka nezbytností a nekonečným zdrojem domácí legitimity.
Na druhé straně nikdy nenajde hloupějšího a pro sebe výhodnějšího partnera na americké straně, než je právě Donald Trump. Jedině s jeho pomocí může velmi rychle i proti nesouhlasu evropských zemí legitimizovat agresí dobytá ukrajinská území, a je naprosto zjevné, že mu nezáleží na tom, zda to bude na papíře popsáno jako „dočasné řešení“, nebo trvalá změna hranic ruské říše „na věčné časy“.
Trumpova domácí popularita navíc rychle klesá a o to víc na Ukrajině potřebuje jakýkoliv „úspěch“. Je stejně tragické jako ironické, že poprvé od bolševické revoluce v roce 1917 je prezident stále ještě demokratických Spojených států rukojmím ruského diktátora.
Evropa si ještě pamatuje následky appeasementu hitlerovské agrese v roce 1939. Trumpovi, pro kterého svět začal teprve s ním samým, to neříká vůbec nic.
Trumpismus-putinismus proto dnes představuje největší ohrožení demokracie ve světě. Bezuzdný populismus může zničit svět konstruovaný od roku 1945 se všemi omyly a neúspěchy na víře v platnost práva, pravidel a pravdy.
Pokud by trumpismus-putinismus zvítězil, můžeme zapomenout na prosperitu a možnost udržení idejí právního státu a lidských práv, ale i dnešní životní úrovně. Dohody diktátorů totiž vždy hrozí válkou.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Je velmi pravděpodobné, že u nás sovětské jaderné hlavice byly, říká historik
Dívka z večírku Filipa Turka. Od příběhu pro bulvár až po bezpečnostní riziko
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
Možná by stačilo,kdyby si autor do těch svých -ismů zařadil kategorii pro upřímného prosťáčka. Do té by se mu Trump krásně vlezl. Prostě jde o politika,který se upřímně snaží vyjednat mír prostřednictvím svého osobního přátelství. Že je to k ničemu,mohl vidět u Kima ,který mu to v osobní rovině oplácel,ale to bylo tak všechno.Putin je satan peklu dávno propadlý a naivní Trump se snaží zatímco Putin se mu vysmívá. Až Trump pochopí, bude krutě uražen a podle toho se zachová.Pak to bude zlé.
Nemyslím si,že by se v USA dělo něco zvláštního,to špatné se dělo za Obamy a Bidena , jmenovalo se to liberalismus .To co Trump dělá,je zoufalá snaha o nápravu,nic míň,nic víc.
Přesně tak…
Velmi trefný komentář. Jsem rád, že jsou ještě lidé jako p. Urban, kteří dokáží bez ideologického balastu správně pojmenovat realitu.
Jenom upozorňuji na logickou nesrovnalost.:
Pokud jsou výsledky voleb manipulovány mocí – ať už jakoukoli, je idea demokracie nemožná. V takovém případě ovšem vyvstává otázka, jaké – že hodnoty hodláme legitimně bránit a jaké je morální oprávnění vést vojsko do války.
Mám zato, že základním zdrojem demokracie je vůle lidu. Neexistuje autorita, která by toto zpochybnila a nebyla zároveň antidemokratická.
Děkuji, to jsou slova, která jsem neuměla najít.
…no mě zase překvapuje to jak to Jan Urban jednoduše vidí… Třeba poslední odstavec je “ Pokud by trumpismus-putinismus zvítězil, můžeme zapomenout na možnost udržení idejí právního státu a lidských práv, ale i dnešní životní úrovně. Dohody diktátorů totiž vždy hrozí válkou…“. Tak já jako udržení idey právního státu si představuji logicky, že nadstavbou právního státu je mezinárodní právo – tedy třeba, že války jednoho státu proti druhému státu se musí schválit v RB OSN… Kolik „světových“ válek bylo po r. 1989 „ex ante“ schváleno v RB OSN ? No byla to jen rezoluce, která „povolovala vyhnání“ iráckých vojsk z Kuvajtu v r. 1991… To tehdy za „světovou“ koalici G.Bush st. splnil a následně Irák splácel reparace – až do další války, která ale už byla válkou (ochotných) proti mezinárodnímu právu. Pak tedy všechny další „mezinárodní“ války byly porušením mezinárodního práva a to počínaje bombardováním Jugoslávie od března 1999, přes Afghanistán, Irák, Libye.. Mezitím bylo ještě několik lokálních válek, tedy válek sousedních států, které byly „normální“ před těmi transkontinentálními… A jako lokální válka je nyní i tato „Putinova“, aby pak tuto (špatnou) válku Jan Urban přímou linkou definoval jako trumpismus-putinismus… Tedy Trump zatím žádnou světovou válku de iure nezačal, ale hrozí (a koná) tak „jinou“ válkou – tedy cla, sankce,výhrůžky, lokální bombardování leckde po světě (což tedy nejsou zatím války, ale jen „konflikty“)… Proto tedy srovnávání trumpismus-putinismus od Jana Urbana silně kulhá… Srovnatelné by to bylo, kdyby Trump si takto „všímal“ jen sousedů – tedy Kanady a Mexika… Ale dokáži pochopit, že v dnešní době se na „obě kapacity“ nechá navézt spousta vymlácené slámy, protože „Putin“ je vinnen vším (a možná i ten blackout ve Španělsku a Portugalsku).. A ještě Janem Urbanem zmiňovaná lidská práva, tak to je úplně mimo.. I náš velký guru lidských práv Václav Havel jel na konci r. 2001 do „lidskoprávní demokracie“ v Saúdské Arábii ( a i Kuvajtu) a z lidských práv tam přímo „mlaskal“ slastí… Nesmíte se tedy utvrdit v tom, že stávající špatnost Putina je jedinou špatností od II.sv.války… Že ta válka špatná je, tak o tom není pochyb…
Oceňuji tvou kritiku rusácka, milovníku ocelových ptáku, za to, že si nedalo své války proti Čečensku, Sýrii, Gruzii a Ukrajině posvětit RB OSN. Ještě, že USA mělo v dost rozumu a nastolování pořádku s vraždícími maniaky typu saddám, miloševič, kaddáfí a taliban nechalo přes RB OSN projít.
Tak konečně jste nám prosťáčkům prozradil, že demokracie je jen formální. Myslím, že na takové se již nic znetvořit nedá. Předpokládám, že jste chtěl, abych to napsal místo Vás. Ale i tak jste statečný!
Krásný článek.
Bohužel, jak se to říká, není demo jako demo. Protože ono lze snadno Trumpa kritizovat že se dohodl s Putinem, že jako základ smíru na Ukrajině akceptuje jeho podmínky.
Ovšem na druhou stranu kdyz se zeptáme jakou skutečnou vojenskou pomoc v živých vojácich chteji nyní poslat politici západních států na pomoc Ukrajině, tak kupodivu i tento zájem považlivě klesá.
Takže asi tak ten hlavní rozdíl ve dnešní situaci Ukrajiny je v tom, že nebere ohled na názory jiných a brání se sáma dál.
S neexistencí druhého jsou ničím. Proto se potřebují. Lékařská věda toho ví o nádorech mnohem víc.
Není to snad tím, že je demokracie příliš snivá, a že nebere v úvahu, že lidským bratrancem je šimpanz? Opravdu se začíná zdát, že od doby, co zanikl kolonialismus je to s t.zv. západními hodnotami bledé. Demokracie v koloniálních zemích byla úspěšná tím, že tyto země slavně žily z okrádání kolonií. Co zbylo ze sladké Francie a hrdém Albionu je dnes pozorovatelné. Byly doby, kdy koloniální státy diktovaly, co se ve světě bude dít. Ta doba je pryč a třeba Leyenová to zřejmě nedovede pochopit. Stejně jako mnozí nedovede pochopit, že na ty oběšené a zmrzačené v koloniích jejich potomci nezapomenou. Dovedu si představit, co napadá jihoamerického Indiána, když navštíví třeba chrám Matky sněžné v Římě a kouká se na zlato, které bylo kdysi jeho předků. Že si myslíme, že verbální omluva stačí je zřejmě chyba.
Pan Urban jako obvykle perfektní, já bych ještě dodal, že problém není jen Trumpo-Putinovský (zde je samozřejmě nejzřetelnější), ale souvisí s nárůstem populismu a vzestupem antisystémových stran v celé Evropě. Blbečkům, kteří bohužel nechápu složitost světa ani jeho základní principy, se ale tento styl zamlouvá, líbí se jim představa vůdce, který vše „prostě zařídí“. Pokud to vztáhneme na ČR, tak téměř všechny opoziční strany a straničky stojí jednotně za Trumpem i russkem a volají po demontáži demokracie tak jak ji známe a jak přinesla světu neskutečný civilizační pokrok. Že Trump podniká kroky proti našim zájmům (o russku netřeba mluvit, to nás umístilo přímo na list nepřátel) na situaci nic nemění. To je jak z definice idiocie 🙁
Problém je v tom, že to, co je nám předkládáno jako demokracie, nemá k demokracii o mnohem blíž než to, co jsme tu měli před rokem 1989.
Demokracie je z definice vláda, která reflektuje vůli občanů, tedy jejich většiny. A to tu prostě ani na úrovni ČR ani na úrovni EU prostě nemáme.
Kdybychom tu měli demokracii, neměli bychom tu Green Deal, který si většina občanů, navzdory obrovskému masírování bezcennými desinformacemi, nepřeje.
Takovou míru kritiky podepisovače green dealu bych od tebe nečekal.
Děkuji za skvělý text i formulace. S pozdravem Jaroslav Šnicer
Vsadím se, že vaše rodiče osvobodili Rusové pane Urban. Trochu úcty by tedy neškodilo. 🙂
Jaká demokracie ? Ta přece ve svém smyslu neexistuje, ani existovat nemůže. Sokrates i jeho žák Platón tkz. Demokracii velmi pravdivě definovali dávno před tkz. Kristem .. Demokracie je vítězstvím více řvoucí vlády chtivé nefér menšiny, nad nekřičící slušnou většinou …
Problém je, že Aristotelův ideální stát byl v podstatě fašismu blízkou totalitou. Někteří filosofové uvádějí, že by ho měli rádi akorát básníci, jimž byl pobyt v tomto státě přísně zakázán.