Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Vladimir Putin s moskevským patriarchou Kirillem. Foto: Profimedia
,

Jan Urban: Rusko trpí mýty o vlastní výjimečnosti a naopak nemravnosti zbytku světa

KOMENTÁŘ. „Slepý slepého vede, oba padají do jámy, vzájemně si děkují, a ještě si gratulují ke slávě.“ Historik Pogodin v 19. století asi netušil, že se v 21. století z tohoto jeho bonmotu stane asi nejpřesnější popis prázdnoty ruského pocitu velmocenské nadřazenosti nad právem, morálkou i veškerým neruským světem.

Ruská historiografie se v té době rozpadla na dva nesmiřitelné tábory, kopírující a potvrzující neslučitelnost slavjanofilské a západnické vize ruské kultury, dějin i státnosti. Spor se formálně vedl o to, zda dějiny mají klást důraz na popis politických forem, institucí a sociálních proudů (zapadnici) nebo na povznášení lidového dědictví (slavjanofilové).

Ti druzí nakonec převládli a jejich pábení se stalo základem ruské státní imperialistické ideje. Intelektuální tragédie, které už sto padesát let není dovoleno se vyvíjet.

Ztráta Moskvy jako dějinný šok

Lidové dědictví se svojí podstatou nemůže pohybovat v prostoru, který definují fakta, logika, kontext instituce, nebo právní stát. Jen chrání emoci výlučnosti a konstruuje mýtus, výmysl či představu, jako národní identitu. Lidové dědictví se nikdy nebude zabývat hladomory, alkoholismem, nevolnictvím nebo principy vlády práva.

Mýtus vždy pozitivní a všechny překážky překonávající duše ruského lidu, už jen svým pravoslavím výjimečného, usměvavého, čistě umytého a zpívajícího ve vyšívaných rubaškách kolem velkého společného stolu, může být vzdálen reálnému světu, ale přesto se stát politickým obsahem a nakonec i realitou. A to se i stalo.

Lid a národ jsou všude jen zbožštěné kategorie mimo obsahy práva, morálky a pravdy. Nikdy nedělají chyby a nepáchají zločiny. Jejich údělem je jen hrdinsky trpět a nakonec vždy zvítězit. Nemají slabin a nemohou být vinni. Střední Evropa o tom ví své.

Pro věřící v mýtus spasitelské dějinné úlohy Ruska – nechť není mýlky, spasitelské pro celý svět – je válka proti Ukrajině logická a povinná oběť, nutná k obnově ruského impéria.

Národní obrození 19. století i vznik národních států po první světové válce nebyly o ničem jiném. Nikde jinde se však iracionální mytologie nestala trvalým funkčním obsahem státonárodní identity tak jako v Rusku.

Myšlenky ústavnosti a občanského principu, vycházející z francouzské a americké revoluce konce 18. století, v Rusku nikdo nevnímal. Zmatené dějiny středověkého mocenského útvaru bez hranic, který pro svoji centralizaci a modernizaci na přelomu 17. a 18. století neměl dost vlastních vzdělaných elit, a proto musel ze Západu dovézt stovky techniků, důstojníků a učitelů, jen těžko mohly sloužit jako zdroj národní hrdosti a poučení.

Změnu přineslo teprve odražení napoleonské invaze do Ruska z roku 1812. Ztráta Moskvy byla dějinným šokem a po několik měsíců pro naprostou většinu ruské společnosti i pádem do informační temnoty.

Proti cizácké invazi se však na mnoha místech postavil nečekaný, na státu nezávislý, nekoordinovaný lokální partyzánský odpor místních lidí, z velké části nevolníků, bránících se proti masívním rekvizicím potravy a píce. Konečná porážka Napoleonova tažení a pochod ruské armády až do Paříže se pro Rusy staly zdrojem explozivního nárůstu národní hrdosti.

Legenda „lidové války“ byla prvním projevem nové společenské smlouvy horních několika tisíc, pro které se historie a její výklady načas staly módou, přetřásanou ve všech salónech Petrohradu i Moskvy.

Sebestředné mýty ruské politiky

Moskevská univerzita pod tímto tlakem pozapomněla na vědu a stala se centrem společenského života. Obhajoby dizertací byly veřejnou a prestižní společenskou událostí a patřilo k dobrému tónu je diskutovat na plesech a večírcích. A právě tento tlak snobství a nevědomosti, nadřazovaných nad opatrnou vědeckou práci, napomohly vzniku a rychlé politizaci sebestředných mýtů, které se staly základem ruské politiky.

Módní „ruská historiografie“ té doby vynášela a vymýšlela specifika historického vývoje Ruska, mýtizovala rod, obščinu, pravoslaví, carismus nebo „souboj lesa a stepi“. Společenská pop-historie stvořila mýtus a prohlásila ho za dějiny.

Porážka mladých děkabristů v roce 1825, kteří jako první a jediní chtěli přenést západní ideály ústavnosti a republiky do Ruska, udělala z devótního vlastenectví a nekritického protizápadnictví povinnost.

Objevné historické práce pozdějších desetiletí, připomínající třeba význam období polsko-litevské unie (1569-1795), kdy do východní Evropy, teprve později dobyté Ruskem, bylo importováno magdeburské městské právo, byly kritizovány pro nedostatečné vlastenectví.

Stejně dopadlo rozsáhlé dílo Borise N. Čičerina, který ve svých dějinách práva definoval jako základní problém ruského státu to, že až do vlády cara Petra I. (1672-1725), nebyla státní moc uplatňována zákony, ale nařízeními.

Nevolnictví bylo v Rusku zrušeno až v roce 1861 a opožděné modernizační reformy nezabránily na přelomu 19. a 20. století řadě hlubokých sociálních otřesů a vojenských porážek, které vyvrcholily v roce 1917 bolševickým převratem a nastolením diktatury.

Mesianistická utopie vyvoleného pravoslavného národa se jen převlékla do ještě utopičtějšího imperiálního komunismu, který nemohl existovat bez nepřítele. Počet obětí této verze ruského mýtu se počítá v desítkách miliónů.

Na samotném začátku Vladimír Lenin ještě prosadil myšlenku svazu formálně samostatných socialistických republik. Svaz sovětských socialistických republik se měl stát centrem očekávané světové proletářské revoluce, takže bylo jedno, jestli se na pár let někdo na periférii od říše osamostatní.

Z intelektuálního kvasu ruské diskuze, z demokratizačních pokusů a ekonomických reforem přelomu století nezbylo nic. Občanská válka a desítky let následné mezinárodní izolace tak jen posílily mýtus o vlastní výjimečnosti, nedostatečnosti a nemravnosti zbytku světa, a potřebě rozšiřovat území sovětského státu silou, kdykoliv to okolnosti dovolí.

Stalin jako ruský hrdina

Josef Stalin v roce 1939 vyšel z izolace a v dohodě s dalším diktátorem Adolfem Hitlerem obsadil část Finska, zničil tři samostatné pobaltské republiky, východní část Polska, Besarábii a Bukovinu.

Dnes je v putinovském Rusku vzpomínán jako hrdina, který vlasti za cenu obrovských obětí vrátil načas nespravedlivě ztracená území. Vladimír Uljanov-Lenin, stejně jako Michail Gorbačov, jsou považováni za slabochy a zrádce, protože každý ve své době dopustili zmenšení impéria.

Demokracie, právo nebo vůle jiných menších národů k samostatnosti nehrají v tomto mýtu pražádnou roli. Diktátor Putin prohlásil rozpad sovětského impéria za největší tragédii 20. století. Balastu komunistické ideologie, kterému sám věrně sloužil, se už ani nedotkl. Tragédií pro něj byla jen ztráta okupovaných vazalských zemí a stažení armády ze střední Evropy.

Tragédie Čečny, Gruzie, okupace Krymu a naposledy vojenská agrese proti Ukrajině z února 2022 jsou pro západní myšlení možná těžko pochopitelnými a z pohledu mezinárodního práva naprosto neobhajitelnými kroky.

Pro věřící v mýtus spasitelské dějinné úlohy Ruska – nechť není mýlky, spasitelské pro celý svět – jde o logické a povinné oběti, nutné k obnově ruského impéria. Jedině tak je možné obnovit „spravedlivý svět“, ve kterém se všichni ostatní budou k Rusku chovat s respektem, úctou a strachem. Odtržení od bohatšího a rozvinutějšího Západu je v této strategii vítanou a jedinou možnou cestou.

Vytvoření světa věrných věřících v ruský mýtus, tvrdá cenzura, pronásledování možné opozice všemi prostředky včetně fyzické likvidace, zákaz historických bádání a indoktrinace dětí pro příští konflikty, mohou takovou ne-realitu prodloužit zdánlivě až o desítky let. Předpokládá to nejkřehčí stabilitu moci, kterou si lze představit, a která může teoreticky skončit v průběhu jediného dne.

Podle encyklopedie byl původní antický mýtus jen „symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“. Nemusel být postaven na pravdivých faktech a zkušenosti. Jeho smyslem bylo dát světu pozitivní rámec a lidské komunitě městského státu pak občanskou identitu.

Rusko se, naneštěstí, nikdy ve svých dějinách k pozitivní identitě nedostalo a naučilo se žít bez potřeby občanství, s negativním mýtem o vlastní vyvolenosti, jedinečném místu v dějinách a zemi, obklopené závistivými nepřáteli.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

89 komentářů

  1. Toky napsal:

    Pravda je, že ruskou výjmečnost tvoří chlast, lhaní, arogance, kradení a vraždění.

    • A. S. Pergill napsal:

      Pravoslavní přijímají pod obojí, a, na rozdíl od husitů, kteří dávali „krve“ malým dětem jen asi kávovou lžičku, se na jejich mších děti při přijímání zchlastají do opice. A máte hned populaci alkoholiků. I to další, co uvádíte, silně souvisí s křesťanstvím.

    • wenkovan napsal:

      Pozor na „předsudečnou nenávist“, jeden z výdobytků moderní doby, kolego!

      • Pavel napsal:

        Tak, tak … to je taky typická rusácká vlastnost. Ale odkud sis vycucal to o „výdobytku moderní doby“, widláku?

        • A. S. Pergill napsal:

          Ještě před nějakými 20 – 30 lety tenhle pojem prostě neexistoval. Je to výmysl antidemokratických liberálních demokratů.

      • Toky napsal:

        Na tu „nenávist“ mám horu osobních zkušeností a taková zákeřnost a duševní lenost se opravdu jinde nenajde.

    • Jonnah napsal:

      Souhlasím.

    • Ondrej napsal:

      bohuzel je to tak…a vetsine teto podivne spolecnosti, nebo spise hordy, to nejen nevadi, ale jeste to podporuji..a to je jeste horsi..

    • pamětník napsal:

      Dodám, – fatální neinformovanost málo vzdělaných mužíků, voličů, mandantů namnoze spokojenost s současným stavem otupělé společnosti a neschopnost využít i mizivou kapacitu vlastních mozků. Přesto, čest vzácným výjimkám…

    • Ivana Vávrová napsal:

      A znásilňování….

      • A. S. Pergill napsal:

        To znásilňování Němek na konci druhé světové války bylo v podstatě reflexí nacistických rasových teorií. V jeho důsledku je tč. v Německu několik milionů osob s „rasově nevhodným“ původem. Tedy případná bašta odporu proti nějakému novodobému Hitlerovi. Oni se vojáci vždy připravují na minulou válku 🙂

  2. Ivan Požár napsal:

    Dovolím si trochu polemiky.

    „…mohou takovou ne-realitu prodloužit zdánlivě až o desítky let.“
    Nikoliv zdánlivě. Miliony lidí by musely „v průběhu jediného dne“ nahlédnout, že vše, co jim bylo celý jejich život předkládáno, byl klam, že vše, čemu věřily, co budovaly, co šířily, je lež. To se nestane. Určitě ne v Rusku s kulty hrdinské smrti a vítězství.
    Společenská setrvačnost se vždycky měří v desítkách let, v generacích. A to i ve společnostech podstatně vzdělanějších a otevřenějších, než je ta Ruská, která ještě nestačila vystřízlivět z opojení vítězstvím v Berlíně 1945.

    “ …slavjanofilové… nakonec převládli a jejich pábení se stalo základem ruské státní imperialistické ideje.“
    Spíš mi přijde, že jejich blouznění posloužilo jako vhodné propagandistické zdůvodnění již beztak expandující všeobjímající Matičky Rusi. Podobně později a s trochu lepším maskováním posloužil ‚internacionální socialismus/komunismus‘. Základem ‚ruské státní imperialistické ideje‘ ale byla a je Rus samotná.

    „pro svoji centralizaci a modernizaci na přelomu 17. a 18. století neměl dost vlastních vzdělaných elit“
    Tento stav se opakoval ještě několikrát, vlastně nepřetržitě. Nejdřív znárodnění (třeba továrna Singer v Podolsku – PMZ). Pak při velkém zprůmyslnění za I. pětiletky SSSR byly dovezeny celé továrny (třeba slavný Čeljabinský traktorový závod), včetně odborníků (… podle Ukrajinců zaplaceny údajně hladomornou pšenicí).
    Nelze pominout ‚smlouvu o půjčce a pronájmu‘ – obrovský transfer materiálů, výrobků, ale i technologie. Dodnes hraje roli válečná kořist ze II. sv. války (tam patří třeba zařízení Nikolajevské loděnice), opět včetně ‚pobytu‘ odborníků.
    Následně si několik desetiletí centralizovaná moc vystačila s exploatací vazalských států a rozvojem již v SSSR přítomného, to vše vydatně podpořeno nelicenčním kopírováním a špionáží.

    • Krkowitz fon Milowitz napsal:

      ANO za svazové republiky a jejich rozvoj zaplatila cetraní moc Moskvy i dluhy ještě dlouho po rospodu oni jí ukradli vše co bylo na jimi okupovaném území nejen KRYM ale í jaderné zbarně kde i v BěloRUSku a KAZACHstanu zasahli VB s USA jimš je UKrajinští separatisté je přenechali.

  3. A. S. Pergill napsal:

    Tady musím přiznat naprostý souhlas s autorem. Problém ovšem vidím v tom, že velmi podobná je mentalita Američanů.

    • skeptik napsal:

      Pan Tondach zde několikrát předložil doktrínu ruské ambasády: vše, co je jen trošku možné, okamžitě obrátit proti USA. Je vidět, že pokyny ruské ambasády úzkostlivě dodržujete. Naštěstí jsem jak v té Americe, tak v Rusku a v Sovětském svazu mnohokrát byl a mohu vám pouze vzkázat, abyste si své posudky umístil za klobouk.

      • A. S. Pergill napsal:

        Skeptiku, to, že „američan je umytý a oholený Rus“ se říká už někdy od devadesátek. To, že američané mají dost podobnou dobyvatelskou a vůči ostatním národům arogantní mentalitu je, bohužel, taky realita. I jakýsi „syndrom spasitelů světa“ mají dost podobný. A nějak jim nedochází, že to mohou příslušníci menších národů vnímat negativně.

        Někdy koncem devadesátek jakýsi ruský generál ve svém článku (převzal ho WM magazín) kvílel jak vysloužilá sexuální pracovnice, že celé Rusko je po rozpadu SSSR a odpadnutí jeho satelitů v doletu raket NATO středního doletu a jak je to hrozné. A vůbec mu nedocházelo, že obyvatelé ruských (sovětských) satelitů s tím museli žít celý život, takže informace, že jsou na tom nyní Rusové stejně, jim musejí znít jako rajská hudby.

        • skeptik napsal:

          O tom, co se říká Pergille, můžete vy tvrdit cokoliv. A také to děláte. Já naštěstí jak v té Americe, tak v Sovětském svazu, potažmo v Rusku, opravdu mnohokrát byl. Tak že si tvrďte co je vám libo a poté si své posudky umístěte tam, kam jsem vás odkázal. Zapomněl jste uvést Pergille, že do Afghánistánu šli Američané proto, že to byla Al Kaidá se svými základnami v Afghánistánu a pod ochranou Talibanu, která napadla cíle v USA. Nebylo tomu naopak. Al Kaidu Američané rozložili a zlikvidovali její strukturu. Své chatrné zbytky musela Al Kaidá přestěhovat jinam. V minulosti jste jak vy Pergille, tak i jiní trollové, vyčítali Američanů, že šli do Iráku. Do Iráku, kde vládl Saddám Husain, který rozpoutal tři války, které naštěstí i díky Američanům nevyhrál, který byl nebezpečím pro celý svět a který předstíral, že má nebo mít brzy bude, zbraně hromadného ničení. Ukázalo se, že je sice neměl, ale dělal všechno možné proto, aby si Američané mysleli, že je má nebo mít bude a dal v tomto smyslu příslušné pokyny své tajné službě. Když byl Saddám Husain dopaden a Američané se jej při výslechu ptali, proč to dělal, odpověděl, že si chtěl získat respekt. Saddám Husain se prostě choval jako myš, která tahá spícího kocoura za vousy. Nemohl se tudíž pak divit, že se ten spící kocour probudil a dal mu co proto. Kdybych byl tehdy na místě amerického prezidenta a měl bych takové informace, které tehdy americký prezident měl, zachoval bych se stejně, protože Saddám Husain byl nebezpečím pro celý svět, zvláště kdyby ty zbraně hromadného ničení tehdy doopravdy měl. Drtivé většině Iráččanů se po Saddámu Husainovi nestýská a jsou rádi, že je Saddám Husain pryč. Po Saddámu Husainovi se stýská pouze Rusům a ruským trollům.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku, já ten pojem nevymyslel a asi se týká spíš toho, jak se Rusové a Američané chovají v cizích zemích.
            Pokud se týká toho Saddama, shodneme se na tom, že to byl gauner. Já ovšem vidím problém v tom, že současný režim v Iráku je ještě horší.

          • skeptik napsal:

            Na základě zkušeností s vašimi posudky z minulosti vám mohu pouze opětovně doporučit, abyste si je umístil za klobouk. Současná irácká vláda žádnou válku nerozpoutala a nic nenasvědčuje tomu, že by se k něčemu takovému někdy chystala.

          • skeptik napsal:

            Ještě k tomu chování Američanů a Rusů v cizích zemích Pergille: proč chtěli Němci zachovat na svém území americké základny i za cenu, že budou spolufinancovat jejich pobyt, proč o umístění amerických základen usilují Poláci a pobaltské státy a proč Rusy nikde nikdo nechce? Nebude to tím velkým rozdílem v chování Američanů a Rusů v jiných zemích? Nebude to náhodou tím, že s přítomností Rusů na území jiných států přišla s Rusy pouze bída, svrab a bolševizmus?

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku,
            současná vláda Iráku sice žádnou válku nerozpoutala, ale je tam tuhá teokracie, řízená islámskými extrémisty. Rozhodně zhoršení oproti stavu za Hussaína, což je co říct.

            V zemích, kde mají základny Američané, je zcela běžné znásilňování místních žen jejich vojáky. A existují i případy hrubé nekázně, vedoucí ke smrti místních občanů. Např. před nějakými 20 lety „sundal“ US pilot bojového letadla v Italských Alpách lanovku, jejíž nosné lano chtěl z frajeřiny podletět. Sám se úspěšně katapultoval, ale na té lanovce zemřelo pár lidí. A takových případů je,. bohužel, dost.
            Ne, že by byli Riusové lepší, ale vojáci a poddůstojníci se zpravidla nedostanou z vojenských objektů (aby neutekli) a i ti důstojníci mimo ně moc nechodí (ani jejich rodiny). Mají i daleko rigidnější kázeň takže na frajeřiny typu podlétání lanovky mohou zapomenout – a pokud ne, jsou tresty dost drastické. Nevím, zda ještě mají ruští důstojníci pravomoc zastřelit vojáka na místě, ale pokud ne, tak to asi bude dost tolerováno, protože v tom mají dlouhou tradici. Pokud jsem správně informován, tak u nás mezi roky 1968 a 1990 nedošlo k ani jednomu znásilnění ze strany sovětských (ruských) vojáků. Alespoň se to v raných devadesátkách psalo.

          • skeptik napsal:

            Píšete o znásilňování žen americkými vojáky v okolí jejich základen. Neuvedl jste však ani jedno jediné. Já ale vím o znásilnění mojí bývalé spolužačky ze základní školy sovětskými vojáky, když se vracela ze zaměstnání z odpolední směny při cestě na autobus. Nepsalo se o tom, protože se celá záležitost zametla pod koberec. V obci, kde bydleli moji rodiče, při jízdě ruské (nebo spíše sovětské) kolony shodil řidič náklaďáku cyklistu do příkopu mezi kopřivy. Naštěstí se mu až na několik odřenin a popálenin od kopřiv nic nestalo. Náklaďák vůbec ani nezastavil. Co tu během více jak dvacetileté okupace Rusové všechno napáchali se dozvíte více v knize Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha Černá kniha sovětské okupace. Vydalo nakladatelství letecké literatury Svět křídel v Chebu v roce 2015. Mají toho Rusové na svědomí dost. Kniha má 379 stran.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku,
            vím, že v Japonsku mají spoustu míšenců, kteří jsou na jedné straně vystavováni rasistickým útokům ze strany „čistokrevných“ Japonců, na straně druhé na ne jejich otcové kašlou.
            Vím, že se v řadě zemí řešila i znásilnění nezletilých dívek US vojáky.

            Najdu ten vámi popisovaný případ v oné Černé knize?

          • skeptik napsal:

            Opět musím konstatovat, že máte obrovský problém se čtením latinky. Odpověď na svoji otázku se dozvíte v pátém řádku mého příspěvku. Nepsalo se nikde ani o tom sraženém cyklistovi. Nevím, kolik je v Japonsku těch údajných míšenců a zda se jednalo skutečně o znásilnění, nebo o dobrovolný sex. Vy to nevíte také. Jen bych se zeptal: usiluje Japonsko o odstranění amerických základen ze svého území? Něco takového Japonce ani nenapadlo. Přijali by Japonci na své území základny ruské? Odpověď je stejná jako v případě předešlém.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku, prakticky v každé zemi, kde jsou US základny, jsou skupiny požadující jejich zrušení nebo omezení. Zatím nemají tak velkou moci a tak velký počet příznivců, aby to mohli prosadit, ale po každém incidentu s US vojáky zpravidla dočasně, nebo i dlouhodobě, posílí. U řady těch skupin je taky prokázáno, že je více či méně finančně a organizačně podporuje Rusko.

          • skeptik napsal:

            Protože tyto nepočetné „skupiny“ podporuje finančně Rusko, není třeba je brát vážně Pergille a jejich pokřikováním se zabývat. I u nás se našlo dost pitomců Ruskem financovaných, kteří bojovali proti americkému radaru v Brdech.

          • A. S. Pergill napsal:

            Sám jste ovšem tvrdil, že ty základny lidem nevadí.

          • skeptik napsal:

            A to tvrdím i nadále, Pergille. To vy jste tvrdil opak. Tvrdím to o Německu, Polsku, pobaltských státech, Japonsku. A z osobní zkušenosti vím, že americké základny nikomu nevadí ani ve Velké Británii.

          • A. S. Pergill napsal:

            Neznám situaci v Pobaltí a Polsku, ale v Německu, velké Británii, Japonsku a dalších zemních proti nim bývají demonstrace.

        • josef napsal:

          pro Skeptik 17.4….
          zajímavé výplody… U Saddáma Husajna si vybavuji „pouze“ 2 války a to vždy s bezprostředními sousedy – a to s Iránem 1980-1988, tam ho ale vehementně podporovaly USA a zvláštní vyslanec z USA zde byl samotný Donald Rumsfeld, který pak za Bushe – už jako ministr obrany a útoku, ho chtěl najednou zlikvidovat… Vysvětlení dodnes nemám, když byl nejdříve velký kamarád a pak najednou velký lump… No a ty chemické zbraně na Halabžu, byly tedy právě pod dohledem USA (tehdy USA neměly zájem to řešit, když byly u toho)… No a válka se sousedním Kuvajtem byla prý kvůli tomu, že Kuvajt „vybíral“ ropná pole Iráku, který finance z této ropy potřeboval na pokrytí zdrojů na předchozí válku s Iránem… Snad dokonce to měl Saddám „předjednané“, že proti Iráku nebude vyhlášena válka… No a ta třetí válka nevím, zatím je asi v budoucnu… A ten Talibán a „spolupráce“ s Al Kaidou ?
          Tak to já si představuji, že spolu dělaly nějaká cvičení, námořní cvičení třeba Karibském zálivu kde cvičila západopacifická fregata Kandahar s mezinárodními mudžahediny… A tak jediným rozumem k tomu kdo pomohl Al Kaidě, vychází to, že to byly samotné USA, když si vycvičily piloty letadel a pak tyto bojovníky za svobodu honily po celém světě, ačkoli předtím to byli kamarádi…

          • skeptik napsal:

            Tou třetí válkou rozpoutanou Saddámem Husainem byla válka proti Kurdům, kde dokonce použil chemické zbraně. Ve válce proti Íránu nepodporovali Saddáma Husaina Američané, ale Sovětský svaz, který dodával tanky a my, kteří jsme přes jordánský přístav Akkaba dodávali námořními loděmi bojová vozidla pěchoty, munici a rakety do raketometů. Možná dostal Saddám Husain nějaké zbraně i od jiných „socialistických“ zemí, ale o tom už podrobnosti neznám. Od Američanů Saddám Husain žádnou podporu nedostal, natož aby dostal nějaké zbraně.

          • A. S. Pergill napsal:

            Řekl bych, že ho Američané taky podporovali, protože v té době byl Írán jejich největší nepřítel.

          • josef napsal:

            ty chemické zbraně proti Kurdům byly za doby války Irák-Irán. V tu dobu za USA tam byl poradce Donald Rumsfeld. Čili tehdy u těch chem.zbraní byly prokazatelně USA, ale to jim nevadilo… Hodilo se do placu až když ho napadly v březnu 2003 kvůli lživému obvinění, pak když se to nenašlo tak Bush mluvil o nastolení demokracie tam… Jeden blud za druhým…

          • skeptik napsal:

            Američané Irák nepodporovali Pergille. My jsme tehdy dodávali zbraně oběma bojujícím stranám. Zbraně pro Irák jsme dodávali přes jordánskou Akkabu, zbraně pro Írán jsme dodávali přes Libyi a Kaddáfího. Vím, že kromě nás do Íránu dodávala ještě vojenská nákladní auta i bývalá NDR.

          • skeptik napsal:

            josefe, v hlásání pitomin už překonáváte i Pergilla a to co říci. Válka proti Íránu a válka proti Kurdům byly dvě války, ne jedna. Pokud jste nezapomněl kupecké počty. Asi ano. Nevzpomínám si, zda v době války Irák – Írán navštívil Runsfeld Irák. To tvrdíte vy. Pokud ano, tak určitě ne proto, aby Saddámu Husainovi dodával chemické zbraně a doporučoval jejich použití. Vyrobit si chemické zbraně už tehdy nebylo problémem pro žádný darebácký stát. A pokud někdo lhal o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku, tak to byl Saddám Husain, který si takovým tvrzením, jak po dopadení při výslechu přiznal, chtěl získat respekt. Nejspíš nepočítal, že tím získá pouze šibenici od vlastních lidí.

          • josef napsal:

            Donald Rumsfeld byl v době irácko-iránské války zmocněncem USA pro Střední Východ a pochopitelně se Saddámem Husajnem setkal, protože v té době války byl Irán podporován jen Severní Koreou, ale všechny ostatní země (které o ten konflikt tam „měly zájem“) podporovaly Irák tj. jak USA tak i SSSR. Třeba takový Henry Kissinger prohlásil, že by bylo dobré, aby tu válku prohrály obě strany… Čili USA tehdy rozhodně nevadilo, že Saddám „použil“ chemické zbraně proti Kurdům, protože to původně mělo být proti Iránu..

      • A. S. Pergill napsal:

        grrr – rajská hudba.

  4. Manfred Strnad napsal:

    Stojí za to si přečíst Obrazy z Rus (Karel Havlíček cca 1845). Po ročním pobytu v Polsku a následně v Rusku napsal: „S Poláky a Rusy už nechci nic mít“. V případě Poláků bych nebyl tak příkrý, ale jistě měl své zkušenosti… Rusko mentálně uvízlo ve starověku. Dobývat, dobývat, dobývat! S tím rozdílem, že mnohé starověké národy, kromě válek, přispěly k rozvoji kultury.

  5. Laser napsal:

    Mockrát děkuji za pěkný článek. Obávám se, že zlomit nad tímto národem pověstnou hůl je asi jediné řešení, protože z téhle spirály se asi jen tak nevymaní.

  6. Marek Loucký napsal:

    Národovectví je nepotřebné a nepraktické harampádí minulých století, které v současném světě nemá místo. Otázkou je, zda mohou zaostalé rozvojové státy tuto slepou cestu dějin přeskočit…

    • Skrew77 napsal:

      Bez narodovectvi (a naseho narodniho obrozeni) by uz davno zanikla cestina, nase zem by byla jen prehlizenou kolonii Nemecka, nebo Rakouska a nasi dedove by ve druhe svetove zabijeli ve jmenu Adolfa. Narodovectvi, jako laska ke svemu lidu je pozitivni hybatel dejin.

    • A. S. Pergill napsal:

      Rozhodně není nepotřebné harampádí, protože potřeba patřit do nějaké větší komunity je člověku vrozená. Snahy o vykořenění lidí z nějakých širších komunit vždy byly spojeny se snahou o jejich účinnější utlačování a vykořisťování.

      Druhou věcí je, že prakticky vždy bojovali proti nacionalismu aktivisté, kteří kopali za dominanci nějakého národa. Němečtí nacionalisté od konce třicetileté války a ž do současnosti bojují proti „nacionalismům“ národů, které se nechtějí poněmčit, ruští internacionalisté zase ten internacionalismus používali jako nástroj porušťování, francouzští nacionalisté bojují proti „nářečím“ na území Francie (což jsou svébytné jazyky, často s delší kulturní historií než má francouzština (namátkou langue d‘ oc, případně i normandština a bretaňština), nebo dokonce nejsou ani indoevropské (baskičtina a do první světové války na severu Francie pravděpodobně existoval i jazykový ostrůvek hunského jazyka).
      V současné době je zase protlačována angličtina, hatmatilka bez v praxi použitelných gramatických a ortografických pravidel, kterou neovládají prakticky ani rodilí mluvčí. Pan J.R.R. Tolkien psal sice anglicky, ale s plným využitím thesauru, asi jako u nás třeba Vančura, a jeho texty jsou pro většinu rodilých mluvčí nesrozumitelné – paradoxně jsou srozumitelnější pro nás. Ovšem, tento pán studoval angličtinu cca 50 let a nedělal při tom nic jiného (jeho literární dílo lze chápat jako praktické výstupy tohoto studia), což asi není vlastnost, kterou by nějaký univerzální jazyk měl mít.

      Řešení pochopitelně existuje, je to esperanto, které se dá slušně naučit za pár měsíců. Případně nějaký jiný umělý jazyk, ale esperanto je asi nejvíc rozšířené a propracované. MMCH to, že EU už dávno nezavedla esperanto jako úřední jazyk, je jeden z mnoha jejích hříchů.

  7. Frank Zappa napsal:

    Pokud je kdokoliv schopen demilitarizovat a defašizovat planetu, tak ať jsou to třeba Eskymáci, Ukrajinci nebo Američani, na tom tak moc nezáleží, jak se to kulturně, historicky a etnicky potom následně posuzuje. Už tady bylo dost nesmyslných válek a je s podivem, že dosud nepřišla nukleární katastrofa… Rusové mají největší jaderný arzenál.

    • Sámo napsal:

      Rusové byli vždycky ti největší zlosyni a proto také mají takový kus zeměkoule, protož už 500 roků vedou neustále nějakou válku- většinou to byly války o nová území a navenek se tvářili jako ti největší mírotvůrci a protože do Ruska většinou nikoho nepustili, tak jim to svět věřil. Pravou tvář Ruska nastavil až Putin.

      • A. S. Pergill napsal:

        A co dělala posledních 500 let Velká Británie? Co dělaly za celou svou existenci USA? Starý Řím neválčil za celou dobu své existence jen snad ani ne sto let (podrobnosti se dají najít v Zamarovského knize „Dějiny psané Římem“). Prostě, impérium je od toho, aby válčilo.

    • A. S. Pergill napsal:

      Pokud nějaký hloupý naivka „demilitarizuje, je vzápětí „sežrán“ sousedy, kteří to neudělají. Ostatně, i válka na Ukrajině by patrně nezačala, kdyby se Ukrajina nevzdala jaderných zbraní, které měla a vyměnila je za záruky jednak Ruska, které na ni teď útočí, jednak některých západních států, které na ni v podstatě kálejí z vysoka.

    • skeptik napsal:

      V jakémsi článku, který jsem četl myslím zde na Hlídacím psu, byl citován jistý Rus, který přiznal, že Rusové si mohou shodit atomovou bombu tak nanejvýš na Voroněž. Tak že Rusové největší jaderný arzenál možná mají, ale není jim už k ničemu. A dobře to vědí.

      • A. S. Pergill napsal:

        Skeptiku, když doletí na ISS, tak doletí kamkoli na Zemi.
        A jejich křižující raketa na atomový pohon, letící v atmosféře rychlostí 6 Machů, byla vyzkoušena, a podle některých US ohlasů z ní mají Američané dost bobky.

        • skeptik napsal:

          Pergille, touto pitomostí jste se pokusil šermovat už na jiném místě diskuzí. Tak tedy ještě jednou pro natvrdlého Pergilla: vůbec nejde o to, zda ruská raketa doletí k ISS. Jde o to, zda té ruské raketě bude dovoleno doletět i tam, kam doletět nemá. A to jí dovoleno nebude. O nějaké raketě, z které by měli Američané podle vás bobky, jsem neslyšel a považuji to za jednu z vašich mnohých dezinformací. Ostatně jak na tom jsou Rusové s dokonalostí svých zbraní právě předvádějí Rusové názorně na Ukrajině.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku,
            Rusko má ze sovětské éry tolik raket s klamnými cíli, že by zahltilo při masívním a neočekávaném úderu jakoukoli obranu. Ani radar v Brdech by moc nepomohl.

            Vcelku zajímavé úvahy na toto téma, ještě poplatné stavu za studené války, se najdou v Lemově knížce (spíš dlouhá povídka než román) „Vyšetřování“, kde hrdinové konstatují, že čím má být systém obrany účinnější, tím větší pravomoci (včetně zasazení protiúderu) musí mít počítač, který ho řídí. A druhá strana musí zareagovat stejně, až ve výsledku budou na světě dva počítače, schopné „o své vůli“ (řečeno s nadsázkou) rozpoutat totální jaderný konflikt.
            Protože k tomu naštěstí nedošlo, tak se dá počítat s nějakým prodlením atd. než by se aktivovaly protiraketové systémy. Jejich účinnost není moc velká (to bylo opakovaně publikováno) a navíc, jakmile raketa přeletí „kritickou“ část své dráhy, na níž je možné její sestřelení, tak se dá zničit leda šťastnou náhodou.

          • skeptik napsal:

            Opakujete se Pergille. S tím, že by ruské rakety dokázaly zahltit protiraketovou obranu tak, že by ani radar v Brdech nepomohl, jste už na jiném místě operoval. Neodpověděl jste mi však na otázku, proč tedy Rusům na čele s Putinem tak strašně vadil brdský radar, že proti němu nasadili snad všechny ruské agenty, které u nás měli a proč za kampaň proti radaru v Brdech vyhodili tak obrovskou sumu peněz. Ostatní vaše fantazírování za komentář nestojí.

          • A. S. Pergill napsal:

            Opravdu vadil Rusům? Obávám se, že spíš vadil potenciálním teroristům, kteří by odpálili nějakou jednotlivou raketu s jadernou nebo chemickou hlavicí. Přičemž, obávám se, by spíš byl příspěvkem k následnému usvědčování pachatele, než k obraně samotné.
            O tom, že proti masívnímu útoku ze strany Ruska, by byl v podstatě na nic (řečeno slušně) se psalo už tehdy a je to logické).

          • skeptik napsal:

            V naší televizi jsem tehdy viděl tiskovou konferenci, kde proti radaru v Brdech vystupoval osobně Vladimír Putin, žádní teroristé. I když dnes, po letech, by bylo možné za teroristu považovat i Putina.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku, to, že Putin protestoval (aby vířil bahno) neznamená, že by ho ten radar reálně ohrožoval. Putin dnes vede válku proti Ukrajině a naprostá většina toho, co uvádí jako důvod, jsou věci, po kterých mu může být leda prd a nijak Rusko neohrožují.

          • josef napsal:

            … celý radar-neradar byla přece od začátku kamufláž. Uvádělo se tehdy jako obrana proti „zlotřilým státům“ – byly uváděny Irán a Severní Korea… Každý rozumný člověk už tehdy musel vědět, že je to blud. To že ty dva uváděné státy pro nás žádné nebezpečí nepředstavovaly musel vědět i Havel a kol. – naopak bychom vystavily v nebezpečí ostrov Kwajalein v Pacifiku, odkud ten radar měl být bez náhrady uzmut…

          • skeptik napsal:

            Pergille, Putin tehdy nejen proti radaru protestoval, on proti němu konal konkrétní rozsáhlá opatření. Jeho agenti u nás tehdy snad ani nespali, jak se mohli v působení proti radaru přetrhnout.

          • skeptik napsal:

            josefe, při četbě vašich příspěvků na Hlídacím psu se mi vybavuje název jednoho filmu, který kdysi před lety dávali v našich kinech: Ještě větší blbec, než jsme doufali. À propos, v době kampaně proti radaru už Havel asi pět let prezidentem nebyl.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku, jak víte, že to byli Putinovi agenti? Já měl za to, že jsou to spíš lidé, spojení s darebáckými státy, podporujícími mezinárodní terorismus. už proto, že případné odpálení rakety s jadernou hlavicí někam do Evropy by byla v podstatě sebevražedná mise, jejíž účastníci by pravděpodobně zahynuli krátce po spuštění raketových motorů.

          • skeptik napsal:

            Oni u nás ve prospěch Ruska pracují i jiní agenti než Putinovi? Tak například vy Pergille pracujete i pro někoho jiného? Na základě vašich příspěvků bych se něčemu takovému moc divil.

          • A. S. Pergill napsal:

            Jsem toho názoru, že jak skrečování radaru v Brdech, tak i např. snaha co nejvíce zvýšit naši závislost na plynu a ropě nemusela být jen v zájmu Ruska, ale např, i států v Zálivu.

  8. petrph napsal:

    Ale no právě- Jak napsáno „..Změnu přineslo teprve odražení napoleonské invaze do Ruska z roku 1812. (Dočasná) ztráta Moskvy byla dějinným šokem ? Jenonže a i díky tomu se už tehdy Rusku podařilo to, co se nepodařilo (snad se nepleti) žádnému evropskému státu, odrazit útok Napoleona a zůstat svobodné. A jak je i níže v článku napsáno “ Konečná porážka Napoleonova tažení a pochod ruské armády až do Paříže se pro Rusy staly zdrojem explozivního nárůstu národní hrdosti.“ Stejně jako tedy, o více jak sto let později proti Hitlerovi a do Berlína..
    Takže a jako že nejsem stoupencem Putina, ale vidím Rusko historicky jako imperiální velmoc, zvykněme si na to, že to tak je a bude i nadále. A že řada Rusů se se svým režimem hrdě identifikuje, i kdyby sami žili v zemljance, popřípadě si nemohli koupit ajfoun,,,

    • ČERT napsal:

      „Rusku se podařilo to, co…“
      Napoleonovi I. se z nějakého základního geopolitického hlediska podařilo přibližně to, co tomu Hitlerovi, kterého taky zmiňujete. Ani jemu se nepodařilo pokořit ani Velkou Británii, a kromě toho narazil na vážný problém partyzánské války ve Španělsku (ale to může být možná hodně přibližně tak srovnatelné s problémem, na jaký narazil Hitler třeba v Jugoslávii).
      Jinak, velice silné imperiální povědomí (neříkám, že v případě širokých lidových vrstev) bylo v Rusku už i dávno před těmi napoleonskými válkami.
      Když srovnáváte to odražení napoleonské a pak hitlerovské invaze, možná bychom mohli mluvit i o určitém zvýhodnění Ruska v evropských válečných dějinách v případě takových a priori defenzivních válek, už vzhledem k obrovské rozloze jen evropské části ruského/sovětského impéria a přírodním podmínkám (silné mrazy třeba už od pozdějšího podzimu, jarní tzv. rasputica)… Ano, mohlo by to být jistě i na polemiku (tak stačí třeba i ty obrovské sovětské stráty za druhé světové, resp. velké vlastenecké války, že), je to asi podobné, jako kdybychom řekli, že ta Velká Británie je/byla takhle zvýhodněná zase kvůli své ostrovní poloze.
      Nejobecněji ve válečných dějinách existuje o Rusku přísloví (nevím, komu je připisováno jeho autorství, ale už je asi docela staré, tak z 19., ne-li dokonce 18.století), se kterým, MOŽNÄ, můžeme pohlížet i na tu současnou situaci na Ukrajině: „Rusko nikdy není tak silné, jak vypadá; Rusko není nikdy tak slabé, jak se zdá.“

  9. josef napsal:

    Jan Urban – jak už u něj někdy často bývá, uvádí některé skutky jako definitivní, ale ono to může být i jinak, když se k tomu dodá celý text…
    1. To Putinovo „sdělení“, že „Rozpad SSSR byl tragedií 20 století…“ má ale ve skutečnosti ještě tu druhou pokračující část toho výroku – ta se záměrně příliš nedodává, a sice, „že zároveň 25 milionu Rusů se stalo menšinami v nových státech aniž by se k tomu mohli vyjádřit…“ To tedy – alespoň pro ty kdo přemýšlí a uvažují, má daleko větší vypovídací kadenci (ale někteří i tak si povedou své…).
    2. Ty „války Stalina“-Finsko, Polsko, Besarábie, Bukovina, byly ještě do počátku 1.s v. války součástí Ruska (území Ruska v Polsku bylo na západ až za Lodž). Poté co se moci ujal Lenin prosadil ( i přes odpor některých), že Rusko vystoupí z bojů 1.sv.války, protože to byla válka imperialistů a to se už Ruska netýká… Bylo to ale cenu územních ústupků – právě těch od Finska dolů až k Černému moři.. Ale jak uvádí historik Jan Adamec při hodnocení 1.sv.války, když bylo výročí 100 let od jejího konce, „že opustit tato území neznamená, že v budoucnu by se třeba nemohly nějak vrátit…“
    3. Okupace Krymu, čečny, Gruzie… se také rádo uvádí (Ukrajina je jiný případ)… Nevím jestli obyvatelé Krymu si myslí, že jsou okupováni, že tam také dennodenně hlídkuje ruská policie a střílí na každého kdo se pohne ( já si to vždy dávám do kontextu třeba se Západním břehem Jordánu)… Gruzie je příklad nezvládnuté ambice prezidenta Saakašviliho ( který dnes je tam ve vězení) a tam Rusko „zakročilo“ na podporu 2 autonomních republik (AR) Abchazie a Jižní Osetie, které nechtěly být menšinami v Gruzii, která se k nim ale nechovala vůbec „ideálně“, protože mj. věděli jak dopadla další AR Adžárie, kterou „nemírově“ zpacifikoval tehdejší prezident Zviad Gamsachurdia (to byl za SSSR disident, tak mu „pacifikace“ Adžarie byla odpuštěna, byl to přece demokrat, když byl proti SSSR…) No a Čečensko mělo ambice se „vytrhnout“ z Ruska a udělat si tam islámský stát na Kavkaze.. Pacifikace byly pracné a náročné lidsky, materiálně… Já si podobné nepokoje na Západě přirovnávám k Sev. Irsku, může to kulhat, ale ambice tam v Ulsteru byly také se odtrhnout od VB…

    • ČERT napsal:

      Jen bych dodal k tomu 2)
      Bolševici po pádu německého císaře Viléma II. v listopadu 1918 ten brest-litevský mír anulovali, protože je taky fakt, že kdyby se ho drželi, tak by pak to sovětské Rusko, resp. SSSR byly z toho předchozího území carského impéria na západě ještě o dost „ochuzenější“, a týkalo by se to třeba i celé Ukrajiny…
      Zrovna třeba ta část Bukoviny, kterou v roce 1940 zabral Stalin Rumunsku, před první světovou válkou Rusku nepatřila (byla součástí Rakouska-Uherska, a přímo vlastního Rakouska, tzv. Předlitavska, tedy nikoliv Uher) – a podobně to bylo s oblastí Lvova v západoukrajinské Haliči.
      Jinak máte pravdu, že ta ostatní území Rusku předtím patřila… Ale že patřila k carskému impériu před první světovou válkou, neznamená přece, že mu patřila od nepaměti (tak viz i postupná parcelace Polska v posledních desetiletích 18.století, atd.).

  10. skeptik napsal:

    Alexandr Solženicyn, Souostroví Gulag, vydal Jiří Brauner – Kartuziánské nakladatelství a vydavatelství Brno r. 2021, strana 1078

    Jak popsat v jediné větě celou ruskou historii? Je to země zmařených možností.

    • A. S. Pergill napsal:

      To platí do značné míry o jakémkoli velkém soustátí nebo jeho napodobenině typu EU. Platilo to pro Rakousko, platilo to pro Prusko (a následně německou říši), platilo to pro napoleonskou Francii, pro hitlerovské Německo atd.
      Asi když stát / soustátí přeroste určité „lidské“ rozměry, je takováto degenerace zákonitá. Proto podporuji ty politik, kteří chtějí EU jako svazek samostatných a kooperujících států, nikoli jako federaci a megastát typu „obra na hlíněných nohou“.

      • skeptik napsal:

        Co to plácáte Pergille? Jak Německu, tak Rakousku, tak Francii se v historii řada věcí nepovedla. V některých případech lze vyjádřit dokonce i uspokojení nad tím, že se některé ze zmíněných zemí něco nepovedlo. Ale zemí zmařených možností je tu opravdu především Rusko. Na Rusko ten výrok Alexandra Solženicyna dokonale padne. Kam se na Rusko hrabou Německo, Rakousko nebo Francie. Pokud se v Evropě podařilo někomu doopravdy dokonale zdegenerovat, pak je to rozhodně Rusko, ne Evropská unie.

        • A. S. Pergill napsal:

          Rakousko skutečně dojelo na sérii ztracených, či spíš promarněných příležitostí, což akcentoval František Josef I tím, že strašil na trůně příliš dlouho.
          Německo také dopadlo v dějinách opakovaně špatně proto, že nedokázalo odhadnout a využít příležitost.
          A EU je přehlídkou promarněných příležitostí, která je pro členské státy spíš přítěží než užitkem.

          Rusko z této skupiny v podstatě moc nevybočuje (když zohledníme, že patří do jiného civilizačního okruhu, v němž je vývoj silně retardovaný. Rusko se vyvíjelo v podstatě tak, že přišla nějaká silná vláda typu Ivana Hrozného, Petra Velikého nebo bolševiků, posunula je za cenu šíleného utrpění a obětí kus dopředu, a po konci této vlády zase ustrnulo, někdy se i částečně vrátilo, a hnilo další desítky let.

          • skeptik napsal:

            Tím jste v podstatě potvrdil Pergille to, co jsem napsal ve svém příspěvku 18. 4. 2022 (19:14). Až na tu Evropskou unii, kde je vaše a Putinovo přání jen otcem vaší a Putinovy myšlenky.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku,

            té EU se toho nepovedlo v podstatě hodně. Museli jsme od nich převzít horší školství, museli jsme od nich převzít horší (méně konzumenta chránící) normy na potraviny a potravinové suroviny a na jejich mikrobiologické vyšetřování – to je můj rank, horší a uživatele méně chránící normy na některé prvky elektrické sítě (vím od dobrého známého elektrikáře). Kdykoli jsem se dal do hovoru s nějakým odborníkem z jiného, mě vzdáleného oboru, tak jsme se shodli, že v tom našem oboru znamenalo přijetí EUronorem zhoršení, a že jsme si mysleli, že to třeba někde jinde, v oboru, ve kterém se nevyznáme, kompenzačně vedlo ke zlepšení 🙂

            Pochopitelně, EU zmařila příležitost držet hubu v souvislosti s šílenostmi, které nás obtěžují a ohrožují, ať už je to boj proti (prakticky neexistujícímu) antropogennímu globálnímu oteplování, boj za „vědecký genderismus“, který je asi stejně vědecký jako „nová sovětská biologie“ za Lysenka a spol. a podobné nesmysly. O tom jsou i korupční zákazy žárovek, funkčních vysavačů apod.
            Korupční zákaz rtuťových teploměrů vedl k tomu, že se teplota pacienta v podstatě přestala používat jako diagnostický znak (protože není čím ji změřit s takovou přesností a za takovou cenu jako rtuťovým teploměrem).
            Naprosto selhala v době covidové epidemie.
            Dodnes v ní není volný pohyb osob, zboží a služeb, ačkoli kvůli tomu byla zřízena a kvůli tomu jsme do ní vstupovali.
            Zcela jistě selhala i v tom, že nezavedla jednotný jazyk (muselo by to být esperanto nebo něco podobného, ne živé jazyky, které jsou jednak hůř naučitelné, jednak prakticky každý najde na území EU jeden nebo víc národů, pro něž má zcela jednoznačně negativní historickou souvislost) a místo toho máme na zboží text v desítkách jazyků (a na obal se to mnohdy vejde jen „blechami“, které skoro nikdo nedokáže přečíst, přinejmenším ne v obchodě při nakupování – jsou na to studie). V podstatě pohřbila projekt označování složek potravin a potravinových surovin „éčky“ tím způsobem, že to zaváděla tak blbě a nesmyslně, že kolem toho vznikly různé konspirační teorie a řada výrobců proto „éčka“ raději neužívá, aby neodrazovala zákazníky.
            I „normy na banány“ a podobné nesmysly nás v podstatě poškozují, protože před vstupem do ní jsme měli na trhu daleko širší nabídku exotického ovoce (včetně banánů, neodpovídajících „EUronormě“).
            Nevede si moc dobře ani v oblasti zdravotní prevence, zase o tom něco z titulu své odbornosti vím. A našlo by se toho, pochopitelně, mnohem víc.

            Pochopitelně se předvedla i jako silně prokorupční, viz aféra Santérovy komise (a mnoho dalších). Korupci doprovází i přidělování dotací, které jsou definovány tak složitě, že těm skřekům (navíc majícím v jednotlivých jazycích EU různý význam) prakticky nikdo nerozumí a musí využít služeb specializovaných firem, které tu žádost převedou z „lidštiny“ do „EUroúředničtiny“ za cca 10 procent u přidělených peněz (zpravidla jsou v těchto firmách bývalí vysocí úředníci EU, vím, že v jedné takové působil – či působí Zieleniec). To není nic jiného, než korupce.

          • skeptik napsal:

            Ale Pergille, spousta vyložených lží a polopravd nebo spousta překroucených překroucených faktů. Myslím, že Putin by byl ve svém příspěvku stručnější, jen úroveň by ale byla stejná. Kdyby bylo pravda všechno to, co jste napsal, tak už by alespoň polovina obyvatel EU emigrovala. Třeba do Ruska. Jenže ony desetitisíce Rusů prchlo opačným směrem.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku. To všechno jsou fakta.
            To, že jsou státy ještě horší, na skutečnosti nic nemění. Nejlíp nám bylo v 90. letech, od vstupu do EU se situace kontinuálně zhoršuje.

          • skeptik napsal:

            Jsou státy ještě horší, jen nějak nic nevím o státech lepších. Navštívil jsem celou řadu zemí po celém světě, všude k EU vzhlížejí jako k něčemu velmi dobrému. Zdaleka nejen v Rusku. V 90. letech se u nás pod vedením Václava Klause dařilo pouze zlodějům, podvodníkům a oligarchům podle ruského vzoru.

          • A. S. Pergill napsal:

            To vzhlížení je dítětem neznalosti a absence praktické zkušenosti.
            Vzpomínám, jak po roce 1989, když jsem se poprvé dostal na Západ na nás v akademickém prostředí shlíželi jako na zločince, kteří zničili ten „fantastický“ socialismus.
            V 90. letech se dařilo všem, kdo chtěli podnikat, třebas i na částečný úvazek, a jinak se starat samostatně o zajištění sebe a své rodiny. Od vstupu do EU se dělá vše proto, aby se lidem tyhle „roupy“ vymlátily z hlav.

          • A. S. Pergill napsal:

            Skeptiku, opravdu si přeji žít v zemi, kde mi zkorumpovaný lidský odpad nebude nařizovat, čím mám svítit a čím vysávat smetí z podlahy, ani bránit v používání funkčních lékařských teploměrů a jejich nahrazování šmejdy, které buď mají chybovost kolem +- jednoho stupně, nebo jinými šmejdy, které se, na rozdíl od normálních teploměrů, nedají sklepat. Případně nuceně míchal do benzínu a nafty látky, které snižují výkon motoru a poškozují ho. Nechci ani platit pár tisíc ročně lidským odpadům, co provozují větrné a fotovoltaické elektrárny a destabilizují tím rozvodnou síť, aniž by přinášeli cokoli pozitivního.
            A opravdu nemám zájem, aby o tom, co se tu bude pěstovat a požívat rozhodovali lidé, přesvědčení o tom, že v normálních organismech nejsou žádné geny, zatímco v GMO tyto „šíleně škodlivé“ geny jsou.
            Jsem už moc starý na to, abych emigroval, takže podporuji síly, které by mohly buď položit EU nůž na krk, aby tyhle idiotštiny nedělala, nebo nás z ní vyvedly.

  11. skeptik napsal:

    Bernard Lecomte, kniha Tajemství Kremlu, kapitola 9 Přeběhlík jménem Kravčenko, strana 58 elektronické verze knihy

    „Tomu, kdo mluví pravdu, dejte koně, aby mohl ujet.“ Ruské přísloví

    • A. S. Pergill napsal:

      „Pro pravdu se lidé nejvíc zlobí“ – české přísloví 🙂

      • skeptik napsal:

        Máte pravdu Pergille, také jsem si toho u vás už dávno všiml.

  12. skeptik napsal:

    V knize Putin a putinismus na straně 27 cituje autor Walter Laqueur ruského filozofa Vladimira Solovjova, který už v roce 1892 o ruském národu napsal:
    Představte si člověka tělesně zdravého a silného, nadaného a ne nevlídného, protože takový je zcela zaslouženě názor na ruský lid. Víme, že tento člověk (nebo lidé) je nyní ve velmi neutěšeném stavu. Jestliže mu chceme pomoci, musíme nejprve pochopit, co mu je. Dozvíme se, že není opravdu šílený, Jeho mysl je jen do značné míry postižena falešnými idejemi folie de grandeur (blázněním z velikosti) a nepřátelstvím ke všem a ke všemu. Je lhostejný ke svým skutečným přednostem, lhostejný ke škodám, k nimž může dojít, představuje si nebezpečí, která neexistují a staví na nich ta nejabsurdnější tvrzení. Zdá se mu, že ho všichni jeho sousedé urážejí, že se dost neklanějí jeho velkoleposti a chtějí mu všemožně ubližovat. Každého v rodině obviňuje, že mu škodí a opouští ho, přechází do nepřátelského tábora. Představuje si, že mu sousedé chtějí podkopat dům, a dokonce na něj zaútočit se zbraní. Proto vydává obrovské částky na nákup zbraní, revolverů a železných zámků. Když uplyne nějaký čas, obrátí se proti vlastní rodině.
    Samozřejmě mu nebudeme dávat peníze, byť bychom mu sebevíc chtěli pomoci, ale pokusíme se ho přesvědčit, že jeho myšlenky jsou nesprávné a neodůvodněné. Pokud se o tom stále nepřesvědčí a setrvá ve své mánii, nepomohou žádné peníze ani léky.
    Autor knihy historik Walter Laqueur pak na závěr ještě dodává: Ani o sto dvacet let později neumím vymyslet lepší popis současného stavu.

  13. skeptik napsal:

    Sergej Medveděv, Návrat ruského leviathana, vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská, Pražská 128, Příbram I, v roce 2019, strana 30 elektronické verze.
    V ruském vědeckém prostředí se postkoloniální teorie s pochopením nesetkala a ocitla se v postavení opovrženíhodné západní tolerance a politické korektnosti. Čistě intelektuálně tak Rusko má půlstoleté, ba možná stoleté zpoždění a ocitá se v dobách Kiplingových s jejich panensky vytříbeným rasismem a kolonialismem, s jejich naivní jistotou, že bílá rasa je každopádně nadřazená. Ostatně Rusko má 50–100leté zpoždění vždy a ve všem, což se týká jak střelného prachu, tak socialismu a nakonec i liberalismu… takže jsme se teprve teď propracovali do vyhrocené fáze prožívání rozpadu našeho koloniálního impéria („největší geopolitické katastrofy 20. století“, jak rozpad SSSR charakterizoval Vladimir Putin), jíž Západ prošel již před půlstoletím

    • A. S. Pergill napsal:

      Skeptiku, „Na Zemi existuje mnoho kultur, ale jen jediná civilizace“, víte, kdo to řekl?

      Jinak Kiplingovo „If“, bohužel, platí pořád.

      • skeptik napsal:

        Nevím kdo to řekl a je mi to celkem jedno. Myslím si, že kdybyste to věděl vy, pochlubil byste se tím. A také tu není žádná souvislost s těmi mnou uvedenými úryvky z knih.

        • A. S. Pergill napsal:

          Prohlásil to Atatürk, tedy neevropan a nekřesťan.

          • skeptik napsal:

            No a co Pergille? Má ten výrok snad ospravedlnit to padesátileté až stoleté zaostávání Ruska? Za to zaostávání si může Rusko pouze a výhradně samo a Atatürk s tím nemá nic společného.

          • A. S. Pergill napsal:

            Prostě Rusko geopoliticky patří mimo to, čemu ten Atatürk říkal civilizace. A může za to asi stejně, jako domorodci v Amazonské pralese, kteří jsou na tom stejně.

          • skeptik napsal:

            Že Rusko nepatří do evropské civilizace vědí Evropané už nějakou dobu a těm, kterým to ještě nedocházelo, to došlo po 24. 2. 2022. A vědí to i bez Atatürka a bez Pergilla.

  14. A. S. Pergill napsal:

    Faktem je, že se Rusku občas něco i povede: Když si začali somálští islamisté „vydělávat“ na chléb svůj vezdejší únosy lodí, obeplouvajících Africký roh, tak se z nich všechny západní státy (včetně USA) podělaly a platily jak mourovaté. Rusko oprášilo koncept Q lodi, které byly v první světové válce používány na ničení německých ponorek, a jednoduše piráty, pokoušející se na ně zaútočit, rozstříleli na maděru.
    A když jsme u těch pirátů a Američanů, tak USA jsou jednoznačně za zenitem, protože někdy na začátku 19. století, když jim berberští piráti přepadli obchodní loď a unesli dvě US občanky k odprodeji do harému, tak před příslušný přístav připluly US válečné lodi, rozstřílely ochranné pevnosti (aniž by se s kým předem bavily) a až poté sdělily, že takto rozstřílejí celé město, pokud nebudou unesené Američanky vydány. A bylo, a od té doby si berberští (a jiní turečtí) piráti na lodě pod US vlajkou netroufli.
    Dnes by se, po desetiletích degenerace, USA (ale ani jiný západní stát) na podobné akce nezmotal, přestože příslušné mezinárodní dohody, které v podstatě nařizují piráty likvidovat „na potkání“ nikdo nezrušil a měly by stále platit.

  15. A. S. Pergill napsal:

    Je třeba oprášit onen Huntingtonův Střet civilizací. Z něho jasně plyne, že Rusko patří do jiného civilizačního okruhu než Evropa. Problém Ukrajiny spočívá v tom, že hranice (byť ne zcela ostrá) mezi evropskou a pravoslavnou kulturou ji dělí na dvě části. A válku na Ukrajině jednoznačně můžeme přiřadit k tomuto střetu. Zatím si v ní dobře nevedeme (jako civilizace).

    Před pár lety publikoval František Novotný (Mrož) úvahu na téma, že je dobře, že u nás zvítězila německá verze křesťanství a následníci cyrilometodějské mise byli vyhnáni. Nejsem si jistý, zda má pravdu, protože je docela dobře možné, že by se tato verze křesťanství spíš v evropském prostředí zcivilizovala a hranice západní civilizace by se posunuly až někam k Uralu.
    Navíc ta německá (respektive francká) verze křesťanství byla asi nejméně civilizovaná z toho, co toto náboženství světu nabízelo. Proto také rychle zdegenerovala do stavu, který vyvolal všeobecný odpor a reformaci.
    Např. irská větev křesťanství, později potlačená, zachovala mnohé z dědictví keltské civilizace. Dokonce řada klášterních řádů byla v té době (kdy u nás bojovala cyrilometodějská a francká verze křesťanství) „koedukační“, tj. mniši a jeptišky žili v jedné komunitě a starali se o děti, které jeptišky rodily.
    Je docela možné, že pokud by byla ta francká větev atakována za dvou stran, došlo by ke vzniku daleko civilizovanější formy křesťanství, než je ta současná. A je docela dobře možné, že v takovém alternativním světě by Německo začínalo až kus na západ od Labe a nemělo by tudíž na vyvolání dvou světových válek. A patrně by ani nezanikla Byzanc.

Přidávání komentářů není povoleno