Jan Urban: Ruská agrese proti Západu na Ukrajině ještě může vyhrát
Válka na Ukrajině je pouze součástí ruské strategické agrese proti Západu. Pravidla a instituce mezinárodních vztahů, vybudovaných v reakci na druhou světovou válku, Putinově mesiášské představě o výjimečnosti ruského osudu jednoduše přestaly vyhovovat.
Pokud Rusko nebude vojensky poraženo, nikdy neotevře oči a nepřijme prostou pravdu o tom, že v civilizovaném světě přece jenom existuje jen jedno právo, vycházející z Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté v prosinci 1948 v OSN po dvou letech příprav a diskuzí o – jak pravil filosof Stephane Hessel – „jedné společné představě všech velkých světových náboženství o lidské mravnosti“.
Současná krize by proto měla donutit Západ, aby sebekriticky přehodnotil svoje rozhodování a konání v celém 20. století a zvláště svoje jednání po zhroucení sovětské říše po roce 1989.
Nabubřelá naivita a arogance autorů versailleského systému, především v podání politických elit Francie a Velké Británie, byly spolu s nezodpovědným americkým izolacionismem po první světové válce hlavní příčinou zhroucení německého hospodářství, nástupu fašismu a upevnění komunistické diktatury v Rusku.
Byl to z velké míry i bezprincipiální appeasement diktatur, který udělal běsnění druhé světové války nevyhnutelným. Vyvolaná nutnost bojovat s nacismem s pomocí nejkrvavější diktatury v lidských dějinách stalinistický sovětismus naopak posílila, posunula hranice sovětské říše o stovky kilometrů na západ a desítky milionů lidí ve střední a východní Evropě uvrhla skoro na půl století do sovětského otroctví.
Západ nepochopil, že studená válka nebyla konfliktem, ve kterém šlo o vojenskou moc a kvalitu výzbroje, ale o principy právního státu, kontroly moci, mezinárodní spolupráce a ochranu lidských práv. Ty byly, jsou a budou skutečnou obranou proti diktaturám.
Avšak Západ znovu selhal
Jen masivní krize sovětského systému přivedla Michaila Gorbačova a jeho ministra zahraničních věcí Eduarda Ševarnadzeho na přelomu osmdesátých a devadesátých let k dobrovolnému stažení z dobytých území za hranicemi Sovětského svazu. Toto neuvěřitelně odvážné rozhodnutí několika jednotlivců na vrcholku krachující diktatury popřelo nakrátko celou její historii – a mělo šanci změnit celý svět.
Na krátkou dobu několika let vznikla historicky největší příležitost k hledání nových rámců pro mezinárodní závazky a instituce, které by nahradily bipolaritu supervelmocenského patu. Diskutovalo se posílení pravomocí Organizace spojených národů, dokonce i vytvoření vojenských sil OSN a omezení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti.
Avšak Západ, oslněný svým domnělým vítězstvím ve studené válce, znovu selhal. Nepochopil, že studená válka nebyla konfliktem, ve kterém šlo o vojenskou moc a kvalitu výzbroje, ale o principy právního státu, kontroly moci, mezinárodní spolupráce a ochranu lidských práv. Ty byly, jsou a budou skutečnou obranou proti diktaturám.
Západ čelí ruské genocidní agresi na Ukrajině a musí napravovat příliš drahé omyly a slabost nejenom z období po roce 1989.
Ještě chvíli se zdálo, že konec studené války přinese skutečnou změnu světových pořádků. Končily občanské války ve Střední Americe a v Africe. Pro první válku v Zálivu a vytlačení vojsk Saddáma Husajna z Kuvajtu v roce 1991 ještě připravilo a dalo mandát postupně dvanáct rezolucí Rady bezpečnosti. Ale už v roce 1993 Západ (především USA, Velká Británie, Francie a Německo) nechtěl vojenskou silou zastavit války v rozpadající se Jugoslávii a zcela zbytečně přizval Rusko k „řešení problému“.
Náměstek ruského ministra zahraničí Vitalij Čurkin tehdy jízlivě poznamenal: „Mají, co chtěli. Pro příštích sto let bez Ruska žádný mír na Balkáně nebude“. Namísto politiky principů zvítězilo opět mocenské dohadování. V Rusku to znamenalo nesmírné posílení vlivu „silových složek“ na domácí politiku a odklon od hledání konsensu se Západem.
Další nepromyšlený a bezprincipiální Daytonský „mír“ v roce 1995 učinil válku v Kosovu a roztržku s Ruskem nevyhnutelnou. Letecká operace Severoatlantické aliance pak sice vycházela z legitimního posouzení situace v Kosovu Radou bezpečnosti jako „hrozby pro mezinárodní mír a situaci v regionu“, ale Rusko a Čína vetovaly další rezoluci, která by této operaci dala právní mandát OSN. Období snah o novou strukturu mezinárodních vztahů skončilo.
Odpor k respektování práva
Konečnou ránu těmto snahám pak po roce 2000 daly Spojené státy neuváženými jednostrannými intervencemi v Afghánistánu a Iráku, které dále oslabily roli OSN v řešení krizových situací. Kdo by si dnes vzpomněl na osobní dopis jednoho z nejrespektovanějších arabských politiků, jordánského prince Hassana bin Tálila, který pouhý den po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu ze dne 11. září 2001 varoval amerického prezidenta George Bushe, aby neuváženou a přehnanou reakcí nepromarnil obrovskou solidaritu, kterou Spojené státy v arabském světě v této chvíli mají.
O dvacet let později Západ čelí ruské genocidní agresi na Ukrajině a musí napravovat příliš drahé omyly a slabost nejenom z období po roce 1989. Pokud se má objevit šance na nápravu systému mezinárodních vztahů a institucí, musí se diskuse západních politiků a intelektuálů zbavit iluzí, pocitu nadřazenosti a musí se dobrat schopnosti přiznat vlastní omyly a zločiny minulosti.
Můžeme jenom doufat, že by v takovém případě zeslábl vliv politických celebrit; veřejných činitelů, jako jsou Jeffrey Sachs a Antje Vollmer, kteří dnes požadují co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině „jednáním s Vladimírem Putinem“. Asi se k nim ještě nedoneslo, že ruský prezident neuznává samostatnost ukrajinského státu, ukrajinskou kulturu a jazyk považuje za odnož a nářečí ruštiny, a jednat o čemkoliv jiném než o kapitulaci „nacistů“ – rozuměj legálně zvolené vládě a prezidentovi Ukrajiny – vůbec nemá v úmyslu.
A můžeme se jenom modlit, aby ve Spojených státech Republikánská strana odolala novému nástupu bývalého prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě nejnaivnějšího fanouška Vladimíra Putina v celém západním světě. Mají mnoho společného – třeba odpor k respektování práva a ke kontrole moci. Takže ruská agrese proti Západu ještě na Ukrajině může vyhrát – stačí, když znovu vsadí na ovlivňování amerického volebního systému – a ještě jednou uspěje.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Kurdové opět ztrácí sen o samostatnosti. Jejich autonomie se nehodí nikomu
Tchaj-wanské jaderné dilema. Globální dodávky čipů jsou opět v ohrožení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
57 komentářů
Západ selhal? Lze to tak říct, ale jestli se má domluvit 27 lidí, jak na jednoho šílence …. tak ono je to těžké, skoro až neřešitelné…..
Pokud každý z těch 27 hájí výlučně svoje zájmy, neslučitelné se zájmy těch ostatních …
Když se podíváte na EU, tak její činovníci jednoznačně preferují svoje (patrně) pekuniární zájmy, bez ohledu na vážnost situace. Proto se mohou vyskytovat naprosto nesmyslná tvrzení, že EU spasí před závislostí na ruském plynu OZE, přestože rozbor německé Energiewende jasně ukazuje, že právě OZE jsou příčinou této závislosti a že platí v podstatě přímá úměra: čím víc OZE, tím větší potřeba plynu na jejich vyrovnávání, ber kde ber, tedy i z toho Ruska, když to odjinud není reálně možné.
A vedle toho znějí rozumné hlasy o nutnosti návratu k uhlí (a třeba i jeho plynování pro ty složky průmyslu, co potřebují palivo v plynném skupenství, případně i výroby syntetického benzínu jako náhrady ropy) a potom přechodu rovnou k jádru.
Výborně shrnuto, děkuji.
Až na to ovlivňování amerických voleb Ruskem s článkem souhlasím. Avšak politici USA jsou nenapravitelní. Od dětství je všem vtloukáno do hlavy, že Amerika je nejsilnější ( což je), nejbohatší ( což je ) a nejchytřejší ( což není ) a proto podle těchto hledisek jen ona může vládnout světu. Světový četník není v jejím případě prázdné slovo. Proto to může i v tomto Rusko – ukrajinském konfliktu dopadnou jenom špatně.
Vy toho zjevně o sovětské a ruské historii mnoho nevíte, protože pak byste nenapsal o ovlivňování voleb, že v to máte pochyby.
Kde jste mentálně ? USA je samozřejmě a objektivně nejmocnější. Rusáci jsou jako teroristická sebranka, která má atomové zbraně a tak vyhrožuje. Ekonomicky jsou nuly, mravně jsou to skřeti. Vojensky si troufají jenom na slabé. Jsou to obyčejní: (vulgární název pohlavního orgánu).
Ještě jste zapoměl, že USA je nejzadluženější zemí světa a ani nestíhá tisknout dolary.
…ehm, asi jste se přepsal – mám již hodně dlouhou dobu za to, že mé a mnoha dalším i předchozím generacím bylo vtloukáno do hlavy, že nejsilnější, nejbohatší a nejinteligentnějším státem je CCCP (s odkazerm na giganta Vladimira Vladimiroviče prostý to předchůdce blížícího se Všeruského/Velkoruského impéria)…
Naštěstí blonďatý klaun už druhé volební období neurval.
1. Studená válka byla o zbraních a ničem jiném. A Západ ji vyhrál proto, že dokázal SSSR „uzbrojit“, tj. vynakládat na zbraně a zbraňové systémy tak velké částky, že ho to hospodářsky položilo a nakonec padl i režim.
2. Pokud by byl presidentem USA Trump, tak by si s vysokou pravděpodobností Putin na agresi netroufl. Obávám se, že „zvolení“ Bidena miliony zfalšovaných hlasů bylo to, co k této válce významně přispělo. Už proto, že se Biden v podstatě chová jako ruská loutka: Omezil restrikce proti Nord Stream II, naopak zakázal stavět plynovod z polí u Izraele do Řecka (takže by se snížila závislost Evropy, potažmo EU na ruském plynu) a silně omezuje těžbu ropy a plynu na území USA (lze očekávat, že koncem tohoto, nebo začátkem příštího roku se USA změní z exportéra těchto komodit na dovozce).
Vy jste vyznavač debilních fejků. Jste nepochybně placený rusácký troll. Tak prosté to je.
Tyhle „fejky“ už byly dávno vesměs potvrzeny jako pravdivé. Problém spočívá v tom, že ústava USA vůbec nepočítá s tím, že by president nebo jiný činovník byl zvolen na základě prokazatelných podvodů, a nemá žádnou proceduru, jak ho té funkce zbavit.
Jak jste přišel na to zfalšování. Vy jste tam byl u přepočítávání? Raději mlčte.
Bylo to opakovaně oficiálními úřady v USA publikováno. Např. v jednom státě zvítězil Biden hlasy voličů starších 125 let 🙂
Prostě, korespondenční volby jsou podvod a kdo je prosazuje je podvodník. A výsledek těchto voleb by neměl být uznáván. To se týká i „krajanských“ korespondenčních hlasů u nás, které budou podle mého mínění stoprocentně zfalšované.
Oficiální úřady v USA publikovaly, že si cucáš z palce, lžirgile. Prostě jsi podvod, narozdíl od korespondenčního hlasování.
U korespondenčního hlasování nikdy neprokážete, že nebylo podvodné. U osobního hlasování (před komisí sám za plentu a potom lístek do urny) se autentičnost hlasu prokázat dá.
Korespondenční hlasování prosazují především ti, kdo vědí, nebo se alespoň důvodně obávají, že autentické hlasy voličů nedostanou. U nás třeba TOPka.
BINGO !!!
… Jan Urban ve své minulosti k „Balkánu“ vytrvale podporoval všechny, kteří byli (alespoň i myšlenkou) proti Srbsku, resp.proti býv. zbytkové Jugoslávii, on sám to tehdy (s kolegyní Obzinovou) vytrvale plnil… Uvádí-li spojitost tzv. Daytonského míru s Kosovem, tak ten se týkal tehdy občanské války v Bosně… Tedy propojuje tady už (zřejmě už i tehdy chtěný) budoucí konflikt humanitárního bombardýrování Srbska a Černé Hory – byť tehdy UCK byla na seznamu teroristů, protože separatisté z Kosova se cítili „poškozeni“, že nemají vlastní stát… A k Ukrajině takticky vynechává vědomé chyby „Západu“, které buď toleroval nebo pak i podporoval… To, že v únoru 2014 USA na Ukrajině vědomě i fakticky podporovaly puč proti tehdejší legální vládě a prezidentovi, tak to je p. Urbanovi šuma fuk… On to jako (hanebné) porušení nevidí a „vesele“ dál posuzuje situace potom jako bezmezné právo pozdější „prozápadní“ kliky na Ukrajině, kterou tam v podstatě nainstalovaly USA (viz historik Stephen Kotkin).. Ať se podívá na film, který tam už po Majdanu natočili režiséři Klusák a Remunda, a to z pohledu obou stran… Tam jasně ta „separatistická“ část říká, že pokud by byly předčasné volby – dohodnuto třemi ministry EU a Janukovyčem, tak k žádným „nepokojům“ by nedošlo . Západ na konání těchto předčasných voleb netrval a začala válka (tehdy zákopová)…
Mimochodem a bohužel, ono už je hypotetické – a je otázka výkladu), co by znamenalo „.. Rusko bude vojensky poraženo“. Protože, je naprosto vyloučeno čekat, že západní armády překročí hranice Ruska, dobudou celé území Ruska, odstraní jeho vládu a dosadí tam nějaký vlastní vládnoucí (demo) režim, , jako se to stalo v případě porážky nacistického Německa.
K tomu snad nikdy (pokud se mýlím, opravte mne), v historii Ruska nedošlo.
Čili, i v případě Ukrajiny, může dojít leda k tomu, že zde ruské armády nezvítězí? a – dle pokynů vedení se stáhnou (jako se to stalo třeba v případě Afgnanistánu). Politicky za to neponese zodpovědnost nikdo, a jestli Putin nechá převelet „za trest “ pár generálů na SIbiř, asi nehraje roli.
Co je doufám jasné, že k takovému útoku na totalitní Rusko nedá mandát OSN (připomeňme že historicky se proti nacistickému Německu nedokázal vymezit ani jeho předchůdce Společnost národů. Leč ani NATO do té války s Ruskem samo nepůjde, z obavy z jaderné války.
Takže to nejlepší co můžeme čekat, je návrat Železnou oponu rozdělující sféry vlivu Západu a Ruska. Jenomže, kde bude stát je zatím dosti nejasné, protože po jejím zrušení v devadesátých letech a posunutí hranic NATO na východ, už takto v plné obranné síle vybudována nebyla.. Tak můžeme doufat, že budeme za ní.-..
K něčemu takovému (cizinou dosazená vláda v Rusku) došlo, když Poláci dosadili na carský trůn jednoho ze Lžidimitrijů a nějakou dobu ho tam drželi vojenskou silou.
Obecně je zásadní problém možné použití jaderné bomby (a jak na ni reagovat). Je docela možné, že po sérii neúspěchů bude Putin odstaven (i s nejbližšími spolupracovníky) a s nějakou vojenskou juntou bude možná přijatelná dohoda.
Ale opravdu připomínám to, co prohlásil V. Havel, že bude třeba Rusku pomoci. Jinak dopadne poválečné Rusko jako Výmarská republika v Německu a k moci se tam dostane nějaký šílenec na způsob Hitlera.
Díky za historickou připomínku Lžidimitrijů, ta ukazuje jak dopadne stát, když upadne do anarchie ztráty státní moci – není to jediný přiklad, a nejen v Rusku, třeba u nás za jistého, Poláky dosazeného knížete Vladivoje, jenž se z té moci brzy uchlastal.
A věc druhá, pokud citujete pana Havla, jistěže – jenomže Rusko už přece tu ohromnou ekonomickou i politickou podporu Západu dostalo, už na pokrytí škod konce komunistického režimu za vlád Gorbačova a Jelcina v devadesátých letech. Ale stejně se tam dostal brzy k moci ten „šílenec“ Putin a dokonce ho většina Rusů stále podporuje..
Tudíž, ano, s nástupci Putina (už aby to bylo) bude muset Západ jednat, ovšem aby poskytl Rusku aspoň takovou podporu jako za Gorbačova, tak to by musel požadovat mnohem větší garance demokratizace Ruska – zase jako když v Německu si vynutil denacifikaci a další opatření.
A vzhledem k současné západní mediální protiruské propagandě (tu lze jistě uznat), bude asi těžké pro západní politiky hned potom zodpovědět svým voličům jakoukoliv ekonomickou podporu z jejich daní ve prospěch Ruska..
Jenže ta pomoc se nedostala k prostým Rusům. Těm se po pádu SSSR zhoršila životní úroveň a nahoru začala jít až za Putina.
Za Jelcina se děly i takové věci, jako byla likvidace dopravy, aby si lidé z měst nemohli vozit z „dač“ a od venkovanů zeleninu a další výpěstky a museli to nakupovat předražení v supermarketech, patřících oligarchům. (Tohle např. řešila – a nedokázala vyřešit – WHO, která se snažila zlepšit katastrofální výživový stav ruské populace; IMHO i vysoký výskyt TBC s tou výživou souvisí.) Putin část oligarchů zlikvidoval či vyhnal a zbytek pokrotil, čímž získal vděk a podporu ruského obyvatelstva.
Myslím, že celý konflikt je způsoben naší nenažraností. Povýhře ve studené válce jsme si mysleli, že Rusko dodá levné suroviny a průmysl přesunutý do Číny to vyrobí. A my už to nějak zobchodujeme a užijeme na svých jachtách. Výsledek je, že suroviny nemáme, ty jsou v Rusku a vše vyrábí Čína. Jak to asi dopadne? Buď na Rusko zaútočíme a suroviny mu vezmeme jako Iráku a Lýbii. nebo odejdeme do archivu ke starému Římu. Oběsit se nemůžeme, protože provaz tu už nikdo neumí vyrobit, ten bychom museli objednat v Číně. Nenažranost, představa o své výjimečnosti a jen vykořisťování druhých, to bude naše smrt. Ostatně, jak je patrno z historie, tak končí každá říše.
Hele Romane, ty si nějakej chytrej. Ty bys měl učit ve škole ruční práce a dílny.
Tak tak. Demokracie nám začala být dobrá jen k nacpávání našich tlustých břich, ždímání všeho, co nám přišlo pod ruku, od zdrojů až po zbraně (že USA?). Už jsme zapomněli, že šíření demokracie je tvrdá práce založená na dodržování (nikoliv zneužívání) jejích hodnot. Nechali jsme vládnout tlučhuby, vlezdoprdelky, vychytrálky, nefachčenka a podobné existence. A ti rozhodovali, jak rozhodovali. Urban sice správně míří kritikou do vlastních řad – tady je třeba začít, ale jeho analýza je vcelku manipulativní a nepokazuje na mnoho příčin, resp. některé zcela zamlčuje nebo překrucuje. Doufat v porážku Ruska je vcelku naivní představa o řešení konfliktu. Nezbyde nám nic jiného než s totalitním Ruskem najít východisko. A pak ujít ten kus složité cesty k šíření demokracie tak, jak se šířit má. V opačném případě, už nic šířit nebudeme moci, protože se z Evropy stane nemohoucí a krachující společenství, které bude rádo za zbytky od stolu jiných velmocí….
S Putinovým Ruskem se nikdo na světě normálně nedomluví, Rusové jsou dokonce ruskou propagandou tak zpracovaní, že si myslí, že oni mají zbraně na to, aby zničili celý Svět. Je to docela možné, ale když celý, pak i s Ruskem. Například v ruské státní televizi se chvástal moderátor této televize, že stačí jedna bomba a Velká Británie se ztratí v moři. Je to docela možné, ale stačí druhá bomba a z Moskvy zůstane jenom díra v zemi. Rusové jsou natolik hloupí, že věří Putinově propagandě o tom, že jejich hypersonické střely jsou nebránitelné a nikdo takové nemá, ale v tom je jeho velký omyl.
1. Nejsem si jist, zda existuje v NATO nějaký ekvivalent „car bomba“, který by opravdu dokázal z centra Moskvy udělat velkou díru do země.
2. Stejně zblblé bylo i obyvatelstvo Německa a Japonska a podařilo se z nich udělat jakž takž civilizované lidi.
To není nenažranost. To je oficiální politika Zelených, kteří se, bohužel, prodrali k dost velkému politickému vlivu, který by jim měl být urychleně odejmut.
Rusáci (Moskalové z bažin) po staletí chlastali samohonku – až zmutovali mimo lidský druh. Jejich Říše je pouhou Říší zla, obývanou a řízenou skřety. Tak prosté to je. Lidé se jich musí zbavit – do posledního mutanta.
Máte „krásné“ rasové předsudky. Dobrej materiál pro nějakého novodobého Hitlera.
Chceš mu dělat goebelse, lžirgile. To by ses ovšem nejdřív musel naučit fabulovat na úrovni a ne jako děcko ze školky.
Já nefabuluji. Jen konstatuji fakta, případně předkládám logické souvislosti.
Ano, tak.
Západ zapadá, Východ vychází. Realita, kterou mnozí nechtějí vidět. Takže, počkejme si. Nebude to dlouho trvat.
Výborně napsáno, dekadence a zánik západu je vidět na každém kroku. Čína, Brazílie, Indie a Rusko. To je velmocenská čtyřka současnosti.
Brazílie, Rusko a Indie jsou pořád jenom rozvojové země a budou jími i za 50 roků. Čína- to je trochu jiná- Čína začala jako plagiátor všech možných i nemožných výrobků a zatím všechno okopírovala v zahraničí, všechno kromě zbraní- ty koupila od Rusů a vylepšila je, takže v dnešní době jsou ve světě 2 velmoci- USA a Čína, která pochopila, že je pro ni důležitý odbyt čínských výrobků a ten se zatím nachází na Západě a až potom v zemích jako je Rusko a tam jsou Číňané tvrdými obchodníky a nenechají se odbýt jako Maďarsko, Rakousko, Slovensko či Itálie.
MOJE ŘEČ
Východ vychází … najevo tamní žumpa.
Pro autora tohoto článku. Daytonská dohoda se netýkala Kosova ale války v Bosně. Spojovat tedy Daytonský mír a Kosovo je neznalost.
Autor v Bosně pracoval nárazově přes celou válku a od prosince 1995 tam přes rok žil a pracoval. V roce 2000 byl členem nezávislé expertní komise pro Kosovo, která pro generálního tajemníka OSN zpracovala rozsáhlý materiál o příčinách a průběhu války v Kosovu. Fakt, že západní vlády pro dosažení daytonského míru souhlasily s vyloučením kosovské otázky z tohoto ujednání, a že to znamenalo okamžitou delegitimizaci nenásilného hnutí vedeného v Kosovu Ibrahimem Rugovou je obecně přijímaným a prokázaným faktem. Okamžitě ho nahradila radikální UCK s „vojenským řešením“. Souvislost zpackaného Daytonského míru s dalším vývojem v Kosovu je prostě nepopiratelná
Islámský terorista Ibrahím Rugova byl „nenásilný“. Opravdu dobrý fór.
… jak mohla nahradit UCK „nenásilné hnutí Ibrahima Rugovy“ po Daytonské dohodě když v té době byla na seznamu teroristických hnutí, které USA – pokud jim to nekonvenuje, tak je „honí“po celém světě..? Tady zřejmě jim to až tak nevadilo když pak je „vyřadily“ ze seznamu teroristických organizací a vše bylo už o.k. .. – viz objímání „naší“ Madeleine s Hashimem Thacim… Ten pak nadlouho byl tuplovaný demokrat a Miloševič – coby prezident, byl lump… A Daytonská dohoda po létech je mimořádný paskvil a Bosna je držena silově, aby se nerozpadla… Další nepopiratelný „úspěch takovýchto světových demokratů“…
S Putinovým Ruskem se nikdo na světě normálně nedomluví, Rusové jsou dokonce ruskou propagandou tak zpracovaní, že si myslí, že oni mají zbraně na to, aby zničili celý Svět. Je to docela možné, ale když celý, pak i s Ruskem. Například v ruské státní televizi se chvástal moderátor této televize, že stačí jedna bomba a Velká Británie se ztratí v moři. Je to docela možné, ale stačí druhá bomba a z Moskvy zůstane jenom díra v zemi. Rusové jsou natolik hloupí, že věří Putinově propagandě o tom, že jejich hypersonické střely jsou nebránitelné a nikdo takové nemá, ale v tom je jeho velký omyl.
Ke zničení světa by jim stačilo to, co mají, odpálit tam, kde to mají. To je, bohužel, fakt.
Dejme tomu , že náš osud závisí na tom jak dopadnou v USA příští volby. Takže je chytré se připravit na tu nejhorší variantu a zbrojit. Kdyby měla Ukrajina možnost bombardovat Rusko , tak už je po válce. Rusko udělalo při své nenažranosti osudovou chybu. Napadlo sebe samo.
Také nevím co to je Západ. Lidé jako Foldyna, Okamura, Orbán atd?
Ano, souhlas. Měli bychom se připravovat na válku, abychom byli s to zlikvidovat alespoň tolik ruských vojáků na čtvereční kilometr našeho území, jako Ukrajina. Členitostí terénu máme i na víc. To znamená ovšem branný výcvik celé populace a zbraň (a jednoznačné zařazení k nějaké jednotce, alespoň domobrany), pro každého, kdo tu zbraň dokáže udržet. Včetně žen, samozřejmě. Protože jsem kdysi učil jako externista na vojenské VŠ, dovoluji si konstatovat na základě této zkušenosti, že mnoha ženám uniforma „sekne“.
Narozdíl od většiny předchozích, tentokrát lze mít k článku pana Urbana řadu výhrad. Zmíním jednu zásadní. Pocit nadřazenosti není o „pocitu“, pýše, nebo o nezaslouženém postavení. Západ je nadřazen mnoha zemím, protože civilizačně zkrátka dospěl nejdál. To je holý fakt. Například ekonomický, hospodářský a mocenský vzestup Číny je sice fascinující, ale jakákoliv „západní“ země bude vždy nadřazenější, protože zkrátka tady nepraktikujeme koncentrační tábory, totalitu a nedržíme zde obyvatelsto jako nevolníky. Aby se celosvětové společenství mohlo nějak rozumně rozvíjet, nemůže mít (a je dobře že nemá) stejnou váhu a relevanci názor demokracie (byť samozřejmě nedokonalé) a názor despocie.
Celému tomuto strašnému konfliktu bylo možné zamezit dodržením Minských dohod, podepsaných Ukrajinou a separatisty v roce 204 a 5015.
Celá situace okolo Ukrajiny není „jedna akce“, ale je třeba posuzovat souvislosti proběhlé od roku 2013.
Minské dohody zajišťovaly ve finále plné znovu převzetí hranic UA z roku 2014.
Doporučuji si je přečíst a potom vynášet soudy.
jednak nebylo, putin tu valku chtel za kazdou cenu, tak ji ma tak to je, takze duvod by si vymyslel vzdycky. a k tzv Minskym dohodam – ty jsou pro ukrajinu v podstate neakcepvatelne, pokud trva na sve uzemni celistvosti a suverenite, takze byla velka chyba na ne pod brutalnim natlakem ruska, ktere na ukrajina valci jiz od roku 2014, to je taky dulezite, tedy byla chyba na ne pristoupit a bylo to naivni, ale tehdy jeste aspon trochu pochopitelne, dnes uz ty dohody jsou stejne jen car papiru…a nemate pravdu – minske dohody to nezajistovaly tak, jak to ma byt pro suverenni stat ktery ma zustat celistvy..ty oblasti mely byt na kyjevu do znacne miry nezavisle a tedy samozrejme prelozeno rizene Moskvou, a bylo to bez Krymu..takze je to hloupost co pisete
Nesmysl. Problémům šlo lehce předejít, pokud by Rusko dodržovalo Budapešťské memorandum. Doporučuji si je přečíst a potom vynášet soudy…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Budape%C5%A1%C5%A5sk%C3%A9_memorandum
.. jenže tzv. Budapešťské memorandum předpokládalo, že se Ukrajina „vyvíjí“ dle práva – tj. dle ústavy… To ale pučem v r. 2014 bylo porušeno, který de facto „Západ“ uznal, ale druhá strana vnitřního sporu (tj. východní část Ukrajiny) ne… Čili když nedodržuje dohodu jedna strana (vč. Západu – coby garanta), tak ji nemusí dodržovat ani druhá strana… A jak mj. napsal a sdělil americký historik Stephen Kotkin, „že USA (tehdy) na Ukrajině pomohly svrhnout legální vládu a následně instalovat prozápadní politiky…, tak byly kostky vrženy a k této válce…
Opravuji. Samozřejmě 2014 a 2015
… ale to se přece dnes nehodí takhle uvažovat… Nyní jsme mainstreanem ubezpečování, že Ukrajina je skoro „výkvět“ evropské demokracie, která sice má nějaké „škraloupky“, ale to se nemá vidět… A takové nějaké „vzpomínky“ na roky 2013, resp. 2014 – kdy třemi ministry EU byly s Janukovyčem dohodnuty termíny předčasných- ale tedy v rámci ústavních pravidel, nové parlamentní a prezidentské volby (tehdy s důrazem na přechod na parlamentní systém – to požadoval tzv. Majdan), tak to tehdy Majdan odmítl a světové demokracie k nedodržení dohody mlčely… Tím se vytvořil předpoklad pro tuto válku, protože vlastně ten „Doněck a Lugansk“ tehdy chtěly dodržení ústavy… Puč z r.2014 je (vědomě) zapomenut a my poté kráčíme s různými „Azovy“ k světlým zítřkům demokracie na Ukrajině a připravujeme dále sedmé, osmé, deváté a daší a další balíčky sankcí, které v poslední fázi zakáží Rusku i dýchat vzduch při západních větrech…
Úplně stejně s autorem to nesdílím, ale ne snad, že by to bylo všechno špatně. I když ani tak úplně nevidím jasný důvod Putinova vpádu na Ukrajinu v tom, co se tu píše. Myslím, že se dost podceňuje to, jak je Rusko rozkradený a zaostává … asi si toho někdo začal všímat, tak bylo zapotřebí najít nepřítele a viníka a dát mu na pamětnou. Kdyby to tam Putin nenechal oligarchy všechno rozkrást, asi by neměl jachtu jako párnik a daču velikosti lázeňského hotelu, ale mohli si své suroviny mastit pysk ještě sto let a v klidu se rozvíjet.
O autorově kopanci do Trumpa už vůbec nemá cenu se moc rozepisovat, to jsou prostě takové lepšolidní kecy příznivců Johnyho Klusáčka.
Jenže Putin alespoň část oligarchů zlikvidoval a většinu toho zbytku nějak usměrnil. Tohle na Ukrajině neproběhlo, proto je její úspěšný odpor tak překvapivý.
Správná východiska, nesprávné závěry. Západ je jednotný naoko, nyní. A Rusko nelze vojensky obsadit. Jediná cesta byla jej civilizovat obchodem, o což se Německo snažilo. USA ale do toho neustále házely vidle. Teď je válka, karty jsou na stole. Kdo na to dojede jako jediný, je Evropa. Ne Rusko, ne USA. A česká zahraniční politika se dělá v kancelářích McKinsey&Company, pan bakalář netuší, co jsou české zájmy. Že existuje Five eyes, kam ani Francie nesmí, a pak ten zbytek Západu. Urbanovi nelze vyčítat protiruskost, většina Čechů má komplex z roku 68 a 38, nejsou s to se na události dívat s nadhledem.
Musím připomenout jeden fakt, který se odehrál po Brest-litevsky míru/3/1918/. Prof. Masaryk a nase legie utíkali z Kyjeva směrem na Sibiř po vyhlášení samostatnosti za asistence Německa. Dejiny se opakuji po spirale, současne vojenské stretnuti na Ukrajině, kdy zaútočilo Rusko, není naše záležitost to tuší a ví, každý rozumný Čech, Moravan a Slezan. Jen vláda se chová nepochopitelne a zavleka stát a lid do pochybných anabazi a o cílech nic nevi.