Jan Urban: Rozpačitý příběh o něžné revoluci a údajném konci komunismu
KOMENTÁŘ. Dnes už oficiální státní svátek 17. listopadu připomene tradičně rozpačitým způsobem vymyšlený příběh o něžné revoluci a údajném konci komunismu. Bude to dojemné. Budou se zapalovat svíčky, pořádat besedy a koncerty.
Televize budou ukazovat stokrát odehrané záběry demonstrací, pár pamětníků zavzpomíná, a na závěr se stejně jako vždycky připomene údajné vyvrcholení údajné revoluce záběry ze Španělského sálu, kde se 29. prosince, pouhých čtyřicet dva dnů po studentské demonstraci 17. listopadu, stal disident Václav Havel z vůle komunistických poslanců prezidentem. A tím prý revoluce zvítězila. Krásný příběh…
Divné vítězství demokracie
Jeden z nejodvážnějších a nejmoudřejších českých filosofů dvacátého století Ladislav Hejdánek varoval už o rok dříve, že historickou nedospělost české společnosti nemůže odstranit pouhá porážka komunistické diktatury:
„Ve všech oborech a ve všech složkách společenského života jsme zavaleni amatérismem a diletantismem… Nedemokraté nejsou jen v KSČ, ale i jinde ve společnosti.“
A jen o pár let později konstatoval: „Demokracii tady teď máme, ale nemáme demokraty. Dokud je nebudeme mít, žádné volby nám nepomůžou. Když volí blbci, volí blbě… Instituce nás nezachrání. Potřebujeme vychovat vědomí a sebevědomí. A politicky gramotné občany.“
Nikdo nečekal tak masivní reakci. Váhání přestárlého vedení KSČ dalo překvapivě efektivní improvizaci Občanského fóra klíčových osmačtyřicet hodin náskoku.
Třicet čtyři let po listopadu 1989 nemá česká společnost společný hodnotový jmenovatel a její většina – nespokojena se současností – brblá, rezignuje, nebo se upíná k nekritizovatelným mýtům a iracionálním představám.
Podle posledních průzkumů voličských preferencí dává v součtu více než 45 procent lidí přednost populistickým nebo otevřeně antidemokratickým politickým seskupením. Dalších skoro 20 procent neví, proč a koho volit.
Třicet čtyři let po “vítězství demokracie” více než polovina voličů demokracii nevěří? Trochu sebevražedná forma politické gramotnosti. Divné “vítězství”.
Ladislav Hejdánek měl jednoduše pravdu. Třicet let po jeho varování je Česká republika považována za “nemocného muže Evropy”. A to, čemu se říká “demokratická politika”, je pouhou mnohohlavou kopií komunistického režimu z minulosti – tedy systému zajišťování výhod a beztrestnosti pro vládnoucí kastu.
Pokud by o tom měl někdo pochybnosti, stačí si přečíst tři roky starý text o korupci tehdejší vládnoucí strany ANO a srovnat si to se současnými kauzami ODS v Praze, Brně či Olomouci. Prý to vyřeší volby. Nevyřeší.
Pár estébáků se samopaly
Asi nejvíc to připomíná slavný výrok někdejšího ruského premiéra Viktora Černomyrdina z tiskové konference v srpnu roku 1993: “Chtěli jsem to udělat co nejlíp, a dopadlo to jako vždycky.”
Listopad 1989 začal jako rebelie zoufalých a naštvaných lidí, kteří uvěřili zprávě o tom, že při útoku komunistické policie na studentskou demonstraci v Praze byl zabit student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd.
Nikdo nečekal tak masivní reakci. Váhání přestárlého vedení KSČ dalo překvapivě efektivní improvizaci Občanského fóra klíčových osmačtyřicet hodin náskoku.
Na začátku by bývalo stačilo pár estébáků se samopaly. Potom už ale nebylo možné zastavit statisícové demonstrace a tak komunisté raději utekli od moci.
Ještě pořád to mohla být revoluce. Kdybychom chápali, že svoboda je poznaná povinnost. Že svoboda určitě nejsou dostihy o moc, vliv a peníze na úkor celku. Že poznaná povinnost měla od první minuty znamenat službu zemi. A že svoboda v tomto pojetí je především sebeomezující etickou kategorií. Ale na to v listopadu 1989 slyšel jen málokdo. Bylo to, bohužel, vidět už po několika dnech.
Volba Václava Havla prezidentem zničila poslední šance na skutečnou revoluci. Delegitimizovala Občanské fórum i Verejnosť proti násiliu. Revoluce spáchala sebevraždu.
Tři dny po zvolení souhlasil nový prezident s návrhem premiéra Mariána Čalfy na tajné převedení zhruba tisíce důstojníků vojenské kontrarozvědky z takzvané III. správy Státní bezpečnosti pod armádu. Vyhnuli se tím všem prověrkám.
Naopak – ještě v roce 2002 někteří z nich vydávali osvědčení o prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. A teprve v roce 2004 musely opustit službu čtyři stovky jejich kolegů z ofenzívní vojenské rozvědky. Mnozí z nich byli tichými účastníky privatizace klíčových odvětví státního hospodářství.
Bohužel stále platí hejdánkovské postesknutí nad naivní vírou v samospasitelný kolotoč voleb. “Když volí blbci, volí blbě…“
Pokud víme, nikdo z OF a VPN o této nejpodivnější operaci “něžné revoluce” nesměl vědět. Václav Havel ji nikdy nevysvětlil. Marián Čalfa se k ní i po letech odmítá vracet.
Podivní ministři vnitra a obrany – oba agenti Vojenské kontrarozvědky – jsou už dávno po smrti. Třeba to byla jen nevyprovokovaná chyba. Nebo cena za nenásilné předání moci. Nevíme. A asi nikdy už vědět nebudeme.
Nová moc jen obsadila místa dřívější komunistické nomenklatury. Dnes už je to jedno. Jsme o více než třicet let starší a žijeme v úplně novém světě.
Je se k čemu vracet
Bohužel stále platí hejdánkovské postesknutí nad naivní vírou v samospasitelný kolotoč voleb. “Když volí blbci, volí blbě… Instituce nás nezachrání. Potřebujeme vychovat vědomí a sebevědomí. A politicky gramotné občany.“ Co jsme dělali těch třicet čtyři let?
Sedmnáctý listopad je státním svátkem, který stále hledá obsah. Přitom je k čemu se vracet.
Svoboda je etickou kategorií. Proto obhajoba respektu k lidským právům sjednocovala a vychovávala ke společné zodpovědnosti lidi nejrůznějších politických názorů. Přesně to dnes chybí nejvíce.
Autor byl signatářem Charty 77, spoluzakladatelem Občanského fóra, které vedl v prvních svobodných volbách v červnu 1990. Z politiky odešel den po vyhraných volbách a nikdy se do ní nevrátil.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
35 komentářů
Když se bere listopad
z ideové stránky
vypni proud a z tranzistoru
vyjmi suché články !
Ono jde taky o listopad v kterém roku … na hlavní důvod dnešní moci chtiví rádi zapomněli a pokrytecky vychvalují jen to, co se jim zrovna hodí k tkz. slávě u svých zfanatizovaných oveček náboženstvím antibabiš. Stejně jako PP, napřed lhal o podzimu89 a pak jen tak mimochodem připomněl i hlavní důvod těchto … Nebýt převratu89 tak tento … dodnes farizej Pávek poroučí i Babišovi apod. lidem kteří pro republiku makali v Zahraničním obchodu a platili i tyto kalúsky z voj. rozvědky StB-GRU …
Autore,
1. K těm „populistům“ – to nejsou strany, které by profitovaly z degenerace „sametové revoluce“
2. Když soudruzi a soudružky stávkují „za klima“, tak to už delší dobu dělají pod heslem „chceme změnu systému, ne klimatu“. Takže rudou nahradila zelená a bolševický systém takto přebarvený se pod zeleným praporem v podstatě vrací zpět.
3. Takže kdo jsou potom ti antidemokraté? Zelení bolševici (trochu říznutí fašismem a nacismem) a pětikoalice, která je podporuje seč může, aby nás do toho socialismu vrátili co nejdřív, nebo „populisté“, kteří proti této tlupě bojují a chtějí tu demokracii a tržní ekonomiku?
Soudruhu, vraťte se ke svým Lidovkám a Parlamentním listům, jelikož na pochopení toho, co se píše zde, vám nestačí vaše IQ. Jeho nízkou hodnotu dáváte najevo svými bláboly a označováním za fašisty a komunisty každého, kdo má odlišný názor než vy. Fašizující komunista jste ve skutečnosti vy, jste přesně ten bolševický týpek, o kterém zde pan Hejdánek píše, že i blbci mohou volit.
Jestliže má někdo v programu zrušení demokracie a tržní ekonomiky (viz „bojovníci za klima“, měli to jasně uvedeno na transparentech stávkových lokalit i pochodu k 17 . listopadu ), tak je buď fašista nebo bolševik. Nebo nějaká směska. Rozhodně ale není demokrat. A jestliže někdo na demonstracích (zčásti ti samí lidé, jaké jsem právě zmínil) volá po zacházení se Židy jako za Hitlera, je ještě k tomu nácek.
Fuj to jsem se lekl, až se mi z foto mdlo udělalo …
Neměl by prezident Pavel vyznamenat taky Zifčáka za zásadní podíl na zahájení sametové revoluce???
Pěkné. Hejdánkův výrok „Ve všech oborech a ve všech složkách společenského života jsme zavaleni amatérismem a diletantismem… Nedemokraté nejsou jen v KSČ, ale i jinde ve společnosti,“ je nutné doplnit i tím, že společnost prosákla politickou a ekonomickou korupcí a beztrestností velkých podvodů a krádeží a lichvou a okrádáním drobných zákazníků, střadatelů, živnostníků, daňových poplatníků…
Filosofové ( a komentátoři ) svět jen vykládají , ale jde o to , změnit jej .
„společnost prosáklá …“
Perfektní charakteristika programu pětikoalice a jeho výsledků.
Když to máte těžké pane Radomíre. Já bych k tomu vámi citovanému výroku ocitoval ještě jeden výrok pana Hejdánka: Když volí blbci, volí blbě. Konec citátu. Kdyby to bylo možné, což bohužel možné není, chtělo by to vyměnit voliče. Tak že dokud ti voliči nepřestanou chtít těmi blbci být, tak ty blbce mezi voliči mít budeme. Problém spočívá v tom, že zatím bohužel značná část voličů těmi blbci být chce.
Skeptiku, pořád ještě, bohužel, jsou lidé, kteří věří lživé vládní propagandě. Naši soudruzi papaláši se budou muset zdiskreditovat jako „kůlové v plotě“, aby skončili jako jejich velký vzor.
Vy Pergille/Šimůnku ač vládní propagandě nevěříte, jste se zdiskreditoval už dávno.
Úžasná arogance. Když někdo volí jinak než já je blbec? A to má být jako demokracie?
Ne když někdo volí jinak než já, také máte problém se čtením psaného textu, stejně jako Pergill/Šimůnek. Jak řekl filozof Hejdánek: když někdo volí blbě, tak je blbec.
Skeptiku, to označování za „blbce“ soudruhem Hejdánkem je jen berlička. Ti lidé prostě volí jinak, protože mají odlišný světonázor, odlišnou osobní historii i odlišné životní zkušenosti.
Jinak bude volit bezdomovec nebo člen NGO, nemající reálnou představu o světě, a jinak majitel nemovitosti, kterému hrozí, že o ni v důsledku „boje za klima“ přijde, případně člověk dojíždějící autem do práce (protože veřejná doprava je nefunkční), kterému hrozí, že mu to dojíždění soudruzi ekologové zakáží nebo znemožní a udělají z něj nezaměstnaného.
To vše ovšem nevypovídá nic o tom, že když volí jinak, že nevolí blbě a že těmi blbci nejsou.
Demokracie podle pana skeptika a spol. Těmhle lidem zoufalé chybí jednotná kandidátka Národní Fronty.
Mně ale vůbec nevadí demokracie, mně Pergille/Šimůnku vadí blbci. O tom jste se mnohokrát mohl přesvědčit i vy.
Za 1. Havel nebyl 17.11.89 v Praze, přijel o 3 dny později, když byl předtím vybrán, jako ten, který bude poslušně plnit příkazy.
Za 2. Demokracie západního typu pro občany tohoto státu nic dobrého nepřinesla. Bídu, hlad, chudobu, bezdomovectví a nerovnost před zákonem. Potravinové banky a 1/3 národa žijící nahranici chudoby nepřesvědčí nikoho o výhodách západní demokracie.
Za 3. Z průmyslové země jsme se stali západní kolonií, z které ročně 300 000 000 000Kč odchází pryč do zahraničí. Místo fabrik a továren máme na nejkvalitnější zemědělské půdě montovny. Nejsou peníze na důchody, na školství, na zdravotnictví, máme obrovský vnitřní dluh a ještě větší zadluženost, cca 3 000 000 000 000Kč, které nikdy nelze splatit. Jsme vazalskou zemí bez perspektivy.
Za 4. podporujeme bez souhlasu občanů jinou zemi, naši občané jsou vládou opomíjení a doslova okrádání na každém kroku. Pokud protestují, hrozí jim vězení, jiný názor je zakázán a potlačován. Policie se stala represivní složkou režimu, která jde proti lidem této země. Armáda po velením Wermachtu slouží americkým zájmům.
Za. 5. Není co slavit, jen politici, kteří zaprodali svou čest, svou vlast a svůj národ se předhánějí v servilnosti.
Občan zas ryje držkou v zemi!!!
ad 1 V. Havel byl patrně podporován proto, aby to tu neskončilo jako v Rumunsku
ad 2 Demokracie západního typu nám přinesla politickou svobodu a hospodářský růst. Bídu a nesvobodu nám přinášejí socialistické prvky politiky a ekonomiky vnucované EU.
ad 3 Jednoznačně vina EU a těch, kdo podporují naše členství v ní. Nebýt toho, tak by se snadno dalo zařídit, aby daně platili zde.
ad 4 Souhlas, ale platí to, co jsem uvedl v předchozím bodě.
ad 5 Komunistický rozvědčík, slavící 17. listopad a rozdávající metály disidentům – fakt škoda, že V. Havel nežije, to by byl krásný námět na absurdní drama.
Soudruhu, soudě podle hovadin co píšete, hádám, že Vám by nejlépe bylo někde v Severní Koreji.
Na Vašem místě bych zkusil rozeslat pár dopisů a žádostí o přesídlení do míst, kde to „funguje“ přesně podle fantasmagorií nostalgiků jako jste Vy.
Normální lidé, kteří pobrali alespoň špetku rozumu žijí raději v rodině civilizovaných zemí, kam jsme si díky 17.listopadu naštěstí opět zařadili.
,,Volbou VH prezidentem spáchala revoluce sebevraždu.” Bravo !! A dodám, že volba PP prezidentem to potvrdila. Kruh se uzavřel. Jó když volí blbci …. Jak to říkal ten Hejdánek ?
Souhlasím s autorem , že to, čemu se říká “demokratická politika”, je pouhou mnohohlavou kopií komunistického režimu z minulosti – tedy systému zajišťování výhod a beztrestnosti pro vládnoucí kastu. Jak jinak by nám o demokracii mohlo kázat estébácké čuně od parlamentního pultíku ? Kázat o demokracii jako o službě zemi a přitom v této zemi nehorázně okrádat nejen ty blbce, kteří blbě volili ? Sorry jako.
Listopad 89 už by měl zajímat leda tak historiky, aby se naše milé děti mohly snaživě šprta „ta správná historická fakta o porážce zlých komunistů“, plus tedy zastánce konspiračních teorií, pro případ že by se ta fakta zase elitám nehodila (včetně toho co popsáno v článku).
Jenže, a jak říká známé antické přísloví „Hic Rhodus, hic salta“, čili za současnou situaci si nese plně zodpovědnost současná vládní garnitura a po dvou letech vlády měla i dost času vyměnit si kádry ve státní správě, pokud by to pro ní bylo podstatné.
A nebo tedy si přiznat, že i v tomto stavu jsme politicky naprosto průměrná západní kapitalistická země. Že i „jinde“ mají organizovaný zločin, který prorůstá státní správnou i justičními orgány“, i když tam žádné komunisty neměli.
Ostatně, tahle scénka je strašně starý: „v Amerike je takový organizovaný zločin, že budeme mít co robiť aby sme tých Američamov dostihli“.
Ovšem, taky poslední věta zněla „..Počůvajťě, kolko Vy máte peněz? S tím můžeme jít leda tak…“
Skvělý článek, jako od pana Urbana vždycky. Akorát ta diskuse pod článkem je nějaká divná. Vůbec bych nečekal, že HP a články pana Urbana sledují taky rusáčtí dezoláti a aniž by je četli, píšou pod ně svoje primitivní bláboly (mezi nimi vyniká jakýsi anonym zbaběle skrytý pod pseudonymem Pergill). Pan Urban má pravdu, máme smůlu, že bohužel i ti pergillové s koblihou místo mozku mají volební právo.
Nesmíte považovat všechny, kdo nesouhlasí se současnou bídou a demolováním státu, za „ruské dezoláty“.
Všechny ne, ale vás Pergille/Šimůnku ano.
Ještě že už je divadelního představení konec, noví soudruzi si pokrytecky splnili svou povinnost a stejně si myslí své o tehdejších hlup… Zítra už budou zase okrádat důchodce, erár, děti, mladé rodiny …. vše pro rozkradenou UA s žoldáky i našimi
Předpokládám, že diskuse se zde účastní spousta pamětníků. Dovolil bych si proto malou anketu, jak to vnímáte vy. Opravdu považujete za zlom zveřejnění informace, že zemřel student? Mně stále přijde, že zlomem byly večerní televizní zprávy z neděle (17.11. byl pátek) či pondělí, že demonstrace se na Václaváku zúčastnilo přes 100.000 lidí. To komunisté nikdy nepřiznali, že demonstrace jsou masové. Od té chvíle se lidé přestali bát chodit na demonstrace a vyjádřit se proti komunistům veřejně. Zdá se mi, že storka o důležitosti té smrti studenta vznikla později a nějak záměrně. Ale stále netuším proč.
To se obávám že se ptáte na věci, jejichž pravý význam nikdo neprozradí.
Protože, to co je nutné si uvědomit, že to co se dělo u nás, zase nebyla tak slavná „protikomunistická revoluce“, ale vlastně (téměř) pokojné předání moci – asi tak podobně jako v řadě okolních států střední Evropy, které byly rovněž ještě do roku 89 pod sovětskou kontrolou. A všude se to nějak s komunisty dohodlo.
Takže, něco podobného se spíše čekalo i u nás a pro řadu lidí byl šok už jen ten výprask studentů. (a jestli pak přišla informace o mrtvém Šmídovi?)
Těžko odhadnout, jestli to bylo celé naplánováno, nebo zda v nastalém chaosu někdo improvizoval.
Každopádně, třeba pro mne tím zlomem byl Koncert pro všechny slušný lidi 3.12. kam už přijel a zpívala tam a zcela svobodně řada našich umělců z emigrace., a který už taky zcela svobodně přenášelo státní rádio.
Na hradě sedí kovaný komunista, agent,rozvědčík a ideologická pracovnice KSČ. Disidenti od něj radostně přijímají vyznamenání. Komunismus v ČR žije má se k světu.
Lid mu aplauduje a září štěstím..
Jistě radko, podle vás by na tom Hradě měl sedět jiný ještě kovanější komunista a dokonce estébák, kterému opětovně hrozí soud za podvod v souvislosti s Čapím hnízdem a který si na ten Hrad brousil zuby ještě usilovněji.
Pavel byl komunista, Babiš byl „u komunistů“.
Byl to soudruh Pavel, kdo přesvědčoval své spolužáky o tom, že okupace v srpnu 1989 byla správná věc, jak o tom někteří z nich před presidentskými volbami psali.
Neuvádíte nic, o co se opíráte ve svém tvrzení, že Babiš byl pouze u komunistů. A také neuvádíte nic o tom, jaký je rozdíl mezi tím „být u komunistů“ a být komunistou. Platil příspěvky, poslouchal KSČ a hlasoval ve prospěch KSČ. Babiš byl nejen u komunistů, ale byl také privilegovaným členem KSČ a příslušníkem „nomenklatury“. Jinak by v podniku zahraničního obchodu pracovat nemohl a už vůbec by v takové významné pozici nemohl pracovat v zahraničí. Jako příslušník „nomenklatury“ požíval všech výhod a výsad, o jakých se běžnému občanovi ani nesnilo. Chtěl bych také konkrétně a přesně znát zdroj, ze kterého čerpáte ve svém tvrzení, že Petr Pavel údajně přesvědčoval své spolužáky o tom, že okupace v roce 1968 byla správná věc. Ale konkrétně! a přesně!, aby bylo možné si vaše tvrzení ověřit. O bláboly nemám zájem. Kromě toho, že pokud by musel Petr Pavel své spolužáky o takové věci přesvědčovat, znamenalo by to, že i mezi studenty vysoké vojenské školy muselo být tedy mnoho pochybovačů Pergille/Šimůnku. Andrej Babiš jistě žádným pochybovačem v tomto ohledu nebyl. Pokud se někdy k něčemu takovému Babiš odhodlal, tak to bylo až po listopadu 1989.