Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš u plotu na maďarsko-srbské hranici. Foto: Facebook Viktor Orbán
,

Jan Urban: Putinovská diktatura a středoevropský nacionalismus. Podobnost není náhodná

KOMENTÁŘ. Vítejte ve střední Evropě dvacátých let jednadvacátého století. Středoevropské národní státy procházejí už od svého vzniku v roce 1918 krizí identity, která trvá dodnes. Přes historicky nevídaný materiální pokrok i vzrůst obecné vzdělanosti příliš často připomínají zaseknutou gramodesku opakující pár not či slov bez kontextu a smyslu.

Pár příkladů. Nesmyslné vánoční výlevy českého prezidenta Miloše Zemana, dnes už otevřeného škůdce vlastní země. Agresívní rétorika polského vicepremiéra Jarosława Kaczyńského, obviňujícího novou německou vládu z úmyslu přeměnit Evropskou unii na „německou čtvrtou říši“.

Hřímání maďarského premiéra Viktora Orbána o historických křivdách, kvůli kterým je nutné vyhánět ze země Středoevropskou univerzitu a omezovat politickou opozici i svobodu tisku. Slovenská politika desítky let kontaminovaná organizovaným zločinem.

Současné dění, ruský útok na Ukrajinu a reakce Západu, včetně středoevropských zemí, samozřejmě nyní leccos zastiňuje. Problémy tím ale nemizí.

Trestné výpravy sovětské armády

Pouhých dvacet let mezi světovými válkami byla dobou naprosto nedostačující k vybudování jakéhokoliv mezinárodně respektovaného státního tvaru. Neživotaschopné pomnichovské Československo se na jaře 1939 rozpadlo na vazalské přídavky hitlerovské Říše.

Německá a sovětská okupace v září téhož roku zničily – jakoby v opakování historických klišé z předchozích století – polskou státnost jako takovou. Maďarsko, které ani nemělo čas vzpamatovat se ze ztráty území po trianonském míru, slepě následovalo tupou a sebevražednou linii nacionálně socialistické agrese.

Následná sovětská okupace jen o pár let později posunula celé území Polska o stovky kilometrů na západ, pomohla vyhnat ze střední Evropy více než dvanáct miliónů Němců a ve všech „osvobozených“ zemích nastolila služebné stalinistické diktatury. Klid a mír byly podle potřeby udržovány trestnými výpravami sovětské armády – v roce 1953 při potlačení protestů v Berlíně, v roce 1956 v Maďarsku, v roce 1968 v Československu.

Ještě na začátku osmdesátých let polská armáda raději formálně zbavila polské komunisty moci a vyhlásila v celé zemi výjimečný stav, jen aby zabránila sovětské invazi k potlačení stále vlivnějšího antikomunistického hnutí Solidarita.

Nezapomínejme, že Sovětský svaz stáhl svoje okupační jednotky z celé střední Evropy teprve na začátku devadesátých let dvacátého století. Středoevropské státy tím dostaly poprvé od svého vzniku v roce 1918 možnost vlastního svobodného rozvoje. Na rozdíl od předválečného období ale existují v míru v mezinárodně uznaných hranicích a s rozsáhlou hospodářskou a politickou pomocí integračních seskupení západní Evropy.

S více než třicetiletým odstupem je zjevné, že půlstoletí totalitních experimentů rozvrátilo středoevropská národní společenství mnohem víc, než se po pádu komunismu zdálo.

Vytěsnit otázky spoluviny

Ukazuje se, že odpor proti totalitarismu, tedy nejprve nacismu a pak komunismu, sám o sobě neměl pozitivní přesah a neobsahoval představu moderní demokratické alternativy.

Zároveň se prokázala sebepoškozující plytkost a škodlivost extrémistických totalitních experimentů, pokoušejících se o selekci společenství ať už na základě rasových nebo třídních požadavků. Žádný ze států střední Evropy se dosud nedokázal vyrovnat se selháním během desetiletích diktatur.

I odpor proti nacismu byl totiž za války zatížený protiněmeckým etnocentrismem polským či českým – vyhnání Němců bylo důležitější než budování demokracie.

Slovenský a maďarský fašismus naopak hledaly „ochranu národních zájmů“ u nacistické diktatury hitlerovské Říše, aby ji s překvapující snadností našly v poválečné kolaboraci s diktaturou komunistickou. Demokracie ani v jednom případě nebyla vnitřní potřebou.

Naprostá většině středoevropských společenství se bezprostředně po válce upnula ke snům o „národním socialismu“, aniž by si uvědomovala, kam nacistický „Nationalsozialismus“ dovedl společnost německou.

V podvědomé snaze vytěsnit často neřešitelné otázky spoluviny a mlčení se středoevropská národní společenství, chráněná, ale i uzavřená v „bublině“ národních států, obrátila po roce 1989 ne k budování moderní demokracie konce dvacátého století, ale k od století devatenáctého nedokončeným tématům budování a obrany imaginárních „národů“ a stejně imaginárních „dějin“.

Minimálně intelektuální podobnost s koncepcemi a jednáním současné putinovské diktatury v Rusku ještě nikoho ze středoevropských nacionalistických politiků nezaráží. Měla by.

Otevřenou politiku i společnost

Slepá víra v národní socialismus dovedla střední Evropu k přijetí komunistické diktatury. Jakou cenu budeme muset zaplatit za naivitu nadřazování politiky „národního zájmu“ nad univerzální principy právního státu a obrany lidských práv?

„Narodnické“ narativy ve formálním demokratickém parlamentarismu, který dovolí moci výkonné oslabit nebo vůbec nerozvinout mechanismy pro kontrolu moci, jsou jistou cestou k oslabení demokracie a omezování lidských práv.

To je dnes cesta Miloše Zemana a jeho okolí, ale i části ANO zodpovědné za útoky na nezávislost veřejnoprávních médií, SPD, komunistů a všech dalších „vlasteneckých sil“. Můžeme jen doufat, že nová česká vláda bude mít dost odvahy a sil proti nim – i zbytkům opoziční smlouvy uvnitř ODS – postavit pozitivní a světu otevřenou společnost i politiku.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

10 komentářů

  1. Marek Loucký napsal:

    Opět naprosto přesné, pane Urbane! Národovectví, imperialismus, sféry vlivu…apod. to je veteš minulosti, která v 21. století nemá místo.

  2. liberal shark napsal:

    Titulek je špatně. Správně byl měl znít takto : „Putinovská diktatura a bruselský antidemokratický centralismus“.

  3. toky napsal:

    Díky demografickému vývoji v Rusku, polední Rusové vymřou v Ukrajině a další se už nenarodí!!

  4. Bibi napsal:

    Autor taktně pomlčel o ukrajinském nacionalismu a jeho nevábné historii.

  5. Martin Pangrác napsal:

    Pane Urbane, snažím se někdy sledovat logiku ve Vašich příspěvcích, ale jak se „dostanete do varu“ a začnete rozdávat nálepky všem, koho nemáte rád (Zeman, Babiš, Rusové, Poláci, Maďaři, „nacinonalisti“….), tak se jakákoliv logika vytratí a je to jen proud silných slov, trochu připomínající výlevy komunistického prokurátora Urválka. Tohle už není novinařina, ale výlevy nenávisti. Přitom, když se snažíte držet fakt, umíte napsat i zajímavý článek – viz nedávno o prezidentu Benešovi.

  6. Jan Rozsypal napsal:

    Babise tam nefotte, ted vcas prijal zajimavou nabidku a zmenil stranu 😀 Sice to byl takovej ukrajino-slovak, ale uz se počešťuje. (na prezidentstvi by mel ale zapomenout, haj** jeden :D)

  7. Jarmila Křížková napsal:

    To co nemá rád pan Urban, to pane Pangráci nemám ráda taky. Ale není to tak jednoduché. Zeman a Babiš tady nastolili tolik nespravedlnosti, že se z toho budeme dlouho dostávat. Vstup do EU alespoň částečně zabránil a doufám ještě zabrání , aby se státní správa vrátila k práci a rozhodování dle zákonů, to je k demokracii.

  8. Jarmila Křížková napsal:

    Nejen, že dojde k nápravě našich úřadů, ale EU nevidí ráda, že se peníze od bohatších států přidělí velkým podnikům, které jsou soběstačné. Rovněž soudy EU dají do pořádku naši zparchatělou justici. Že je právo EU nadřazeno zákonům jednotlivých států je logické, je víc propracované. V této oblasti jsme lepší než např. Polsko a Maďarsko.

  9. Jarmila Křížková napsal:

    Pane Pangráci, vidím, že Vám chybí demokratický přístup, tedy znalosti demokracie. Vám připadá, že se Zeman stal demokraticky 2x prezidentem? A co Babiš? Oba se prolhali do funkcí. Polsko a Maďarsko se demokraticky nechovají. Naše země žila po první světové válce v demokracii, někteří lidé měli to štěstí, že pocházeli z demokratického prostředí, vyrostli za první republiky a vychovali své děti v této atmosféře. To už je velké štěstí. Takoví lidé mají větší cit vyhnout se dezinformacím.

  10. wenkovan napsal:

    Vzývání „Demokracie“ jako Svatého Grálu je stejně ujeté a škodlivé jako každá jiná slepá víra. Demokracie je diktaturou většiny, nic víc a nic míň.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost