Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Jan Urban: Pro část české politiky je korupce jediným smyslem i obsahem. Už dlouho

Napsal/a Jan Urban 30. června 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Rozjíždějící se volební kampaň přerušila tragédie živelní pohromy na jižní Moravě, která na pár týdnů přehluší všechna ostatní témata. Potom se kampaň vrátí. S ní se vrátí i nepohodlné, ale v kampaních populární téma systémové a státem podporované korupce minulých třiceti let.

Kampaň už rozjíždějí i Piráti, kteří se budou snažit využít protikorupční kartu už jenom proto, že ještě nikdy nebyli natolik u moci, aby ji mohli zneužívat. V této chvíli ale ještě není ani jisté, nakolik třicet let budovanému systému korupce v České republice vůbec rozumějí – a co o něm vědí. První, co musí pochopit, je, že korupce je pro část české politiky jejím jediným smyslem a obsahem. Má svoje kontakty v justici, státním zastupitelství i policii. Její vrcholná úroveň proto korupci musí chránit. A často je i její součástí.

Piráti ještě před tornádem odvážně pojmenovali deset nejvážnějších korupčních kauz minulosti, kterými, jak slibují, se začnou zabývat v prvních sto dnech vlády – pokud volby dopadnou v jejich prospěch. Vyděsili tím prezidenta natolik, že jim předem odmítl právo sestavit vládu, i kdyby jejich koalice se STAN volby vyhrála. Miloš Zeman totiž má co skrývat.

Součást české nekulturnosti

V pirátském seznamu je i známá kauza Diag Human, tedy dnes už nejdelší obchodní spor českého státu se soukromou společností, táhnoucí se od roku 1996. Piráti ovšem vinu mylně přiřkli první vládě premiéra Petra Pitharta (1990-92), která o ní vůbec nerozhodovala. Za hodnotu sporu považují čtrnáct a půl miliardy, což už také neplatí, protože úroky z dlužné a pravomocně přisouzené částky každý den neúprosně narůstají.

Jsou dnes podstatně vyšší než arbitrážemi určená a zahraničními soudy potvrzená výše náhrady škody, kterou protiprávní postup ministerstva zdravotnictví na začátku devadesátých let způsobil.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Snahu postavit se českému korupčnímu systému, přisátému na politické strany a jejich vliv v justici a orgánech veřejné moci, je třeba podporovat za všech okolností. Jenom by bylo dobré vědět, zda Piráti vůbec tuší, proti jak mocnému soupeři by mohli stát.

Zásadní podvody a korupce na straně zástupců státu provázely tento spor od samého začátku a za premiéra Miloše Zemana se staly vládní strategií. Pokračovaly beze změny i po slavném příchodu „protikorupčního“ hnutí ANO a Andreje Babiše do vládních funkcí v roce 2014. Jeho dnes už letitým vkladem se stalo odmítání pravomocných rozsudků zahraničních soudů, podvodné stahování aktiv ze soudy zablokovaných zahraničních účtů a zbabělost přiznat prohru a vyrovnat dluh.

Tato „kauza“ je dnes už neoddělitelnou součástí české politické i mediální nekulturnosti, na které se podílí naprostá většina zúčastněných. Dovolím si to prokázat na malém příkladu.

Zápisky Eduarda Janoty

Eduard Janota byl po dvacet let příkladným státním úředníkem a specialistou na státní rozpočet. Věčný odborný náměstek na ministerstvu financí se v úřednické vládě Jana Fišera stal ministrem financí, a poprvé se tak setkal s realitou „vysoké“ české politiky.

Začátkem prosince roku 2009 dostal dopis od právníka Diag Human s návrhem na jednání o ukončení sporu. V dopise se navrhovalo, aby nepolitická vláda vytvořila meziresortní komisi, která by zadala vypracování nezávislých právních posudků k posouzení věci a nalezení nejrychlejší cesty k ukončení rychle se prodražujícího sporu. Pokud by to vláda přijala, přerušil by Diag úročení dluhu.

Spor za stát vedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, podřízený ze zákona Ministerstvu financí, a tak se ministr Janota nejprve obrátil tam. A znejistěl. Bylo mu řečeno, že ve skutečnosti o všem rozhoduje náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, muž stejně velkého vlivu jako nevalné pověsti. Něco nesedělo.

Vzápětí byl pozván na schůzku s premiérem Janem Fischerem. Když v určený čas dorazil do premiérovy kanceláře, s překvapením zjistil, že jednání o řešení „kauzy Diag Human“, která ze zákona patřila pod jeho resort, už dávno probíhá – bez něj. U premiéra seděla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, její náměstek Marek Šnajdr a dva z premiérových poradců – Vladimír Mlynář a Michal Frankl. Hlavní slovo měl, kdo jiný, Marek Šnajdr.

Překvapený ministr Janota – dnes již zesnulý – to později popsal autorovi tohoto textu takto: „Myslel jsem, že půjde o to, jak co nejrychleji vládou protáhnout právně bezvadné řešení a že se má hledat co nejrychlejší a nejlevnější ukončení toho sporu. Ale první, co mi premiér řekl, bylo, abych se do ničeho nepletl, že jde o politickou věc. A pak už jsem jenom zíral“.

 

 

Marek Šnajdr prohlásil, že už je všechno stejně „zařízené“. V té době formálně probíhalo takzvané přezkumné arbitrážní řízení. Šnajdr dokázal s pomocí poslušných soudů zmanipulovat sestavení rozhodčího tribunálu, což je sice zcela v rozporu se zákonem, ale bylo to přece v „zájmu státu“.

Šokovaný ministr financí najednou poslouchal, že ministerstvo se tajně dohodlo se „svými rozhodci“, že arbitráž skončí už šestého ledna, kdy přehlasují švýcarského rozhodce a přijmou už připravené konečné rozhodnutí, takže Diag Human „už nedostane nic“, „něco půjde spřáteleným offshorovým společnostem“ a hlavní rozhodce Petr Kužel za to chce prý jenom nějaké „dotace“.

„Připadal jsem si jako na nějaké schůzce mafiánů. Přímo přede mnou si premiér, ministryně a Šnajdr domlouvali jeden trestný čin za druhým. Měl jsem strach,“ vyprávěl Janota.

Když se vrátil na ministerstvo financí, nechal napsat stručný rukou psaný zápis, který uschoval.

Dokument se ztratil

Finančně analytický útvar ministerstva začal po začátku roku diskrétně zkoumat ony „spřátelené offshorové společnosti“ z Karibiku. A ministr se opět nestačil divit. V lednu 2010 zjistil, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za jeho zády vydal jménem státu zcela nezákonné stanovisko, podle kterého se na rozhodce ve sporu s Diag Human nevztahuje zákon o praní špinavých peněz. Ten by se, samozřejmě, za normálních okolností dal použít ke zjištění skutečných vlastníků oněch anonymních offshorových firem. A tak si doposud za všech okolností loajální státní úředník raději začal dělat kopie některých dokumentů.

O pár týdnů později Reportéři České televize prokázali, že za oněmi anonymními offshorovými společnostmi stojí právě ti dva „státní“ rozhodci, a že tedy šlo o pokus odloupnout si z arbitráže podloudně několik miliard. Podle důvěrných informací mělo také několik set milionů zamířit do stranických fondů tehdejší ODS a ČSSD. Tyto informace měla i protikorupční policie, ale nesměla je vyšetřit. Hlavní přece bylo, aby Diag nedostal nic – a co bylo za scénou, nebylo důležité.

V červenci 2010 odešel Eduard Janota z vlády a po jistém váhání dodal přes prostředníka (autora tohoto textu) protikorupční policii šedesát dva stran kopií dokumentů, včetně oněch rukou psaných poznámek o jednání u premiéra Fischera.

Podle něj prokazovaly trestnou činnost přinejmenším Marka Šnajdra, ministerstva zdravotnictví a oněch rozhodců. Protikorupční policie kupodivu začala věc okamžitě šetřit a podpořil ji i Finančně analytický útvar Ministerstva financí. Ale ve chvíli, kdy byl pozván k výslechu Marek Šnajdr, zasáhlo Vrchní státní zastupitelství v Praze a donutilo policii věc odložit. Dokumenty se údajně ztratily. Eduard Janota, který doufal, že bude policií předvolán a všechno úředním postupem rozkryje, o pár měsíců později zemřel.

V roce 2011 se k otázce „Janotových dokumentů“ u amerického soudu podrobně vyjádřil v písemném svědectví vysoký úředník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Petr Horáček. Vehementně popřel jejich pravost. V červenci 2020 stejný Petr Horáček při výslechu před mezinárodním arbitrážním tribunálem souhlasil, že tento dokument určitě na první pohled vzbuzuje podezření z trestné činnosti, ale že ho vidí poprvé v životě. Pan Horáček je dnes advokátem v právní kanceláři, která zastupuje Českou republiku v tomto pokračujícím sporu…

Ústavně právní a rozpočtový výbor Sněmovny, v nichž samozřejmě Piráti mají svoje zástupce, se odmítly zabývat stížností na to, že vláda nezabránila nárůstu dnes už mnohamiliardových úroků. Nejvyšší kontrolní úřad, který má kontrolovat hospodaření státu, taktéž.

Policie odložila trestní oznámení, podané ve stejné věci společností Kverulant. Naprostá většina novinářů se „kauze Diag Human“ raději vyhýbá na sto kroků, jen aby je někdo neobvinil, že pomáhají odpůrci státu. Očekávaný výrok mezinárodní arbitráže by měl být vynesen v příštích měsících. Vykonávací řízení exekucí na bankovní účty České republiky, nařízené lucemburským soudem, mezitím pokračuje hned v několika evropských státech.

Pokud Piráti a jejich partneři ze STAN, jako údajně nová krev české politiky, myslí svoje protikorupční sliby vážně, čeká je velké dobrodružství – a spousta nepříjemností. Měli by se začít připravovat.


Autor pořádal archiv společnosti Diag Human, je autorem knihy Tunel plný krve. Mezi roky 2010 a 2014 byl členem mezinárodního právního týmu Diag Human.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)