Jan Urban: Pro část české politiky je korupce jediným smyslem i obsahem. Už dlouho
Rozjíždějící se volební kampaň přerušila tragédie živelní pohromy na jižní Moravě, která na pár týdnů přehluší všechna ostatní témata. Potom se kampaň vrátí. S ní se vrátí i nepohodlné, ale v kampaních populární téma systémové a státem podporované korupce minulých třiceti let.
Kampaň už rozjíždějí i Piráti, kteří se budou snažit využít protikorupční kartu už jenom proto, že ještě nikdy nebyli natolik u moci, aby ji mohli zneužívat. V této chvíli ale ještě není ani jisté, nakolik třicet let budovanému systému korupce v České republice vůbec rozumějí – a co o něm vědí. První, co musí pochopit, je, že korupce je pro část české politiky jejím jediným smyslem a obsahem. Má svoje kontakty v justici, státním zastupitelství i policii. Její vrcholná úroveň proto korupci musí chránit. A často je i její součástí.
Piráti ještě před tornádem odvážně pojmenovali deset nejvážnějších korupčních kauz minulosti, kterými, jak slibují, se začnou zabývat v prvních sto dnech vlády – pokud volby dopadnou v jejich prospěch. Vyděsili tím prezidenta natolik, že jim předem odmítl právo sestavit vládu, i kdyby jejich koalice se STAN volby vyhrála. Miloš Zeman totiž má co skrývat.
Součást české nekulturnosti
V pirátském seznamu je i známá kauza Diag Human, tedy dnes už nejdelší obchodní spor českého státu se soukromou společností, táhnoucí se od roku 1996. Piráti ovšem vinu mylně přiřkli první vládě premiéra Petra Pitharta (1990-92), která o ní vůbec nerozhodovala. Za hodnotu sporu považují čtrnáct a půl miliardy, což už také neplatí, protože úroky z dlužné a pravomocně přisouzené částky každý den neúprosně narůstají.
Jsou dnes podstatně vyšší než arbitrážemi určená a zahraničními soudy potvrzená výše náhrady škody, kterou protiprávní postup ministerstva zdravotnictví na začátku devadesátých let způsobil.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Snahu postavit se českému korupčnímu systému, přisátému na politické strany a jejich vliv v justici a orgánech veřejné moci, je třeba podporovat za všech okolností. Jenom by bylo dobré vědět, zda Piráti vůbec tuší, proti jak mocnému soupeři by mohli stát.
Zásadní podvody a korupce na straně zástupců státu provázely tento spor od samého začátku a za premiéra Miloše Zemana se staly vládní strategií. Pokračovaly beze změny i po slavném příchodu „protikorupčního“ hnutí ANO a Andreje Babiše do vládních funkcí v roce 2014. Jeho dnes už letitým vkladem se stalo odmítání pravomocných rozsudků zahraničních soudů, podvodné stahování aktiv ze soudy zablokovaných zahraničních účtů a zbabělost přiznat prohru a vyrovnat dluh.
Tato „kauza“ je dnes už neoddělitelnou součástí české politické i mediální nekulturnosti, na které se podílí naprostá většina zúčastněných. Dovolím si to prokázat na malém příkladu.
Zápisky Eduarda Janoty
Eduard Janota byl po dvacet let příkladným státním úředníkem a specialistou na státní rozpočet. Věčný odborný náměstek na ministerstvu financí se v úřednické vládě Jana Fišera stal ministrem financí, a poprvé se tak setkal s realitou „vysoké“ české politiky.
Začátkem prosince roku 2009 dostal dopis od právníka Diag Human s návrhem na jednání o ukončení sporu. V dopise se navrhovalo, aby nepolitická vláda vytvořila meziresortní komisi, která by zadala vypracování nezávislých právních posudků k posouzení věci a nalezení nejrychlejší cesty k ukončení rychle se prodražujícího sporu. Pokud by to vláda přijala, přerušil by Diag úročení dluhu.
Spor za stát vedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, podřízený ze zákona Ministerstvu financí, a tak se ministr Janota nejprve obrátil tam. A znejistěl. Bylo mu řečeno, že ve skutečnosti o všem rozhoduje náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, muž stejně velkého vlivu jako nevalné pověsti. Něco nesedělo.
Vzápětí byl pozván na schůzku s premiérem Janem Fischerem. Když v určený čas dorazil do premiérovy kanceláře, s překvapením zjistil, že jednání o řešení „kauzy Diag Human“, která ze zákona patřila pod jeho resort, už dávno probíhá – bez něj. U premiéra seděla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, její náměstek Marek Šnajdr a dva z premiérových poradců – Vladimír Mlynář a Michal Frankl. Hlavní slovo měl, kdo jiný, Marek Šnajdr.
Překvapený ministr Janota – dnes již zesnulý – to později popsal autorovi tohoto textu takto: „Myslel jsem, že půjde o to, jak co nejrychleji vládou protáhnout právně bezvadné řešení a že se má hledat co nejrychlejší a nejlevnější ukončení toho sporu. Ale první, co mi premiér řekl, bylo, abych se do ničeho nepletl, že jde o politickou věc. A pak už jsem jenom zíral“.
Marek Šnajdr prohlásil, že už je všechno stejně „zařízené“. V té době formálně probíhalo takzvané přezkumné arbitrážní řízení. Šnajdr dokázal s pomocí poslušných soudů zmanipulovat sestavení rozhodčího tribunálu, což je sice zcela v rozporu se zákonem, ale bylo to přece v „zájmu státu“.
Šokovaný ministr financí najednou poslouchal, že ministerstvo se tajně dohodlo se „svými rozhodci“, že arbitráž skončí už šestého ledna, kdy přehlasují švýcarského rozhodce a přijmou už připravené konečné rozhodnutí, takže Diag Human „už nedostane nic“, „něco půjde spřáteleným offshorovým společnostem“ a hlavní rozhodce Petr Kužel za to chce prý jenom nějaké „dotace“.
„Připadal jsem si jako na nějaké schůzce mafiánů. Přímo přede mnou si premiér, ministryně a Šnajdr domlouvali jeden trestný čin za druhým. Měl jsem strach,“ vyprávěl Janota.
Když se vrátil na ministerstvo financí, nechal napsat stručný rukou psaný zápis, který uschoval.
Dokument se ztratil
Finančně analytický útvar ministerstva začal po začátku roku diskrétně zkoumat ony „spřátelené offshorové společnosti“ z Karibiku. A ministr se opět nestačil divit. V lednu 2010 zjistil, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za jeho zády vydal jménem státu zcela nezákonné stanovisko, podle kterého se na rozhodce ve sporu s Diag Human nevztahuje zákon o praní špinavých peněz. Ten by se, samozřejmě, za normálních okolností dal použít ke zjištění skutečných vlastníků oněch anonymních offshorových firem. A tak si doposud za všech okolností loajální státní úředník raději začal dělat kopie některých dokumentů.
O pár týdnů později Reportéři České televize prokázali, že za oněmi anonymními offshorovými společnostmi stojí právě ti dva „státní“ rozhodci, a že tedy šlo o pokus odloupnout si z arbitráže podloudně několik miliard. Podle důvěrných informací mělo také několik set milionů zamířit do stranických fondů tehdejší ODS a ČSSD. Tyto informace měla i protikorupční policie, ale nesměla je vyšetřit. Hlavní přece bylo, aby Diag nedostal nic – a co bylo za scénou, nebylo důležité.
V červenci 2010 odešel Eduard Janota z vlády a po jistém váhání dodal přes prostředníka (autora tohoto textu) protikorupční policii šedesát dva stran kopií dokumentů, včetně oněch rukou psaných poznámek o jednání u premiéra Fischera.
Podle něj prokazovaly trestnou činnost přinejmenším Marka Šnajdra, ministerstva zdravotnictví a oněch rozhodců. Protikorupční policie kupodivu začala věc okamžitě šetřit a podpořil ji i Finančně analytický útvar Ministerstva financí. Ale ve chvíli, kdy byl pozván k výslechu Marek Šnajdr, zasáhlo Vrchní státní zastupitelství v Praze a donutilo policii věc odložit. Dokumenty se údajně ztratily. Eduard Janota, který doufal, že bude policií předvolán a všechno úředním postupem rozkryje, o pár měsíců později zemřel.
V roce 2011 se k otázce „Janotových dokumentů“ u amerického soudu podrobně vyjádřil v písemném svědectví vysoký úředník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Petr Horáček. Vehementně popřel jejich pravost. V červenci 2020 stejný Petr Horáček při výslechu před mezinárodním arbitrážním tribunálem souhlasil, že tento dokument určitě na první pohled vzbuzuje podezření z trestné činnosti, ale že ho vidí poprvé v životě. Pan Horáček je dnes advokátem v právní kanceláři, která zastupuje Českou republiku v tomto pokračujícím sporu…
Ústavně právní a rozpočtový výbor Sněmovny, v nichž samozřejmě Piráti mají svoje zástupce, se odmítly zabývat stížností na to, že vláda nezabránila nárůstu dnes už mnohamiliardových úroků. Nejvyšší kontrolní úřad, který má kontrolovat hospodaření státu, taktéž.
Policie odložila trestní oznámení, podané ve stejné věci společností Kverulant. Naprostá většina novinářů se „kauze Diag Human“ raději vyhýbá na sto kroků, jen aby je někdo neobvinil, že pomáhají odpůrci státu. Očekávaný výrok mezinárodní arbitráže by měl být vynesen v příštích měsících. Vykonávací řízení exekucí na bankovní účty České republiky, nařízené lucemburským soudem, mezitím pokračuje hned v několika evropských státech.
Pokud Piráti a jejich partneři ze STAN, jako údajně nová krev české politiky, myslí svoje protikorupční sliby vážně, čeká je velké dobrodružství – a spousta nepříjemností. Měli by se začít připravovat.
Autor pořádal archiv společnosti Diag Human, je autorem knihy Tunel plný krve. Mezi roky 2010 a 2014 byl členem mezinárodního právního týmu Diag Human.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Petr Pithart: Samota v roli udavače a jak změnit slouhovskou mentalitu
Petr Fischer: Americká show českých politiků a riziková karta premiéra Fialy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Jakápak korupce? Celý kapitalismus funguje na panězích a za své peníze si můžu koupit to, co je na prodej. Například soudní rozhodnutí v můj prospěch, diplomovou práci, maturitu, úředníka, politika hájící mé zájmy, (tomu se říká lobbing), novináře, který bude psát to, za co mu zaplatím, ikdyby to byla lež, advokáta, který mne ze všeho vyseká, doktora, který mi napíše zdravotní posudek dle mého přání atd.atd. až po prodejnou ženu, která je v žebříčku vážnost povolání daleko před poslanci a senátory? Proč asi?
Nejsrozumitelnější odpověď minulý týden nabídl pan JUDr. J. Baxa ( bývalý předseda, dnes soudce NSS) v bilanci současného stavu: Právo je politikům (namnoze jeho tvůrcům, zákonodárcům) na obtíž a vlastně překáží!!! No, a pak řešení, „jak z toho ven“, – lépe asi poučení k následování zbývá opakování Cromwelova rozhánění britského parlamentu, či zavedení Periklovy Ostrakizace, alespoň trochu, lehce tak nějak po česku…
… korupce je pro část české politiky jejím jediným smyslem a obsahem…
Pan ministr Bojar si dovolil konstatovat, že je firma Diag Human spojena se zločineckými živly (tyto její kontakty byly v Německu v té době souzeny a někteří obžalovaní pak skutečně seděli), takže prokazatelně mluvil pravdu. Od té doby probíhá naprosto jasná snaha vykrást státní rozpočet fiktivními požadavky, včetně „záhadných“ ztrát některých dokumentů a arbitrování zjevně nepřátelskými arbitry.
V boji proti korupci by si Piráti předně neměli stěžovat Janu Urbanovi jak Janota. Mohlo by se stát , že by o tom mohl časem referovat jejich vnukům. Pro mne horší než korupce jsou novináři posedlý značkami ODS a ČSSD.
Je naprosto jasné, že romský mladík, který zemřel po zákroku policistů, nezemřel v důsledku jakéhokoliv zranění, ale zemřel na předávkování drogami. Užívání drog má mezi romskou mládeží značnou oblibu a není to ani první a ani poslední případ předávkování. A co se týká Floyda, tam to také nebylo tak jednoznačné, jak dopadl soud. Floyd se také často nacházel pod vlivem drog a protože to byl recidivista a navíc to byl obr, který měřil přes dva metry a vážil 150 kg, tak ten zákrok musel být trochu jiný než proti trpaslíkovi.
Že tady je a byla obrovská korupce (stát se vlastně stává nástrojem pro možnost jejího fungování) je jasné. Podle mne se ale nemá moc cenu se zabývat tím co bylo (to se stejně nevyřeší a přitom to spotřebuje spoustu energie a prostředků). Pokud chceme něco změnit, tak se musíme zabývat tím, aby to už nemohlo nastávat znovu a znovu.
Navíc měl podle pitvy v krvi letální koncentraci drog.
Kauza Diag Human je ovšem pouze jednou z mnoha kauz devadesátých let. A co ostatní kauzy z těchto let? A co například „prodej“ (nebo spíše darování) například České námořní plavby panu Koženému tehdejším vedením ODS za předsednictví Václava Klause? To snad nebylo trestným činem, který nikdo nevyšetřoval? A nepochybuji o tom, že pamětníci by dodali mnoho dalších kauz z této doby.
Na to si halt musíte zvyknout, že naše policie nechrání tu spravedlnost sama od sebe, ale až na udání. Tudíž, pokud někdo udal Čapí hnízdo, vyšetřuje Čapí hnízdo. Pokud někdo udal komunistické pohlaváry, vyšetřovala komunistické pohlaváry (stejně jim nic nedokázala, ale aspoň snaha).
Tiudíž i v tomto případě, aby vyšetřovala výhodné privatizace z let devadesátých, by to zase musel někdo udat, a nejlépe jí hned předložit všechny důkazy. Tedy, pokud je policie zase neztratí, jako ty v článku zmíněné z DH.
Není pravdou, že policie chrání spravedlnost pouze na udání. Pokud vás policisté přistihnou při nějaké krádeži nebo páchání násilí, nikdo vás nebude muset udávat a policie vás sebere a začne vyšetřovat sama od sebe. O nezákonném počínání různých privatizérů v devadesátých letech věděla většina společnosti, včetně policie. Tak že pokud by policie tehdy chtěla….. Jenže, zdá se, nechtěla. A čekala, až budou privatizační kauzy promlčené.
No. kamaráda na náměstí jednoho městečka zmlátili příslušníci nejmenované menšiny. Policejní vůz to sledoval a poté tiše odjel. V nemocnici ho naštěstí dali dohromady. Ještě za socíku, nicméně dnes by to dopadlo stejně.
Pokud jste Pergille sledoval, jak mlátí vašeho kamaráda a nepřiměl přítomné příslušníky VB, aby zasáhli a ani sám jste nešel kamarádovi na pomoc, pak nejste o nic lepší, než ti příslušníci VB.
Jak výnosné obchodovat jménem českého státu s krví bezplatných dárců krve. Jak výnosné, soudit se se státem o miliardy výpalného za to, že kdosi přislíbil krev čestných bezplatných dárců krve šikovnému a chytrému soukromníkovi, který si vykalkuloval z té krve svůj stamilionový či miliardový zisk. Jak výnosné pro právníky a arbitry horentně vydělat na sporech o to, kdo měl a má z krve bezplatných dárců a jejího příslibu inkasovat od českého státu, tedy daňových poplatníků zisk.
Bohužel, on samotný ten příběh Diag Human je slovy pohádky, Dlouhý a Široký, přímo děsivý a zkorumpovaný taky, ovšem navíc se řeší arbitráží, což je tedy něco naprosto mimo hranice justice.
Zatímco, pokud hovoříme o řešení korupce, jako trestných činů, v tom si musíme uvědomit, to co se uvádí jako jedna ze zásad demokracie, že totiž vláda vůbec ale vůbec nemá do činnosti justice zasahovat. A to tedy možná /bohužel/ ani právě v tom pozitivním.
Tudíž, že v tomto jsou sliby Pirátů i kterékoliv jiné strany, naprosto bezcenné. A pokud by o tom nějaký naivní volič pochyboval, stačí si vzpomenout, jak skončily a čeho (ne) dosáhly Věci Veřejné s Radkem (big) Jonem.
Sám se neodvažuji navrhnout nějaké radikální řešení..
Jenomže, pro připomínku, to samo o sobě není ten důvod proč prezident Zeman Pirátům už předem odmítl právo sestavit vládu, i kdyby jejich koalice se STAN volby vyhrála. A ten důvod je zkrátka ten, že podle ústavní zvyklosti platné už 30 let jmenuje prezident premiérem (tím kdo dojednává a sestavuje vládu ) „PŘEDSEDU STRANY KTERÁ TY VOLBY VYHRÁLA“.
Pokud se tahle ústavní zvyklost opomene, tak potom bohužel platí, že by si mohl prezident jmenovat tím premiérem kohokoliv, doslova kohokoliv, třeba i Babiše, i kdyby ty volby skutečně nevyhrál.
Tak tohle je vážně mazec, to mi hlava nebere 😮
Jistě, korupce je takový vřed na chodu společnosti a štve nás všechny. Druhým dechem je třeba říct, že to ani zdaleka není náš největší problém a to jak se nám žije a daří je ovlivněno řádově důležitějšími věcmi. Nepřisuzujme korupci satanášské rohy a už vůbec neposlouchejme ty, kteří mají korupci jako jedno z hlavních témat.
Co je dle Vás vážnější problém, než korupce? Já ji naopak považuji za zásadní problém.
Korupce se dá zbavit velice snadno: Drasticky omezit pravomoci úředníků a to, co by jim zůstalo v rozhodovacích pravomocech tak sešněrovat mantinely typ „if then goto“, aby nemohli skoro nic rozhodovat dle své libovůle. Zcela zrušit možnost podání žaloby typu „oni mě nevybrali“. A pár dalších podobných jednoduchých pravidel. Korupce sice jistě nezmizí, ale stane se bezvýznamnou.
Jednoúčelové strany, které se zjevily na scéně díky tématu korupce (VV, ANO, Přísaha) a nachytaly jednodušší voliče, nepřinesly(ou) do české politiky nic dobrého. Tempo odhalování kauz se nezvýšilo, k nápravám zlodějen nedošlo, naopak rozkrádání společného pokračuje vesele dál. Díky agrofertizaci republiky se nyní nerozkrádá jen pokoutně, ale i institucionálně (pakliže máte štestí a vaše firma je součástí holdingu).
Výkon ani produktivita státní správy se za poslední dekádu nezlepšila, naopak, počet razítek i úředníků roste. V mezinárodních srovnáních s nejvyspělejšími zeměmi ztrácíme a propadáme se stále níž. Kvalitní lidé státní správu opouštějí, zemi tak musí řídit amatéři a nemehla, kteří by za normálních okolností dosáhli maximálně na okresní nebo krajskou úroveň.
Velká témata, která budou mít na kvalitu našich životů primární vliv, zůstávají neřešena. Která to jsou? To přece musí být každému jasné: reforma vzdělání, reforma důchodového systému, digitalizace státní správy, péče o vodu a krajinu, modernizace infrastruktury, boj s chudobou a exekuční mafií, koherence společnosti. V dlouhodobějším horizontu pak transformace na znalostní ekonomiku. Tato témata musí mít politické strany ve štítě, nikoliv nedůležité neproblémy (řečeno s Klausem 🙂 ) jako LGBT, uprchlíci, sudeťáci, mazání debilních komentářů na FB, pokleknutí nebo nepokleknutí při fotbale, apod.
Vážení diskutující,
prosím o laskavost. Přečtěte si prosím, moji knihu Tunel plný krve z roku 2008, kde jsou základní a úplné informace ke vzniku tohoto sporu. Bezplatné dárcovství krve nemělo nic společného s obchodem s plazmou. Plazmu od dárců do roku 1990 odebíral stát a uměl ji jen sušit – a maximálně vyrobit nejjednodušší derivát albumin pro potřeby armády. Pro výrobu derivátů k léčení chorob krve zde neexistovaly kapacity. Společnost Conneco (Diag Human) byla první, kdo technologicky vybavil řadu transfúzních center vybavením, nutným pro šokové zmražení plazmy a umožnil tak její transport ke zpracovateli v zahraničí. Teprve v této situaci plazma získala kalkulovatelnou peněžní hodnotu – cena výroby plus přepravní náklady plus výroba derivátů a jejich doprava zpět plus zisk. To, co DH vybudoval a vyškolil za vlastní prostředky, odevzdalo za nesmírně nevýhodných (korupčních) podmínek ministerstvo konkurenci, která zde neinvestovala ani korunu. S plazmou bezplatných dárců krve tedy „kšeftoval“ stát. Ministerstvo navíc podepsalo tzv Vzorové smlouvy, určující cenu podle výtěžnosti derivátů v plazmě. Ta je konstantní, takže i cena je známá. Naše ministerstvo však ve smlouvách podepsalo nesmysl, který až do roku 2000 nechával zpracovatelům polovinu české plazmy zadarmo. Čistá ztráta osm miliard. Operace Diag Human byla výrazně levnější a kvalitnější.
Ano, Josef Šťáva byl v Bavorsku podezříván z poskytování neregistrovaných plateb dvěma šéfům Červeného kříže, kteří byli nakonec odsouzeni do vězení. Šlo o dlouholetou praxi vymáhání úplatků, které se podrobili všichni dodavatelé BČK – celkem 14 společností. Josef Šťáva byl jediný, kdo byl schopen prokázat, že všechny tyto platby registroval, vedl v účetnictví podle tehdy platných švýcarských zákonů a danil. Bavorský soud pro něj proto skončil dohodou a zaplacením peněžní pokuty za porušení bavorských směrnic.
Jestliže platil nakonec pokutu, tak nevinný nebyl.
Osobně považuji za totální prasečinu (alespoň z morálního hlediska) komerčně využívat něco, co dávají lidé zdarma v dobré víře, že pomáhají svým bližním.
Mimochodem, právě komerční využívání programů, které dali jejich autoři k dispozici lidem zdarma, pochybnými firmami typu Microsoftu, vedlo k vytvoření GNU GPL licence, která něco takového znemožnila. A nebyly to žádné maličkosti, bez jednoho takového zdarma poskytnutého programu (HDCopy, jestli si ten název správně pamatuji), který byl MS komerčně zneužit, byste si v dobách disket ani nemohli nainstalovat jeho výrobky, koupené za drahé peníze. Instalace byla funkční jen díky využití tohoto důmyslného programu.
Svědčí to tedy o morálce a charakteru toho pána, i těch, co se ho zastávají.
Milý Jene, kolik že korun platil stát do roku 1990 dárcům plazmy? A byla to skutečně tak bezcenná tekutina v těch kšeftech. A kdo že zodpovídá za to, že se stát vzdal jakýchkoli aspirací nejen na vlastní zpracování plazmy, ale třeba i další existence Ústavu sér a očkovacích látek a některých vědeckých výzkumných a vývojových kapacit a aktivit, který by zas mohly být tak užitečné dnes, kdy jsme odkázáni na monopoly, které s ohromnou veřejnou podporou vyvinuly vakcíny a drží monopolně licence a diktují rozsah výroby, dodávky a licitují o cenách? Je to o hlouposti, o korupci?