KOMENTÁŘ. Rusko, ve stínu války na Ukrajině, podrývá pozice Západu, kdekoliv k tomu má příležitost. Snaha posílit vliv sdružení států rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika s dalšími zájemci) a vyprovokování ultimáta vlády Mali ke stažení modrých přileb OSN ze země a jejich nahrazení ruskými žoldnéři, mají stejného jmenovatele jako prudké zvyšování napětí a násilnosti v severním Kosovu nebo rozvrat ústavního pořádku v Bosně a Hercegovině.

Mírová dohoda, podepsaná na konci roku 1995 v americkém Daytonu, byla sice oslavována jako úspěch západní diplomacie, ale od první chvíle byla zároveň odborníky kritizována jako asi „nejšpinavější mír dvacátého století“.

Výměnou za přijetí neživotného plánu neuvěřitelně složitého ústavního projektu „federace“ s rotujícím prezidentstvím legitimizoval daytonský mír majetky zkorumpovaných válečných elit stejně jako jejich politické pozice a vliv.

Netrvalo ani deset let a k moci se ve svobodných volbách dostaly opět krajně nacionalistické politické strany. A dnes, pouhých 28 let po skončení masakrů a etnických čistek, je diplomacie Západu viditelně v koncích a nestačí ani přítomnost vojenského kontingentu EUFOR pod hlavičkou Evropské unie.

S podporou Nočních vlků

Celý projekt měl totiž od počátku jednu sebevražednou slabinu. Předpokládal spolupráci a dobrou vůli všech zúčastněných.

Obsahoval sice všemu a všem nadřazenou pozici jakéhosi mezinárodního dohlížitele a rozhodčího, vybaveného na papíře rozsáhlými pravomocemi, ale nepředpokládal, že by někdo ze tří zúčastněných stran, tedy Srbů, Bosňáků a Chorvatů, mohl začít dohody jednoduše ignorovat. A přesně to se nyní stalo.

Provokace vedení srbské entity BiH se začaly výrazně stupňovat okamžitě po zahájení ruské agrese na Ukrajině. V dubnu 2022 přinesl deník Srpski Telegraf šokující zprávu, že síly EUFOR zadržely prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika pro podezření z korupce.

Od počátku promyšlená provokace byla sice zcela lživá, ale vyvolala na bosenskosrbské straně velké napětí. Vysoký představitel mezinárodního společenství Valentin Intzko musel brzy na to zvláštním výnosem zakázat obhajování genocidy, protože od bosenskosrbských politiků přes média až ke školním učebnicím byly etnické čistky války v 90. letech, včetně srebrenického masakru, zlehčovány a popírány.

Na počátku letošního ledna pak bosenskosrbská regionální vláda uspořádala v sarajevském předměstí Lukavica provokativní vojenskou přehlídku na oslavu výročí zahájení války v roce 1992.

Na přehlídce pochodovali i členové nechvalně známých Nočních vlků s ruskými vlajkami a Dodik při té příležitosti zaslal Vladimiru Putinovi nejvyšší bosenskosrbské vyznamenání.

S koltem na stole

Dodik, povzbuzený nedostatečnou reakcí mezinárodního společenství, si v posledních dnech nechal regionálním parlamentem odhlasovat rezoluci, kterou zrušil platnost rozhodnutí Ústavního soudu federace na území Republiky srbské a zakázal jakoukoliv jeho činnost na „svém“ území.

To ovšem představuje přímé porušení ústavy státu a Daytonské mírové dohody, jejíž nedílnou součástí je Ústava Bosny a Hercegoviny. Pokud by mezinárodní společenství v takto dramatické chvíli dostatečně tvrdě nezareagovalo, federace by se rozpadla.

Vysoký představitel Christian Schmidt proto v sobotu zrušil protiústavní rozhodnutí bosenskosrbského parlamentu, ale prosadil i změnu trestního zákoníku federace. Nově bude osobám ohrožujícím ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny hrozit až pětiletý trest vězení.

Srbští nacionalisté se o konfrontace s mezinárodní správou pokoušeli i v minulosti. Ale pokaždé, když narazili na jednoznačný odpor, ustoupili.

Připomíná se jednání amerického diplomata a představitele OSN generála Jacquese Paula Kleina, který na prvním jednání po skončení války, kam bosenskosrbští předáci navzdory protokolu přišli ozbrojení, položil před sebe na stůl obrovský kolt a odmítl jednat, dokud ostatní zbraně nezmizí z místnosti.

Podobně úspěšný byl o něco později i britský diplomat Sir Paddy Ashdown, který při jednání s provokujícími srbskými představiteli vyhlásil přestávku, aby je provedl krátkou procházkou po základně vojenských sil NATO.

Sobotní schůzka představitelů všech tří společenství Bosny a Hercegoviny v Konjici nepřinesla sebemenší ústupky bosenských Srbů. Milorad Dodik odmítl jakoukoliv kritiku a prohlásil:

„Jsme pro úplné očištění Bosny a Hercegoviny od jakéhokoli cizího vlivu, nejen od falešných vysokých představitelů a zahraničních soudců Ústavního soudu, ale také od amerického velvyslance, který se bezdůvodně vměšuje do vnitřních záležitostí Bosny a Hercegoviny.“

Ministr obrany BH Zukan Helaz o schůzce prohlásil, že to bylo všechno, jen ne příjemný rozhovor. Potvrdil, že došlo dokonce i na osobní urážky a hádky.

Radikálové versus kolektivní Západ

Dodik pak vyhrotil situaci nevídanou provokací. V reakci na Schmidtovu změnu trestního zákoníku federace podal trestní oznámení nejenom na sebe, ale i na bosenskosrbskou vládu, parlament a všechny signatáře dopisu bosenskosrbských „akademiků“, kteří vypovězení poslušnosti Ústavnímu soudu federace podpořili.

Vysoký představitel Christian Schmidt na to okamžitě reagoval v televizním rozhovoru: „Mezinárodní společenství vnímá tuto situaci velmi vážně. Možná jsme v minulosti reagovali opožděně, ale s tím je konec, protože teď máme Evropu za dveřmi a válku na Ukrajině.“

Radikální srbští nacionalisté v Srbsku, Kosovu, Černé hoře i Bosně a Hercegovině jsou dále přesvědčeni, že „kolektivní Západ“ tváří v tvář válce na Ukrajině nebude mít odvahu postavit se „pravoslavné internacionále“ a rozhodnému odmítání soužití různých národů na Balkáně.

Minulý měsíc stačilo k zastavení násilí v severním Kosovu poslat tam čtyři stovky vojáků NATO. Zdá se, že i v Bosně a Hercegovině čas slov a ústupků konečně skončil.